TDSP - 15. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Kayla

Přestože byla teplá noc, Kayla si přes džíny oblékla dva pytlovité svetry a tepláky. Cokoli, co by během této… akce skrylo její postavu. Gordon ji už jednou ponížil, a přestože mířila zpátky přímo do jámy lvové, chtěla mít mezi sebou co nejvíc prostoru. Seděla shrbená na sedadle spolujezdce v Shaneově autě a třásla se, přestože se jí na čele perlil pot.

Když vklouzla do auta, překvapeně se na ni podíval. „Co to děláš?“

„Čekám na tebe. Nenechám tě, aby ses té příšeře postavil sama.“

Shane na ni zúžil oči. „Ty se mnou nepůjdeš.“

To očekávala. Podle toho, jak se choval, věděla, že si nemyslí, že by šla s ním. Ani se neobtěžoval se jí zeptat. Ne že by to měl zapotřebí. Koneckonců, kdo se zdravým rozumem by do něčeho takového šel? Kdo by se šel dobrovolně utkat s chlapem, který ji inzeroval jako výhru pro partu mužů, které neznala?

„Jdu.“ Kayla zachovala tichý hlas. „Nenechám tě, aby ses mu postavil sám, a nehodlám tu zůstat a čekat, co se bude dít. Dívat se na to a vidět, čím si sám procházíš, je mnohem méně děsivá vyhlídka než sedět celou noc vzhůru a přemýšlet, jestli se vůbec vrátíš.“

Shane otevřel ústa a pak je zase zavřel. Zavrtěl hlavou. „Kdybych byl odvážnější, řekl bych ti, abys zůstala. Ale já nejsem. Chci, abys tam byla kvůli mému vlastnímu sobeckému klidu.“

„Takže nemá smysl se hádat, ne?“

„… Ne. Myslím, že ne.“ Shane si povzdechl. „Jen… buď opatrná. Dobře?“

Kayla přikývla a vyrazili z tábora. Cítila, jak se třese od hlavy až k patě, a když se podívala na Shanea, viděla, že se třese taky. Jeho ruce svíraly volant tak pevně, až mu zbělely klouby. Chtěla je políbit, aby ho uklidnila. Ale co na to říct?

„Bude očekávat, že jsi začal se vším, co je potřeba udělat, abys na něj převedla kontrolu nad tvými společnostmi, že ano?“

Vrásky v Shaneově tváři ztvrdly. „Ano, už jsem to udělal. Ale k tomu nedojde. Jakmile dorazí zástupce jeho klanu, už s ním nebudeme muset jednat. Budeme v bezpečí.“

A ty gorily, které měly rozkaz ji zabít, pokud Gordon zemře? Co by dělali, kdyby ho nechali zatknout jeho klanem? Podškrábněte to – co by udělal on? Jakou pomstu by na ně seslal? Celá situace byla tak zamotaná. Neexistoval žádný způsob, jak uniknout, aniž by riskoval. Rizika, o nichž si nebyla úplně jistá, že je může podstoupit.

„Ať se děje cokoli, nemůžeš dát své společnosti Gordonovi. Takovému člověku? Ten by s tvým bohatstvím udělal strašné, strašné věci.“ Kayla přikývla, jako by skutečně mohla něco změnit. „Nemůžeš mu dát nic.“

„Pokud je to jediný způsob, jak tě ochránit…“

„Jde o víc než o mě.“

Shane odstavil auto na krajnici. Byli uprostřed lesa mezi táborem a městem, na západní obloze ještě svítilo slunce. Ruce sevřel na volantu a zavrtěl hlavou.

„Nic není důležitější než ty, Kaylo. Nic.“

Srdce jí poskočilo, ale pevně zavrtěla hlavou. I když tomu chtěla věřit, nebyla to pravda. „Svět je. A musíš myslet i na Tylera. Tady nejde o nás dva, jinak bychom mohli skočit do letadla a odjet žít na Barbados.“

Shane jí dlaněmi sevřel obličej. „Miluju tě. Jen jsem ti to chtěl říct.“

Kayla se k němu naklonila a přitiskla svá ústa na jeho. „Já tě taky miluju.“

Přitáhl si ji a políbil ji hlouběji. Bezpečnostní pásy se napínaly proti jejich tělům, jak se tlačili dopředu a objímali se kolem ramen. Kayle se v břiše rozhořel oheň. Nebyla si jistá, jestli to bylo tou zoufalou situací, nebo jestli si jen chtěla potvrdit své city k tomuto krásnému, laskavému a oddanému muži. Ale než si stačila uvědomit, co dělá, rozepnula si svůj i jeho bezpečnostní pás a přitáhla si ho přes sebe, zatímco si pohrávala s páčkou na boku sedadla, aby ho přiměla k opření.

„Udělám to,“ zašeptal Shane a jeho ruka se přiblížila k její.

Společně odsunuli sedadlo, až Kayla ležela téměř ve vodorovné poloze. Srdce se jí rozbušilo očekáváním a bilo rychle a silně. Myšlenky na to, co se děje mimo tuto jejich malou bublinu, se rozplynuly, když se ponořila do očí svého milence. Oči jejího druha. Byl tak dokonalý. Víc, než o čem kdy snila. A on ji miloval.

Shane ji políbil, nejprve něžně. Když se přizpůsobil tomu, aby byl nad ní, jeho polibky byly tvrdší a náročnější. Hladový nebylo to správné slovo. Spíš hladovění. Kayla mu na jeho vášnivost odpověděla svou vlastní, už se vlnila boky vzhůru, aby se na něj mohla přitisknout. Její ruce tančily po obrysech jeho hrudi a břicha, než se nakonec usadily na jeho kalhotách. Rozepnula mu pásek a zápasila se zipem, zatímco jí Shane jedním pohybem stáhl tepláky a džíny.

„Chceš se úplně svléknout, nebo ne?“ zašeptal.

Kayla zasténala, ta otázka byla najednou příliš velká na to, aby na ni dokázala odpovědět. Když jí Shane vsunul prst mezi nohy a zaměřil se na její klitoris, prohnula se k němu.

„Nechci čekat tak dlouho, abych se úplně svlékla,“ řekla mu a konečně se jí podařilo rozepnout zip. Stáhla mu džíny a pak mu musela sundat i slipy. Kalhoty jí seděly u kolen a bránily jí, aby před ním roztáhla nohy. Těsnost však jen napomáhala tomu, aby ji Shane uspokojoval. Každý centimetr jejího těla jako by hořel.

Vzala ho do ruky a začala mu vracet to, co dostávala. Shaneovi se zavřely oči a s hlubokým zasténáním vyrazil boky vpřed. Žaludkem a páteří jí projely blesky rozkoše. Proudily jejím tělem a ona se nedokázala ubránit kňučení.

„Zvedni trochu boky.“

Shane jí ztvrdl v rukou a ona poslechla, oči jí zářily dychtivým očekáváním. Odsunul jí kolena stranou a vtiskl se do jejího vchodu. Poloha však byla nepohodlná a on se nedokázal dostat dovnitř víc než na pár centimetrů. Kayla se pokusila rozevřít nohy ještě víc, ale auto a její oblečení jí v tom zabránily.

„Nějak to nejde,“ zasténala frustrovaně.

Shane se stáhl. Nadzvedl se, aby měla víc místa. „Otoč se.“

„Cože?“

„Otoč se.“ Povzbudivě na ni kývl. Kayla několikrát zamrkala, ale pokrčila rameny a udělala, co chtěl. Předloktími se opřela o sedadlo, zatímco Shane ji objal kolem pasu. Když tentokrát vstoupil dovnitř, udělal to hladce, až se jí zachvělo celé tělo. Začal se pohybovat a vnikl do ní hlouběji, než si myslela, že je v této poloze možné. Ruka kolem pasu ji držela v jedné rovině s ním. Ta ruka sklouzla kolem jejího klitorisu, čímž zvýšila její rozkoš, zatímco volnou rukou se podpíral.

Sklonila hlavu, jak silně přirážel. Všechno kolem ní zmizelo kromě tepla jeho kůže na její, dechu na zátylku a pocitu, že je v ní. Záda se jí prohnula a z těla se jí vydraly krátké lapavé výkřiky. Byla roztažená do sytosti, v uších jí znělo Shaneovo chrčení. Štípal ji zezadu do krku.

„Miluju tě!“ vypravila ze sebe mezi výdechy.

„Taky tě miluju.“

To ji rozebralo. Všechno explodovalo, její končetiny se třepotaly, jak jimi procházely slastné záchvěvy. Nohy se jí podlomily, ale Shane ji stále držel a pokračoval ve své práci. Oči se jí protočily do zátylku. Obličejem byla přitisknutá k látce sedadla, krk ohnutý v nepříjemném úhlu, dokud ji milenec nezvedl. Cítila, jak vyvrcholil, slyšela v uších jeho velký řev a pak oba padli.

„Miluju tě,“ šeptal Shane znovu a znovu. „Miluju tě.“

Kayla se k němu znovu přitiskla, chtěla mu být blíž. Nikdy nechtěla, aby se tohle spojení přerušilo. Srdce měla příliš plné na to, aby mohla mluvit, a nevěděla, co by řekla. Oči ji pálily, když zvažovala, co všechno by se odtud mohlo stát.

Na to nemysli, říkala si. Z tohohle se dostanou. Gordon zřejmě nerozuměl obchodu, když si myslel, že mu Shane může jen tak předat své firmy.

„Nedovolím mu, aby ti ublížil.“ Shaneovy ruce ji pevněji objaly. „Nedovolím, aby ti někdo ublížil.“

„Já vím.“ Kayla se natáhla za sebe, aby mu omotala prsty ve vlasech. A opravdu to věděla. Ať se stane cokoli, věděla, že nedopustí, aby se jí stalo něco zlého.

A kdyby se něco stalo jemu?

Hned v tu chvíli se rozhodla, že jestli Gordon jejímu druhovi ublíží, vezme si zbraň. Natřela by stěny Gordonovou krví. Nikdo neublíží lidem, které milovala, a neprojde mu to.

„On nevyhraje,“ slíbila s hlasem plným emocí. „Nedovolíme mu to.“

Buď je pustí, nebo zemře. Nebo zemřou oni. Kayla přitiskla tvář do Shaneovy paže a zoufale se snažila neplakat.

***

„Mohli bychom utéct spolu,“ zašeptal Shane, jakmile byli oblečení a znovu na cestě. „Možná ne na Barbados. Ale mohli bychom jít kamkoli. Nemusíme tu trčet. Můžeme prostě… utéct. Najít si místo, kde budeme jen my dva a nebudeme se muset ničeho bát.“

Kdyby si myslela, že existuje skutečná možnost, jak to udělat, Kaylu by to lákalo. Ale věděla, že to není nic víc než pohádka. „To nejsi ty. A nejsem to ani já. Kromě toho, jestli kvůli sobě porušíme své zásady… tak nám to nevydrží.“

Bylo to tak jednoduché a oba to věděli. Shane ji při jízdě pevně držel za ruku. Kayla si přála vědět, co říct nebo udělat, aby zmírnila tu tíhu, která ho očividně tížila, ale nakonec nebylo co říct. Jediné, co mohla udělat, bylo být tu s ním.

Když dorazili do klubu, okamžitě je doprovodili ke Gordonovi. Vedle něj seděl Tyler s hlubokými šrámy a tmavými modřinami na tváři. Kayla zalapala po dechu a ruce jí vylétly k ústům. Vypadal, jako by ho srazil náklaďák, a když se Shane ve dveřích zastavil, Tyler odvrátil tvář. Ze studu?

„Je mi to líto, Shane. Je mi to líto.“

Shane si pod nosem zavrčel. „Co se to…“

„Vím o tom, jak jsi volal mému klanu,“ přerušil ho Gordon. Z nozder se mu valil kouř a v očích ho pálil vztek. „Nebo bych měl říct bývalý klan. Byl jsem odmítnut. Už nemám klan, no… chápeš, jak to může draka rozzlobit. Tenhle boj je teď na život a na smrt, a jestli někdo z vás odmítne, zabiju vás všechny, člověka i vaši matku.“

Všechno tím ještě zhoršili. Kayle se rozbušilo srdce, když zavrtěla hlavou. Co teď hodlali udělat?

Shane začal vrčet, ale přestal. Z úst mu na chvíli unikl kouř, ale i ten se vytratil. Za okamžik mu zmizely napjaté linie ramen a on se skutečně usmál.

„Dobrá tedy. Vyhrál jsi.“

Gordon povytáhl obočí.

„Tohle je poslední souboj. Po jeho skončení Tylera a Kaylu propustíš. A výměnou za to dostaneš všechno. Každou firmu, bankovní účet, vlastnické právo k pozemkům, akcie. Všechno. Nikdy jsem neměl klan, ale to, že jsem bohatý, mi to vynahrazuje. V tomhle mi věř. Budeš mít všechno, co budeš chtít.“

Gordon na okamžik zúžil oči, než se i on usmál. „To mi zní rozumně. Jsem rád, že se nám to podařilo vyřešit. Víš, právě proto jsme my dva tak dobří přátelé. Tohle je poslední boj. Dokonce půjdu ještě dál a řeknu, že si můžeš vybrat soupeře, protože je to boj na život a na smrt. Já –“

„Ty.“

Gordon ztuhl.

Shaneův úsměv se rozšířil. „Chci bojovat s tebou. Pokud ovšem nejsi příliš velký zbabělec.“