TDSB - 9. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Esther

Jeho rty byly horké, hladové, přitahovaly ji. Chtěla, aby ji pohltil. Chtěla ho pohltit zpět. Tlačila boky dopředu a drtila se proti němu. Když dráždil její ústa, vnikla jazykem do jeho. V jejím nitru se hromadilo horko, a i když jí tichý hlásek vzadu v mysli říkal, aby přestala, nechtěla. Každý kousek jejího těla křičel po tom jeho, aby se společně dokončili jako jeden celek.

Pak si vzpomněla, jak bezostyšně flirtoval s Kaylou, a vytrhla se mu z náruče. Její ruka vylétla, tvrdě ho plácla a pak si oběma zakryla ústa. Co to s ní sakra bylo?

„Promiň!“ zalapala po dechu.

„Hej.“ Otřel si tvář. „Co to bylo?“

„Promiň, nenapadlo mě…“

„Dal jsem ti čas, aby ses stáhla. A ty jsi mi polibek oplatila. Takže právě teď potřebuju odpověď. Ano, nebo ne. Žádné líbání a následné bití.“ Zúžil oči. „Chápu, že jsi naštvaná a rozrušená, ale to neznamená, že mě můžeš jen tak mlátit.“

„Promiň.“ Zavrtěla hlavou, jak se jí v žaludku začalo usazovat umrtvení. „Moc se omlouvám. Už to neudělám. Jen… mě to mrzí. Už žádné bití, máš pravdu, to je neomluvitelné.“ Odvrátila se a schovala tvář do dlaní. „Musíme se přestat líbat. Nemáme tady budoucnost, a tak nemůžeme… nemá to smysl, víš? Nemá smysl se k něčemu upínat nebo co se to tu děje.“

„Dobře.“

Otočila se a sevřel se jí žaludek. „Nebudeš se hádat?“

Bryant zavrtěl hlavou. „Ne, dala jsi mi jasně najevo, že mě možná chceš fyzicky, ale jsou pro tebe důležitější věci než fyzická přitažlivost. Nehodlám plýtvat svým ani tvým časem a snažit se tě přesvědčit, abys něco udělala, když to pro nás nemá žádnou budoucnost.“

„Ale mohla by být!“

Drak se na ni upřeně zadíval. „Právě jsi řekla ne.“

Do tváře jí vhrklo horko a Esther si sundala brýle, aby se štípla do kořene nosu. Opravdu by mu měla říct, že to musí nechat tak, jak to je. Potřebovali tuhle šílenou situaci prostě vyřešit a rozloučit se. O nic jiného přece nešlo, ne? Nic jiného tu nebylo…

„Zase vysíláš ty smíšené signály.“

„Tak to mě mrzí,“ vyjela na něj Esther. „Mrzí mě, že nevím, jak v téhle situaci reagovat. Mrzí mě, že nedokážu říct prostě ne, nechci s tebou mít nic společného. Bylo by to pro nás oba mnohem jednodušší. A je to hloupé, já jsem hloupá, ale nečekala jsem celou tu dobu, abych našla toho pravého, kterého bych mohla milovat, vzít si ho a budovat s ním budoucnost, jen proto, abych se zamilovala do chlapa, který mě unesl!“

Spadla mu čelist. Esther si náhle uvědomila, co říká, a v hrudi se jí zatajil dech. O čem to mluvila? Vždyť spolu vlastně nestrávili žádný čas kromě té jediné noci, kdy se vzali. Jak si mohla myslet, že ho miluje? Byla tu živočišná přitažlivost, to ano, a on byl super sexy, ale to na zamilovanost nestačilo. Ale když otevřela ústa, aby to popřela, aby mu řekla, že se přeřekla, nemohla.

Nebylo to ale možné. Nevěřila na lásku na první pohled. Tak proč měla při pomyšlení, že už ho nikdy neuvidí, i teď pocit, jako by jí vyrval srdce z těla? Vůbec to nedávalo smysl.

Bryant vykročil vpřed. „Počkej… řekla jsi mi právě, že mě miluješ?“

„Ne.“ Esther zavrtěla hlavou a pak přikývla. „Dobře. Možná jsem to řekla. Ale nemůžu se do tebe zamilovat. Jedna noc přece na lásku nestačí. Neměli jsme čas se do sebe zamilovat a všechny ty žárlivé sračky jsou toho jen důkazem. Jsem prostě poblouzněná. To je všechno.“

Bryant znovu zasáhl. „Já vím, že je to matoucí. A tahle situace, ve které jsme, tomu nepomáhá. Ale…“

Počkala.

„Ale… ale musím se k něčemu přiznat. Když jsme se spolu probudili a já měl tvé teplo v náručí, uvědomil jsem si, že mi něco chybí. Bylo to jako kousek skládačky, který mi tak dlouho chyběl. Miloval jsem Shayu. Byla mým životem. Moje slunce a hvězdy a měsíc a nebe.“

Esther se kousala do rtu a nevěděla, co teď říct nebo udělat.

„Když zemřela… byla zabita při střetu mezi mým a jiným klanem. Nebyl jsem tam, abych ji ochránil, a přišel jsem o ni. Nikdy jsem si nemyslel, že budu mít ještě někdy šanci. Ale s tebou…“ Podíval se na podlahu. „Nevím, jak to vysvětlit. Draci se často zamilují na první pohled. Často prostě víme, s kým jsme si souzeni. Každé vlákno mé bytosti mi říká, že už k tobě patřím. Nerozumím tomu, už jsem měl družku… ale myslím, že jsem se zamiloval i do tebe.“

Když k němu opět vzhlédla, uviděla, že se mu v očích lesknou slzy. Srdce ji bolelo z jeho vyznání. Muselo pro něj být velmi těžké to přiznat. V dlani ji píchlo a žaludek se jí znovu sevřel. Jak ho mohla uhodit? Vždyť byla hrozný člověk!

Tady jde o něj, ne o mě. Esther se zhluboka nadechla. Nehodlala ho začít nutit, aby ji utěšoval, protože ho uhodila. Odtrhla myšlenky od vlastních hříchů a znovu se soustředila na něj.

Sevřel její tvář v dlaních. „Nevím proč. Ale já nechci zrušení manželství. Nechci rozvod. Chci s tebou strávit zbytek života. Jsi tak statečná, krásná a silná. Když se na tebe podívám… vidím v tobě odolnost. Odhodlání. Nechci… nechci tě ztratit.“

Esther mu pomalu objala ruce kolem pasu. Věděla, jak se cítí. Ani ona ho nechtěla ztratit. Ale bylo toho víc než jen oni dva, že? „Ta dívka, se kterou jsi byl, když jsem tě přepadla ve výtahu…“

„Moje švagrová. Shayina sestra. Pro mě je taky jako malá sestra. Chtěl jsem si s ní promluvit o Shayi… kvůli…“

„Kvůli mně,“ zašeptala Ester.

„Přesně tak.“

A opět udělala ukvapené závěry a byla vůči němu hrozná. Zasloužil si něco lepšího, než aby se k němu takhle chovala. Takhle, jako by si ona zasloužila všechno a on si nezasloužil nic. Esther otevřela ústa, aby mu to řekla, že si zaslouží víc než ona, ale zarazila se. Mohla být lepší. Mohla mu být oporou a láskou a dát mu všechno, co si zaslouží. Nemohla?“

Jeho ústa se dotkla jejích. „Řekni mi ano, nebo ne. Jestli řekneš ne, tak tebe i ostatní hned teď pustím a sám se vydám vstříc trestu za to, co jsem udělal. Pokud řekneš ano, odnesu tě do postele a budu se s tebou milovat. Moje žena. Moje… moje družka.“

Ach, jak měla odpovědět?

„A když řekneš ano, propustím Shanea a Kaylu, samozřejmě. Stejně se ti předám,“ dodal Bryant. „A ty si to můžeš rozmyslet. Když řekneš ano a pak se rozhodneš, že nechceš…“

„Já to chci,“ zašeptala Esther. „Chci tě. Chci být tvou ženou.“

Jeho ústa se zavřela nad jejími. Polibek byl hladový, hluboký, ale také sladký. Zvedl ji, její nohy obkroužily jeho boky a jeho paže se kolem ní obtočily. Odnesl ji z kuchyně, chodbou a do malého pokoje. Tam ji položil na postel, přikryl se k ní a stále ji něžně líbal. V jejím nitru se hromadilo teplo, když jí jeho ruce přejížděly po těle, jemně, něžně, vyvolávaly v ní odezvu, o které předtím jen snila.

„Svlékni mě,“ zašeptala.

Bryant se usmál, když jí strčil ruce pod tričko. Zvedl jí ho nad hlavu, pak jí rozepnul podprsenku a sundal ji. Vzal její ňadra do dlaní, jedno políbil a pak začal sát bradavku druhého. Napětí v jejím nitru se ještě více stáhlo a ona ucítila, jak se jí mezi nohama hromadí vlhkost. Její drak tam nestrávil tolik času, kolik by si přála, přesunul se dolů, aby jí rozepnul džíny a stáhl je společně se spodním prádlem.

Jeho hlava se spustila mezi její nohy a její záda se prohnula, z hrdla se jí vydral výkřik. Napodobil to, co dělal s jejími ústy mezi nohama, jeho jazyk se míhal a přirážel. Její nitro se pevně zkroutilo, tělem jí proudilo horko. Chytila se čela postele a bojovala, aby se udržela v klidu, zatímco jeho velké ruce svíraly její stehna a tlačily je ještě víc od sebe. Zaryl se hlouběji a Esther vykřikla.

„Bryante!“ Začal couvat a ona ho chytila za hlavu a zkroutila mu prsty do vlasů. „Nepřestávej. Prosím.“

Její drak se zachechtal a znovu se nad ní sklonil. Esther přivřela oči, když pokračoval ve své práci, soustředěný tak soustředěně, že měla pocit, že se může každou chvíli zhroutit. Jak pokračoval ve svých službách, vklouzl do ní prst a po několika dalších okamžicích do ní zasunul druhý. Cítila se roztažená, plná a najednou měla strach, že až do ní vstoupí, nebude schopná ho přijmout. Že je příliš malá a těsná…

Pak těsnost explodovala a ona na všechny své obavy zapomněla. Znovu se prohnula v zádech a jeho jméno jí vyletělo ze rtů, když se rozpadla. Bryant pokračoval v jemném tlaku, provázel ji nárazovými vlnami, které ji nutily svíjet se pod jeho doteky, a pak úplně povolil. Esther ležela bez hnutí, lapala po dechu a po tváři se jí rozlil úsměv.

„Páni, to je mnohem lepší než cokoli, co jsem dokázala udělat sama.“

Bryant se zasmál, když se posunul a objal ji kolem pasu. „Věř mi, že to může být ještě lepší.“

Esther zasténala touhou a přehodila si nohu přes jeho bok. „Ukaž mi to.“

„Ukážu.“ Políbil ji na krk. „Až si budu jistý, že jsi připravená.“

Nakonec ji rukou a ústy třikrát přivedl k vyvrcholení, než usoudil, že je dostatečně připravená. Vstupoval do ní tak pomalu, že si myslela, že se zblázní potřebou, ale když se roztahovala, aby mu vyhověla, byla mu vděčná za trpělivost. Jakmile byl úplně uvnitř, začal se pohybovat jemně a něžně, jeho pohled se nikdy neodtrhl od jejího.

Něco hluboko v jejím nitru mu vyšlo vstříc. Její nohy se pevně sevřely kolem jeho pasu. Prsty se mu zaryly do ramen. Jeho jméno se jí na rtech opakovalo znovu a znovu jako modlitba. Poprvé v životě pochopila, co to znamená být jedním… Byli spojeni nejen tělem, ale i duchem, tak spojeni, že ji překvapilo, že neslyší jeho myšlenky, když se spolu pohybují…

A nikdy nechtěla, aby to skončilo. Nikdy.