Storm - 4. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Gracie

Jak se do této situace dostala?

Gracie si pevně tiskla kabelku k hrudi a snažila se netřást se a úzkostlivě se rozhlížet kolem sebe. Banka se hemžila lidmi. Nebýt neustálého ovzduší strachu a lidí, kteří se snažili vyhýbat jeden druhému pohledem víc než obvykle, skoro by si myslela, že je to ještě z doby před útokem upírů. Život jako obvykle. Chůze do banky, spěchající lidé. Každý zabraný do svých vlastních životů.

Až na to, že místo aby šla do banky vybrat peníze ze svého účtu, byla tady, aby ji vykradla. Gracie se zatočila hlava, když se jí přes rameno naskytl pohled na místo, kde stála žena s tvrdýma očima, která si říkala jen Stín, s falešným dítětem v kočárku. Stín se na ni nedívala, místo toho si pohrávala s dekou kolem falešného dítěte. Její nervózní, trhavé pohyby byly dokonalé pro matku, která vyvádí své nemluvně ven, když upíři řádí, ale Gracii nepomohly uklidnit nervy. I když věděla, že to Stín hraje, když ji viděla takhle nervózní, Gracii se jenom víc zvedal žaludek.

Budu zvracet.

Zhluboka se nadechla, aby se pokusila uklidnit, když postupovala v bankovní řadě. Byla další na řadě pro pokladní. Zalovila v kabelce a hledala bankovku, kterou jí dal Daniel, aby ji dala tomu, u koho skončí. Byla beze zbraně, ale v bance bylo mnoho měničů, kteří bez zbraně nebyli.

Krátce zavřela oči, když si vzpomněla na Danielova slova na rozloučenou.

Musíme se ujistit, že Apep ví, že tě máme. Sám po tobě nepůjde, raději nechá ostatní, aby se uplatnili, ale s trochou štěstí tam budou upíři. A až se nám podaří nějakého zajmout a konečně zjistit, jaké má Apep plány…

Takže nejenže vykrádala banku… ale byla i návnadou v pasti. Buď upíři zaútočí a oni jednoho z nich chytí, nebo upíři nezaútočí a oni vyloupí banku. Zřejmě potřebovali peníze na další boj s upíry, a pokud by se ukázalo, že tahle loupež je spíš past na upíry než výprava za penězi, vykradli by později další banku.

Daniel jí to všechno řekl s netečným výrazem. A ona se jako idiotka přihlásila sama. Teď si přála, aby se mohla vrátit a dát svému minulému já facku. Tohle bylo nad její síly…

„Tady vám můžu pomoct,“ zavolal jeden z pokladních a Gracie se k němu vydala.

Zavrtěla hlavou (a spolu s ní se třásl i zbytek jejího těla) a spěchala k pokladní. Na rtech se jí objevil nervózní úsměv, když se opatrně posadila na židli před pokladního. Když promluvila, vyšel z ní hlasitý, vysoko posazený skřípot. „Dobrý den! Jak se máte?“

Pokladní na ni nechápavě zíral a nejspíš přemýšlel, co je to za idiotskou otázku. Gracii se do tváře nahrnula horkost, když sklonila hlavu. Mlčky posunula papír po nízkém pultu mezi nimi a dívala se všude možně, jen ne na pokladní. Pokladní si ho vzal, chvíli na lístek zíral a pak se na ni podíval.

„To má být nějaký zasraný vtip?“ dožadoval se.

Tohle nečekala. Gracie zrudla v obličeji ještě víc, když zavrtěla hlavou. „Hm… ne?“

Pokladník se podíval na ni, zpátky na její lístek a zachrčel. Začal otevírat ústa, když vtom někdo přistoupil za její záda. Gracie začalo být zle, ale uklidnila se, když viděla, že je to Daniel. Byl oblečený v nenápadné kostkované košili a džínách. S opálenou pletí a tmavýma očima vypadal jako rančer nebo kovboj. Až na tvrdý lesk jeho očí. To bylo všechno, co Gracie slyšela o Bratrstvu divokých, než se dozvěděla, že jde o armádu měničů bojujících proti upírům – bezohlední, krutí, arogantní.

„Ujišťuji tě, že to není omyl,“ zabručel svým hlubokým hlasem. „Takže běž a dělej, co ti řekneme. Nikomu se nemusí nic stát. Lepší je to dát nám než upírům, nemám pravdu?“

Jemná výhrůžka v jeho tónu se změnila na spiklenectví a on na pokladního skutečně mrkl. Pokladník seděl několik okamžiků s polootevřenými ústy, než je zavřel a v obličeji mu vyvstal rudý ruměnec.

Gracii zasáhlo zklamání, když Daniel kývl na pokladního, aby odešel, a jeho úsměv byl rozhodně koketní. Nejkrásnější muž, jakého kdy potkala, byl samozřejmě nakonec gay. To nevím, říkala si, mohl by být bi nebo nemít škatulky. Nebo by mohl jen flirtovat, aby přiměl pokladního udělat, co chce… ne?

Každopádně uprostřed bankovní loupeže nebyla chvíle, kdy by o tom měla přemýšlet… I když, podle toho, jak se teď život vyvíjel, mohla každou chvíli umřít. Proč by měla ztrácet čas přemýšlením o tom, co je správné? Proč si prostě nejít hned pro to, co chtěla?

Z hrdla se jí vydral chichot, když si představila, jak ji Daniel ohýbá přes pokladní pult a bere si ji přímo tam. Daniel na ni povytáhl obočí, ona zrudla a odvrátila tvář. A v tu chvíli se za nimi ozval hlas.

„Utíkejte!“

Gracie se otočila. Ve vzduchu se vznášela žena – upírka. Tvář měla zkřivenou strachem a hněvem a pak se na ně vrhla. Danielova ruka se Gracii ovinula kolem pasu.

Vzápětí si uvědomila, že je strčená pod stolem pokladního na druhé straně, chráněná ze tří stran. Daniel byl odhozen dozadu a tvrdě narazil do skleněných dveří, jak do něj upírka vrazila. Lehce dopadla a její ruce se na něj vrhly, zatímco on zvedl ruce, aby se bránil. Jejich údery byly tak rychlé, že Gracie nedokázala určit, kdo má navrch. Přikrčila se níž, oči vytřeštěné. Měla by něco udělat? Kdyby se po nich ohnala pokladnickou židlí, zasáhla by upíra, nebo Daniela? Měla by se pokusit utéct?

Banku naplnil křik, pak vrčení a vytí. Divoké výkřiky, zvuky boje. Srdce se jí sevřelo. Upíři po ní šli… co mohl Apep tak moc chtít, že tohle všechno udělal… jen aby ji dostal? Zvedl se jí žaludek. Bylo na ní něco zvláštního, nebo se rozhodl jen tak z rozmaru a teď se odmítal zapřít?

„Danieli,“ zaúpěla upírka, když ho popadla zezadu za krk a rozbila mu hlavu o skleněné okno. „Omlouvám se… Moc se omlouvám!“

Z hrdla se jí vydral vzlyk, i když ho kopla kolenem do břicha a hodila ho na podlahu, přičemž mu drápy přeťala hrdlo. Na podlahu vystříkla krev a Gracie vykřikla. Upírka se otočila a po tváři jí stékaly slzy. Gracie ani neviděla, jak se pohnula; v příštím okamžiku ji upírka držela, ruku omotanou kolem krku, jak ji táhla zpod pultu.

„Pán tě chce živou a nezraněnou,“ zamumlala upírka. „Jestli jsi mě donutila zabít mého chlapce, najdu způsob, jak tě roztrhat, přísahám, že to udělám!“

Jejího chlapce? Slzy najednou dávaly smysl. Její omlouvání se Danielovi, i když ho mlátila. Gracie zděšeně zírala, jak ji upírka schovala do náruče a přeskočila pokladní pult. Ústa se jí otevřela, na rtech protest.

Ale pak do nich zezadu něco těžkého narazilo. Gracie se vymrštila z upírovy náruče. Svezla se po podlaze, když Daniel ovinul své silné paže kolem upírky a přitiskl jí lokty k bokům. Po krku mu stékala krev, ale tvář měl tvrdou a odhodlanou.

Gracie zabořila ruku do kabelky a hledala cokoli, co by se dalo použít jako zbraň. Několik dalších upírů se na ni vrhlo, ale cestu jim zatarasili měniči; většina z nich byli vlci, ale leopard-Stín skočil a upíry odpaloval přímo ze vzduchu. Nějaká ruka ji chytila za paži a ona se otočila právě ve chvíli, kdy se jí kolem paže sevřela ruka. Vyrazila, aniž by se podívala, kdo to je.

Upír vyjekl a couvl, zapotácel se, jak se chytal pera, které mu teď zasáhlo oko. Gracie si na okamžik dovolila, aby se jí zvedl žaludek, než si vzpomněla na plán; kdyby se upíři objevili, měla se skrýt. Hurikán a Blizzard by ji dostali ven.

Znovu se vrhla k pokladnímu pultu, když Danielova matka odhodila hlavu dozadu a její lebka se střetla s jeho nosem. Nepustil ji, ale v tu chvíli do něj zezadu vrazil největší vlk, jakého kdy Gracie viděla. Upírka odletěla; rychle ji zahnali do kouta Twister, Polaris a Cyklon. Vlk, který zaútočil na Daniela, mu šel po krku, ale on se překulil, otočil se a udeřil vlka mezi oči.

Gracie se shrbila, srdce měla až v krku, když se přitiskla k malému okraji pokladního pultu. Upíři byli roztrháni na kusy, jejich kusy se rozlétly po podlaze, ale měniči stále bojovali.

Vlk se změnil v obrovského muže, který se ohnal po Danielovi. „Slabý, nepoužitelný chlapče!“ zavrčel.

Daniel se vyhnul úderu a udeřil nepřítele do břicha, ale bylo jasné, že se stáhl, aby neudeřil plnou silou.

„Nedrž se zpět!“ křikl vlk. „Já to neudělám!“

Proč s nimi vlk bojoval? Přidali se snad někteří měniči k upírům? Gracii se zatajil dech, když si vzpomněla, co jí řekla Melanie, Hromova družka… že jejich předchozí vůdce je napůl upír a nyní je pod Apepovou kontrolou. Ale jestli ta upírka byla Danielova matka, pak to znamenalo…

Musela být nedávno proměněna.

„Vybral jsem si tě za svého nástupce z nějakého důvodu,“ zavrčel vlk Tajfun, když se Danielovi sotva podařilo znovu vytancovat z jeho dosahu. „Kdybych věděl, že skončíš jako měkkota a budeš tancovat, když je třeba udělat skutečnou práci, utratil bych tě dřív, než ses narodil!“

Daniel zavrčel a poprvé odpověděl. „To nemyslíš vážně.“

Tajfun nepromluvil a znovu po něm vyrazil. Daniel se pod ním sehnul, udeřil ho loktem do hrudní kosti a pak se proměnil do své vlčí podoby; Tajfun se proměnil také a začali se rvát. Gracii se v krku zvedla hrůza. I když otevřela ústa, aby znovu vykřikla, kolem paží se jí ovinuly další ruce.

Vydala ze sebe vyděšený výkřik a instinktivně se bránila. Tentokrát ji však držel Hurikán. Vytáhl ji na nohy a téměř ji hodil na Blizzardova záda. Instinktivně se přitiskla k jeho husté srsti, když se Hurikán také proměnil. Vyrazili z břehu, Tornádo je obklopil z jedné strany, Stín z druhé.

Z hrdla se jí vydral protestní výkřik, když Daniel za nimi bolestně zavyl. Začala se otáčet, ale sevření jí vyklouzlo a ona sklouzla napůl z Blizzardových zad. S výkřikem se přitáhla zpátky, když s ní Blizzardův běh házel ze strany na stranu. Upír se po nich vrhl, ale Hrom vyskočil do vzduchu, čelistmi se mu zachytil kolem kotníku a stáhl ho zpátky na zem.

Gracie zabořila obličej do Blizzardovy srsti a otřásla se, když jí za víčky vystříkla vidina krve. Co se bude dít dál?