TDWB - 9. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Misty

„Pracuje pro zabijáky.“

Misty si povzdechla a spěšně připoutala Cařinu autosedačku, zatímco Volcant křičel na Sylvii, aby řídila. Blondýnka protestovala a neurčitě gestikulovala očima. Misty tedy vylezla mezi přední sedadla minivanu a gestem ji vyzvala, aby nastoupila dozadu. Sylvia zafuněla a posadila se vedle Cary, když se dveře do domu opět otevřely.

„Volcante!“ vykřikl Hendric.

„Dostaň nás odsud!“ Volcantův hlas zněl výš než obvykle. Opravdu věřil tomu, co říká.

Misty zařadila rychlost a rozjela se a sledovala, jak Hendric běží za nimi. Ať už křičel cokoli, ztratilo se to ve větru. Volcant zůstal strnulý, z nozder se mu valil kouř, zatímco pomalu nechávali Hendrica za sebou. Ruce měla pevněji sevřené na volantu. Zřejmě nebyl tak zotavený, jak si mysleli. Jeho mysl byla stále zaměřená na vrahy.

„Já vás neunáším.“ Volcant se zkroutil na sedadle a pohlédl na Sylvii. „Poslouchej. Když jsem odcházel, byl to strážce nižší úrovně a byl tam, když se portál, kterým jsem přišel, pokazil. Procházel jsem tudy, abych našel důkazy o zabijácích, abych je našel a postavil před soud. Musel vědět, že ho chytím… a teď, když si uvědomil, že se vracím…“

Štípl se do kořene nosu. Misty ho chvíli zvažovala, než přikývla. Hendric se předtím v domě nevyskytoval. Možná to byla jen jeho paranoia, která se znovu projevila, ale proč riskovat? Zahnula doleva a zamířila na opačnou stranu města. Něco se mu stalo. Ať už to byla nehoda, nebo něco zlomyslného, na tom nezáleželo.

„Unášíš nás,“ začala Sylvie, ale Misty ji přerušila.

„Ne, neunáší. Vezme nás do jednoho z těch nóbl hotelů, které mají dvě ložnice a obývací část, a my budeme pár dní žít v luxusu za jeho peníze.“ Misty se usmála. Podívala se na Volcanta, aby se ujistila, že je to přijatelné, a on přikývl. „A pak se vrátíme do domu, abychom zjistili, jestli se portál opravdu otevře.“

Sylvie chvíli mlčela. Pak promluvila a hlas se jí zachvěl. „Jestli nám ten muž chtěl ublížit… co Penny a Katrina? A co Anna? Myslíš, že by jim ublížil?“

Volcant odpověděl. „Indulf by Annu odvedl zpátky do Byrelmoru.“

„Penny včera odjížděla za sestrou,“ dodala Misty. „Nejspíš jela, že?“

„Asi ano…“ Sylvie nezněla přesvědčeně. „A Katrina?“

„Nechtějí jí ublížit. Jinak by už byla mrtvá.“

Misty se na něj vyděšeně podívala, ale dál to nevysvětloval. Mlčeli, když je odvážela do hotelu na druhém konci města. Jakmile tam Misty dorazila, požádala Sylvii, aby pohlídala Caru, zatímco ona si v soukromí promluví s Volcantem. Pak ho chytila za ruku, odtáhla do jedné z ložnic a zavřela dveře. Když se k němu otočila, zarazilo ji, jak je krásný. Zdálo se jí, že pokaždé, když se na něj podívala, ji ohromila jeho svalnatá postava a ty hluboké, oduševnělé oči. Potřeboval se oholit a jeho výraz byl utrápený.

„To se toho na tebe valí hodně najednou, co?“ zeptala se pomalu.

Volcant si odfrkl a přikývl. V očích měl téměř strašidelný pohled, když si rukama přejížděl po vlasech. „Nevím, jestli si vůbec můžu věřit. Tohle všechno je… až příliš. Můj mozek to nezvládá.“

Misty k němu přistoupila a posadila se vedle něj na postel. Kousala se do rtu a přemýšlela. Byla to dost zamotaná situace. Cestování časem, někdo, kdo může být spojenec nebo nepřítel, přátelé, kteří mohou, ale nemusí být v nebezpečí. Najednou ji začaly pálit slzy, i když s nimi bojovala. Tohle všechno a ona mu stále ještě neřekla, že Cara je jeho dcera.

Odvážila se mu to říct i teď? Potřeboval to vědět, o tom nebylo pochyb, ale byl teď ten správný čas? Nebo by to bylo ještě složitější, kdyby to řekla? Možná by bylo lepší počkat, aby se současná situace uklidnila dřív, než ji ještě víc zkomplikuje. Volcant byl nezvěstný už rok. Podle jeho vzpomínek to bylo jen pár dní, co spolu spali. Vrhnout se na něj teď s tříměsíční dcerou, navíc ke všemu, by bylo prostě kruté.

„Jen bych si přála, abych mohla na chvíli vypnout mozek,“ povzdechla si Misty. „Třeba se probudit a zjistit, že to všechno byl jen sen?“

Volcant roztržitě přikývl. „Vím, co máš na mysli. Nikdy jsem se neměl proměnit na veřejnosti. Tohle všechno změní. Byrelmore se kvůli tomu dostal do špatné situace. Bohové! Kdyby mi tak fungovala hlava. Ale já jsem tě unesl, vyhrožoval ti a…“ Otočil se k ní. „A bylo to jen proto, že jsi tam byla ty, jediná tvář v mé mysli. Měl jsem vědět, že nejsi zabiják, ale všechno se mi zamotalo a…“

„Přestaň.“

„Já –“

Nehodlal zmlknout. Misty napadla jen jedna věc, která by ho přiměla zastavit jeho koloběh pochybností o sobě samém. Sevřela jeho tvář v dlaních a políbila ho. To ho umlčelo. Jeho oči se na chvíli rozšířily a pak se zavřely, jak se skláněl k polibku. Rukama ji chytil kolem pasu a přitáhl si ji blíž. Pod kůží jí vzplálo horko, které tančilo se silou zuřícího lesního požáru. Volcant si ji přitáhl na klín a ona se na něm rozkročila a jemně se o něj otírala.

Volcant přerušil polibek a přesunul se k jejímu krku. Zachvěla se a pevněji ho sevřela. Nebylo třeba slov, když mu začala vyhrnovat triko a prsty přejížděla po silných svalech jeho zad. Jeho kůže zanechávala v jejích prstech spalující mravenčení a jeho rty jí napínaly kůži na krku. Něco ji táhlo hluboko dovnitř a její nitro se sevřelo touhou.

Z hrdla se jí vydral sten, když jí Volcant strčil ruku mezi nohy. Přes džíny ji nahmatal, tlak stačil na to, aby ji nabudil, ale ne na to, aby udělal něco víc. Hlava jí klesla dozadu, jeho ústa se teď pohybovala po jejím krku. Jeho volná ruka ji zatahala za košili, a tak, stále se mnouc na jeho klíně i na jeho ruce, couvla, aby si ji přetáhla přes hlavu.

Bradavky měla tak přecitlivělé, že ji bolely i za látkou podprsenky. Volcant zabořil obličej mezi její ňadra a jazykem klouzal po košíčku nejprve jednoho a pak druhého. Zachvěla se, když se dál drtila. Zoufalá potřeba ji naplňovala, její nitro bolelo prázdnotou. Misty ho odstrčila, přitiskla mu ruce na ramena a naléhala, aby si lehl.

Volcant ji s vědoucím úsměvem na rtech pozoroval, jak mu stahuje kalhoty.

„Škoda, že nemáme nějaký ten ochucený lubrikant,“ řekl a podepřel si hlavu rukou. „Bylo by to pro tebe příjemnější.“

Misty se musela zasmát. „Chceš říct, že ten tvůj nechutná?“

Stáhla mu kalhoty, když pokrčil rameny. Byl už napůl vzpřímený, a když ho vzala do ruky, škubl sebou. Po tváři se jí rozlil úsměv, když se nad ním sklonila a vzala ho do úst. Její klitoris pulzoval, když ho jemně sála a pak olízla jeho délku. Drze se na něj usmála a mrkla na něj.

„Chutnáš mi docela dobře.“

Volcantova ruka se jí ovinula kolem kotníku. Zatahal za něj a usmál se. „Přines to sem, chci tě ochutnat.“

Misty byla více než ochotná vyhovět. Jejich výškový rozdíl to trochu ztěžoval, ale brzy měl ruce na jejích bocích a z hrdla se mu ozývalo sténání, jak na ní hodoval. Tělem jí projel záchvěv rozkoše, který naplnil její nitro. Bylo pro ni těžké soustředit se na vlastní práci, ne když byl jeho jazyk tak obratný a zlý.

Nakonec už to nevydržela a odtáhla se od něj. Zasténal na protest a pak se ušklíbl, když se otočila a rozkročila se proti němu. Vzala ho do ruky, tvrdý a připravený, a uvolnila se. Pocit, jak ji naplňuje, jí vyrazil dech, a jakmile byla plně usazená, zjistila, že se nedokáže ani pohnout, příslib rozkoše byl téměř příliš silný.

„Podívej se na mě.“ Volcantův hluboký dech si vyžádal její pozornost a ona se mu podívala do očí. Rukama pomalu pohyboval po jejím těle, pak si ji přitáhl k sobě, takže se jejich rty otřely, a začal se pohybovat. Přestože mezi nimi nebylo mnoho místa, dokázal zasáhnout každé místo tak akorát.

Oči se jí zakoulely do hlavy, když nabral rychlost, a ona se přistihla, že je ráda, že ji tak pevně svírá. Prsty se mu zaryla do ramen a hlava jí klesla. Zuby se jí sevřely kolem jeho prsních svalů a on trochu zachrčel, ale jen zrychlil.

O několik vteřin později v ní všechno explodovalo. Rozkolísalo se to v ní, až se nad ním svíjela a kňučela. Volcant stále přirážel, až se jeho pohyby staly trhavými. Jeho ruce se napjaly, šíleně přirážel a pak bylo po všem.

Misty se k němu přitiskla a lapala po dechu, jak se v ní všechno chvělo. Jeho ruce se jí provlékly vlasy a on ji něžně políbil na ramena.

„Promiň,“ zašeptala a dotkla se stop, které mu zanechala na kůži.

„Neomlouvej se. Mě je mi líto, že jsem nevydržel déle.“ Zavrtěl hlavou a vypadal znechuceně sám sebou. „Jako nezkušený puberťák.“

Misty se zasmála a svezla se z něj. „Pořád lepší, než mi kdy dal kterýkoli z mých kluků. A to jsi byl rok bez praxe, navíc jsi byl nemocný, dehydrovaný a podvyživený. Celkově si myslím, že sis vedl docela dobře.“ Mrkla na něj. „Lépe než já.“

„Ha.“

Uvelebili se v náručí. Pomalu vydechla a byla ráda, že má tuhle chvíli klidu. Věděla, že to ještě není konec, ani náhodou. Ale právě teď potřebovala jen vdechovat Volcantovu kouřovou vůni a ignorovat všechno ostatní na světě. Byli tu jen oni dva, spolu, a na tom jediném záleželo.

Když už začínala zavírat oči a vychutnávala si pocit uvolnění, napadlo ji, že nepoužili kondom. Ale ona měla tříměsíční dceru a stále kojila. Dokonce jí ještě ani nezačala menstruace. Nechtěla otěhotnět – nebo snad ano?