TDSP - 1. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Kayla

To se nemohlo dít.

Korzet ji tlačil do žeber a ocelové kostice se jí zabodávaly do podpaží. Kayla nemohla ani dýchat, ta věc byla tak těsná. Někde vzadu v mysli byla vděčná za krajkovou sukni, která jí sahala do půli stehen, protože kalhotky, do kterých ji navlékli, by její skromnost jistě ochránily jen velmi málo.

Ne poprvé ji napadlo, jak se jí sem podařilo dostat. Všechno kolem ní bylo jasné. Až příliš jasné. To, co jí dali na omráčení, jí stále vysílalo do mozku bolestivé blesky. Tváře, mužské i ženské, byly barevnou šmouhou. Mumlali si něco mezi sebou, ale nebyl to žádný jazyk, který by znala. Jeden z mužů se potutelně pokusil dotknout se jednoho z jejích ňader, která se jí pod bradou proměnila v obří svítící balóny, a ona udeřila a zasáhla ho přímo do břicha.

Kayla se usmála, ale její vítězství nemělo dlouhého trvání, protože muž stáhl ruku.

„Neopovažuj se na tu cenu dát znamení,“ zaduněl mužský hlas odněkud zpoza ní.

„Co se děje?“ Kayla se dožadovala odpovědi. Její hlas zněl skřehotavě a vyděšeně, ale aspoň to ze sebe dostala. „Okamžitě mě pusť, nebo ti pořádně ublížím!“

„Nedramatizuj to,“ řekla jedna z žen. „A nehýbej se, abych ti mohla opravit rtěnku. Rozmazala sis ji.“

Kayla chtěla ženu udeřit do hlavy, ale zezadu ji popadl pár rukou. Vzápětí se snažila nezvracet, když ji posadili na židli podobnou trůnu, pozlacenou falešným zlatem, a přivázali jí k ní zápěstí a kotníky. Ženy kolem ní povlékly gázové prostěradlo, které zakrývalo provazy. Jeden z mužů jí nehybně držel hlavu, zatímco jí upravovali make-up.

Hlas z dřívějška znovu promluvil. „Jen se uvolni, slečno Tucker. Když se budeš chovat slušně, dostaneš se z toho bez úhony.“

Kayle se znovu zvedl žaludek. Musela v sobě dusit žluč, když o všem uvažovala. Jak se sem vůbec dostala? Hlava se jí začínala vyjasňovat a dovolovala jí pomalu si vzpomenout, co se stalo.

Byla tady v Kanadě už skoro týden a pomáhala své kamarádce Esther Durant s archeologickými vykopávkami. Ačkoli měla v plánu nakonec dělat podmořskou archeologii u pobřeží Střední Ameriky, Esther se rozhodla, že si vyláme zuby na menších vykopávkách tady v boreálním lese Britské Kolumbie. Studenti měli přijet každým dnem a Kayla si šla odpočinout do města.

A právě tam se seznámila s Gordonem Huntem. Vysokým, pohledným blonďákem s rozštípnutou bradou a jiskrou v oku. Pozval ji do svého klubu. Přijala. A pak se probudila tady.

Idiote! Mohla se nakopat. Zavraždí tě, skončíš ve zprávách o páté a lidi to nebude zajímat, protože jsi byla takový idiot.

No, to, že ji zavraždí, by ji naučilo myslet si, že by o ni měl zájem nějaký mrtvolně krásný muž.

Ach, Bože.

Chystala se nechat zavraždit.

Kayla sebou mrskla proti provazům, které ji držely na místě, ale už bylo pozdě. Byla pevně spoutaná a nebylo úniku. Dýchala přerývaně, když se divoce rozhlížela kolem sebe a zoufale hledala soucitnou tvář. Proč tam všichni jen tak stáli? Byl to snad nějaký kult? Jak se z toho mohla dostat? Ten korzet, ta gázová látka… bylo to snad natáčení porna? Odkašlala si, ale nic z ní nevyšlo.

„Uklidni se.“ Muž ji obešel. Světlé vlasy. Svalnatá postava. Gordon Hunt. „Slečno Tucker, nic se ti nestane. Potřebujeme jen pár dobrých záběrů, aby se bojovníkům rozproudila krev.“ Nasadil jí na hlavu zlatou korunku, která vypadala jako řecký věnec. „Tak. Perfektní. A teď… Nejsi náhodou panna, že ne?“

V krvi jí vystřelil vztek. Pěsti se jí zkroutily, když znovu škubla za pouta. Nic jiného jí nezbývalo, a tak na muže plivla. Klobouk slin a žaludečních šťáv dopadl na jeho černé kožené boty. Gordonovi se zúžily oči a rozšířily nozdry. Mezi rty mu unikly tenké kudrlinky kouře a Kayle se rozšířily oči.

Drak.

Sakra. Sakra, sakra, sakra!

Zablikala světla, což naznačovalo, že se fotí, ale jí to bylo jedno.

S draky se už stýkala. Většina z nich byla vysoká, svalnatá a naprosto k sežrání. Ale nebyli to lidé, i když se mohli křížit. Draci měli svou vlastní kulturu, svůj vlastní pohled na svět. Ať už to bylo cokoli, ať už Gordon chystal cokoli, nedokázala o tom přemýšlet v lidském pojetí.

„Pomoc!“ vykřikla. „Pomozte mi někdo!“

Gordon se zasmál. „Poslouchejte ji! Už dávno jsem měl přinést cenu.“

Několik jeho nohsledů se tvářilo rozpačitě, ale většina se smála spolu s ním. Kayle začaly po tváři stékat slzy. „Prosím, nedělejte to,“ žadonila a v tu chvíli jí bylo jedno, že neví, co pro ni mají v plánu. „Prosím!“

„Miluju prosby.“ Gordon se znovu zasmál. „Plač dál, má drahá. To se mi hodí. Ale žádný princ z pohádky tě nepřijde zachránit.“

Dveře se rozlétly a dovnitř vtrhl pohádkový princ.

Vyšší než kdokoli jiný v místnosti, se svaly na svalech, za které by se nemusel stydět ani profesionální kulturista. Rty měl ohrnuté dozadu, kolem zubů se mu mihotaly třpytky. Oči mu planuly. Popadl jednoho z obřích mužů v oblecích a bez námahy jím mrštil přes celou místnost. Kayle vyskočilo srdce až do krku, když její hrdina vydal ze sebe řev a zaútočil skrz masu lidí.

„Shane!“ vykřikla.

Něco kulatého a studeného se ji přitisklo na bok hlavy. Shane se zastavil na místě. Kayla se setkala s jeho očima. Všechno ostatní jako by se kolem ní točilo, ale jeho tvář zůstávala jasná.

„Polož to,“ zavrčel Shane. „Bez ní neodejdu.“

Jeden z Gordonových poskoků udeřil Shanea do ledviny. Srazilo ho to na kolena, ale Gordon vydal vzteklý zvuk a hoch ustoupil.

„Hele, ať už jsi kdokoli…“ Gordon odstoupil od Kayly, ale zbraň zůstala přitisknutá na jejím spánku. Takže ji držel někdo jiný. „Nevezmeš mi mou odměnu. Jestli ji chceš, budeš muset bojovat a získat ji.“

Naproti nim se rozblikala televize. Ukazovala velký ring, plný mužů, kteří se kolem něj mísili. Několik z nich se protahovalo, jiní trénovali údery a hody. A Kayla najednou přesně pochopila, o co jde. Ty řeči o tom, že je výhra. To skrovné oblečení. Tajné narážky. Gordon Hunt vedl ilegální bojový ring a oni se chystali bojovat, aby ji získali jako svou cenu. A pak, až ji získají?

Říkal, že budu bez úhony. Chtěla omdlít. Lže.

„Dej mi tu holku a už nebudou žádné problémy,“ zavrčel Shane.

„Myslím, že ne. Má u mě dluh.“

„Jaký dluh?“ Kayla se nedokázala zastavit. „Nikdy v životě jsem tě neviděla a nedlužím ti…“

Zbraň se přitiskla silněji a ona zmlkla.

„Ať už je její ‚dluh‘ jakýkoli, já ho můžu zaplatit.“ Shane zvedl ruce. „Dej mi ji hned teď, nebo ti slibuju, že toho budeš litovat.“

Gordon naklonil hlavu na stranu. „Hmm… Drak, který tak chrání člověka? Co, ona je tvoje družka?“

Shane zavrčel, ale nepromluvil. Kayla otevřela ústa, ale zase je zavřela. Její první reakcí bylo říct, že ano, ale netušila, jak na to Gordon zareaguje. Družky mezi draky byli víc než manželé. Byli spolu spjati na duchovní úrovni. Kayla si nebyla úplně jistá, jak to všechno funguje, ale už se setkala s ženami, které měly dračí druhy. Draci by pro ně udělali cokoli.

Nakonec se Shaneův strnulý postoj uvolnil. Sklonil hlavu ke Gordonovi. „Dobře. Budu za ni bojovat.“

Gordon vydal potěšený zvuk a pokynul jednomu ze svých goril, který do Shanea strčil. Drak se ohlédl a věnoval jí drobný úsměv, než zmizel z dohledu. Gordon tleskl a třel si ruce o sebe, ve tváři radostný výraz.

„To je rozkošné,“ zamručel. „Už dlouho jsem se takhle nepobavil. Myslíš, že tvůj přítel bude schopen něco udělat? Rozhodně vypadá tvrdě.“

Kayla se ho snažila ignorovat. Zbraň jí sundal z hlavy, až se jí ulevilo. Ta však trvala jen krátce. Teď, když Shane odcházel do bojového ringu, tu byla zase sama. S těmito lidmi. A kdyby prohrál? Co by se s ní pak stalo? Snažila se neplakat. Gordon přikázal provazy přestřihnout, ale jeho pohled ji udržel sedět na židli. Gázové prostěradlo ji před očima, které na ni zíraly, příliš nechránilo, ale i tak se zakryla, jak nejlépe uměla. Chvěly se jí rty, i když si znovu a znovu opakovala, že plakat nebude.

„Jak tyhle boje fungují?“ podařilo se jí vyhrknout. V hlase se jí stále třásl, ale aspoň byla schopná mluvit.

„Jednoduše. Dám dohromady partu mužů a řeknu jim, aby bojovali. Dřív jsem je nechával bojovat jeden na jednoho, ale to mě přestalo bavit. Kdybych to chtěl vidět, stačilo by zapnout televizi. Teď dávám přednost gladiátorskému přístupu. Dejte jim něco, o co budou bojovat, a nechte je, ať se navzájem roztrhají na kusy.“

Kayle klesl žaludek. „Ty chceš, aby umřeli?“

Gordon pokrčil rameny. „Ještě se nestalo, že by zemřeli. Alespoň ne v ringu.“

Zasmál se a jí přeběhl mráz po zádech. Ten chlap byl psychopat. Jiné vysvětlení neexistovalo. Její oči se vrátily k velké televizní obrazovce. Všichni muži teď stáli kolem vnější strany ringu a Shane vstoupil dovnitř. Bez trička, svaly se mu leskly. Kayla se naklonila dopředu, jako by ho mohla silou vůle ochránit.

Ozval se hlasitý zvuk, jako výstřel. Kayla vyskočila a sotva udržela výkřik. Muži do sebe narazili. Shane zmizel z dohledu.

„Nedělej to,“ žadonila a natáhla se po Gordonovi. „Je bohatý, je to miliardář. Shane Freeman. Může ti zaplatit, co budeš chtít!“

Jeden z jeho poskoků ji popadl a strčil ji zpátky do křesla. Držel ji tam, zatímco muži na obrazovce se navzájem mlátili. Shane se krátce objevil, když ho kopli do kolena. Z nosu mu tekla krev.

Kayla se držela područek židle a snažila se nekřičet.