WP - 29. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

Škvírou v závěsu proniká sluneční světlo a probouzí mě ze spánku.

 

Když si prohlédnu okolí, vystřelí mi do páteře panika.

 

"Sakra."

 

Nemůžu uvěřit, že jsem tu usnula.

 

Rychle šťouchnu do Stonea, který stále spí vedle mě. "Probuď se."

 

Vyskočím z jeho futonu a hledám své oblečení.

 

Zívne a protře si ospalé oči. "Kolik je hodin?"

 

Pohledem zabloudím k hodinám na nočním stolku, zatímco se navlékám do šatů ze včerejšího večera. "Těsně po šesté ráno."

 

Což znamená, že Sawyer nejspíš ještě spí a nebude mě moct vyzvednout.

 

Rychlý pohled na můj telefon mi prozradí, že Jace mi včera večer volal třikrát, Cole jednou a Sawyer mi dvakrát napsala a ptala se, jestli strávím noc s "Mercedes".

 

Sakra.

 

Stone poklepe na prázdné místo vedle sebe. "V tom případě se vrať do postele."

 

Podívám se na něj. "Zbláznil ses? Potřebuju, abys mě odvezl domů."

 

"Teď?"

 

"Ano, teď." Popadnu berle, které mám opřené o zeď vedle jeho postele. "Možná je ještě čas vplížit se dovnitř, aniž by si bratři uvědomili, že jsem nepřišla domů."

 

Na druhou stranu, Liam a já jsme vždycky byli ti, kteří dlouho spali, zatímco Jace a Cole dávali přednost vstávání za rozbřesku. Podivíni.

 

Stone vyskočí na nohy a sebere z nočního stolku klíče. "Jdeme."

 

***

"Vypadá to tu docela klidně," poznamená Stone, když projíždíme kolem mého domu. "Myslím, že můžeme bezpečně vjet na příjezdovou cestu."

 

"Nedělej to," zasyčím. "Mohli by tě vidět." Střelím pohledem z okénka spolujezdce. "Zaparkuj o blok dál."

 

"Pořád potřebuješ berle, abys mohla chodit, Bianco," rozzlobí se. "Nebudu parkovat o blok dál."

 

Otevřu pusu, abych mu připomněla, že berle budou do týdne pryč, ale nemá cenu se hádat.

 

Čím rychleji se dostanu dovnitř a nahoru do ložnice, tím lépe.

 

Vzhledem k tomu, že světla jsou stále zhasnutá a v domě se neděje žádná aktivita, je teď ideální čas.

 

"Fajn," ustoupím. "Zaparkuj na příjezdové cestě. Ale nezůstávej a nedívej se, jak jdu dovnitř. Jakmile vystoupím z auta, musíš tuhle mrchu přehodit na zpátečku a vystřelit."

 

Jeho rty se zachvějí. "Jasně, Briane O'Connere."

 

"Brian O'Conner?"

 

Podívá se na mě, jako bych byla mimozemšťan. "Rychle a zběsile."

 

Stále nechápu. "Rychle a zběsile?"

 

S povzdechem vjede na mou příjezdovou cestu. "Opravdu musíme zapracovat na tvém filmo..."

 

"Co se to kurva děje?" Cole zařve.

 

Do prdele.

 

Otočím hlavu a podívám se na zpoceného a hodně naštvaného Colea, který vypadá, jako by právě doběhl maraton.

 

Nečeká na odpověď a přiloží si mobil k uchu. "Jacei, okamžitě vylez kurva ven. Bianca právě přijela se Stonem DaSilvou."

 

Zatraceně.

 

Stáhnu okénko. "Klid, Cole. To není..."

 

Bouchne na kapotu. "Přísahám Bohu, že jestli jsi jí ublížil, zabiju tě."

 

Do hajzlu.

 

Stone vypadá uraženě. "Nikdy bych neublížil..."

 

"Co to kurva děláš s mojí sestřičkou, DaSilvo?" Jace bez košile a bez bot zahřmí, když letí po příjezdové cestě. "Přeješ si zemřít, ty zmrde?"

 

Dá se říct, že jsme se dostali do pěkného průseru.

 

Stoneova ruka se sevře kolem volantu. "Ne, nepřeji si umřít." Ale musí, protože se ušklíbne. "Jen jsem vysadil svou přítelkyni u ní doma."

 

"Stone," vybuchnu.

 

"Co?" řekne, když vystoupím z jeho auta. "Brzy se o nás měli dozvědět, Bianco. Sama jsi to řekla."

 

Jo, ale nechtěla jsem, aby se to dozvěděli takhle.

 

Cole se zasměje, ale není v tom ani špetka humoru. "Mám za sebou pár otřesů mozku, a proto mám asi halucinace, protože bych přísahal, že jsi právě řekl přítelkyně." Z nosu mu málem šlehají plameny. "Ale moje malá sestra by v žádném případě nechodila s bezvýznamným ubožákem jako jsi ty."

 

Poslední větu zařve tak nahlas, že by mohl probudit i mrtvého.

 

Zadýchaná Sawyer v županu vyběhne ven. "Co to sakra..." SpatříStoneovo auto a zbledne. "Do prdele."

 

Do prdele, je výstižné.

 

Jaceovi tikne čelist. "Řekni mi, že lže, Bianco."

 

Nemůžu.

 

Zhluboka se nadechnu a pronesu: "Nelže."

 

Cole natáhne ucho. "Promiň, asi mám zase halucinace, cože?"

 

"Nelže," řeknu tentokrát hlasitěji. "Stone a já spolu chodíme."

 

Jace se zapotácí, jako bych ho právě praštila pěstí.

 

Cole se otočí na Sawyer. "Zavolej záchranku."

 

Zbledne. "Jsi v pořádku?"

 

"Jsem v pořádku, Pánbíčkářko." Vrhne se ke Stoneovu autu. "Ale až s ním skončím, tak on nebude."

 

Se Sawyer se rychle postavíme mezi ně.

 

"Bez obav odejdi," pobídnu Stonea.

 

"Ne, dokud se tví šílení bratři neuklidní a dokud nebudu vědět, že jsi v pořádku."

 

To Colea jen ještě víc rozzuří a znovu se na něj vrhne. "Já ti ukážu šílence."

 

"Přestaň, Coltone," řekne Sawyer a rukama mu strčí do hrudi. "Tím, že se budeš se Stonem prát, nic nevyřešíš."

 

"Možná ne," zavrčí. "Ale určitě to bude dobrý pocit."

 

Než ho stihnu zastavit, Stone vystoupí z auta. "Chceš se se mnou zase prát, Covingtone?" Plácne se do hrudi na pozvání. "Jen do toho. Nakopej mi prdel odsud až bůhví kam." Jeho oči se vrhnou ke mně. "Ale stejně to nic nezmění na tom, že miluju tvou sestru."

 

Brada mi poklesne. "Ty mě miluješ?"

 

"Jo." Ztěžka polkne. "Jo, miluju."

 

Sawyer udělá znamení kříže a začne mumlat něco, co zní jako modlitba Zdrávas Maria.

 

Hlava se mi zatočí. Stone mě miluje.

 

Cole ke mně přelétne očima. "Prosím, řekni mi, že se to kurva neděje."

 

"Jak dlouho?" Jace zařve. "Jak dlouho už mi lžeš do ksichtu, zatímco se potají scházíš s odpadem?"

 

"Od Díkůvzdání," zašeptám.

 

"Měsíc," vyštěkne Jace. "Zasranej měsíc, co mi lžeš." Gestem ukáže na Colea a Sawyer. "Nám."

 

Sawyer si protře spánky. "Hele, já vím, že vy dva jste naštvaní, ale Stone je dobrej kluk a dělá ji šťastnou..."

 

"Jak to ty můžeš vědět?" Cole se zeptá.

 

"Já..." Zamumlá kletbu. "Už o nich nějakou dobu vím."

 

Zrada v Coleově tváři se prohloubí. "A tys mi to neřekla?"

 

"To není Sawyeřina chyba," rychle se ozvu. "Pořád na mě naléhala, abych se přiznala, ale já jsem jí slíbila, že nic neřeknu, dokud nebudu připravená. Sakra, ani nás nechtěla krýt, ale já..."

 

"Ty jsi je kryla?" Cole vyhrkne a podívá se na Sawyer. "Jeho?"

 

Do prdele. To jsem řekla špatně.

 

Pocit viny zbarví Sawyeřiny růžové tváře. "Já vím, že jsi naštvaný, ale Bianca je moje kamarádka a potřebovala si s někým promluvit."

 

Píchne se palcem do hrudi. "Jsem tvůj snoubenec." Zranění mu zkřiví rysy. "Tvůj snoubenec, kterému jsi přísahala, že už nikdy nebudeš lhát."

 

Sawyer poklesne tvář. Vypadá tak bezmocně, až se mi svírá srdce.

 

"Je mi to líto, Coltone..."

 

"Nech si to. Nechci teď být ani v tvé blízkosti." Jeho oči padnou na mě. "Ani jedné z vás."

 

S tím se vydá po příjezdové cestě.

 

Sawyer se zachvěje spodní ret. "Já... ehm. Vrátím se dovnitř."

 

Stone vystrčí bradu. "Já půjdu taky." Nakloní se, jako by mě chtěl políbit, ale zarazí se, když si všimne, že na něj Jace stále upřeně hledí. "Zavolám ti později."

 

O minutu později vyjde z naší příjezdové cesty.

 

Podívám se na Jace, který zmlkl.

 

"Řekni něco."

 

Křič na mě. Požádej mě, abych se s ním rozešla. Něco.

 

Bezradně pokrčí rameny. "Co chceš, abych ti sakra řekl, Bianco?"

 

Zranění, které se mu zračí v tváři, mě nutí, abych se skácela k zemi a umřela.

 

Začne odcházet, ale náhle se zastaví.

 

"Fakt mi kurva chybí."

 

Nemám tušení, o kom to mluví. "Kdo?"

 

"Moje sestra." Střelí po mně pohledem. "Ta, která možná lže všem ostatním ve svém životě, ale mně by nikdy nelhala."

 

S tím odkráčí pryč.

 

Čekala jsem, že bude naštvaný... zklamaný.

 

Ale nečekala jsem, že se na mě bude dívat, jako bych mu vrazila nůž do zad.

 

A rozhodně jsem si nemyslela, že zlomím jeho důvěru.