RK - 44. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

COLE

 

"Kam jdeme?" Bianca se zeptá ze sedadla spolujezdce. "Náš dům je na opačné straně, idiote."

 

Sevřu ruku kolem volantu a podívám se na ni. "Nejedu domů, blbečku."

 

Podrážděně si povzdechne. "To je jedno. Nesouhlasila jsem s tím, že si mě dneska vezmeš jako rukojmí, tak mě vysaď doma."

 

Poslední dobou má ještě protivnější náladu než obvykle.

 

"Moje auto ... moje pravidla. Kromě toho to bude trvat jen pět minut. Jenom se zastavím u Sawyer v práci.“

 

"Proč?"

 

"Já ..."

 

Proč jdu za ní do práce?

 

Ach, správně. Protože si ji chci na pět minut ukrást a zlíbat ji… mimo jiné.

 

"Mám chuť na nějaké kuřátko."

A tím kuřátkem ... myslím znovu zabořit obličej do jejích prsou a kundičky.

 

Na to se Bianca usměje. "Jasně." Další povzdech. "Bože, ty jsi z ní tak hotovej."

 

"Nejsem. Sklapni."

 

Odfrkne. "Páni, jsi v tom až po uši." Její výraz se změní ze zábavního na vážný. "To je v pořádku, víš. Popravdě řečeno, vlastně si myslím, že je to docela super. Znám tě celý život a nikdy jsem tě neviděla tak... “ Její hlas se ztratí.

 

Postranně na ní pohlédnu. "Co?"

 

"Šťastného."

 

Zatnu zuby. "Cokoliv."

 

"Říkej si, co chceš, ale máš ji rád."

 

"Není můj typ," namítnu, protože vím, že na tom není ani špetka pravdy. Je přesně můj typ. "Jsme naprosté protiklady."

 

"Víš, co se o tom říká."

 

Prudce zahnu doleva. "Je otravná."

 

Zachechtá se. "Ty taky."

 

"Není to skutečné."

 

"Oba víme, že je to blbost."

 

Nesnáším, když má pravdu.

 

Následujících pár minut strávíme mlčky.

 

***

 

Už když jsem vešel dovnitř a uviděl ho u pultu, měl jsem to brát jako znamení, že to není dobrý nápad.

 

Stone DaSilva.

 

Tommyho mladší bratr.

 

Bianca se vedle mě napne. "Nevěděla jsem, že s ním pracuje."

 

Já taky ne.

 

Člověk by si myslel, že něco řekne.

 

Uznávám, že je to Stone, ne Tommy.

 

Ne že by na tom záleželo... moc.

 

Pořád jim v těle koluje stejná jedovatá zabijácká krev.

 

Výraz v jeho tváři, když nás zahlédne, mi říká, že se mu nelíbí, že jsme tady, stejně jako se nám nelíbí, že ho vidíme.

 

Hodí ručník na pult. "Co si přejete?"

 

"Páni," řekne posměšně Bianca. "Člověk by si myslel, že tu nejsme vítáni."

 

"Nejste."

 

Bianca se na mě podívá. "Víš, trochu mě uráží jeho nedostatek pohostinnosti."

 

Mně taky.

 

"Kdo říká, že nejsme vítáni, trotle?" řeknu pohrdavě a podívám se kolem sebe. "Tvoje rodina jí k večeři šváby. Silně pochybuji, že ti tohle místo patří."

 

Jeho čelist začne pracovat. "Jestli hledáte Tommyho, tak ten už opustil město."

 

"Tak to je dobře, že nehledáme toho vraždícího hajzla." Bianca převrhne džbán s vodou. "Že jo?"

 

Stone si složí ruce na prsou. "Hele, silně pochybuji o tom, že banda bohatých nafoukanců, jako jste vy, je tady kvůli jídlu, tak proč prostě nepřejdete k věci?"

 

"Přišli jsme za jeho přítelkyní." Bianca mávne prsty. "Tak proč nejsi hodná malá děvka a nedoběhneš za Sawyer a nepřivedeš jí sem?"

 

Vyštěkne posměšně. "Ne vážně. Proč tu sakra jste?"

 

Nakloním se. "Koktala, kreténe?"

 

"Ne, kámo." Mrkne. "To dělal tvůj bratr, pamatuješ?"

 

V žaludku mi vzplane vztek a popadnu ho za límec košile. "Máš asi dvě vteřiny na to, abys mi řekl, kde je kurva moje holka, než ti vylámu zuby o tenhle pult."

 

Odkašle si a řekne přidušeně: „Sawyer tu není.“

 

"Kecy," zuřím a sevřu ho pevněji.

 

Sawyer nelže.

 

"Je to pravda," trvá na svém. "Obvykle pracuji vzadu, ale požádala mě, abych za ní dneska zaskočil, aby mohla jít na fotbalový zápas do školy."

 

Bianca udělá obličej. "Když o tom tak přemýšlím... má pravdu. Sawyer na tom zápase určitě byla.“

 

"Ne, nebyla. Řekla mi, že ji zavolali do práce."

Zvedne prst. "Hned jsem zpátky ... jen si musím rychle zavolat."

 

Než ji stihnu zastavit, vyběhne ven.

 

Co se to sakra děje?

 

Proč by mi sakra Sawyer lhala?

 

"Ne!" zakřičí nějaký starší muž s koštětem v ruce. "Ty ven. Hned!"

 

Pustím Stonea a otočím se na něj. "Omlouvám se, kámo. Kdo sakra jsi?"

 

Dupne nohou. "Tohle je moje restaurace."

 

A najednou mi to celé dojde.

 

Jak mi Bianca vypráví o Sawyer a jejím šéfovi.

 

Jak Sawyer lže o tom, že byla na zápase.

 

Jak její šéf, který jí volal před směnou a požadoval, aby přišla dřív, aby ji mohl vidět.

 

Jak Stone, který ji kryl tím, že mi řekl, že na zápas šla a nebyla tu... i když se přiznala, že tu byla.

 

Jak Bianca vyběhla ven, aby si zavolala... pravděpodobně, aby ji varovala.

 

Proboha, vždyť je dost starý na to, aby byl její otec. Sakra, možná dokonce její dědeček.

 

"Ty jsi Sawyeřin šéf."

 

To není otázka. Na ty nemám čas. Už se k tomu odpornému dědkovi blížím jako sup, který se snáší na svou kořist.

 

Otevře ústa, aby promluvil, ale nedostane k tomu příležitost.

 

Natáhnu pěst dozadu a vrazím mu ji do tváře. "Ty zvrácenej uchyláku."