ST - 2. kapitola

Překlad: Já

Kor.: Ona

Bram Windsor

Claudie se vrací z rande dříve. O hodinu dřív. Mám z toho větší radost, než bych měl mít. Taky jsem šťastnější, než bych měl být, že Owen a River zabrali obě lehátka, když jsme si sedli k televizi, a donutili ji, aby si sedla na pohovku ke mně.

V domě Blissových jsem strávil noc už nesčetněkrát. Mnohokrát jsme se s Claudií natáhli na stejnou pohovku a sledovali televizi vedle sebe. Ležet vedle ní takhle by mi nemělo připadat divné ani trapné… ani vzrušující. Ale je to tak. Nic z toho, že jsem takhle blízko ní – nebo že se jí takhle dotýkám – mi nepřipadá normální. A mě to zatraceně mate.

Owen odešel do svého pokoje a River si lehl do pokoje pro hosty. Nejsem zklamaný, že odešli. Chci si s Claudií promluvit a prozkoumat tyhle nové pocity, aniž bych je měl před očima.

„Jak šlo rande s Connorem?“ zeptám se.

„Přivedl mě domů v deset hodin. Jak myslíš, že to šlo?“

„Nebylo to dobré?“ Žádný chlap nepřivede holku domů dřív, pokud se dobře baví. Nebo si s ní může dělat, co chce. To mě těší.

„Vůbec ne dobře. Connor byl dneska večer takový divný. Vůbec ne jako obvykle nafoukaný. Co jste mu říkali?“

Není třeba předstírat nevinnost. „Vysvětlili jsme mu, co se stane, když se k tobě nebude chovat jako gentleman.“

„Předpokládám, že se to vysvětlování týkalo i Priscilly, když ji Owen vytáhl z pytle?“

Zděšení, které se tomu klukovi objevilo ve tváři, když uslyšel švihnutí Owenovy pálky vedle svého ucha, bylo k nezaplacení. „Je dost dobře možné, že Priscilla byla použita při našem přesvědčování.“

„To mě napadlo.“

Naše taktika jí zničila rande. Měl bych se kvůli tomu cítit špatně, ale necítím. „Jsi naštvaná?“

„Ne, stejně jsem s ním nechtěla jít ven. Byla jsem ráda, když mi řekl, že mě vezme domů.“

Překvapí mě, jak moc mě potěší, když slyším, že se jí ten kluk nelíbí. „Tak proč jsi s ním chodila?“

„Naši přátelé se snažili dělat dohazovače. Asi jsem si myslela, že mě nechají na pokoji, když s ním půjdu na rande.“

„Vyděsili jsme ho zbytečně.“

„Ne pro nic za nic. Doneslo se ke mně, že se s kamarády vsadil, že mi dneska večer strčí aspoň jednu ruku do kalhot. Zasloužil si to, co jsi mu dal.“

Když to slyším, mám chuť toho hajzlíka najít a dát mu ruce pod krk. „Neměla jsi s ním chodit. Mohl s tebou něco zkusit, aby si zachoval tvář u svých kámošů.“

„Víš, že se o sebe umím postarat. Ty, Owen a River jste mě přesně naučili, co mám v takové situaci dělat.“

Ujistili jsme se, že Claudia ví, jak se bránit, ale kluci jsou obvykle větší a silnější. Dívka nemůže být nikdy dost opatrná. „To, že umíš zatočit s koulemi, z tebe ještě nedělá nepřemožitelnou.“

„Na rande jsem moc nechodila, ale vždycky si dávám pozor.“

Nelíbí se mi, že byla na nějakém rande. „Žádný přítel?“

„Pár se jich už zeptalo, ale já na někoho čekám.“

Vyhlíží někoho? „Ty jsi zamilovaná?“

„Je to mnohem víc než zamilovanost, Dukeu.“ Miluju, když mi tak říká.

Claudia si myslí, že je zamilovaná. A mně se to vůbec nelíbí. „Ví o tom?“

„Ne. Jsem si docela jistá, že mě nikdy nevnímal jinak než jako kamarádku.“

Přemýšlím, jaký kluk by se mohl na Claudii dívat a mít jen platonické myšlenky. Možná takový, který není na holky. „Myslíš, že tě pořád bere jen jako kamarádku, když vidí, jak ses změnila?“

Prohloubí hlas. „Myslíš můj nový vzhled krásné mladé dámy?“

Jasně. Pořád je kvůli tomu naštvaná. „Neměl jsem na výběr. Musel jsem to tak nazvat před Owenem a Riverem.“

„Proč?“

„Oba víme, že by mi nakopali zadek, kdyby mě slyšeli říct, že jsi sexy.“

Claudie se zakroutí a přes rameno se na mě podívá. „Ty si myslíš, že jsem sexy?“

Co to se mnou sakra je? Nemůžu přece říct sedmnáctileté holce, i když je to Claud, něco takového. „Nezáleží na tom, co si myslím.“

Otočí se na opačný bok, takže ležíme tváří v tvář. „Záleží mi na tom, co si myslíš ty, Duku. Mnohem víc, než sis kdy uvědomil.“

Její tělo se přitiskne k mému. Její rty jsou jen pár centimetrů od mých. Její sladký dech na mé tváři. Nic z toho mi nepřipomíná dítě, které jsem vždycky považoval za mladší sestru. A můj penis si to také nemyslí.

O tom žádná. Být vedle ní takhle – a mít to takhle rád – je špatně.

Je mi třiadvacet. Absolvent vysoké školy. Muž. Jí je sedmnáct. Středoškolačka. Dívka. Zakázané. Zakázané ovoce. „Ať je to cokoli, nemělo by se to dít.“

„Co je to? Co se to mezi námi děje?“ Její hlas je měkký, tichý… svůdný. Myslím, že si ani neuvědomuje, jak moc.

Dát tomu nálepku znamená přiznat se k myšlenkám, které o ní mám. Přiznat se k intenzivním touhám, které ve mně vzbuzuje. Odhalit, jak moc mě vzrušuje. Nemůžu to udělat a čekat, že mě Owen neuváže za koule. „To je rozhovor, který nemůžeme vést.“

Přitiskne mi dlaň na tvář a její oči pátrají v mých. „Ale já ten rozhovor chci vést. A myslím, že ty taky. Vidím to na tom, jak se na mě díváš.“

Vidím to v tom, jak se na mě díváš. Kurva, když to vidí ona, znamená to, že to vidí i ostatní?

„Jsem pro tebe moc starý. A já jsem Owenův nejlepší kámoš. Mezi námi se nemůže nic stát.“

Obtočí mi nohu kolem pasu a přitiskne se k bouli v mých džínách. „Něco se už děje. Cítím toho důkaz přímo tady.“

„Tohle je špatně.“ Položím jí ruku na bok a odstrčím její tělo od svého. „Tohle se stane. Vstaneš, půjdeš do ložnice, usneš a zítra se probudíš a budeš předstírat, že se nic z toho nestalo.“

„Poslední věc, kterou chci udělat, je předstírat, že se to nestalo.“

Sakra. Tohle už zašlo dál, než by mělo. Už jsem se přiznal, že ji chci. „Už o tom nebudeme mluvit.“

Nutkání přitáhnout si její tělo k sobě je téměř nepřekonatelné, ale poslechnu svůj instinkt a odstrčím ji dál. „Běž, než se Owen nebo River vrátí a najdou nás takhle.“

Chvíli se na mě dívá, než se odtáhne. „Bože, jsem tak hloupá.“

„Ne. To neříkej.“

„Nemůžu uvěřit, že jsem si myslela, že…“ Odmlčí se uprostřed věty a zakryje si oči rukama. „Neměla jsem nic říkat. Bože, jak ponižující.“

Nechci, aby se styděla. „Hej, pojď sem.“

Posadím se a natáhnu se po její ruce – neúspěšně –, když vykročí mimo můj dosah. „Ne, Duku. Už nejsem dítě. Nepotřebuju, abys mi říkal věci, které nemyslíš vážně, jen abys mě uklidnil.“

„Claud…“ Nechci, aby odešla v domnění, že si něco z toho, co se mezi námi stalo, vyložila špatně, přesto ji nedokážu povzbudit. Nemůžu jí říct, jak se kvůli ní doopravdy cítím. Ale taky ji nemůžu nechat odejít v domnění, že se náš vztah změnil. „Holubice? Jsme v pořádku?“

Vzhlédne a rychle zamrká. „Jo. Jsme v pořádku. Tohle se nikdy nestalo. Přesně jak jsi říkal.“

Říká ta slova, ale já v hloubi duše vím, že to není pravda. Právě se odehrálo něco významného. Nic už mezi námi nebude jako dřív.

Srdce mě neuvěřitelně táhne za ní. Říct jí, že všechno, co řekla, je pravda. Říct jí, že cítím totéž co ona. Ale to neudělám. Nemůžu. Místo toho zůstávám na gauči a zbytek noci ji vidím za zavřenými víčky.

Prvních pár hodin si představuju, že ji mám nejméně devadesáti devíti různými způsoby. Nadržený lalok mého mužského mozku byl více než šťastný a dokázal dodat všechny obrazy, které doprovázely fantazie odehrávající se v mé hlavě. Nejraději jsem měl tu, kde ležela na posteli a prosila mě, abych jí zabořil obličej mezi nohy.

Kurva. Něco se mnou opravdu není v pořádku.

Nemůžu přestat myslet na to, že je jen o kousek dál, že má na sobě jen to přiléhavé tílko a krátké šortky. Ty s velkými otvory na nohou. Ty, do kterých můžu snadno vklouznout rukama. Můj pták ví, jak málo námahy by stálo ji svléknout, a ten zmrd zůstává celou noc ztuhlý. Uvádí mě do agónie.

Claudie vyrostla. Touha mít ji mě kurevsky trápí; každý centimetr jejího sladkého tělíčka mě volá.

Můj pták a ďábel sedící na mém rameni se spárují a snaží se mě přesvědčit, že stačí ujít tu krátkou vzdálenost do její ložnice a během pár minut bych mohl být v ní. Říkají mi, že bych jí mohl zakrýt ústa rukou a nikdo by neslyšel její sténání, až jí budu strkat ptáka do těsného panenství. Mohl bych strávit celou noc s jejíma nohama obtočenýma kolem mě a byli bychom tak potichu, že by to Owen a River ani netušili.

Sakra, potřebuju spát, abych na ni přestal myslet. Možná mi to přinese úlevu od bolesti v koulích – nebo alespoň udělá to nepohodlí snesitelnějším, možná mě lépe vybaví na to, abych zvládl být v jednom domě s ní.

Vklouznu rukou do šortek, uchopím penis a zvolna ho hladím nahoru a dolů pod přikrývkou, když si vzpomenu, že dnes večer jsem viděl Claudii poprvé od konce léta. Zavřu oči a pumpuji rychleji, když si představím, jak leží nahá na posteli a čeká na mě.

Sakra. Ty rty. Ty křivky. Ta prsa.

Myslíš při tom na mě, Duku? Chceš, abych to udělala pro tebe? Stačí si představit, že ta slova vycházejí z jejích úst, abych vybuchl. „Uhh, kurva.“

Claudia Bliss. V mém dosahu, ale naprosto nedosažitelná.

Kurva. Já. Jsem v pěkných sračkách.

Malá sestra mého nejlepšího kamaráda je dospělá. A já ji chci.