RK - 56. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

SAWYER

Cole Covington se právě modlil k Bohu, v jehož existenci nevěří, kvůli svému týmu.

Zatajím dech. Je na tom něco tak šlechetného.

Navzdory tomu, že jsem na něj naštvaná, se znovu přistihnu, že možná není takový sobec, jak jsem si myslela.

Několik kluků začne odcházet, ale Cole je zastaví. "Vlastně potřebuju ještě minutku."

Výrazy jeho spoluhráčů zastře zmatek, když se pro něco natahuje ve skříňce.

Zjevně jsou stejně ztracení jako já.

Možná má na velký zápas naplánovaný nějaký týmový dárek.

Jsem rozhodně ohromená, když hodí Cortlandovi svazek klíčů. "Užij si své nové auto."

Srdce se mi zastaví.

Počkat… Cože?

To neudělal…

Nemůže…

Všem padne čelist. Včetně mně.

Cortland vypadá naprosto zmateně. "A co sázka? Ještě zbývají víc než čtyři měsíce.“

V Coleových očích se objeví záblesk viny, než jeho rysy ztvrdnou. "V první řadě jsem ji nikdy neměl přijmout."

Vnitřnosti se mi sevřou. Ach. Můj. Bože.

Udělal to.

"Které části, že máte hnout zadky na hřiště, jste nerozuměli?" Trenér Stalter zahřmí.

Slyším jen zběsilý tlukot svého srdce do žeber, jak se kolem mě žene houf fotbalistů.

Nikdy, nikdy jsem nepředpokládala, že tohle udělá.

"Trošku soukromí, Izzy?" Cole vyštěkne a vytrhne mě z myšlenek.

V tu chvíli mi to dojde. Nemá tušení, že jsem tady pod ním já.

Do očí mi vyhrknou slzy a já si sevřu hruď.

Neudělal to, aby mě získal zpátky ... udělal to, protože opravdu věří, že je to správné.

Ať už se mnou, nebo beze mě.

Šťastná Sedmička si nezaslouží druhou šanci ...

Ale Colton ano.

Vezme ze skříňky kus zelené látky... a pak zaváhá.

Napne čelist a stočí pohled mým směrem. "Mohl bys odsud kurva vypadnout, chlape? Ježíši."

Rychle vyrazím ke dveřím... a pak se zastavím.

"Hodně štěstí, Coltone."

S tím odcházím.