Typhoon - 3. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Mia

Mia zírala na Tajfunův profil, zatímco znuděně vyhlížející oddávající odříkával nezbytné náležitosti sňatku. Musel to být sen. Ze všech, které znala, a ze všech, kteří byli na aukci, byl on tím posledním, od koho by čekala, že se o ni bude ucházet, natož aby vysázel šestadvacet tisíc dolarů. To bylo zatraceně hodně peněz; byla to čtvrtina toho, co vydělala za rok. Pravda, mohla mít zaměstnání, kde by jí platili víc… ale i tak to bylo hodně, aby za ni vyplatili.

Bylo to proto, že chtěl, aby kvůli němu zůstala na klinice? Vždyť mu už několik měsíců říkala, že chce skončit!

V hrudi se jí vzedmul horký vztek. Ruce se jí sevřely. Jestli to nemyslel upřímně… Vzhledem k tomu, jak byl rozzlobený, měl na mysli něco víc než jen aukci.

Chřípí se jí rozšířilo, když úředník skončil a podepsali papír legalizující jejich sňatek. Podepsalo se i několik svědků a pak už bylo hotovo.

„No tak,“ zavrčel na ni Tajfun a ve tváři se mu objevil těžký škleb.

„To, že jsem tvůj cukroušek, neznamená, že jsem tvoje otrokyně,“ řekla mu na rovinu. Složila si ruce na prsou a upřeně se na něj zadívala.

„Řekl jsem snad, že jsi otrokyně?“ Tajfun se na ni zadíval. „Jsem si dobře vědom toho, že nebudeš poslouchat na slovo, ale mám tu talíř s jídlem, které už pomalu stydne, a musíme si promluvit. Takže se vraťme do jídelny, než přijde další ‚pár‘.“

Výsměch v jeho hlase byl víc než dostatečný, aby jí řekl, co si o celé záležitosti myslí. Zavrčela a dupala za ním. Proč si vzala podpatky? V těch, které si vybrala, se nedalo chodit, i když v nich její nohy a zadek vypadaly úžasně. Přesto, pokud to bylo jen kvůli Tajfunovi, sotva to stálo za námahu.

„Nevěděla jsem, že máš tolik peněz,“ zasyčela na něj a v hrudi se jí rozkmital tygr.

„No, mám.“ Ohlédl se na ni a zpomalil své dlouhé kroky, aby mu mohla stačit. Vyšli z malé místnosti a nechali se odvést zpět do jídelny.

Blake představoval dvojici žen, které se laskaly, zatímco se rozhlížely po davu. Starý dražitel – ten, který ji málem dostal – vyskočil ze svého místa v rozrušení, aby se dostal k ženám. Mia seděla u stolu s Tajfunem a Andym Franksem (Twister) – který byl na klinice známý (hlavně tím, že se staral o jiné lidi) – a lokty se opírala o stůl. Bylo jí jedno, že ten postoj není zrovna dámský.

„Nebudu pokračovat jako lékařka na vaší klinice,“ řekla Mia a zúžila oči na Tajfuna. „Takže jestli si myslíš, že mě můžeš šikanovat, abych zůstala, máš na krku ještě jednu věc. Musím mít jiný život. Kvůli synovi.“

„Tvýmu synovi?“ zopakoval a zúžil oči.

Bohyně jí pomáhej. Za normálních okolností nebyla věřící žena, ale čas od času se přistihla, že prosí různé bohyně-léčitelky o pomoc. Tentokrát si nebyla jistá, jestli by jí pomohly, kdyby existovaly. Zadívala se na Tajfuna, který se cpal těstovinami, jež vypadaly a voněly lahodně.

Při pohledu na Andyho humra a kraba se jí také sbíhaly sliny v ústech. Andy jí mlčky podal plátek toastu.

„Díky,“ zamumlala. Ukousla si sousto, aby se uklidnila, a pak se otočila zpátky k Tajfunovi. „Mám syna. S Jasperem ses už setkal. Pamatuješ, jak jsi minulý týden přišel s tím medvědem s nožem v břiše? Myslel sis, že jsem si jen tak vybrala náhodné dítě, abych ho přivedla na kliniku k akutnímu případu?“

„Já vím, že máš syna. Co tě to napadlo, přihlásit se k něčemu takovému? Neměla jsi tušení, kdo tě koupí… myslíš, že on,“ Tajfun ukázal na staršího muže, který si právě koupil právo vzít si dvě mladé ženy, „by byl dobrým otcem?“

Andy se sklonil nad talířem a rychle jedl.

Mia se na něj podívala. Její pohled k němu přivedl i pohled Tajfuna.

Andy vyskočil na nohy. „Jdu pro účet.“

„To udělej.“ Tajfun si pod nosem zaklel a strčil k ní svůj napůl snědený talíř. „Jez. Slyším odtud tvůj žaludek. Tomu se mi nechce věřit. Pěkně jsi mě do toho namočila.“

Mia protestovala, když snědla půlku masové kuličky.

„Nikdy jsi neřekla nic o tom, že bys chtěla něco takového udělat. S dítětem jsem si myslel… no, chtěl jsem se ujistit.“ Tajfun se rozhlédl po místnosti. Uši mu lehce zrůžověly. „Lidé si budou myslet, že jsem na tebe měkký. Všichni moji nejlepší muži jsou na ženy měkcí a já se k nim nehodlám přidat. Všichni se chovají jako idioti.“ Opřel se a zamračil se, když si založil mohutné paže. Jeho tetování, vždy výrazné a černé na jeho kůži, jako by vynikalo ještě víc než jeho svaly. „Nevím, co se to s Bratrstvem poslední dobou děje. Zatracení vlci se nechávají ovládat bandou koček.“

Mia jedla tak rychle, jak jen mohla, částečně proto, aby měla čas neříct něco, čeho by litovala, a částečně proto, že potřebovala něco do žaludku. Ten den byla tak nervózní, že vlastně nic nejedla. Tajfunova slova však způsobila, že se jí rozšířily nozdry.

„No, tobě se moje kočka líbí dost dobře,“ vyjela na něj.

Tajfun se na ni podíval. Na okamžik si myslela, že se usměje, ale pak jeho zachmuřený výraz potemněl. „To je sotva totéž. Tím, že někdo hledá zábavu na jednu noc, se ještě nezavazuje a nechová se jako idiot.“

„Chovat se jako idiot: jako vyhodit šestadvacet tisíc dolarů za nějakou kundičku?“

„Aha, tak to ty jsi?“ Tajfun si vzal talíř zpátky. „A to jsem si myslel, že se chovám jako gentleman a ujišťuju se, že tě neprodávají proti tvé vůli.“

Než Mia stačila odpovědět, Blake byl najednou u jejich stolu a Andy za ním. Blakeovi se na tváři objevil široký úsměv, když se jeho oči upřely na Tajfuna. „Nějaký problém, má alfo?“

Kdyby nevypadal jako pitomec, když to říká, Mia by řekla ano a celou dohodu porušila, ale po těch několika posledních dnech, kdy ji neustále kontroloval, a po tom, jak se teď skoro škodolibě tvářil, si nemohla pomoct.

„Nic se neděje, ne,“ vyhrkla, „až na to, že v těch těstovinách je příliš mnoho soli.“

Hailstorm otevřel ústa, zavřel je a vynutil si další úsměv. „To mě mrzí. Je to na účet podniku. Můžu dojít pro náhradní…“

„Ne.“ Tajfun vstal a hodil na stůl hrst bankovek. „Špagety byly v pořádku. Tady nemáme problém, vezmu si to s sebou, spolu se zbytkem humra tamtéž.“

Andy se na něj ostražitě podíval a sáhl po vlastní peněžence, ale Tajfunův polohlasný pohled ho zmrazil na místě. Hailstorm chvíli rozpačitě stál, jako by zvažoval své možnosti, a pak zavrtěl hlavou. „Samozřejmě. Hned ti to nechám zabalit do krabice.“

Vzal talíře a odkráčel pryč, nejspíš proklínaje Tajfuna za to, že mu v klubu udělal takovou scénu, když neměl jinou možnost než se zachovat milostivě. Ze svatební místnosti vyšel starý muž a dvě dívky, všichni se smáli a zářili na sebe. Tajfun se na ně zadíval, čímž je přiměl nervózně obcházet stůl.

Andy poskakoval na špičkách a odkašlal si. „Takže za večeři zaplatím jindy,“ řekl a ztišil hlas.

Tajfun otevřel ústa. Zavrčel a pak přikývl.

Za chvíli už byli na cestě. Mia tam jela autobusem, takže si vylezla na zadní sedadlo Tajfunovy motorky – sukně se jí vyhrnula až k bokům, takže se její krajkové spodní prádlo tisklo k Tajfunovým džínům – a vyrazili. Vítr jí foukal do vlasů a pomáhal jí uklidnit tygří vrčení. Bylo jasné, že rozhovor ještě neskončil.

Nejdřív se zastavili u ní doma. Jakmile zastavili, zazvonil Tajfunovi telefon. „Běž dovnitř,“ řekl jí a s temným výrazem ve tváři se zadíval na svůj telefon. „Já se o to postarám.“

Mia pokrčila rameny a šla dovnitř. Gracie seděla u kuchyňského stolu, vedle sebe talíř s nedojedeným jídlem, zatímco se probírala učebnicemi.

„Dítě spí?“

Gracie nadskočila. „Ah, neslyšela jsem tě přijít. Jo, asi před půl hodinou si lehl. Bavila ses na rande?“

Mia se zamračila. „Je to složité. Myslím, že jde dovnitř, abychom si mohli promluvit, takže bys měla jít domů.“

„Jsi… jsi si jistá?“ Gracie se zamračila. „Jsi v pořádku?“

„Jo, jsem v pohodě. Je to jen komplikovaná situace. Jsem v pořádku, slibuju.“ Mia ji poplácala po rameni a povzbudivě se usmála. „Běž domů. Za hodinu ti zavolám, abys neměla strach.“

Gracie nevypadala úplně uklidněně, ale přikývla, než si sebrala knihy a odešla. Mia ji vyprovodila a pak počkala ve dveřích na Tajfuna, který vypadal zřetelně rozrušeně, jak si cpal telefon do kapsy. Chytil se řídítek motorky a Mia vydala dusivý zvuk – přece se nechystal odjet, nebo ano?

„Obchod?“ zeptala se rychle, aby mu připomněla, že je pořád tady.

„Jo,“ zavrčel, než se odšoural do domu.

Zhluboka vydechl, když za nimi zavřela dveře. Tajfun se na Miu ohlédl s podivným výrazem v očích. Nechal svůj pohled bloudit po její postavě. Z toho pohledu jí přímo do nitra projelo vzrušené chvění, i když se Mia zhluboka nadechla, aby mu řekla, že na jejich předchozí rozhovor nezapomněla.

Tajfun si svlékl koženou bundu a hladově ji přejížděl pohledem. „Takže, co přesně dělá cukrové dítě pro svého cukrového tatínka?“

„Ehm… no, víš… je to manželství. Záleží na jednotlivých smlouvách.“ Proč jí tak vyschlo v ústech? Polkla a prošla kolem něj, aby trochu uklidila v kuchyni. „V podstatě jsem tvoje přítelkyně a manželka, když to potřebuješ, a ty mi za to dáváš peníze a dárky.“

„Na co někdo jako ty potřebuje cukrového tatínka? Mohla bys vydělávat dvakrát tolik peněz než teď… za jiných okolností.“

Mia pokrčila rameny. Srdce jí tlouklo o žebra, jako by jí chtělo vyletět ven. Napadlo ji, že si ho přitáhne k ústům, ale její tygr zavrčel, stejně podrážděný náhlou změnou nálady jako ona. „Chci mít prostor na věci, na které nebudu mít čas, když budu pracovat, jako je brát syna do parků a tak, být s ním doma, chodit nakupovat, aniž bych se musela bát, že budu mít pořád u sebe telefon, protože by mi mohli zavolat.“

Tajfunovy obrovské horké ruce ji sevřely kolem pasu, bez varování ji otočil a přitiskl ke zdi. Jeho tmavé oči hořely zvýšeným hladem, když se k ní naklonil blíž. „Tak co, čekala jsi vlastní kreditní karty, nebo bys raději dostala plat?“

Mia nebyla několik okamžiků schopná odpovědět. Mozek jí málem zkratoval. Byl to opravdu Tajfun, ten samý chlap, který nikdy neměl dívku víc než jednou? Ten všemocný alfa, který nikdy nebral ne jako odpověď?

„Plat by byl fajn,“ podařilo se jí. „Měsíční nebo dvoutýdenní?“

Tajfunova ruka sledovala křivku jejího boku, zatímco přemýšlel. „Dvoutýdenní. Co takhle tři tisíce?“

Tři tisíce každé dva týdny; šest tisíc měsíčně. Bylo to o dva tisíce víc, než vydělávala dosud, což bylo dost intenzivní. Roztřeseně vydechla a přikývla. To by jí bohatě stačilo. Kde by Tajfun vzal tolik peněz? Plánoval jí zaplatit z prostředků Bratrstva, nebo byl tajně bohatý?

„To zní dobře.“

Tajfun se usmál a odhrnul jí vlasy z krku. „Tak mě polij cukrem.“

Projely jí záchvěvy rozkoše. Jeho zuby se jí dotkly krku a zkroutily jí nitro. Obtočila mu ruce kolem krku. Hádka týkající se kliniky se zdála být daleko, když mu zabořila prsty do vlasů a rozvlnila boky, které se k němu tiskly.

Nadzvedl jí šaty a zaháknul palce pod spodní prádlo.

Když ji hladil přes krajku, domem se rozlehlo hlasité skřehotání. Nadskočili a odtáhli se od sebe. Otočil tvář ke kuchyňským dveřím a silně se zamračil. „To je…“

„Můj syn, ano.“ Přitiskla se mu na hruď a zavrtěla hlavou. „Musím se o něj jít postarat. Když je takovýhle, sám se neuklidní.“

Znovu pláč, tentokrát hlasitější.

Tajfun zavrčel a ustoupil. „To už bude únavné. Jsi si jistá, že…“

„Vzal sis mě s vědomím, že mám syna,“ odsekla Mia. Byl to jeho syn. Jistě ho to napadlo, vzhledem k době jeho narození. Byli opatrní, ale nebylo to tak, že by to bylo stoprocentně účinné. Muselo ho to zajímat. „Jestli se ti nelíbí, že potřeby mého dítěte mají přednost před tvými přáními, tak se prostě můžeš vrátit k Blakeovi a říct mu, aby tu dohodu zrušil.“

Tajfun se zamračil. „Nemám v úmyslu se k němu kvůli něčemu vracet.“

„Pak se budeš muset vyrovnat s tím, že jsem matka. Nemusíme přece žít spolu.“ Jasper vydal další, hlasitější výkřik, pak ztichl. „Musím jít.“

„Ale teď už je zticha.“

„Slyší mě. Jestli nepřijdu, bude se opravdu zlobit.“

Mia vykročila z kuchyně, za chůze si kousala ret a snažila se udržet na uzdě.

Tajfun se vydal za ní, ale než došli příliš daleko, znovu mu zazvonil telefon.

Mia na okamžik zaváhala, než zmizela v Jasperově pokoji. Ten se vytáhl na kolena a opíral se o bok postýlky v nepříjemné pozici. „Pojď sem, zlato.“

Přitáhla si dítě do náruče a podívala se na chodbu, odkud slyšela, jak Tajfun telefonuje. Mia se připlížila ke dveřím a vykoukla ven.

Tajfun se tvářil rozzuřeně, jak svíral telefon. „Říkal jsem ti, abys mi nikdy nevolal,“ zavrčel Tajfun. „A teď dvakrát během jedné noci? Ne, nechci tě vidět. Ne…“ Náhle vzhlédl, jako by si právě uvědomil, že ho Mia pozoruje, a vydal ze sebe zavrčení, které Jaspera donutilo zakňučet.

Miin tygr zavrčel zpátky.

Tajfun se otočil na patě a zamířil ke dveřím. „Dobře. Jdu za tebou.“ Zavěsil, když vyrazil ze dveří a zabouchl je za sebou.