Home - 14. kapitola

Překlad: Markéta

Grace @OplzlýModrýPtáček

#TenhleHradJeMůj

 

„Jsi nervózní?“ ptá se Vaughn, když projíždíme branou palácového sídla jeho rodičů – mých tchánů – v Beverly Hills.

„Samozřejmě, že jsem nervózní. Je tady celá tvoje rodina.“ Díkůvzdání v Chambersově domě bylo nenápadnou záležitostí. Bylo to formou bufetu. Několik let jsme jedli na gauči. Neměli mnoho rodin a ty, co měli, žili na východním pobřeží. Nebylo to extravagantní.

„Jo, ale jsou docela fajn, Grace. Všichni jsme si blízcí. A kromě toho, většinu z nich jsi viděla na svatbě.“

„Pane Bože. Prosím, řekni mi, že všichni ti lidé tu nebudou.“ Svírá se mi nervama žaludek.

„Samozřejmě že ne, zlatíčko. Jen asi něco okolo stovky nebo tak nějak.“

„Cože?“

„Dělám si srandu.“ Natáhne se, aby mi stiskl nohu, zajíždí na kruhovou příjezdovou cestu a čeká, až přijde komorník.

Vaughn vystupuje z auta, jakmile se moje dveře otevřou. Právě se chystám vzít nabídnutou ruku komorníka, když Vaughn vplíží ruku dovnitř. „Princezno,“ řekne s úsměvem, zatímco mi pomáhá vystoupit z nízkého sporťáku. „Vítej zpět na hradě. Tentokrát tu nejsou žádné filmové štáby.“

Převrátím oči a jdeme ke vchodovým dveřím. Už je otevřeno, na stráži stojí muž ve formálním oděvu a jeho matka. Říká, že se s ním setká u dveří, kdykoli přijde, a nedělal si legraci. Kdo věděl, že Vaughn Asher byl maminčin chlapeček?

Políbí ho na tvář, pak mě a povídá si o jídle a rodině. Těžce polknu a držím se Vaughnovy ruky, když mě vedou do rozlehlého obývacího pokoje. Má obrovský strop katedrály s desítkami oken zakrytých elegantními závěsy. Zahrada není vodní park jako u nás. Má bazén, ale má také upravené zahrady a samozřejmě dům u bazénu, kde je ubytována Felicity.

Všude běhají děti a dvojnásobný počet dospělých.

„Jak se cítíš, Grace?“ ptá se Vaughnova matka. Říká jí máma. Vím, že se jmenuje Dana, ale nějak se nemůžu odhodlat jí říkat ani jedno z toho.

„Je mi mnohem lépe, děkuji.“ To je asi tak všechno, co zvládnu.

„No, teď, když jsi tady, jsme připraveni k jídlu. Tak se pojďme usadit v jídelně.“

„Máme zpoždění?“ ptám se Vaughna do ucha.

„Je čas na jídlo a rozhovor, miláčku. Nechtěl jsem, abys byl ohromena, tak jsem řekl, že přijdeme jen na večeři.“

No, to bylo promyšlené.

Paní Asherová mě vezme za paži a vede mě dopředu. „Všechny děti jedí venku, je to tradice, takže se neboj. Bude to pro tebe příjemný klidný zážitek.”

Vaughn si za mnou odfrkne.

Usadí mě u stolu pro hromadu lidí a ukáže na malé kartičky se jmény všech. „Udělala jsem zasedací pořádek, abych to oživila. Tady sedíš, zlatíčko.“

Pan Asher – Adame, z nějakého důvodu se cítím dobře, když mu tak říkám. Možná proto, že je filmová hvězda a já to tak často slýchám – mluví dunivým hlasem, když vede doprovod příbuzných ke stolu.

Vaughnova uklidňující ruka je na mých zádech, když mi odtahuje židli. „Sedni si, princezno. Jsem přímo naproti Tobě, takže se neboj.“

Podívám se na jeho ustaraný výraz a věnuji mu úsměv. „Jsem v pořádku.“ Sedám si, když mi přisouvá židli, a pak si položím ubrousek na klín.

„Jo, Grace!“ zavolá Felicity, když vstoupí. „Jsem vedle tebe, sestro.“ Jsme uprostřed stolu, Adam v čele po mé pravici a paní Asherová v čele po mé levici. Naštěstí Samantha sedí po mé druhé straně, takže mě obklopují jediní dva lidé, které tu opravdu znám.

Miluji paní Asherovou a její zasedací pořádek.

„Connere?“ říká Vaughn, když si jeho bratr sedá naproti Felicity. Sleduji svého manžela, jak tuto situaci hodnotí. On to popírá a já musím potlačit malý smích. Nejsem si jistá, jestli spolu Conner a Felicity chodí, ale rozhodně něco chystají. Vaughnovy oči mezi nimi přecházejí sem a tam, zatímco číšník sáhne za něj, aby vzal křišťálovou flétnu a naplnil ji šampaňským. „Je něco, co bys mi chtěl říct?“

„O čem?“ Conner přejíždí prsty po svém smartphonu, aniž by mu věnoval pozornost.

Vaughn otevře ústa, aby přidal něco posměšného, když se po jeho pravici objeví Tray. „Co sakra-“

„Vaughne,“ kárá ho jeho matka.

„Chodíme spolu, V,“ říká Samantha a dívá se na manžela s napjatým úsměvem. Nebo je to možná její bývalý manžel a chystají se to znovu změnit? Nejsem si jistá. Ale to není moje věc. Slyšela jsem, že Tray byl prvním článkem v řetězu, který mě dostal zpět, takže na něj nejsem vůbec naštvaná.

Celá místnost je plná povídání a smíchu, když se všichni usadí na svá místa a pak Adam poklepává lžičkou o sklenici s vodou. „Pro rodinu Asherů to byl požehnaný rok. Měli jsme dvě svatby, žádná úmrtí a dvě nová miminka.“

Místnost ztichne a všichni se na mě dívají. Žádná smrt a dvě nová miminka. Nejsem si jistá, že je to přesné, tak si jen povzdechnu.

Adam si odkašle, aby zmírnil nepříjemnou chvíli a přivede pozornost všech zpět k sobě. A pak se usměje na dvě ženy, které se mazlí s novorozenci. Muži naproti nim hrdě září. Mohu jen předpokládat, že to jsou Vaughnovi bratranci.

Rychle se podívám jinam a ještě jednou upravím plátěný ubrousek na klíně.

„A Grace,“ řekne Adam, obracejíc pozornost všech zpět na mě. Obličej se mi rozpálí a v nose mě začne brnět. Nechci tady plakat. Zdá se, že jsem v dnešní době na pláč mimořádně citlivá a opravdu tady plakat nechci.

„Jsi dokonalá manželka pro mého syna. Tak silná a sladká. Inteligentní a krásná. Je nám líto, že jsme zmeškali vaši svatbu. Možná nám dovolíš uspořádat pro tebe večírek, až se na to budeš cítit?“

Kolem stolu se ozývá sborové ano a já mám slzy v očích. Ale pak se podívám přes stůl na Vaughna a jeho úsměv mi dodává sílu. „Děkuji,“ zvládnu říct. „Cítím se tak šťastná, že jsem součástí této...“ A pak mě napadá, co tu mám. „Rodiny.“ Všichni ztichnou, aby viděli, jestli ještě něco neřeknu. A já se chystám zmlknout a nechat uplynout okamžik, kdy Vaughn převezme kontrolu.

„To jsme my, Grace. A teď jsi toho součástí. Vím, že jsme blázni a nejsme ani zdaleka tak typičtí, ale zůstáváš s námi, zlatíčko. Navždy.“ Zvedne sklenici a čeká, až všichni zvednou svůj přípitek. Také zvednu svůj, zatímco zírám do jeho modrých očí. „Miluji Tě, paní Asherová.“

Všichni při tom jásají a cinkají skleničkami a já zvednu sklenici k manželovi a ústům: „Děkuji.“

Pronese se požehnání a poté vstoupí obsluhující s talíři zakrytých jídel. Začíná konverzace a všichni se usadíme na hostinu. Sam a Felicity si se mnou povídají. Vaughn je pozorný a šťastný. Různé tety, strýcové a sestřenice mi jeden o druhém říkají útržky informací a snaží se ztrapnit.

A všechno to dopadne dobře.

Mám novou rodinu.

Nikdy nezapomenu na své skutečné rodiče ani na svého bratra. Vždy budu vděčná a miluji Chambersovy za to, že mě vzali k sobě, když jsem je nejvíc potřebovala.

Ale je čas založit vlastní rodinu. A tady to začíná.