Luca - EPILOG

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Quinn

O čtyři měsíce později

„Už jsou to víc než tři minuty, Quinne!“ zavolá Dani.

Jsme spolu na dámských záchodech v práci, já zavřená v jedné z kabinek a Dani netrpělivě čeká, až vyjdu ven. Neměla jsem v plánu dělat si v práci těhotenský test, ale dnes ráno jsem utrousila poznámku o tom, že se mi zvedá žaludek, a Dani mě od té doby nepřestala otravovat. Nakonec jsem to vzdala a šla si pro test do lékárny na konci ulice.

Je to něco přes měsíc, co jsme se s Lucou vzali na radnici. Byl to rychlý, nenápadný, dokonalý obřad, kterého se zúčastnili jen naši nejbližší přátelé a rodina, a po něm následovala krásná večeře, která trvala dlouho do večera. Když jsme se s Lucou dostali domů, bylo už po půlnoci, ale na spánek jsme ani zdaleka nemysleli.

Před svatbou jsme mnohokrát mluvili o tom, že bychom chtěli založit rodinu, jakmile se vezmeme. Upřímně řečeno, nikdy jsem nečekala, že se to stane právě tu první noc.

A přesto jsem teď tady, o měsíc později, a zírám na malé plus na tyčce na kterou jsem se právě vyčůrala.

V šoku odemknu dveře koupelny a vyjdu ven.

„Tak co?“ Dani se zeptá.

„Je to pozitivní,“ řeknu a vytáhnu test, abych jí ho ukázala.

Dani vykřikne vzrušením. Když vyskočí dopředu a obejme mě, vyrazí ze mě šok.

„Jsem z tebe tak nadšená, Quinn,“ řekne Dani. Pak se odtáhne a podívá se na mě. „Počkej. Neříkala jsi, že tvoje švagrová je taky těhotná?“

Usměju se a přikývnu. „Jo. Přesně tak.“ Madison a Titus nám tu novinu oznámili před několika týdny přes videochat.

„Ach jo,“ řekne Dani. „To je taková legrace.“ Stiskne mi ruku. „Tak jak tu velkou novinu řekneš Lucovi?“

„Hmm,“ řeknu a protřu si bradu. „Instagram?“

„Quinn! Ne!“

„Dělám si legraci,“ zasměju se.

Když se znovu podívám na test ve svých rukou, malý nápis plus je ještě jasnější než předtím.

 

ZBYTEK PRACOVNÍHO DNE se už jen stěží dokážu soustředit. A když mi Luca pozdě odpoledne napíše zprávu s nabídkou, že cestou domů vyzvedne jídlo s sebou z naší oblíbené čínské restaurace, je nesnesitelné nechat si tu novinu pro sebe.

Ale v žádném případě mu to neřeknu přes SMS.

Ten večer dorazíme s Lucou domů ve stejnou dobu. Přivítáme se polibkem, jako to děláme vždycky – dneska večer mám ale v břiše motýly, stejně jako v den, kdy jsem ho poprvé potkala.

„Jaká byla hodina?“ Zeptám se, když se usadíme.

„Bylo to dobré. Povím ti o tom později,“ řekne. Vezme mě za ruku. „Nejdřív ti ale musím říct něco jiného. Něco vzrušujícího.“

Chce mi říct něco vzrušujícího?

„Opravdu?“

Luca přikývne. „Našel jsem dům.“

Vedle povídání o rodině, kterou jsme chtěli založit, jsme s Lucou také hodně mluvili o tom, jak úžasné by bylo přestěhovat se na venkov. Na rozdíl od našich plánů na výrobu dítěte mi to ale připadalo spíš jen jako snění.

„Našel jsi dům?“ Říkám. „Vážně?“

„Opravdu.“ Luca se usměje a vytáhne telefon. Když vytáhne fotky, nevěřím svým očím. Pozemek je nádherný. Spousta místa. Otevřené pole. Velké, krásné stromy. A uprostřed toho všeho krásný dvoupatrový dům.

Úplně si dovedu představit, že tam budeme vychovávat děti.

„Nejlepší na tom je, že je to jen dvacet minut jízdy od města. Nemůžu se dočkat, až tě tam vezmu, zlato. Bude se ti tam líbit.“

„Už teď se mi líbí,“ řeknu. Zvednu oči a setkám se s jeho. „Taky mám novinku, Luco.“

Jeho výraz se na vteřinu změní na posměšně vážný. „Neříkej mi, že sis taky našla dům.“

Zasměju se. „Ne.“ Dotknu se jeho hrudi. Bože, nikdy se nepřenesu přes to, jak je velký a silný. „Jsem těhotná.“

Lucova čelist se svěsí. „Vážně?“

„Vážně.“

Přitáhne si mě do náruče a začne mě líbat. „To je úžasné. Miluju tě.“

„Já tebe taky. Strašně moc.“

Naše polibky se rychle rozpalují a jsou intenzivnější, až už to ani jeden z nás nevydrží. Najednou mě má na pultě, sukni vyhrnutou a kalhotky odhrnuté stranou, jeho prsty jsou nejprve ve mně, než odsune ruku, aby si uvolnil penis z kalhot. Když do mě vnikne, z hrdla se mi vydere vzlyk plný rozkoše. Zalapám po dechu a zaryju mu prsty do svalnatých zad, když mě znovu a znovu naplňuje.

A pak se oba ztratíme ve vznešenosti toho pocitu. Naše rty se k sobě tisknou, když se do mě vylije, a pak se udělám taky, náš polibek je plný toho nejintenzivnějšího druhu lásky.

S tímto mužem se cítím tak úplná.

Stahuje se mi žaludek a naše líbání přechází ve smích. Luca mi uhladí sukni a zvedne mě z pultu.

„Běž si sednout,“ řekne Luca. „Přinesu ti talíř.“

„Nemůžu se dočkat, až uvidím, jaké máš pokrmy,“ řeknu a hravě ho plácnu přes zadek.

„Všechno naše oblíbené, zlato,“ řekne. „Všechny do jednoho.“

Konec 3. dílu…