ST - 7. kapitola

Překlad: Já

Kor.: Ona

Claudia Bliss

O dva týdny později

    Máma párátkem tlačí na řasy, které mi právě přilepila na víčko. „Nešťourej mě tím do oka.“

    „Buď zticha. Vím, co dělám.“ Máma přesně ví, co dělá. Má opravdový talent, pokud jde o kosmetiku. Mám štěstí, že mi pomáhá připravit se na ples.

    „Otevři.“ Zvednu víčka a ona posoudí svou práci. „Vypadá to dobře, díky bohu. Myslím, že bych se rozbrečela, kdybych si je měla sundat a udělat to znovu.“

    Já taky. Nikdy to nevypadá dobře, když si je sundáš a děláš to znovu. Nakonec to vypadá jako připečená kaše.

    Máma se pohne, aby mi už nebránila ve výhledu do zrcadla. „Podívej se a řekni mi, co si myslíš.“

    Nakloním se nad toaletní stolek, abych si ho prohlédla zblízka. Kouřové oči v třpytivé broskvové a hnědé barvě. Černé tekuté linky s přehnaným křídlem. Zvýraznění a kontury. Rty v matné broskvově rudé barvě. „Je to perfektní, mami. Vypadá přesně jako na obrázku, který jsem ti ukázala.“

    „V kolik přijde Oscar?“

    „Bude tu asi za třicet minut.“

    „Měla by ses obléknout. Chci, abys byla na spoustě fotek sama, než přijede.“

    Po tak dlouhém sezení pod světlem v koupelně mě pálí horko. „Potřebuju se zchladit, abych nebyla zpocená, až si budu oblékat šaty. Nejdřív si vezmu něco studeného k pití.“

    Stojím v kuchyni a usrkávám vodu – a mám na sobě jen kalhotky a knoflíkovou halenku –, když zvenku přijdou Owen a Bram.

    „Sakra, Claud. Můžeš se obléct a přestat běhat nahá po domě?“

    Moje triko není nijak neuvěřitelně dlouhé, ale jeho lem mi sahá až pod kalhotky. Sotva. „Promiň. Nevěděla jsem, že tu někdo je.“

    „No, jsme tady a Bram tě nechce vidět, jak tu pobíháš bez oblečení.“ Je téměř nemožné nevyprsknout smíchy, ale podaří se mi to udržet.

    Owen se plácne do zadní kapsy. „Vezmu si peněženku a pak vyrazíme.“

    Způsob, jakým si mě Bram prohlíží od hlavy až k patě, mě rozechvívá mezi nohama. „Vypadáš neuvěřitelně.“

    „Děkuju.“

    Zasměje se. „Doufal jsem, že tě uvidím v šatech, ale tohle je ještě lepší.“

    Provedli jsme několik velmi lehkých muchlovaček, ale žádná z nich nezahrnovala svlékání. Tohle je nejblíže tomu, aby mně Bram viděl nahou. „Líbí se ti, jak vypadám jen v triku a kalhotkách?“

    Usměje se a přikývne. „Ach ano. Moc se mi to líbí.“

    Zajímalo by mě, jestli by chtěl vidět víc.

    Vím, že bych to neměla dělat. Ale nedokážu odolat.

    „Claud…“

    Nepřestávám si vyhrnovat tričko, dokud Bram nevidí moje kalhotky a holé břicho. Konečky prstů mi kloužou po růžovém krajkovém trojúhelníčku, který mi mizí mezi nohama. „Tohle bude brzy tvoje.“

    Sáhne si do vlasů a sevře horní díl v pěst. „Ještě ne dost brzy.“

    Odhrnu krajku na stranu, aby viděl, co je pod ní. „Víš, že to chceš. Chceš se toho dotýkat. Být v ní.“

    „Oh. Kurva. Já.“

    „Umírám touhou.“ Ušklíbnu se, když si spouštím tričko. „Dneska večer bych to udělala, kdybys chtěl.“

    „Ty jsi tak zlá holka, že mě takhle pokoušíš. Víš, jak jsem slabý.“

    Na Bramovi není nic slabého. V životě jsem nepoznala silnějšího muže. „Řekla bych, že opak je pravdou.“

    Usměju se za lahví vody, když se Owen vrátí do kuchyně. „Můžeme jít?“

    „Jo, ale nejdřív si musím odskočit.“

    Vsadím se, že ano. „A já se musím obléct do šatů.“

    Následuju Brama do chodby. „Užij si to tam, když budeš pumpovat okurku. Pokud nechceš, abych ti přišla pomoct.“

    „Zatímco se budu starat o to, co jsi mi udělala, budu fantazírovat o tom, jak ti pořádně naplácám na zadek.“

    Vezmu ho za ruku a položím si ji na zadek. „Ooh, naplácej mě pořádně a pak mi to udělej zezadu.“

    Odtáhne ruku a zasténá. „Kurva, Claud. Nemluvíš a nechováš se jako panna.“

    Je nemožné být slušná a korektní, když se neustále stýkáš se třemi drsnými kluky. „Vyrostla jsem ve tvé, Owenově a Riverově společnosti. Co sis myslel, že se stane?“

    „Netušila jsem, že z tebe uděláme tohle.“

    „Tohle se ti líbí. Přiznej to.“

    „Nemůžu lhát. Kurevsky se mi to líbí.“

    „Chci se dnes večer stavit.“

    Bram pomalu vydechne a upraví si penis přes džíny. Mohla bych mu udělat tolik dobře, kdyby mi to dovolil. „To není nejlepší nápad, miláčku. Je velká šance, že Owen a River u mě přespí, až se budeme dívat na zápas.“

    „Když budou v bezvědomí, nikdy se nedozvědí, že tam jsem. Můžu vklouznout dovnitř a ven a oni nebudou vědět nic.“ Když chci, umím být záludná.

    „Je to příliš riskantní.“

    Sevřu mu přední díl trika. „Chci tě vidět.“

    „Taky tě chci vidět, ale ne, když to znamená, že prozradím všechno, co jsme před nimi tak tvrdě tajili.“ Přitiskne se mi na tvář a palcem mě pohladí po tváři. „Už jen pět týdnů, holubičko. Musíš vydržet.“

    Otočím se tváří k jeho ruce a políbím ho do dlaně. „Dobře, ale napiš mi, jestli nezůstanou.“

    „Napíšu.“

    „Miluju tě.“

    „Já tebe taky.“

    Jakmile se zavřou dveře koupelny, lehce na ně poklepu a Bram je rozrazí. „Ne, nemůžeš jít dovnitř a honit mi ruku nebo kouřit nebo dělat něco jiného.“

    Přiložím ústa ke škvíře a zašeptám: „Hele, až mě budeš dělat zezadu, chci, abys mě tahal za vlasy.“

    „Ah, neboj se nic. Budeš to mít drsné.“

    Ještě se usmívám – a možná se i trochu chichotám –, když se vracím do ložnice.

    „Ten velký úsměv nebude mít nic společného s tím, že si narazila na jistého učitele matematiky, že ne?“

    Proč by proboha něco takového říkala? „Mami. Ne.“

    „Jsi hrozná lhářka, Claudie.“

    Tohle není dobré. Co mám říct, abych ji svedla z naší stopy? „On je… Bram. Znám ho celý život. Je to Owenův nejlepší kámoš.“

    „A ty ho celý život miluješ. Stejně jako on miloval tebe.“

    Sakra. Ona to ví. To se nedá popřít. „Nevím, co na to říct.“

    „Nemusíš říkat nic. Máš to napsané ve tváři.“

    Má moc způsobit Bramovi a mně vážné potíže. „Jsi naštvaná?“

    „Ne. Brama zbožňuju. Proč bych se měla zlobit?“

    Bože, jaká úleva. „Protože je mnohem starší než já.“

    „Nikdy mi nepřišlo, že by mezi vámi bylo tolik let, zvlášť když jsi trochu zestárla.“

    Cítím se stejně. „Bojíme se, že lidé budou proti tomu, abychom byli spolu.“

    „Nikdy se nemusím bát, že by ti Bram ublížil. To mi dává klid.“

    Takhle jsem o tom nepřemýšlela. „Plánujeme to všem říct po mých narozeninách. Co myslíš, že na to řekne táta?“

    „Bram je pro nás jako další syn, ale je to taky dospělý muž. Tvůj táta tě pořád vidí jako svou malou holčičku. Možná se nenechá získat tak snadno jako já, ale až bude mít čas tu myšlenku vstřebat, tak se vzpamatuje.“

    „Bojíme se Owenovy reakce.“

    „Tvůj bratr tě chrání. Nečekala bych, že se mu to zpočátku bude moc líbit, ale myslím, že až ten šok opadne, tak se vzpamatuje.“

    „Udržíš naše tajemství, dokud nebudeme připraveni to všem říct?“

    „Ano, ale nejdřív potřebuju vědět jednu věc. Jsi v bezpečí?“

    „Víc než v bezpečí. Ještě se mě nedotkl.“

    Máma zvedne obočí. „Myslím, že u Brama by mě to nemělo překvapovat. Bylo by to po něm, kdyby s tebou nejednal s maximální úctou. Nikdy by neudělal nic, co by nás nebo tvého bratra v souvislosti s tebou naštvalo.“

    Je to obrovská úleva, že mám matčin souhlas. „Děkuji ti za pochopení. Jsi ta nejlepší máma na světě.“

    Vzhlédne a rychle zamrká. „Nenuť mě brečet. Nemůžu mít na fotkách rozteklou řasenku.“

    „Obléknu si šaty a ty zatím vezmi kapesník a ubrousek.“

    Vklouznu do krátkých tyrkysových flitrových šatů a máma zatáhne za zip nahoru. Stoupnu si do stříbrných lodiček a zvednu se o tři centimetry. Teď už mě považují za průměrně vysokou. Možná.

    „Vypadáš nádherně, holčičko.“

    „Díky.“

    „Podíváme se, jestli tu kluci ještě jsou. Ráda bych se s nimi vyfotila.“

    Jsem nadšená, když najdeme Brama a Owena ještě v obýváku. Owen stojí a prohlíží si mě. „Wooo… podívej se na tenhle sexy tamale.“

    Natáhnu sukni svých šatů a udělám otočku. „Líbí se ti?“

    „Vypadáš skvěle, ségra. Každý kluk na plese si s tebou bude chtít zatančit.“

    Bram svraští čelo. Nechoď na to, Duku. Nezačínej se vyptávat, co budu dnes večer dělat, když nebudu s tebou.

    „Znáš mě. Nejsem moc dobrá tanečnice.“

    Máma poklepe Bramovi na rameno. „Vstávej. Chci tvoji společnou fotku s Claudií.“

    Owen vyhodí ruce do vzduchu. „No, do prdele, mami. Ty nechceš společnou fotku syna a dcery?“

    „Drž se zpátky, Owene. Za chvíli tě taky vyfotím.“

    Když se Bram přiblíží, má široký úsměv. „Vypadáš nádherně.“

    „Děkuju.“

    „Brame, obejmi Claudii.“

    Udělá, co mu máma řekne, ale zároveň skloní hlavu, aby mi zašeptal do ucha. „Owen má pravdu. Všichni kluci tě budou chtít.“

    „Na tom nezáleží. Nemám ráda kluky. Jsem na muže.“ Miluju ten obrovský úsměv, který se mu rozprostře po tváři.

    „Chci nějaké fotky u azalek.“ Máma nás vyfotí aspoň padesátkrát. Celou dobu myslím na jediné – za pár let budeme tyhle fotky ukazovat našim dětem a vyprávět jim o nás.

    „Hele, nikdo mi neřekl, že se bude fotit. Chci se zúčastnit.“ River se vrhne přes trávník, zezadu mě obejme a udělá obávanou plesovou pózu.

    „Už je to skoro hotové, ale potřebuju jednu fotku tebe a kluků pohromadě.“

    River ustoupí, aby Bram mohl zaujmout místo vedle mě. Je zvláštní, že to tak bylo vždycky, už když jsme byli děti. Vždycky instinktivně věděl, že Bramovo místo je po mém boku.

    Kdybyste si prošli fotky z doby, kdy jsem byla miminko nebo batole, viděli byste, že v devíti případech z deseti mě drží Bram. Příležitostně Owen a zřídkakdy River.

    „Podívej, koho jsem našel.“ Sleduji zvuk tátova hlasu a vidím, jak se on, Oscar a jeho rodiče blíží k místu našeho focení u žlutorůžových azalek.

    Nejsem nijak zvlášť nadšená z toho, že mně Bram uvidí s Oscarem, takže to hraju na co nejplatoničtější. „Hele, to je vepřová kotleta, co vypadá ve smokingu tak elegantně.“ Říkat chlapovi vepřová kotleta je tak neromantické, jak jen to jde.

    Usměje se a upraví si motýlka. „Hádám, že jsem v pořádku.“

    Přistoupí ke mně a otevře průhlednou plastovou nádobu s květinovým sprejem. „Korsáž pro dámu.“

    Sakra. Myslím, že mému příteli nedělá dobře, když vidí, že mi jiný chlap dává jakékoliv květiny. „Je to krásné, ale nemusel jsi to dělat.“

    „To se na maturitním plese dělá.“ Přála bych si, aby se Oscar před Bramem neoznačoval za mého partnera. I když si je vědom, že jdeme spolu jako kamarádi, vím, že Bram to neuslyší rád.

    „Děkuju.“ Podívám se na Brama, když mi Oscar navlékne gumičku na zápěstí. Přesně jak jsem předpokládala, nevypadá šťastně.

    „Pojď si stoupnout ke Claudii, Oscare. Potřebuju si vás dva vyfotit. Neboj se. Budu rychlá, protože vím, že musíte brzy odjet na párty autobus.“

    Oscar mě objímá kolem ramen, spíš v té obávané plesové póze, ale já před fotoaparátem předvádím šťastné obličeje. Když skončíme, podívám se na Brama a jeho široký úsměv vystřídá zamračený výraz. No, do prdele. Teď už s tím nic nenadělám.

    „Musím si vzít kabelku, než půjdeme.“

    Vyrážím z ložnice, když se na chodbě srazím s Bramem.

    „Rozmyslel jsem si to. Chci tě vidět ještě dneska večer, tak mi napiš, až půjdeš z plesu.“

    Nedokážu zabránit úsměvu, který se mi rozlévá po tváři. „Dobře, ale co ti dva otupělí?“

„Něco vymyslím.“ Pokrčí rameny. „Možná vytáhnu Jacka Danielse a přiměju je, aby si dali panáka.“

    Opilí a v bezvědomí. „Ten plán se mi moc líbí.“

    „Sakra, chtěl bych tě políbit, ale zkazil bych ti rtěnku.“

    „Co kdybych ti ji nechala zkazit později?“ Třeba mu nechat kolem ptáka kroužek.

    „Platí.“