Storm - 5. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Storm

Daniel plivl do umyvadla a snažil se přilepit si obvaz na stále krvácející krk. Byla to mělká rána, ale větší, než si měl dovolit. Očekávali, že Guinevere a Tajfun budou vysláni s útočnou jednotkou… tak proč takhle ztuhl? Mohli ji zajmout. Mohl mít svou matku hned teď zpátky, jen kdyby neudělal…

Krátce zavřel oči, když se mu v mysli vrátila Tajfunova slova. Nedalo se říct, jestli si to myslel sám Tajfun, nebo ho k tomu Apep nutil. Mohl je Apep tak hluboce ovládat? Donutit je říkat určité věci?

Ale proč by pak Apepovi záleželo na tom, aby zlomil jeho ducha?

Ozvalo se zaklepání na dveře koupelny a Daniel si pod nosem zavrčel. „Ještě jsem neskončil.“

Dveře se otevřely. Zavrtěl se, aby vyštěkl na toho, kdo to byl, ale spolkl to, když viděl, že je to Gracie. Oči měla zarudlé od slz, ale zdálo se, že to snáší docela dobře. Mlčky ukázala na záchod. Když se posadil, přerovnala věci v lékárničce a přesunula se, aby ho obvázala. Daniel sám nijak nepokročil, a tak ji nechal, aby to převzala.

„Byl jsi velmi statečný,“ zašeptala si pod nosem. „To, jak jsi bojoval…“

„Nestačilo to. Nemohl jsem…“

Gracie mlčela, když mu omývala krk a pak ho osušila. Když však začala lepit gázu, promluvila. „Nedokázal jsi zachránit svou matku?“

Daniel sebou trhl, ale přikývl.

„Kdy se proměnila?“

Takže na to nepřišla? Daniel zaváhal. Nevěděla, že je napůl upír, a on si nebyl jistý, jestli chce, aby to věděla. Alespoň ne teď. Koneckonců byla jediná v domě, kdo se na něj nedíval tím pohledem, který přemýšlel, kdy ho Apep převezme. Dokonce i jeho vlastní otec se na něj takhle díval a Roxy mu nedovolila sledovat jeho sestřenice. Ne že by to řekla přímo, ale vždycky měla nějakou záminku, aby mohla zůstat poblíž, když tam byl on.

Po tváři mu přeběhl trpký úsměv. Nebylo to tak, že by na to Gracie nepřišla… „Někdy ve středověku. Je to trochu nejasné, za ta staletí ztratila přehled o čase.“ Gracie se zastavila v rukou, jak věděl, že se zastaví. Setkal se s jejíma široce rozevřenýma očima a přikývl. „Jsem kříženec. Napůl měnič. Napůl upír.“

„Ty ses tak… narodil?“

„Jo. Jeden z pouhých dvou známých hybridů.“

Gracii se na rtech udělalo „o“, pak se nadechla a otočila se ke zraněním na jeho ramenou. „Dobře.“

Daniel si nemohl pomoct, ale vyhrkl na to. „To je všechno, co mi k tomu řekneš?“

„Jo. Ještě před třemi měsíci jsem ani nevěděla, že upíři nebo měniči existují. Takže jsi kříženec. To není o nic divnější než cokoli jiného, co se stalo. Ale nevěděla jsem, že se upíři rodí.“

„Obvykle se nerodí. Upíři mají jed, který přivádí měniče k šílenství a mění i lidi v upíry. Jak už jsem říkal, jsem rarita.“ Cítil, jak se mu při jejím jemném doteku uvolňují svaly, jak mu čistí a zavazuje rány. Její vůně se mu zavrtala do nozder a on se zhluboka nadechl a vychutnával si její vůni. Byla čistá a svěží. Když ji ucítil v takové blízkosti, pochopil, proč ji Apep chce. Bylo to lákavé. Ztěžka polkl, když zahlédl škrábanec na její paži. Měl v plánu ji použít jako návnadu… a málem ji znovu dostal do Apepových rukou. „Omlouvám se,“ vyhrkl.

Gracie překvapeně vzhlédla. „Za co?“

„Málem tě unesli. Kvůli mně.“

Několikrát zamrkala, než se jí tvář rozplynula v úsměvu. Něco se v něm při tom úsměvu sevřelo. Přistihl se, že nedokáže přestat zírat na její rty. Přemýšlel, jak budou chutnat. Nebyl žádný nezkušený panic, ale pocity fyzické touhy ho vždycky zaskočily. Nikdy se to nestalo, pokud dotyčnou nepoznal o něco lépe než při prvním setkání. Obvykle je znal déle, než znal Gracii.

A přesto, když se posunula, aby mu obvázala ruku, dokázal myslet jen na to, jak hebká jsou v tu chvíli její prsa. Chtěl natáhnout ruku a dotknout se jich. Chtěl ji přitisknout ke dveřím a zvednout její nohy kolem pasu.

„Nebyla jsem unesena díky tobě.“ Gracie se roztřeseně nadechla. „Kdybys mě nezachránil, Apep by mě už dávno zabil nebo něco horšího… a já ti za to ještě nepoděkovala.“

Pokrčil rameny a odvrátil pohled. „Řekněme, že to je to, co dělám. Kromě toho to není tak, že bych byl jen milý. Mám i jiné důvody.“

„Znamená to, že ti nemůžu poděkovat?“

Znovu se na ni podíval. Ve tváři měla váhavý výraz, když se sklonila a otřela se rty o jeho. Bylo to tak nečekané, že chvíli jen tak seděl a zíral na ni. Dokonce i poté, co se dozvěděla, že je napůl upír, ho líbala?

Gracie couvla a odvrátila tvář. Tváře jí hořely jasně červenou barvou.  „Promiň!“

„Uh…“ Jak na to měl reagovat? Říct jí, že mu to víc než nevadí? Že by se mu hodilo trochu víc líbání. Začal se na ni usmívat, ale ona se odvrátila a skryla tvář.

„Věděla jsem to. Viděla jsem, jak ses usmíval na toho pokladníka, neměla jsem… promiň. Jsem prostě hloupá.“

To, jak se usmál na pokladníka? Jak se usmál? Nemohl si vzpomenout – byl příliš soustředěný na to, aby dostal pokladního pryč a mohl Gracii varovat před blížícím se pachem upírů. Ať už se ale usmál jakkoli, zjevně tu došlo k nedorozumění. Danielův úsměv se rozšířil, když vstal a otočil Gracii zpět čelem k sobě.

„Ať už jsem se na pokladního usmál jakkoli, s tím polibkem to nemá nic společného,“ řekl jí a pak se dotkl svými ústy jejích.

Vydala tiché zafunění a pak se na něm rozplynula. Její paže se mu ovinuly kolem krku, když dráždila jeho pootevřené rty a ponořila mu do úst jazyk. Napjal se, v kalhotách mu narůstal tlak. Zavrčel, když ji přitiskl ke dveřím, a zjistil, že její tělo je na jeho těle stejně měkké a dobře tvarované, jak věděl, že bude.

Svět šel od Apepova návratu k čertu. Všechno bylo jiné. Do příštího rána mohli být všichni mrtví, tak proč by se měl bránit tomu, co chtěl? A právě teď chtěl ji. Koupelna byla sice malá, ale pro jejich účely dostatečně velká a měli by tu víc soukromí než kdekoli jinde. Rty se mu zvlnily, když prohloubil polibek, a jeho ruce se natáhly k těm velkým, měkkým prsům, aby je hnětl mezi prsty.

Zasténala a natáhla se mezi ně, aby ho objala v džínách. Masírovala ho, čímž způsobila, že ještě víc ztvrdl, a on při tom vrčel. Trochu se odtáhla a jejich dech se mísil, jak jejich ruce putovaly po tělech toho druhého. Daniel brzy zjistil, že mu oblečení začíná překážet. Potřeboval se dotýkat její kůže, potřeboval její teplo na sobě. Uchopil lem jejího trika a vyhrnul jí ho až do podpaží, pak sáhl za ni a rozepnul jí podprsenku. Její ňadra se uvolnila ze sevření a on je prostě musel ochutnat.

Sklonil se a sál jednu bradavku, zatímco se prohnula v zádech. Tiše vydechla a její ruce mu vylétly na ramena. Dovolil jí, aby ho odsunula, a když její stisk zesílil a znovu ho přitáhl blíž, přesunul se k jejímu druhému prsu a lehce ho olízl, zatímco se jí vracel po hrudi. Gracie měla krk a obličej zarudlý do růžova, zrychleně dýchala a oči jí zářily. Věnovala mu malý, nervózní úsměv a on ustoupil, aby mezi nimi udělal větší prostor.

„Jsi v pořádku?“

„Jo.“ Její hlas byl pisklavý, jak se chichotala. „Jen jsem se ještě nikdy do ničeho takhle rychle nevrhla.“

Nemohl si pomoct, ale usmál se tomu. „Já taky ne. Asi je to poprvé pro nás oba.“

Mrkl na ni. Gracie se znovu zachichotala a znovu ho objala kolem ramen, už uvolněněji. Políbil ji, miloval její chuť a pocit jejích nahých prsou na své holé hrudi. Kdy si rozepnul košili? Na tom nezáleželo. Jednou rukou sáhl dolů a rozepnul si nejprve džíny, pak udělal totéž s jejími kalhotami. Gracie si netrpělivě posunula kalhoty dolů a dala si je až ke kolenům.

„Chci tě ošukat,“ zasyčel jí Daniel do ucha. „Zezadu s nohama přitisknutýma k sobě.“

Gracie se zachvěla a zasténala. Mezi zuby si cucala spodní ret a upírala na něj rozžhavené oči. „Můj zadek ne.“

„Ne,“ souhlasil a mrkl na ni, když jí strkal prsty mezi nohy a hledal klitoris. Už teď to byl zduřelý uzlíček, z něhož kapala tekutina. „To si schovávám minimálně na třetí rande.“

Oči se jí rozšířily a vydala vysoký chichot, který byl téměř hysterický. Daniel se zamračil a chtěl ustoupit, ale ona mu to nedovolila. Chytila ho za zápěstí, aby udržela jeho prsty u klitorisu, a roztřeseně vydechla.

„To zní hezky,“ řekla udýchaně. „Vždycky jsem byla zvědavá… ale je to něco, o čem jsem tak trochu přemýšlela… Nemohla jsem si o to říct.“

„Tak to jsi byla se špatnými kluky.“

Gracie na okamžik zadržela dech a pak mu sklouzla prsty po paži, až se pro něj mohla natáhnout. Vzala ho do ruky a začala ho lehce hladit. Pod jejím dotykem zhutněl. Přivřel oči, jak ji začal znovu uspokojovat. Jeho prsty byly brzy kluzké a její vůně ho přiváděla k šílenství.

Ostatní si dříve nebo později budou chtít odskočit. Neměli čas, aby to bylo tak dlouhé, jak by si přál. Se zavrčením ji otočil a jemně naklonil nad umyvadlo. Gracie se chytila okrajů a dýchala ještě rychleji, když se k ní přitiskl.

„Je ti to příjemné?“ zeptal se.

Když přikývla, vnořil se do ní. Zasunutí bylo těsnější, než čekal; její stehna přitisknutá tak těsně k sobě mu ztěžovala, aby se do ní dostal. Když do ní vstoupil, zachvěla se a přitiskla se k němu. Daniel ji hladil po zádech, cítil její svaly a vydechl, když zasténala. Byla cítit tak dobře, že by v ní mohl strávit zbytek života. Zavřel oči, pohupoval boky a kochal se pocity, které mu přitom zaplavovaly tělo.

Gracie znovu zasténala a přitiskla čelo k horní části umyvadla, jak se její vlhkost zvětšovala a jeho pohyby byly plynulejší. Brzy do ní vytrvale přirážel. Prsa jí pod ním poskakovala a on ji jednou rukou uchopil za zadek a kochal se dotykem její kůže, zatímco druhou si sáhl pod ni, aby znovu našel klitoris. Odtud se vše odehrálo velmi rychle. Prohnula se v zádech, nohy se jí zachvěly a sevřela ho tak pevně, že se nemohl pohnout. Téměř cítil, jak se chvěje; zvýšený tlak ho přivedl na pokraj. Opřel se o stěnu, nechtěl ji přimáčknout k umyvadlu, a ještě několikrát strčil boky, jak jím projela rozkoš. Se sérií chrčení se do ní vyprázdnil a pak se uklidnil.

Gracie sebou škubla, když ležela nad umyvadlem, sténala a lapala po dechu. Daniel se z ní jemně vytáhl, pak doklopýtal k záchodu a posadil se, než si ji přitáhl na klín. Tváře měla zarudlé, vlasy rozcuchané a usmála se na něj, když klesla do jeho objetí.

„Děkuju,“ zašeptala.

Daniel zabořil obličej do jejích vlasů a vdechoval její vůni. Za co mu děkovala, když to byl on, kdo měl děkovat jí? Usmál se, když se mu sevřela náruč… doteď si neuvědomil, jak osamělý byl. Ale když tu byla ona, už nemusel být osamělý.