Infini - 38. kapitola

Překlad: Liv

Kor.: 16terez

Luka Kotova

„Baylee?“ řekl jsem.

Vypadá otupěle a zírá do dálky, zatímco stojíme v malým bufetu uvnitř nemocnice. Je to jedno z mála odlehlých míst, které našel Geoffrey poté, co nás našel na chodbě.

Neměl jsem ani čas Bay obejmout, než řekl, „nedotýkejte se.“

Prohrábl jsem si tmavé vlasy a pak si nasadil kšiltovku kšiltem dozadu. Natáhl jsem k ní ruku, ale jednou zavrtěla hlavou. „Nemůžeme.“

Geoffrey bude brzy zpátky. Řekl jen, „počkejte tady.“

Nemám tušení, co právě teď dělá.

Opřel jsem předloktí o Fizzle automat a otočil se k ní. „Co můžu udělat, aby ti bylo líp?“ Chci to napravit. Chci vzít její bolest na sebe. Budu se cítit líp, když budu vědět, že je ona v pořádku. „Bay?“

„Já nevím.“ Vzhlédla a v očích měla slzy.

Cítím, jak se mi srdce trhá na kusy.

Zkřížila ruce na hrudi, jako by se snažila obejmout sama sebe.

Natáhl jsem se. „Dovolil mi se tě dotknout, prosím. Ještě se nevrátil.“

Baylee se nadechla, ohlédla se přes rameno a pak vstoupila do mé náruče. Pevně jsem ji objal a cítil, že vydechla stejně jako já.

Tiše zašeptala, „nechci, aby tohle bylo naše poslední objetí.“

Zavrtěl jsem hlavou a cítil těžkost na hrudi. Oči mě pálily. „Není poslední.“

Nevěřila mi. Ani já si nevěřím. „Tohle bolí,“ zašeptala. „Bože, tohle tak strašně bolí.“

Trochu jsem se odtáhl a viděl jsem, jak si Baylee tiskne ruku na hruď, jako by ji bolelo srdce.

Moje dlaně klouzaly po její tváři a ona horečně sledovala moje rysy. Stejně naléhavě jsem sledoval ji. Naše oči tančí po pokožce toho druhého.

A pak jsme uslyšeli kroky. Zvuk kovu, který škrábe o podlahu. Spustil jsem ruce a udělali jsme dva kroky od sebe, což se zdá jako deset tisíc mil.

Baylee stiskla knoflíky v automatu a v očích se jí usadil smutek. Já mám pocit, jako by do mě někdo opakovaně kopal. Celý tělo mě bolí a musím si mnout obličej, abych sebou přestal škubat.

Když se Geoffrey vrátil se dvěma židlemi, Bay si s úlevou povzdechla, protože si chtěla sednout.

„Sednout,“ nařídil.

Bau už sedí a jednu nohu má zastrčenou pod zadkem.

Sedl jsem si a naklonil se, abych si dal ruce na kolena. „O co jde?“ promluvil jsem první, protože jsem věděl, že Baylee je v takových situacích tichá.

Geoffrey si založil ruce na prsou, jeho kozí bradka je trochu rozcuchanější než včera a jeho popelavě blond vlasy vypadají, jako by si do nich úzkostlivě vjížděl prsty. Jsem překvapenej, že nepochoduje sem a tam, ale snaží se nad nás povyšovat. To je pravděpodobně důvod, proč přinesl jen dvě židle.

Funguje to víc, než jsem ochotnej přiznat.

„Ty víš, o co tady jde,“ vyštěkl Geoffrey. „Když jsem se zajímal o Infini, myslel jsem si, že budu důvodem, proč se úspěch této show o dekádu prodlouží. Myslel jsem, že budu hrdina.“ Zasmál se, jako by to byla hloupost. „Pak jsem měl soukromé setkání s Marcem Duvalem. Řekl mi, že z důvodu přesunu jeho dvou kolegů potřebuje někoho nového, aby byl očima a ušima, pokud jde o dva umělce. Váhal jsem.“ Geoffrey zvedl ruce. „Připadalo mi to, jako bych měl někomu dělat chůvu. Jsem tady, abych oživil umírající show, to bylo vše. Marc mi řekl, že pokud nebudu souhlasit, nedostanu práci v Infini a přijdu o nejvíc peněz v mé kariéře.“

Sundal jsem si kšiltovku a sevřel ji v dlani. Poslouchám, a teď už je mi jasné, že jsem se o Geoffrey nespletl. Poslala ho Společnost, aby nás špehoval.

Zákaz nezletilých umělců je tu.

Baylee má vytřeštěné oči a zírá do prázdna. A já mám strach. Otočil jsem se blíž k ní.

Náš choreograf pokračuje, „tak jsem souhlasil s tím, že se postarám o to, aby se na sebe Luka a Baylee mimo tělocvičnu ani nepodívali. Ale pojďme k sobě být upřímní, vy jste daleko od profesionálů. Vince měl pocit, že vás dva viděl na stripu během obědové pauzy. Věděli jste to?“ Přišel blíž.

Přinutilo mě to natáhnout krk a vzhlédnout.

„Věděli jste, že jsem ho přemluvil, aby nešel do Urban Outfitters, když si byl jistý, že se tam schováváte?“

Baylee se probrala a zmateně spojila obočí. Oba vrtíme hlavou. Proč by nám pomáhal?

„Taky jsem zrušil obědy. Myslel jsem si, že vám to třeba dojde. Určitě oba víte, co je v sázce pokud já nebo Vince řekneme Marcovi o vašem kamarádství s výhodama.“

Měl jsem tiky v čelisti, ale neřekl jsem ani slovo. Nebudu dokazovat něco, co je mu úplně u prdele.

„Proč jsi to na nás neřekl?“ zeptala se Baylee s bledým obličejem. „Proč nás vůbec s Lukou dávat společně na trampolínu?“

„Jsem tady z jediného důvodu.“ Geoffrey ukázal na podlahu. „Kvůli Infini. Nejsem tady, abych hlídal dvě debilní děcka.“

(Naser si.)

Geoffrey se na mě podíval. Jako by čekal, až zaútočím. Chce vidět reakci.

Když jsem mu nedal to, co čekal, ušklíbl se. „Neskutečné.“ Znovu si založil ruce na prsou a podíval se na Baylee. „Ve skutečnosti si myslím, že máte na jevišti potenciál. Máte skutečnou chemii a chtěl jsem toho využít ve prospěch představení. Víte, o co nejsem ochotný přijít? Moje nezletilá bude z Infiny pryč hned ve chvíli, kdy se vydám za Marcem. Ale Millu potřebuju. Show potřebuje Millu a zákaz nezletilých ohrožuje tvůrčí hodnotu a potenciál Infini.“

On nám pomůže?

Přesně to slyším.

Nemá v plánu jít za Marcem Duvalem.

Narovnal jsem se. „Tak co chceš?“

„Chci záruku, že vás dva nechytne Vince ani Marc.“

„Hotovo,“ řekl jsem, ale Baylee zadržela dech. Ona je ta realističtější, zatímco já se snažím pořád snít o šťastným konci.

Geoffrey si odfrknul. „Ty si myslíš, že ti budu věřit? Vtipné. Víš, že má AE databázi umělců a tvoje složka je mezi ostatními? Víš, co tam napsal tvůj bývalý choreograf? Napsal: bude lhát, aby ochránil jiné umělce. Chceš vědět, co tam napíšu já?“ Zvedl ruku, jako by psal do vzduchu. „Je na obtíž, nestojí za ten čas ani námahu, bez duše—”

„Stačí,“ řekla Baylee a zamračila se na něj.

Geoffrey spojil obočí a přišel blíž. „Ptal jsem se na vás dva… tvé… byla to teta?“

Baylee se odtáhla. „Mluvil jsi s mou tetou?“

„Asi dva týdny zpátky. Chtěl jsem vědět, jestli můžu věřit tomu, že si spolu nezačnete. Neinformoval jsem ji o vašem aktuálním ‚vztahu‘, ale zeptal jsem se na vaši historii. Nejdřív mi nic moc neřekla, jen že jste byli nejlepší kamarádi. Pak jsem se zeptal, jestli viděla někdy Luka řvát a ona řekla, že ano.“ Geoffrey naklonil hlavu, jako by mě nachytal při lži.

(Nenachytal. O to tady nejde.)

Zamrkal jsem.

„Řekla, že Baylee byla jednou naštvaná, zaspala a tys bránil její neschopnost na tréninku. Na dva dny jsi byl suspendován. Tvoje teta mě varovala, že se oba budete pokoušet bojovat v bitvách toho druhého. Když jeden selže, ten druhý bude křičet, aby se za něj postavil.“

Oba jsme ticho.

Baylee má strach. Cítím, jak vedle mě ztuhla. Možná se bojí, že to použije proti nám. Několikrát jsem zavrtěl hlavou a Geoffrey odstoupil a opřel se o Ziff automat plný sportovních nápojů.

„Víte, čemu věřím?“ řekl. „Věřím tomu, že pokud se budete potkávat v práci, budete ze sebe muset vždycky dát víc. Věřím tomu, že byla chyba nasadit Luku do Infiny a nevím, proč se o to Marc Duval vůbec pokoušel.“

Takže ten důvod nechápe, stejně jako my ostatní. Nemůžu nic namítat. To, že jsem v Infini – to změnilo všechno.

„Čemu ještě věřím?“ pokračoval Geoffrey. „Jediný způsob, jak dodržet pravidla smlouvy, je ten, že jeden z vás odejde z Aerial Ethereal.“

„Cože?“ řekli jsme s Baylee společně.

„Četl jsem ty smlouvy. Je tam odstavec, který říká, že pokud oba opustíte společnost, bude nastavena politika zákazu nezletilých. Ale pokud odejde jen jeden z vás, tak se nic nestane. Pořád spolu nebudete moct mluvit, budete žít svoje životy odděleně, jak jste souhlasili několik let zpátky, ale Infini to nepoškodí.“

Trhl jsem sebou a cítil otupělost.

Baylee dala tvář do dlaní.

Rychle přemýšlím, a nakonec mi to došlo. „Nechceš, aby se uplatila politika nezletilých, takže o nás Markovi neřekneš. Nemusíme spolupracovat.“ Chytám se malé naděje.

(Ale je malá. Už ani nedoufám.)

„Chyba,“ vyštěkl Geoffrey. „Je to časově omezená nabídka. Máš sedm dní na to, abys dal výpověď. Pokud to do té doby neuděláš, řeknu, že jsi mě tady dnes fyzicky napadl a vyhodím tě.“

Sevřel se mi žaludek a oči jsem obrátil na strop, abych našel nějakou odpověď. Mohli bychom porušit naše smlouvy a odejít společně, ale pak by začla platit politika nezletilých.

Už teď vím, že to by Bay neudělala.

Neudělal bych to ani já. Ne pokud nám dává jinou možnost a to dělá. Druhá nabídka od někoho, koho nemám rád. Akorát že jím pohrdám mnohem víc, než kdy Marcem Duvalem.

Tohle je snad horší, než poprvé.

Protože jsem starší.

Je mi dvacet, a to, co cítím k Bay už není sen ani fantazie. Mám hlavu na ramenou a už neslyším nepříjemné hlasy kolem. Nepotřebuju náhradu za rodiče, kteří by nám říkali, kam máme jít. Co máme dělat.

A zajímalo by mě, jak bych se rozhodl, kdybych si mohl vybrat z těch dvou smluv teď. Zajímalo by mě, jestli bych se rozhodl opustit AE, abych mohl být s Baylee.

Možná.

Ale ta nabídka dneska na stole není. Nemůžeme odejít, aniž bychom zničili sny tisíců dětí s potenciálem. To udělat nemůžeme.

Jeden z nás využije Geoffreyho „nabídku“, a budu to já. Otevřel jsem pusu, abych se dobrovolně přihlásil, aby Baylee mohla zůstat v cirkusu, ale vidím, jak na mě zírá Geoffrey.

A pak mi to dojde.

Celý ten proslov o výpovědi patřil mě.

„Nemáme na výběr, kdo skončí, že?“ zeptal jsem se klidněji, než by pravděpodobně uvítal.

Geoffrey se usmál, jakoby vyhrál hru, kterou jsem ani nevěděl, že hrajeme.

Bay z oka vyklouzla slza a zalapala po dechu. „Ne, já to-“

„Tebe potřebuju,“ přerušil ji Geoffrey. „On je mi k ničemu.“ Odrazil se od automatu a přišel blíž. „Říkají, že jsi nenahraditelný, protože jsi Kotova? Kvůli chemii, kterou máš se svými sourozenci a bratranci? Pro mě jsi jen číslo. Klidně můžu přepsat každý akt, kterého jsi součástí. Jako bys tam vůbec nebyl. Neviditelný-“

„Kolo smrti,“ protestovala Baylee a hlas se jí zlomil.

Zašeptal jsem, „to je v pohodě, Bay.“ Nemůže odejít. Infini… to je vzpomínka na její mámu.

Nemůže odejít.

Ale já můžu. Budu dělat… něco. Nevím co. Několikrát jsem zamrkal a snažil se nemyslet na členy rodiny. Nebo na to, že už nikdy neuvidím Bay. Prokřupal jsem si prsty na rukou.

Nechci čelit tomu všemu, co ztrácím.

(Budu zvracet.)

Geoffrey řekl, „na Kolo smrti můžu přesunout Erika Kotovu-“

„Na to nemáš pravomoc,“ řekla Baylee a já se zamračil. Nemá?

„Drž hubu a už mě nepřerušuj.“

Okamžitě jsem vstal a postavil se před Baylee.

Geoffrey se zasmál, jako by už bylo moc pozdě.

Nechci ji nechat samotnou v přítomnosti toho chlapa. Než odejdu, musím varovat Brendena. Koho dalšího? Dimitriho? Oni se postarají o to, aby se k ní Geoffrey choval dobře, když budu pryč, že?

(Co to dělám? Jako bych se chystal do hrobu.)

Už cítím, jak mě trápí nejistota. Nebudu vědět, jestli je šťastná nebo smutná. Nebo prostě jen v pohodě. Nic z toho. Už zase.

Geoffrey se podíval na mě a řekl, „dostal jsem oprávnění přehodit rutinu Brendena a Zhena, takže ano, radši věřte tomu, že mám pravomoc přesouvat umělce do jiného aktu a taky je vyhodit.“

Baylee se uzavřela do sebe a já se otočil, abych ji utěšil.

„Nedotýkejte se.“

Ztuhl jsem.

„Odejdete zvlášť. Luka jde první-“

„Ani náhodou,“ řekl jsem nahlas. Myslím, že ho to zarazilo, ale na jeho výraz jsem se nepodíval. Klekl jsem si k Baylee, opatrně abych se jí nedotkl. Nebudu nic riskovat. „Baylee. Hele, jdi ven. Zavolej bráchovi, aby pro tebe přijel. Zvládneš to?“

Brenden nemá auto, takže si pravděpodobně vezme taxi. Nechci, aby byla teď sama, a neodejdu první, abych ji tady nechal s Geoffreyem samotnou.

Baylee zavřela oči a snažila se zastavit slzy. Rozmazal se mi pohled.

Zaklela a pak se pokusila vstát. Vím, že se musí cítit jako milion tun smutku, ale musí vstát.

Za celou minutu se zvedla a ruku měla přitisknutou na klíční kost.

„Zavolej Brendenovi,“ řekl jsem.

Jednou kývla.

„Prosím.“

Znovu kývla.

„Dobře.“ Ohlédl jsem se na Geoffreyho, který nás se zájmem sleduje. Tak strašně ho nenávidím. Snažil jsem se jít s ní, ale zastavil mě, když mi položil ruku na rameno.

Přitáhl mě zpátky a já mu odstrčil ruku.

Ztratil jsem ji z dohledu, ale připomínám si, že jsem dostal na výběr. Odejít nebo dostat výpověď. Mám sedm dní na rozmyšlenou. Zbývá mi sedm dní s Baylee.

Tohle mi nikdo nevezme.