TAN - PROLOG

Překlad: Lucianna

Drahý Osude,

tady jsem, konečně ti znovu píšu.

Věci se nezměnily, Osude.

Čas nic nevyléčil.

Jako vždy, nic nedává smysl.

Věci nejdou dohromady tak, jak by měly.

Čas nás změnil jen nepatrně.

Jen se všechno stává ještě více matoucí.

Nic není napravené.

Nikdo není šťastný.

Stále žijeme se tím temným mrakem nad našimi hlavami.

Mrakem, který odmítáš odstranit.

Kdybys mi to jen vysvětlil.

Kdybys mi vysvětlil, proč jsi vybral mě.

Kdybys vysvětlil, proč jsi vzal Celii.

Kdybys vysvětlil, proč jsi zvolil Tannera.

Kdybys mi jen vysvětlil, proč se tahle pavučina lží jen zvětšuje.

Proč nás nemůžeš prostě nechat být?

Nemám žádné odpovědi.

Na druhou stranu, mám tolik otázek.

Můžeš mi je zodpovědět, Osude?

Samozřejmě, že nemůžeš. Chceš, abych na to přišla.

Abych se naučila nějakou cennou lekci.

Jak to mám udělat, když stále měníš pravidla?

Ne, Osude, pravidla se nemají měnit.

Jsou tu z nějakého důvodu.

Přestaň měnit důvody.

Nemůžeš kontrolovat všechno.

Dobře…

Můžeš všechno kontrolovat.

Ujišťuješ se, že to vím.

Ujišťuješ se, že vím, že si jdeš pro mě.

Kvůli naší závěrečné bitvě.

Jsem připravená, Osude. Tak připravená.

Je čas na mou svobodu.

Svobodu, o které oba víme, že si ji zasloužím.

Dostanu svůj klid.

Jen počkej a uvidíš.