Dax - 3. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Bayley

Když se s rodiči vracíme k domu, déšť začíná zesilovat – a pak se najednou opravdu rozprší. Všichni tři běžíme po příjezdové cestě a smějeme se, jak se snažíme dostat do domu, než budeme úplně promočení.

Uvnitř domu si věšíme kabáty a chystáme se k spánku. Jdu do obývacího pokoje a chvíli bezmyšlenkovitě sleduju televizi, v hlavě se mi stále honí myšlenky z posledních hodin, kdy jsem byla s Daxem.

Když dnes večer vešel do domu mých rodičů, moje dřívější obavy z toho, že ho uvidím, zmizely. Okamžitě jsem se v jeho přítomnosti cítila tak uvolněně; jako bych se vrátila do té noci, kdy jsme poprvé objevili naše spojení.

Ale jedna věc je těšit se z toho, že ho zase vidím. Úplně jiná věc je vyplížit se z domu mých rodičů a jít k němu domů.

Nemůžu tam přece jít, ne?

Když tam půjdeš, Bailey, něco se stane.

Ale jak za ním můžu nejít? Říkal, že se mnou potřebuje mluvit. A jestli odsud o víkendu odjedu, aniž bych s ním mluvila… už teď vím, že toho budu litovat.

Musím ho vidět.

Popřeji rodičům dobrou noc, zamířím nahoru do pokoje pro hosty a lehnu si na postel. Neklidně se otočím na bok a zírám z okna. A při pohledu do noci si něco uvědomím: skutečně odtud vidím jeho dům.

Zajímalo by mě, jestli se právě teď dívá z jednoho ze svých oken a čeká, až přijdu.

Venku bouře sílí. V dálce hřmí, na obloze se blýská. Bouře je ale také krásná – dokonce zvláštním způsobem romantická.

Po hodinách ležení konečně slyším, jak se zavírají dveře ložnice mých rodičů. Pro jistotu ještě chvíli počkám a pak vstanu z postele. Natáhnu si tenisky, které jsem si prozíravě strčila do víkendové tašky, a pak si natáhnu svetr. V ideálním případě bych si šla pro kabát a oblékla si ho taky, ale nechci riskovat, že vzbudím rodiče.

Opatrně odemknu okno a posunu ho nahoru. Noční chlad a vlhkost jsou pro mě šokem.

Ale teď už mě nic nezastaví.

Vylezu ven, opatrně se spustím dolů a zavřu za sebou okno.

A pak běžím až do Daxovy chaty.

 

OTEVŘE BĚHEM NĚKOLIKA vteřin, co zaklepu na jeho dveře, a ústa mu zkřiví zamračený výraz.

„Ježíši, Bailey,“ řekne a vtáhne mě dovnitř. „Jsi celá promočená.“

„Říkal jsi mi, abych dneska přišla,“ řeknu a se smíchem si utírám vodu z tváří. Podívám se dolů na nepořádek, který dělám. „A sakra. Promiň. Všude ze mě kape.“

„Zůstaň tady,“ řekne. Na pár vteřin zmizí a pak se vrátí s osuškou a složeným oblečením. „Tyhle věci na tobě budou obrovské, ale tady. Koupelna je hned dole v chodbě.“

Poděkuju mu, vezmu si od něj oblečení a rychle se belhám dolů do koupelny s hrozným pocitem, jaký nepořádek dělám v jeho krásném domě. V koupelně ze sebe sloupnu mokré oblečení a pověsím je, osuším se ručníkem a obléknu si suché oblečení, které mi dal – což se ukáže být tričko a boxerky.

Jo, má pravdu. Oblečení je na mně mohutné – dokonce i s boky velkými jako moje. Ale mně je to jedno. Líbí se mi, jak jeho oblečení působí na mé holé kůži.

Když vyjdu z koupelny, má už z podlahy uklizenou dešťovou vodu. Slyším pohyb v jiné místnosti a procházím domem, abych ho našla v kuchyni, jak nalévá horkou vodu do hrnku.

„Díky za převlečení,“ řeknu. „Pověsila jsem si věci nad vanu.“

Přikývne a podá mi hrnek horkého čaje. Když si ho beru, prohlíží si mě. „Nevypadáš špatně.“

„Jo?“ Řeknu a usměju se. „Myslíš, že bych mohla začít nový trend?“

Zasměje se. „No tak. Pojďme si sednout.“

Jdeme do jeho obývacího pokoje a usadíme se na gauči; trochu omdlím, když mě omotá dekou. Bože, jak já chci, aby mě někdy objal v těch svých obrovských pažích.

„Jsi v pohodě?“ zeptá se. „Dostatečně v teple, myslím?“

„Jsem. Děkuju.“ Napiju se čaje a pak hrnek odložím na nedaleký stolek. Když se znovu podívám na Daxe, jeho oči jsou hluboce upřené na mě.

„Posledních pár týdnů jsem na tebe tolik myslel, Bailey,“ řekne.

Srdce se mi rozbuší. „Já na tebe taky hodně myslela, Daxi.“

„Nikdy jsem se s nikým nespojil tak jako s tebou.“

„Já taky ne.“

„A ten polibek…“ řekne.

„Jo. Ten polibek.“

Usměje se. „Přesně tak.“

Několik vteřin se navzájem zkoumáme. Pak se ke mně přiblíží a já k němu, a když se políbíme, kouzlo, které jsme zažili poprvé, se opakuje.

Okamžitě mě po něm začne šíleně bolet tělo.

Když mi jeho ruka sklouzne po stehně, jako by na každém místě, kde se mě dotkne, zajiskřila elektřina. Daxovo laskání se dostane až k mým prsům a já mu tiše zasténám do úst. Pomalu mi palcem přejíždí po oblázkové bradavce.

Ach, Bože. Chci ho. Potřebuju ho.

Nad námi na střechu stále buší déšť.

Dax si mě přitáhne na klín a dál se líbáme. Jeho erekce se ke mně napíná a její obrovský rozměr mi způsobuje vibrace v mém nitru.

Vím, že bych neměla být v šoku. Je to obrovský chlap, samozřejmě že bude mít obrovské péro.

Ale když ho pod sebou cítím a pomyslím na to, že je celá ta tloušťka a délka skutečně ve mně…

Jsem tak vlhká při pouhém pomyšlení na to.

Tělo mi teď šumí. Nikdy v životě jsem se necítila tak vzrušená. A s každou vteřinou, kdy se líbáme, s každou vteřinou, kdy se jeho tvrdost napíná proti mně, mám skoro pocit, že bych mohla…

Najednou mám problém přemýšlet. A taky se mi špatně dýchá.

Ach, Bože. Už se to děje. Nemůžu to zastavit. Opravdu se to děje.

Z hrdla mi unikne vysoký zvuk a já se přitisknu k Daxově hrudi, jak se ke mně plíživě blíží malý intenzivní orgasmus.

I když se snažím zachovat si tvář, nedá se to skrýt.

Zakryju si obličej rukama a odtáhnu se od něj. „Panebože. Nemůžu uvěřit, že se to právě stalo.“

Přitáhne si mě zpátky k sobě. „Děláš si srandu? To bylo tak kurevsky sexy.“

Podívám se na něj skrz prsty. Pomalu spustím ruce.

„Nemyslíš si, že jsem úchyl?“ Řeknu.

„Ani v nejmenším.“

„To se mi ještě nikdy nestalo. Ne takhle.“

„Neměli bychom se podívat, jestli se to může stát znovu?“

Zčervenám. „Škádlíš mě.“

„Neškádlím, zlato.“ Políbí mě. „Ale tentokrát to zkusíme jinak.“

Zvedne mě ze svého klína a položí mě zpátky na pohovku. Když jeho ruce najdou pásek boxerek, které mám na sobě, zvednu boky; on je stáhne a upustí na podlahu.

„Sakra,“ řekne a očima přejíždí po mé nahé dolní polovině těla. „Zlato, jsi tak krásná.“

„Nemusíš použít komplimenty, abys mi sundal kalhoty, víš?“ škádlím ho.

„Budu ti skládat komplimenty, kdykoli se mi zatraceně zachce.“

Kousnu se do rtu a usměju se.

Roztáhne mi kolena doširoka. Když mi líbá cestu nahoru po stehnech, polknu očekáváním.

V okamžiku, kdy se jeho ústa dotknou mého klitorisu, vydám ze sebe vysoký vzdech.

Pomalu mě olizuje a jazykem mě zkoumá a dráždí. Je to tak zatraceně dobré, že mám pocit, že jsem na pokraji mdlob.

Venku zapraská blesk a mám pocit, jako by mnou projel.

Zvedám boky a Dax zvyšuje intenzitu kouzla, které tam dole provádí, saje mi klitoris a pak do mě ponoří jazyk takovým způsobem, že se mi zatají dech.

„Do prdele,“ zasténám a zaryju prsty do gauče. Přesune ústa zpátky k mému klitorisu a saje ho ještě silněji a já už to nevydržím.

Další prasknutí rozčísne oblohu venku, když vykřiknu Daxovo jméno. Orgasmus mě přemůže; už ani necítím, že jsem ve svém těle, jsem jen rozkoš. Čistá rozkoš.

„To bylo… neuvěřitelné,“ zalapám po dechu, když se dostanu na druhou stranu.

„Chutnáš jako nebe,“ řekne, když na mě vyleze. Zasazuje mi hladové polibky podél krku. Všude, kde se jeho tělo dotýká mého, mě mrazí.

„Chci tě, Daxi,“ zašeptám.

„Já tě chci taky, zlato.“ Políbí mě na rty. „Chci si tě kurva vzít.“

Oči se mi rozšíří. Srdce mi poskočí. Vlastně dva údery. Tohle přece neřekl jen tak, ne?

„Cože?“ Zalapám po dechu.

„Řekl jsem, že si tě chci vzít.“ Dax přesune polibky na druhou stranu mého krku a já nechám tvář klesnout na stranu. Připadám si jako ve snu.

Ale když se mlhavě rozhlížím po jeho obývacím pokoji a vychutnávám si, jak je tahle chvíle krásná, všimnu si něčeho v dálce přes velké okno.

Světlo.

V domě mých rodičů se svítí.

„Do prdele,“ zasténám.

„Co je, zlato?“ zeptá se a sleduje můj pohled. „Do prdele.“

Odstoupí ode mě. Drápu se, abych se oblékla, pak se vrhnu ke dveřím a nacpu si nohy do deštěm promočených bot.

Než odejdu, Dax si mě k sobě přitáhne a naposledy mě v noci políbí.