HS - 15. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Gage

Už celý týden jsem neviděl ani jednu ze svých holek a obě mi začínaly chybět. Ollie se měla během několika hodin vrátit domů a já si přál, aby se Lauren, vrátila také.

To, že to mezi námi klapalo, pro mě znamenalo všechno a náš sex při udobřování byl neuvěřitelný.

Po milování v její posteli jsme se přesunuli na podlahu, pak do sprchy a zase zpátky do postele. Stálo mě to všechno, abych neprotestoval proti jejímu odchodu, ale zdůraznila, že je důležité, aby přišla včas, protože má novou práci. Dokud nebude mít vlastní kancelář, bude muset být zodpovědná a já to chápal.

Rozhodl jsem se, že se v týdnech, kdy bude Olivia doma, přesunu práci domů, a tak budu moci být nablízku, aby se přizpůsobila, a snad se problémy mezi ní a paní Helen vyřeší, ne-li zažehnají.

James přesto volal každý den a dnes tomu nebylo jinak. Dva dny před Vánocemi mě ten muž stále otravoval. „Potřebuju, abys co nejdřív prošel ty smlouvy. Tenhle klient byl trpělivý, ale opravdu by chtěl brzy cenovou nabídku.“

„Předal jsem ty papíry svému právníkovi a nehodlám se rozhodnout, dokud si je nepřečtu a nepochopím každý detail.“ Právě ty drobné detaily mě děsily. Na tomto území existovalo tolik předpisů a některé mi připadaly příliš politické a upřímně řečeno i nezákonné, než abych se s tajemným klientem do něčeho pouštěl.

„Fajn, když to musíš udělat, ale zkus mi dát odpověď během několika příštích týdnů, příteli. Vím, že máš Vánoce s malou, ale potřebuju to zabalit a dát to tobě nebo někomu jinému do pořádku. Můj klient umí být trochu nerozumný a já toho člověka opravdu nechci naštvat. Vím, že jsi nedůvěřivý, ale tohle je skvělá příležitost, Gagei. Jde ti o miliony, vzpomínáš?“

„Rozumím.“ Zavěsil jsem s pocitem, že jsem ještě liknavější než předtím, hlavně proto, že se mi zdál příliš úzkostlivý a nechtěl mi dát čas. V prvních fázích takhle zbrkle nepostupoval, což mě přimělo myslet si, že jeho obchod s touhle osobou přesahuje rámec téhle jediné zakázky a nejspíš není na dobré cestě.

Používat peníze jako motivaci pro mě bylo nejen směšné, ale přímo urážlivé. Dobře jsem si uvědomoval, na jaké peníze se dívám, a i když jsem měl rád dobrý zdravý milion stejně jako ostatní, měl jsem jich víc než dost a dost na to, aby jedna práce nebyla tak důležitá.

Problém byl v tom, že jsem zapomněl smlouvy u Lauren, a tak jsem se rozhodl, že jí raději zavolám a ujistím se, že je stále připravená. Věděl jsem, že se mnou bude muset dojet na chatu, a možná tentokrát strávíme nějaký čas sestavováním seznamu toho, co by chtěla udělat, místo abychom se živili svými touhami.

Vytočil jsem její číslo a přemýšlel, jestli ji dokážu přesvědčit, aby přijela dolů a setkala se s Ollie, ale možná to bylo příliš brzy. Telefon zazvonil, a když už jsem to chtěl vzdát, zvedla to.

„Gage?“ V pozadí byl slyšet hluk a já přemýšlel, jestli je ve své kanceláři, nebo někde jinde.

„To jsem já, zlato. Jak se máš? Zastihl jsem tě v nevhodnou dobu?“

„Ne, je to v pořádku. Mám se dobře. Trochu utahaná a unavená, ale tím to dneska končí.“

„Aha, takže to by byla špatná chvíle na to, abych si zavolal o laskavost, že?“

„Smlouvy? Ne, to není problém. Právě jsem skončil s jedním velkým klientem a vlastně mám volno. Večer si je přečtu, jestli mi je můžeš odfaxovat. Pošlu ti číslo.“

Cítil jsem, jak mě z těla pomalu opouští napětí. Jamesův telefonát mě vystresoval. „To by bylo úžasné. Ten chlap mi jde po krku, abych to udělal. Doufal jsem, že bych tě mohl přemluvit, abys přijela a sešla se s Ollie, abychom mohli projít seznam oprav na chatě. A samozřejmě bych tě rád zase viděl.“ Chyběla mi jako blázen, víc, než jsem si myslel, že mi může chybět kdokoli jiný kromě mé dcery.

„Strávím tady Vánoce a obávám se, že se domů nedostanu ani na Nový rok. Na Silvestra musím jít na večírek, ale doufala jsem, že se za mnou zastavíš.“

„To je den, kdy se Ollie vrací k Edně domů. Musím ji tam vysadit a pak můžu jet nahoru.“ Musel bych to trochu posunout a doufal jsem, že Edně to bude jedno, ale stálo za to ji naštvat, abych Lauren potěšil.

„Prostě přiletíš. Nemusíš trávit čas na cestě.“

„Ne, to není problém. Edna se se mnou sejde o něco dřív a já pak přijedu.“

„Ale to budeš muset jet těch devět hodin těsně před večírkem. Co když se zdržíš v zácpě? Nemyslíš, že by bylo jednodušší letět?“

Pro většinu lidí to byla pravda, ale mně stačila jedna letecká havárie na celý život. Věděl jsem, že jí budu muset o svém strachu říct, i když se mi nelíbilo, že to musím přiznat. „Od cesty domů po té havárii jsem neletěl. Přísahal jsem, že jestli to přežiju, už nikdy do letadla nenastoupím.“ Zatajil jsem dech a čekal na lítostivý večírek, kterého jsem se nechtěl zúčastnit, ale místo toho se mi dostalo ticha, což bylo ještě horší.

Nesnášel jsem pomyšlení, že by ji ta slabost mohla odradit, a čím déle mlčela, tím víc mě znervózňovalo, že to tak je.

„No, cesta je příjemná. Myslím, že i počasí má být lepší, takže to snad vyjde.“ Byla na to stejně příjemná jako vždycky a já jsem si oddechl, že už dlouho zadržuju dech, a uvolnil jsem se.

„Jo, jak jsem říkal, není to problém. Budu tam za dost dlouho a pak si můžeme odpočinout u tebe? Pokud si tedy nemyslíš, že bych si měl sehnat pokoj, v tom případě to rozhodně zvládnu.“

„Ne, chci, abys zůstal se mnou, hlupáčku. Bude to perfektní způsob, jak zazvonit na nový rok.“ Byl jsem rád, že jsme na stejné vlně, ale nikdy jsem se jí nechtěl vnucovat. Pořád jsme na to šli pomalu.

„Opravdu chci, aby ses někdy seznámila s mou dcerou, takže možná bychom mohli něco podniknout během příštího měsíce?“

„Jo, ale myslím, že počkám, až to řekneme Noahovi. To je velký krok, a když už do toho máme zatahovat rodinu, tak je to fér, Gage.“

„Souhlasím.“ Pořád jsem trochu váhal, jestli to mám říct jejímu bratrovi, ale chápal jsem, proč pro ni bude setkání s Ollie velkou událostí, a dokázal jsem to respektovat. „Přemýšlela jsi už o té chatě?“

„Ano, přemýšlela. Myslím na ni nejméně dvacetkrát denně a někdy i víckrát, a dokonce na ni myslím i v noci, když jsem sama v pěkně horké vaně.“ Její hlas zněl tlumeně a já se zasmál, protože nepochopila, co tím chci říct, ale řeči o koupeli byly příliš horké na to, aby mě odradily.

„Jo, když jsi sama? Jak se při tom cítíš?“

„Neuvěřitelně vzrušující,“ zašeptala.

„Jo, taky mě to vzrušuje.“ Můj penis byl v kalhotách tvrdý jako skála a já byl rád, že jsem zůstal doma, místo abych šel do kanceláře. Nechtěl jsem, aby někdo viděl stan, který jsem si postavil. „Co s tím uděláš?“

Tiše se zasmála a pak zašeptala do telefonu. „Nemůžu ti to říct, ne, dokud jsem v soudní budově.“

„Ale můžu hádat, ne?“

„Kvůli tobě se červenám.“

Rád bych viděl, jak se kvůli mně červená. Měla tu nejkrásnější broskvovo-krémovou pleť a její tváře se červenaly jemnou růžovou barvou, která ladila s jejími rty.

„Vsadím se, že ses v té vaně taky červenala, viď? S tvýma hebkýma rukama dole ve vodě, jak hladíš to růžové poupátko. To jsi dělala?“

„Možná. Ty jsi tak zlý.“

„Já? To ty máš špinavou mysl.“

„To ty jsi s tím přišel.“ Pořád ještě prakticky šeptala a já se usilovně snažil, abych se jí nesmál.

„Jen jsem se zeptal, jestli jsi o té situaci s chatou ještě přemýšlela. Nemůžu za to, že jsi prostě předpokládala, že mám na mysli sex. Jen jsem si myslel, že potřebuješ, aby tvůj dodavatel přibil něco jiného.“

„Aha, promiň.“ V telefonu se ozval její smích a najednou se ozval o něco hlasitěji. „Právě jsem se musela kvůli příliš hlasitému smíchu skrčit na dámské toalety.“

„Dobře. Rád jsem si poslechl tvůj příběh a doufám, že víš, že tě donutím, abys mě později zasvětila. Chci podrobnosti, hloubku a míry.“

„Myslíš zase tu chatu?“

„Ne, myslím o tom, co jsi dělala ve vaně.“ Její smích se přidal k mému, a když utichl, trochu si povzdechla.

„Chybíš mi, Gagei. Bude to dlouhý týden.“

„Tak mi musíš v noci zavolat a vzít mě s sebou do vany. Mohl bych tě provést několika věcmi. Poučit tě. Chtěla bys?“

„To by se mi líbilo. Kéž bych byla teď doma.“

„Mě taky. Pošli mi fotku svého úsměvu.“ Chtěl jsem vidět mnohem víc a o chvíli později mi přišla zpráva. Poslala sexy fotku, na které se usmívala do fotoaparátu, a úhel pohledu dolů mi ukázal elegantní malé sako, které měla na sobě přes hedvábnou halenku a které mi umožnilo nahlédnout do jejího výstřihu. Vlasy měla sepnuté do volného drdolu a díky jemným úponkům, které se jí vlnily kolem obličeje, vypadala divoce a sexy.

„Máš to?“

„Mám. Jsem teď tak tvrdý. Zavolej mi, až se večer vrátíš domů, a trochu uvolníme napětí.“

„Ty jsi tak špatný, ale mně to zní jako rande.“

Tohle bude opravdu dlouhý týden.