Storm - 6. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Gracie

Gracie se začervenala při pohledu, který na ni upíralo dvanáct očí. Nejstarší dívky Stínu hlídaly všechny mladší děti, aby se dospělí mohli sejít a probrat, co s ní teď udělají. Daniel ležel vedle ní a zdánlivě ho netrápily pohledy, které se pohybovaly od nedůvěřivých až po tak prázdné, že v nich nedokázala číst. Byla ráda, že vidí nějaké sympatie, ale nestačily zakrýt pohledy, které zjevně přemýšlely, jestli by ji neměli prostě vyhodit a zachránit se.

Nakonec promluvila Ava. „Našla jsi při vyšetření něco neobvyklého?“

Otázka nesměřovala na Gracii, ale na Miu.

Doktorka tygří měnička zavrtěla hlavou. „Je stejně obyčejná jako miliony žen na celé planetě. V jejím krevním obraze jsem nenašla nic zvláštního. Samozřejmě tu nemám všechny své zdroje. Pokud je na ní něco fyzicky odlišného, potřebovala bych další vybavení, abych to zjistila.“

Gracie si promnula ruce a všechny si je prohlédla. „Kdybych věděla, co po mně Apep chce, řekla bych vám to.“

„To víme,“ odpověděl Daniel svým hlubokým chrapotem. Vzal ji za ruku a stiskl ji. To gesto nezůstalo bez povšimnutí, Roxy, Twister, Polaris, Hurikán a Cyklon se zamračili, zatímco ostatní se tvářili ještě netečnější, až na Avu a Melanii, které se obě usmívaly. Daniel však nedal najevo, že by si jejich pohledů všiml. Což bylo jen dobře, protože Gracie už si vyslechla dost o tom, jak mu Twister a Roxy vynadaly, že se s ní vyspal. „Neboj se, my to vyřešíme. Apep vytahuje všechny síly, aby tě dostal zpátky…“

„Nebo na nás poslal Tajfuna a Guineveru, aby nás zlikvidovali, jak to dělá od začátku,“ mírně se ohradila Polaris. „Nemusí jít nutně o Gracii.“

Stín se přesunula vedle svého druha, ruce pevně zkřížené na hrudi. „Guinevera říkala, že Apep chce tu dívku živou a nezraněnou. Takže ji chce kvůli něčemu… Nelíbí se mi představa, že by měl zabít nevinnou, ale…“

Gracie před ní ucukla, když Daniel vyskočil na nohy a temně zavrčel.

„Neříkám, že ji máme zabít hned teď,“ odsekla Stín. „Ale pokud na to přijde, raději ji zabijeme, než abychom ji nechali padnout do Apepových rukou. Nebo se raději staneš jeho vězněm s tím, co pro tebe chystá?“ Tady se Stín na Gracii zadívala, jako by ji vyzývala, aby řekla, že raději půjde k Apepovi, než aby zemřela.

Gracie na ni upřeně hleděla a nehodlala odpovědět. Samozřejmě že nechtěla být Apepovým vězněm! Ale nechtěla dát Stín svolení, aby ji zabila. Měnička leoparda vypadala jako typ člověka, který raději udělá těžké věci a žije s pocitem viny, než aby riskovala, že se stanou ještě horší věci. Kdyby o tom mluvily už dřív, zabila by Gracii v bance, než aby se ji pokusila zachránit a riskovala zajetí?

„Nikoho nezabijeme,“ vyplivla Mia a její hlas byl drsnější a silnější, než ho Gracie slyšela předtím. Chvíli se dívala na Stín a pak je všechny přejela pohledem. „Takže Guinevera říkala, že ji Apep chce živou. Když jsem naposledy viděla Roba-Tajfuna, říkal, že to s Jasperem vydržel jen proto, že se mu líbilo, jak mě šuká. Všichni víte, jak moc miluje našeho syna. Apep je dokáže přimět říkat věci, které nemyslí vážně. Co my víme, Apep ji chce mrtvou a nechal to říct Guinevere, aby nás přiměl ji pro něj zabít.“

Všichni na chvíli zmlkli. Daniel se vrátil, aby si sedl vedle Gracie, a znovu ji vzal za ruku. Nějak jí to připadalo ještě důvěrnější, než když spolu spali. Ne že by šlo o nějaké spaní… Měli za sebou jen jedno kolo, než Twister zabušil na dveře a začal Danielovi nadávat, že se s ní zapletl, když o ní nic nevěděli.

Twister se na ni teď mračil, ale v očích měl zřetelné obavy. Byl poněkud přehnaně starostlivý, pomyslela si Gracie, vzhledem k tomu, že nemohl být o moc starší než Daniel.

„Když už mluvíme o Tajfunovi.“ Tentokrát promluvil Tornádo. Jeho čelist se sevřela, když pohledem přelétl k Mie a pak k Twisterovi. „Už jsme kolem toho tématu tančili dost dlouho. Jak dlouho jsi věděla, že je napůl upír?“

Miiny oči ztvrdly, když Tornádovi pohled oplatila. „Od té doby, co mi to řekl,“ odpověděla bez obalu. „A řekl to Twisterovi, protože Guinevere byla těhotná a oni potřebovali vědět, co mají se Stormem očekávat.“

Gracie se narovnala. Cože? Twister byl Guineveřin druh? Čelo se jí svraštilo, když mezi nimi přelétla pohledem. Ale na to, aby byl Danielovým otcem, byl příliš mladý… ale z toho, co Mia právě řekla, to vypadalo, že ano… Měniči musí stárnout jinak než lidé, pomyslela si. Twister musí být starší, než vypadá.

Musí se na to zeptat Daniela…

„Měla jsi na to tři měsíce a upřímně řečeno, už mě nebaví tě poslouchat.“

Tornádo odhalil špičáky. „Já jen, že kdybych věděl, že je napůl krvežíznivý, nikdy bych za ním nešel. A nemůžu si pomoct, ale stejně by mě zajímalo, proč bys s ním šukala… ne že by mě Twisterovy motivy nějak překvapovaly, když sám šuká s krvesajskou královnou.“

Gracie ucukla, když se Mia vrhla na Tornáda a z těla jí vyrazila černo oranžová srst. Twister zavrčel a Cyklon s Polaris ho zadrželi. Ke Graciině překvapení to byl Daniel, kdo popadl Miu a zadržel její ostré drápy, aby Tornádovi nerozsekaly obličej, zatímco se Stín připravovala ke skoku, Blizzard vedle ní. Roxy i Hurikán se postavili před Melanii a Avu a chránili je, protože obě ustupovaly.

„Tak dost,“ vyštěkl Daniel a pevně sevřel Miu. „Komu tímhle pomáháš Tornádo?“

„Nemyslím si, že poloviční upír má právo…“

„KOMU POMÁHÁŠ?“ zavrčel Daniel dost hlasitě, aby Gracie znovu ucukla. Srdce jí začalo bušit rychleji a ona vyskočila na nohy, připravená utéct, kdyby bylo třeba. Ruce měla studené, celá její pozornost se teď soustředila na Daniela a Tornáda; ten se stále držel Mii, ale skoro jako by se tím, že ji držel, držel zpátky.

Tornádovi se rozšířily nozdry a otevřel ústa, ale Ava obešla místnost a položila mu ruku na hruď. „Apepovi.“

Tornádo jí věnoval vyděšený pohled. „Cože?“

„Když takhle mluvíš, jenom tím pomáháš Apepovi. Tajfun není ten, kdo ho přivolal zpátky. A když mu nadáváš do krvežíznivců a říkáš tak hrubé a kruté věci svým spojencům o lidech, které mají rádi…“

Ava si dala ruce v bok a zamračila se na svého druha. „Můžeš mu vyčítat, že ti to neřekl? Teď chci, aby ses omluvil, jinak budeš dneska spát na gauči.“

Tornádo měl tolik slušnosti, že se zatvářil zahanbeně. Stiskl si zátylek a pak se podíval na Daniela, Twistera a Miu. „Omlouvám se. Nemyslel jsem to tak. Někdy mi pusa uteče i s hlavou.“

Daniel se uvolnil a pustil Miu. Přikývl. „My to víme. Ale můžeme se všichni snažit nebýt tak horkokrevní? Nemůžeme se nechat roztrhat, ne když jsme proti Apepovi jediní, koho máme. Nemůžeme se spoléhat na nikoho jiného. Musíme být na stejné vlně.“

Na to nikdo nereagoval, i když Gracie si myslela, že to byl docela dobrý proslov. Přistoupila k Danielovi a vyhrkla jedinou věc, která ji napadla. „Pořád se tě bojí, víš. Pořád jsi ve zprávách. Bratrstvo divokých, mluví o tom, jaké děláte hrozné věci a jak chcete zotročit lidstvo, a on se nás před vámi snaží chránit. Kdyby se vás nebál, tak by nevyvíjel takové úsilí, aby vás démonizoval.“

Stín se při tom usmál, i když to trvalo jen krátce. „Tak díky bohu, že to nejsme my, kdo se bojí.“

Hrom, který až dosud mlčel a nehýbal se, vstal a kývl Danielovým směrem. „Ten kluk má pravdu. Jsme příliš rozdělení. Potřebujeme tu skutečného vůdce. Čím víc o tu pozici soupeříme, tím víc se štěpíme. Problém je v tom, že si všichni myslíme, že bychom měli být alfou, a naše družky nás přirozeně volí.“

„Nemyslím si, že bych měl být alfou,“ řekl mírně Cyklon.

Hrom protočil oči, ale usmál se. „Jasně. Takže bychom všichni měli dát do klobouku jméno toho, o kom si myslíme, že bude nejlepší alfa. Vítěz se stane alfou a my ho budeme následovat.“

„Tak určitě by to byl on?“ Melanie ho přerušila.

Hrom otevřel ústa, ale už je ztratil. Graciino obočí se zvedlo, když se pustili do hádky o sémantice a o tom, jak spravedlivé by hlasování vlastně bylo, jestli by do něj měli zahrnout i děti, nebo aspoň teenagery. Opřela se a zavrtěla hlavou. Bylo zřejmé, že opravdu potřebují vůdce… a ona věděla, kdo by na to podle ní byl nejlepší. Ale bude jí vůbec umožněno hlasovat?

Stín odešla z místnosti jako první, s vrčením přes rameno, zatímco Blizzard šel za ní a díval se na ostatní, jako by je mohli napadnout. „Jestli si neudržíme hlavy, tak o ně přijdeme.“

Na toto prohlášení odpověděl odfrknutím. Gracie vzala Daniela za ruku, když viděla napětí v jeho krku a ramenou, a jemně ho odtáhla z místnosti. Bylo tam tak těsno, že sotva dýchala, a napětí tomu nijak nepomáhalo. Zamířili nahoru do podkroví, jediného otevřeného prostoru, kde mohli mít nějaké soukromí. Byla však příliš velká zima na to, aby pomýšleli na něco jiného než na sezení a povídání, a ani to nemohlo trvat dlouho.

„Myslím, že dneska budu spát tady nahoře,“ zabručel Daniel, když se natáhl. „Možná si tak opravdu odpočinu. Nebude mi moc zima, když budu ve své vlčí podobě.“

„Když se převalíš, propadneš stropem.“

„Můžu si najít nějakou překližku, kterou hodím dolů, abych si trochu ustlal.“

Gracie se krátce usmála, ale dlouho jí to nevydrželo. „Hrom má pravdu. Je třeba, aby tu byl jasný vůdce.“

Daniel pokrčil rameny a zadíval se na spodní stranu střechy. Skrz ni se dovnitř snášely kousky sněhu. Pár vloček jí přistálo na nose a Gracie si je otřela. Objala se kolem ramen, když si ho prohlížela.

„Myslíš, že…“

„Už jsme se pokoušeli rozhodnout o vůdci,“ přerušil ji Daniel. „Dokonce jsme hlasovali. Vyloučili jsme ty s nejmenším počtem hlasů a vzbouřili se. Skončilo to nerozhodně a nikdo ani neposlouchal toho, pro koho hlasoval. My měniči nejsme takhle stavění. Potřebujeme někoho, kdo se ujme vedení, kdo ovládne ostatní. Problém je v tom, že už teď tu máme příliš mnoho silných alfů.“

Jeho tón dával jasně najevo, že diskuse skončila. Gracie se kousla do jazyka, chtěla na něj zatlačit, ale věděla, že by to k ničemu nevedlo. Místo toho se zaměřila na něco jiného.

„Co víme o Apepovi?“

Daniel se na ni překvapeně podíval.

„Dokáže ovládat upíry,“ což nevěděla, dokud sem nepřišla, „a je to egyptský bůh. Ale co dál?“

Neodpověděl.

„Mám tomu rozumět tak, že to nic neznamená?“

Pokrčil rameny a do tváří se mu vkradl ruměnec.

Gracie si povzdechla. „No, aspoň to je něco, co můžu udělat. Jestli mi seženeš přístup na internet, začnu pátrat. Třeba zjistíme něco, co bude užitečné. A já nebudu muset sedět a poslouchat, jak si lidé povídají o výhodách toho, že mě rovnou zabijí.“

Daniel se překulil do sedu. Natáhl se po její ruce a pevně ji sevřel. „Nikdo tě nezabije. Slibuji.“