TF - 8. kapitola

 Překlad: Marťa

V neděli odpoledne jsem vydechla, když Sam zastavil před domem mých pěstounů. On a Dan mě vyzvedli, abychom jeli na grilování společně. Poblíž parkovalo několik aut, včetně Simonova, Ashleina a - uf - Heatheřina.

Nabídla jsem tátovi, že ho na grilování odvezeme, ale chtěl přijet dřív, aby pomohl Wyattovi vše připravit. Ti dva muži spolu vycházeli vážně dobře a to se mi líbilo. Líbilo se mi, že se ani jeden necítil ohrožený mým vztahem k tomu druhému.

Podívala jsem se na Dana, jehož prsty klepaly do telefonu. Nikdy předtím jsem ho v džínách neviděla. Nevypadal v nich o nic méně přitažlivě. Nebo méně chytře, když na to přišlo. Bylo to hlavně kvůli jeho sněhobílé košili, která byla u krku rozepnutá, a která odhalovala lesklý kousíček zlatavé pokožky, která sváděla k olíznutí. Nikdo by neměl mít tolik přirozené syrové mužnosti. Nikdo.

Vypadal naprosto uvolněně. Ale to samozřejmě byl. Necítil žádný normální tlak kvůli „setkání s rodiči“. Nezáleželo mu na tom, jestli se mé rodině bude líbit nebo ne. Nepotřeboval, aby na tom záleželo. Potřeboval je jen přesvědčit, že jsme spolu šťastní.

„Jsme tady,“ řekla jsem mu.

Krátce vzhlédl, ale jeho palce se nezastavily.

„To vidím.“ O několik okamžiků později konečně telefon schoval do kapsy. „Jsi připravená?“

„Ano. A ty? Protož tě budou zkoumat a studovat a sledovat každý tvůj pohyb. A když vezmeme v úvahu, že si mě za pár dní plánuješ vzít“ - žaludek se mi sevřel - „budeš muset ty lidi přesvědčit, že ti na mě záleží, aby pro ně ten útěk nebyl příliš velkým šokem.“

„Neříkáš mi nic, co bych už nevěděl. Tak už pojďme.“

„Počkej, ještě jedna věc. Měl bys vědět, že dcera Melindy a Wyatta, Heather, s tebou bude flirtovat. Jako opravdu hodně.“

Zamračil se. „Proč, když věří, že jsem s tebou?“

„Být mrchou je její přirozenost. Miluje, když mě může provokovat, tak s tím počítej. Nikdo jí neřekne, aby s tím přestala, protože budou chtít vidět, jak zareaguješ, tak si uvědom, že tvoje reakce bude bedlivě sledována. Pokud o ni projevíš sebemenší zájem, odepíšou tě, jako že pro mě nejsi dost dobrý.“

„Chápu.“

Oba jsme vystoupili z auta. Než se ke mně připojil na druhé straně auta, jeho chování se změnilo. Zmizel ten chladný, strohý a lhostejný muž, pro kterého jsem pracovala. Na jeho místě byl chlap, který vypadal otevřeně a bezstarostně a já si byla jistá, že oklame každého, kdo na setkání s ním čekal. A to mi připadalo, jako naprostá hovadina. Nechám ho hrát to na tyhle lidi - na většinu těch, které jsem měla ráda.

Sakra, taky to na ně budu hrát. I když jsem nelitovala, že jsem ho nechala postarat se o můj problém se sexuálním vydíráním, často jsem si přála, aby požádal o jiný druh laskavosti.

„Chodil jsi někdy na hodiny herectví?“ Zeptala jsem se ho tiše.

Lehce se zamračil. „Ne.“

Vklouznout do kůže jiného člověka mu tedy zjevně přišlo přirozené.

Použila jsem klíč od předních dveří, který mi Melinda dala už dávno a vedla jsem Dana skrz dům a ven na dvorek. Hrála tam hudba, ale nebyla příliš hlasitá, aby přehlušila zvuk hlasů, smíchu a prskání grilu. Teplý vzduch byl prosycený vůní kouře, piva, pečeného masa a různých jídel na stole na terase.

Simon, Wyatt a Tucker stáli poblíž grilu, hluboce zabraní do konverzace. Junior si hrál na přetahovanou s Rangerem - oba pevně svírali staré frisbee.

Melinda utírala rozlitý nápoj do hory ubrousků a mluvila se svou starší sousedkou Nancy, která se často zvala na návštěvu k sousedům. Ashley se povalovala na židli, popíjela sodovku a přikyvovala tomu, co říkala Melinda. Heather stála stranou se svou kamarádkou Janou, která byla stejná svině, jako Heather.

Melinda si nás všimla, jako první. Rozzářená upustila promáčené ubrousky. „Tady jste, vy dva.“ Přešla k nám, objala mě, a pak se s úsměvem podívala na Dana. „Jste vyšší, než jsem čekala. A přesně tak pohledný, jak mi říkala Ashley.“

Povzdechla jsem si. „Dane, tohle je Melinda. Za pár minut si vzpomene na slušné chování.“

Dan se lehce pousmál. „Rád bych řekl, že o vás Vienna neustále mluví, ale je to spíš tak, že z ní musím všechno tajně vymámit.“

Melinda přikývla. „Naše Vienna je se svěřováním se dost opatrná, ale vím o ní pár věcí, které si myslím, že byste shledal fascinujícími.“

Zasténala jsem. „Slíbila jsi, že to neuděláš.“

Melinda se zamračila. „To jsem udělala?“

„Ano, udělala.“

„Sakra.“ Podívala se na Dana. „No, to je v pořádku. Můj manžel Wyatt to neslíbil, takže mu řeknu, aby to všechno vysypal.“

Báječné.

Pak se objevil Wyatt a Simon. Poté, co mě můj otec objal, srdečně pozdravil Dana, optimističtější, než před pár dny. Wyatt by byl pravděpodobně trochu zdrženlivější, kdyby Dan nenesl velkou bednu piv - trval na tom, že je vezme sebou.

Wyatt vzal bednu a usmál se na mě. „Ten chlap se mi bude líbit, Vienno, to poznám.“

Dal se tak snadno uplatit. Skoro jsem si odfrkla. Přiběhl k nám Ranger a váhavě si Dana očichal.

„To je Ranger,“ řekla jsem, když Dan natáhl ruku, aby si ho pes mohl očichat. „Jeho velikostí se netrap. Je to velký mazlík.“

Dan ho poškrábal za uchem, až Rangerovi poklesla víčka rozkoší. No, psa zvládl taky dost rychle.

Jakmile jsme měli každý v ruce láhev piva, představila jsem Dana Nancy, která ho prohlásila za hezkého a chtěla vědět, jestli by byl ochotný s ní utéct. Ashley se zvedla ze židle a poslala mi vzdušný polibek, než pozdravila Dana. Tucker se k nám připojil, aby celý zdvořilý pozdravil. Pak se rozhoupaly boky a přicházely k nám zatracená Heather s Janou. Musela jsem zatnout zuby.

Heather si zastrčila sluneční brýle do vlasů a věnovala mu úsměv, který byl prosycený sexem. „Jsem Heather, dcera Melindy a Wyatta.“

Dan jen kývnul hlavou, ačkoliv to vypadalo nezdvořile. Trochu na mě udělalo dojem, že nespustil oči níž, vzhledem k tomu, že se oblékla do topu, který byl minimálně o dvě velikosti menší, takže jí z něj prakticky vypadávala prsa. Její sukně byla neslušně krátká a super těsná.

Přála jsem si, abych mohla říct, že vypadala hloupě. Dobře, stála za pohled. Což bylo nepříjemné, protože se tak oblékla jen proto, aby upoutala Danovu pozornost. Bože, ta ženská byla, jako vřed na mém zadku.

„A já jsem Jana,“ dodala její společnice. „Heatheřina přítelkyně.“

Dan znovu kývl. Také se ke mně přisunul o trochu blíž a přehodil mi ruku přes ramena, přičemž se přitiskl celým bokem svého těla o můj. Cítila jsem se, jako by si mě nárokoval a přitom ochraňoval. Bylo to také tiché prohlášení, že se nezajímá o nikoho jiného, než o mě. Ne, že by to Heather zastavilo v tom, aby se na něj vrhla, jen aby mě podusila.

Očima zalétl k Juniorovi, který se schovával za Melindou. „A kdo je tohle?“

„Ach, to je můj syn, Junior.“ Heather si ho přitáhla k boku, jako by ho objímala, ale ten pohyb byl až příliš hrubý. „Pozdrav toho milého muže, Juniore.“

„Ahoj,“ řeklo stydlivě dítě.

„Ach, Vienna se o tobě zmiňovala,“ řekl Dan. „Říkala, že jsi její oblíbený synovec.“

Juniorovi zacukaly rty. „Jsem její jediný synovec.“

„Ale pořád se to počítá.“

Nepřehlédla jsem, jak se Heather na Juniora mračila, když o sobě mluvil, jako o mém synovci. Často se snažila uvádět na pravou míru, že jsme ve skutečnosti příbuzné nebyly.

Podívala se na Dana a zdálo se, chtěla ještě něco říct, ale on se otočil s Simonovi, čímž ji prakticky propustil. Musela jsem se kousnout, abych se neusmívala. Brzy si uvědomila, že Dan nebyl tak snadná kořist, jak si myslela, že bude. Můj šéf byl zvyklý, že se na něj ženy vrhaly - věděl, jak je zvládnout.

Konverzace se rozproudila a mě se ulevilo, když jsem viděla, jak spolu se Simonem dobře vychází. Wyatt, Simon a Melinda se Dana vyptávali pod závojem zdvořilé konverzace. Ptali se na o-Verve, jeho akademické vzdělání a místo, kde žil. Některým otázkám se zkušeně vyhnul, ale odpověděl na jiné.

Viděla jsem, že byli překvapení, když slyšeli, že nebydlí v luxusním bytě, jako mnoho svobodných obchodníků jeho věku. Sakra, byla jsem stejně překvapená, když jsem se dozvěděla, že vlastní obrovský dům a velký pozemek. Moji pěstouni si vyměnili pohledy, oba nepochybně předpokládali, že si takový dům koupil, protože měl v plánu se oženit a pořídit si děti. Ne tak docela, ale jejich teorii jsem jim nevymlouvala.

„Zítra odjíždíš na služební cestu, že ano?“ Zeptal se Simon.

Přikývla jsem. „Ano.“

Dan mi jemně sevřel vršek culíku. „Máš všechno sbalené?“

„Ano, vše připraveno. A ty?“

„Většinou,“ odpověděl, spustil ruku a nechal mé vlasy proplout z jeho volně sevřené ruky.

Ashley usrkla svého pití. „Kam oba jedete?“

„Do Las Vegas,“ řekla jsem jí s úsměvem, když Junior proběhl kolem mých nohou a honil se s Rangerem.

„Vegas, hm?“ Melindě se zajiskřilo v očích, když se podívala na mě a Dana. „Jak dlouho už tu cestu plánujete?“

Myslela si, že šlo ve skutečnosti spíš o tajný útěk, než o služební cestu? Pokud ano, měla napůl pravdu. Našpulila jsem rty. „Asi šest měsíců.“

Pomalu přikývla. „Aha. No, zkuste se pobavit, až tam budete. Nebuďte jen samá práce a práce. A přivez mi zpátky magnet.“

„Přivezu.“ Byla jejich sbíráním stejně posedlá, jako já. O paže se mi otřel vánek a rozcuchal mi ofinu a já se téměř zachvěla.

Dan mi ofinu urovnal a zeptal se: „Máš hlad?“

„Jsem vyhladovělá,“ řekla jsem.

„Dobrá, protože hot dogy jsou připravené,“ prohlásil Tucker.

Všichni se v podstatě vrhli na gril, a pak přešli ke stolu, kde stála dochucovadla. Když jsem se konečně zakousla do měkké housky a ochutnala hot dog, cibuli a kečup, kterými jsem si ho dochutit, zasténala jsem. Nebe.

Dan sevřel rty. „Dobré?“

Ukázala jsem na jeho vlastní hot dog. „Zjisti to sám.“

Kousl si a přikývl. „Ano, je.“ Palcem mi setřel kapku kečupu z koutku mých úst. „Bavíš se?“

Heather trochu zapištěla, když začala hrát The Shape of You od Eda Sheerana. „Bože, tuhle písničku miluju.“ A tak začala tančit. A tím myslím tančit. Dala do toho celé tělo. Celou dobu přitom sledovala Dana.

Jediný důvod, proč jsem jí nevrazila jednu a pak druhou byl ten, že on jí nevěnoval ani minimální pozornost. Jediné, co dělala bylo, že všechny ztrapňovala. Neměla jsem žádnou potřebu ji zastavovat.

Zatímco jsme jedli, Wyatt se rozhodl vyprávět některé z mých trapných příběhů z dětství - všechny byly vtipné a odlehčené a nenaznačovaly, že můj život v tomto domě neprobíhal vždy dobře. Protože Dan byl příliš pozorný na to, aby takové narážky zachytil.

Připojil se i můj táta, ten zrádce, a řekl o mě několik vlastních historek. Bez ohledu na to, kolik humoru se v Danových očích lesklo, ani jednou se nezasmál. Bylo to skoro, jako by v něm smích prostě nebyl, což bylo dost smutné.

Potřebovala jsem čůrat, tak jsem ho zatahala za rukáv a opřela se o něj. „Odskočím si do koupelny.“

Spustil ruku z mých zad. „Dobře. Chceš, abych ti přinesl další pivo?“

„Ne, jsem v pohodě, díky.“ Podívala jsem se na svého otce. „Možná už bys s těmi trapnými historkami mohl přestat.“

„To bych mohl,“ řekl Simon s úsměvem.

Jen jsem si povzdechla a zamířila do domu. Když jsem vyšla z koupelny, čekala na mě Ashley. Rozhlédla se kolem, aby se ujistila, že jsme byly samy. „Rozhodla jsem se, že Hanna může mít pravdu v tom, že je Dan psychopat.“

Protočila jsem očima. „To nemůžeš myslet vážně.“

„Jen mě vyslechni. Sledovala jsem, jak zvládl tyhle lidi a páni, je dobrý. Prostě tam vplul, jako by mu to tam patřilo. Psychopati jsou v tom dobří. Ve vměšování se, myslím. Jsou to sociální chameleoni.“

Promnula jsem si čelo. „Uhm.“

„Má talent přimět lidi mluvit o sobě - je to působivé. A můj bože, to kouzlo. Není to kouzlo typu podomního prodavače. Nemluví nepřetržitě, naslouchá. Soustředí se tak intenzivně na každého, kdo s ním mluví. Přiměje je tak cítit se zajímaví.“

To vlastně opravdu dělal.

„A neřekla jsi mi jednou, že se zdá, že vždycky pozná, na co myslíš? No psychopati jsou mistři ve vnímání mikro výrazů. Víš, v těch blesku rychlých změnách v našich obličejových svalech?“

Založila jsem si ruce na prsou. „Jak to, že toho tolik víš o psychopatech?“

„Našla jsem si to, abych si to pro tebe mohla nastudovat. Ve spoustě bodů to souhlasí.“

Ztěžka jsem vydechla. „Ashley, on není psychopat.“

„Proč to popírat. Nemusí to být špatná věc. Ne všichni psychopati zabíjejí. Někteří jsou velmi produktivními členy společnosti.“

„Heather není produktivní člen.“

„Ona není psychopat. Je to zasraný blázen. Říkám ti, že jsem překvapená, že se její kůže nezměnila za tmavě zelený odstín. Je zahořklá závistí. To mě velmi těší.“

V tu chvíli se k nám přišoural můj otec. „Co tě velmi těší?“ Zeptal se lehkým a zpěvavým hlasem. Když jsem si všimla hřejivosti a měkkosti v jeho výrazu a zženštilý vzduch, který se z něj teď nesl, věděla jsem, že se nedívám na svého otce.

Usmála jsem se. „Ahoj, Maggie. Užíváš si?“

„Ach, baví mě sledovat tebe a tvého nového muže,“ řekla Maggie. „Doufala jsem, že ho moje pozdravení vystraší, ale ani nemrkl. Byl velmi zdvořilý a uctivý. To se mi líbí. A líbí se mi, jak se k tobě chová. Dívá se na tebe, jako bys byla jediná věc, která stojí za jeho pozornost.“

Ashley přikývla. „Úplně tě zbožňuje, Vienno. To je jediný důvod, proč kvůli tobě nepanikařím.“

Maggie svraštila obočí. „Proč bys kvůli ní panikařila? Och, myslíš proto, že je psychopat?“

Cítila jsem, jak mi v krku bublalo vrčení. „No tak, vážně?“ Museli se předem domluvit a rozhodly se, že mě s tímhle svinstvem budou pro vlastní zábavu škádlit.

Maggie pokrčila rameny. „Co? Myslíš si, že nemáme pravdu? Deacon je o tom přesvědčený. Ale Dana má rád i přesto. Líbí se mu, že máš někoho, kdo tě může ochránit. Všichni to děláme. Dokonce i Freddie. Na setkání s Danem však ještě není připravený. Potřebuje trochu času.“

„Může mít tolik času, kolik potřebuje - není kam spěchat,“ řekla jsem.

„To jsem mu řekla. Teď se vrať za Danem, Vienno. Nemůžeš někoho pozvat na setkání s rodinou, a pak ho nechat příliš dlouho samotného - je to neslušné.“

Maggie se dá věřit v tom, že se o takové věci postará. Zamířila jsem na dvorek… právě včas, abych viděla, jak se Heather snaží štípnout Dana do zadku.

Nancy ji plácla po ruce. „Buď trochu hrdá, Heather. Je tak smutné, když mladá dáma neprojevuje dostatek sebeúcty.“

V žaludku se mi probudil k životu hněv. Jedna věc byla, když Heather flirtovala, jako o život. Jinou bylo, že se ho pokusila dotknout. Ale věděla jsem, proč přiostřila svoji hru - nedostalo se jí ode mně reakce, ve kterou doufala. Chtěla mě naštvat, zkazit den a donutit mě, abych se před svým přítelem předvedla tím, že se s ní pohádám.

Nebyla jsem ochotná jí dát to, co chtěla. Ignorovala jsem ji, když jsem vzala ze stolu misku chipsů a přešla k Danovi a Wyattovi.

Danovy rty se zvedly. „Jsi zpátky. A neseš dárky.“ Vzal si chips, a ruku mi položil na spodní část zad. Připadalo mi, jako by si mě nárokoval. „Myslel jsem, že jsem tě ztratil.“

„Ashley a Maggie si chtěly popovídat.“ Hodila jsem si do pusy chips. „O čem si povídáte?“

„O rybaření,“ odpověděl Wyatt.

No, tak to jsem jim do konverzace neměla čím přispět.

Většinou jsem mlčela, když si ti dva povídali, šťastná, že jsem je jen mohla poslouchat a jíst chipsy. V jednu chvíli Dan volně ovinul paži kolem mého krku a jemně si mě přitáhl blíž. Opřela jsem se o něj a doufala, že vypadám tak spokojeně a uvolněně, jak jsem potřebovala.

Když Wyatt odešel, aby si zavolal, Dan a já jsme osaměli. Což bylo fajn, protože mi to poskytlo krátký odpočinek od herectví. Takže jsem skoro zavrčela, když přišla Heather.

„Nikdy neuhodneš, koho jsem viděla před pár dny,“ řekla mi. „Owena. Vycházel z domu své tety. Šla bych ho pozdravit, ale odcházel trochu ve spěchu.“

Owen by jí nevěnoval ani vteřinu svého času. Heather s vášní nenáviděl.

„Trochu jsem si popovídala s jeho tetou,“ pokračovala Heather. „Říkala, že se rozvádí. Zpočátku to bylo zřejmě přátelské, ale pak jeho brzy bývalá manželka zahořkla. Ona a jejich dcera na chvíli odjely k jejím rodičům do Washingtonu. Vsadím se, že díky tomu se budeš cítit lépe, když zrušil vaše zasnoubení a vzal si někoho jiného. Moc se mu to nepovedlo, co?“ Zalapala po dechu. „A sakra, už jsi Danovi řekla o Owenovi, že?“

Vycítila jsem, že čekala mé rázné ne. Nebylo překvapením, že Heather předpokládala, že nebudu mluvit o své minulosti. Posuzovala lidi podle vlastní měřítek a nebyla zrovna nejčestnější, pokud šlo o vztahy. Neváhala by zadržet jakýkoliv detail, který by ji neposkytl výhodu.

„Ano, řekla,“ řekla jsem jí a téměř se usmála, když její výraz na okamžik zakolísal.

Předstírala úlevný povzdech. „Ach, dobře - bála jsem se, že jsem toho řekla moc.“ Podívala se na Dana. „Bylo to pro ni tak hrozné období. A když pomyslím, že se s ní rozešel po telefonu.“

„Ano, slyšel jsem.“ Dan se ke mně otočil čelem a přitáhl si mě k sobě, čímž nás vytvořil náš soukromý zámotek, aby se cítila odstrčená. „Ale jsem rád, že byl tak hloupý, že tě nechal jít, jinak bys teď nebyla moje.“ Zvedl jeden z mých prstů pokrytých solí a vsál ho do úst, aby sůl slízl. Uvnitř mě se rozlila vlna tepla.

„Ve skutečnosti to není tak úplně pravda,“ dodal. „Nějak bych tě od něj odlákal.“

„Nenechám se tak snadno odlákat,“ řekla jsem.

„Ale já bych to dokázal,“ ujistil mě a ztišil hlas. „Protože co vždycky dostanu?“

„To, co chceš.“

„Přesně tak, holčičko.“ Jemně mi poklepal na špičku nosu. „Nikdy na to nezapomeň,“ zašeptal.

Později, když se teplota ochladila a slunce začalo zapadat, lidé se začali sbírat k odchodu. Nancy odešla první, rychle následovaná Ashley a Tuckerem. Simon odešel po nich.

Nechtěla jsem, aby se Melinda musela potýkat s celým úklidem sama, tak jsem přešla ke stolu na terase. „Pomůžu ti vyhodit zbytky jídla a...“

Něco mi narazilo do zad a shodilo mě to na stůl. Okraj tepaného železa se mi bolestivě zaryl do pasu. A co bylo horší, moje váha způsobila, že se stůl prudce naklonil, jako zatracená houpačka. Mísy a talíře se převracely a převracely a já zjistila, že můj přední díl je potřísněný omáčkami, těstovinami, dušenou zeleninou, bramborovým salátem, pikantními chipsy a čokoládovou polevou.

Chvíli jsem tam jen stála a rty měla překvapeně pootevřené. Pak jsem za sebou uslyšela zahihňání. Pomalu jsem se otočila a uviděla Heather a Janu chichotat se, jako dvojice školaček.

„Jejda, je mi to tak líto,“ řekla Heather a oči jí jiskřily ďábelským potěšením. „Nechtěla jsem do tebe takhle narazit. Vážně. Jsi v pořádku?“

Tváře mě pálily. Ne rozpaky. Hněvem. Bože, chtěla jsem s ní vymlátit duši. Chtěla jsem jí setřít ten zatracený úšklebek z tváře a možná ji dokonce bodnout vidličkou, jako to ona kdysi udělala mě.

Pár metrů odtud bylo dítě, pár metrů odtud bylo dítě, zpívala jsem si pro sebe. Junior právě dřímal ve svém stanu, ale nebylo by těžké ho probudit. Nevyděsila bych ho rvačkou s jeho matkou.

Dan a Melinda stáli každý vedle mě a kontrolovali, že jsem v pořádku a snažili se odlepit jídlo, které se mi přilepilo na blůzu. Upírala jsem pohled jen na Heather, která se pořád hihňala. Kdysi jsem se jí bála. Hořce bála. Ale ta doba zmizela. Protože, když jste se podívali na tyrana, viděli jste ho takového, jaký byl - zatracený zbabělec, který potřeboval ubližovat ostatním, jen aby se cítil dobře a to bylo prostě ubohé.

Trochu jsem zvedla bradu a věnovala jí shovívavý úsměv. „Už se cítíš lépe?“

Heatheřin smích utichl. „Promiň?“

„No, vynaložila jsi velké úsilí, abys mě během posledních několika hodin naštvala. Zjevně tě to dělá šťastnou nebo je to pro tebe jen dobrá terapie nebo tak něco.“

Trochu si zafuněla. „To, že se stydíš, neznamená, že si to musíš vylévat na mě.“

„Proč? To ty mě šikanuješ. Celou dobu. Zvlášť když jsem, nedej bože, šťastná. Myslím, že staré zvyky opravdu neumírají, protože se mohu spolehnout, že ze sebe uděláš hlupačku.“

Napřímila se v zádech. „Jako, že jsem blázen? Já nejsem ta, kdo vrazil do stolu a vyválel se v jídle.“

„A já nejsem ta, kdo strávil odpoledne flirtováním s chlapem způsobem, který byl zjevně trapné. Upřímně jsem mi tě kvůli tomu bylo líto.“

„Ty malá ču...“

„Heather, ne,“ přerušila ji Melinda. „Tak děvčata, všichni jsme prožili opravdu pěkný den, nechme to tak.“

Nevyčítala jsem jí, že mi nepřiskočila na pomoc - postavit se na jednu stranu by věci jen zhoršilo. A pak by Heather Melindu potrestala tím, že by ji na nějakou dobu nedovolila vidět Juniora.

Wyatt přikývl, ale oči měl upřené na svoji dceru. „Heather, měla bys odvézt Janu domů.“

Heather hořela tvář a své rodiče ignorovala. „Myslíš si, že jsi o tolik lepší, než já, Vienno?“

„Neděláš mi to nijak těžké.“ Vlastně spíš nemožné.

Její nozdry se rozšířily, naklonila bradu k Danovi a ušklíbla se. „Myslíš, že si ho udržíš? Že s tebou vážně zůstane, když se na něj neustále vrhají herečky, modelky a dědičky? Až s tebou skončí, pustí tě k vodě, jako špinavé prádlo, stejně jako to udělal Owen.“

„Ne, neopustím,“ odsekl Dan hlasem chladným a ostrým, jako čepel. „A pokud sis myslela, že svým dnešním chováním dosáhneš něčeho jiného, než se budeš vypadat nedospěle a pateticky, mýlila ses.“

„Heather, vezmi Janu domů,“ nařídil Wyatt. „Hned.“

„Fajn,“ odsekla. „Za deset minut se vrátím pro Juniora.“ Naposledy se na mě zamračila a pak vyrazila pryč.

Dan mi stiskl jedno rameno. „Wyatte, Melindo - děkuji vám oběma, že jste mě pozvali. Doufám, že se zase brzy uvidíme. Právě teď musíme s Viennou odejít.“

Ano, to jsme opravdu museli.

Rozrušená Melinda mi dala jedno ze svých triček, abych se převlékla a trvala na tom, že si nechá moji blůzu, aby ji mohla vyprat.

Wyatt se mě a Danovi omluvil jménem Heather. Ujistila jsem ho, stejně jako už milionkrát předtím, že se za ni omlouvat nemusí. Nepochybně by to však udělal pokaždé.

Když jsem vyšla z domu, nebyla jsem překvapená, když jsem uviděla Sama. Dan ho pravděpodobně zavolal zprávou nebo tak nějak.

Když jsme konečně seděli v autě a mířili k mému bytovému komplexu, zavřela jsem oči a zaklonila hlavu. Opravdu jsem potřebovala horkou, relaxační koupel.

„Dělá to Heather často?“ Zeptal se Dan.

Neotevřela jsem oči. „Vyvolává scény? Ano. Je zábavná, že?“

„Žárlí na tebe. Vadí jí, že jsou na tebe Melinda a Wyatt hrdí. Vycházely jste spolu někdy?“

Odfrknout si nedalo žádnou práci. „Ne.“

„Ani, když jste byly děti?“

Zvlášť ne, když jsme byli děti, ale nechtěla jsem se do toho všeho pouštět. Vzpomínky nestály za to, abych se k nim znovu vracela, tak jsem řekla jen: „Ani tehdy ne.“

Zavládlo mezi námi ticho, což mi vyhovovalo. Byla jsem příliš vyčerpaná na to, abych vedla rozhovor. Nechala jsem se unášet a naslouchala zvukům předení motoru auta a klepání Danových prstů na obrazovku jeho mobilního telefonu. Po chvíli mě probudil jemný dotek na paži.

„Jsi doma,“ řekl Dan.

Zvedla jsem hlavu a povzdechla si. „No, řekla bych, že jsme splnili to, co jsme potřebovali. Můj otec, pěstouni a přátelé si všichni myslí, že to se mnou myslíš vážně.” Bylo ostudné, že Heather cítila potřebu zkazit to, co by byl jinak naprosto dokonalý den. „Také se jim líbíš.“

„Dobře. Také se mi líbí. Ale nelíbí se mi, že tvoji pěstouni lépe nevychovali svoji dceru. Je citově vyspělá, jako čtrnáctiletá holka.“

Její malichernost ji jednoho dne dostane do vážných problémů - zvláště pokud bude pokračovat v pronásledování ženatých mužů. Sáhl jsem po klice dveří a myslela na to, že se jednou zaměří na muže, který je stejný, jako Dan, který se s nepřáteli vypořádával rychle a efektivně. Někoho, kdo ty její hlouposti neponechá bez trestu. Někdo, kdo… Moje myšlenky utichly, když mě něco napadlo. Pustila jsem kliku a podívala se na něj. „Dane, ty Heather nic neuděláš, že ne?“

Jen na mě bez mrkání zíral.

„Řekni mi, že to necháš být.“

Svraštil obočí. „Už jsem ti řekl, že nikdy nebudu tolerovat verbální útok na někoho, kdo mi patří. Bylo by považováno za slabost, kdybych to nechal být, jak jsi řekla.“

Stáhl se mi žaludek. „Je to dcera Melindy a Wyatta.“

„Toho jsem si vědom.“

A očividně mu to nevadilo.

„Cokoliv, co by ji zranilo, zranilo by i je. To, co dnes udělala… Nešlo o nic tak velkého.“

Jeho temné oči vzplanuly. „Urazila tě. Provokovala tě. Snažila se tě ponížit.“

V minulosti dělala horší věci. „A jediné, čeho dosáhla bylo, že ponížila sebe. Dane, musíš to nechat. Pokud uděláš něco, abys ji nějakým způsobem potrestal, nebude naštvaná, bude nadšená. Protože to znamená, že se může rozběhnout ke svým rodičům se zprávami, které je otočí proti tobě a doufat, že je to také přinutí otočit se zády ke mě.“

„Nikdy se k tobě zády neotočí.“

„Asi ne. Ale byli by naštvaní, kdyby mi bylo jedno, že se můj přítel pomstil jejich dceři a ji by potěšilo, že na mě budou naštvaní. Jediné, co kdy chtěla, bylo dostat mě pryč. Prosím, nedávej jí k tomu munici.“

Zadržela jsem dech, když na mě zíral, jeho pohled byl nevyzpytatelný. Po dlouhé chvíli řekl: „Nechám to být. Tentokrát. Pokud udělá něco dalšího, budu to řešit. Nic z toho, co řekneš, mě od toho neodradí.“

Polkla jsem a přikývla. Věděla jsem, že to byla ta nejlepší nabídka, jakou jsem mohla dostat. „Uvidíme se zítra.“

„Zítra.“

A pak pojedeme do Vegas a vezmeme se. Nic ultra-speciálního.