Infini - 31. kapitola

Překlad: Liv

Kor.: 16terez

Baylee Wright

„Kat, to jsem já!“ Luka.

Tohle byl stoprocentně Luka. Stiskla jsem rty k sobě a ruce mi volně visí na ohnutím koleni. Jen ta představa, že ho uvidím, stačí k tomu, abych se cítila nervózně a nadšeně zároveň.

Katya vyskočila ze židle a otevřela dveře. Teď už byly výkřiky slyšet líp. Většina z nich řvala na Luka, „kdo tam je, Luko? Zjisti to! Zjisti, kdo řekl, že má Dimitri malé péro.“

Luka je ignoroval a zůstal v klidu.

Katya mluvila rusky se svým bratrem a po chvíli otevřela dveře dokořán, aby mohl Luka vejít. Ten za sebou dveře zase zavřel.

A jeho oči okamžitě našly moje a zvedly se mu rty.

„Ty jsi Luka,“ řekla Camila.

Luka se k ní otočil a kývl hlavou.

Camila otočila hlavu na mě. „Přesný popis. Naprosto přesný.“

„Cože?“ Luka už se zubí.

Pokrčila jsem rameny, ale usmála jsem se na něj. „Popisovala jsem tě.“

Zvedl obočí a celý jeho obličej se rozjasnil. „Vážně?“

Kývla jsem a zapomněla, co jsem chtěla říct. Všimla jsem si, že má v jedné ruce pytlík s ledem a ve druhé kaktus. Můj Rudy.

Než se dal na cestu ke mně, objal Katyu a popřál jí v ruštině všechno nejlepší.

Objetí mu oplatila a pak poskakovala nadšeně na špičkách. Začala mu v ruštině něco říkat a můžu jen předpokládat, že mu děkuje za dárek.

„Už jsi to otevřela?“ zeptal se anglicky a jeho hlas byl napjatější, než obvykle.

„Neměla jsem?“

Žaludek mi klesl, když mě napadlo, že jsem možná zapomněla zasáhnout. Rychle jsem zkontrolovala telefon, ale Luka na moji poslední zprávu neodpověděl. Jestli něco plánoval, nedal mi vědět.

„Ne, to je…“ odmlčel se a Katya se zamračila, když si utrápeně prohlížel její make-up. Myslím, že lituje toho dárku, který jí dal.

Luko.

Přála bych si, abych ho mohla obejmout a připomenout mu, že je jeho sestra starší, než se zdá. Je jí už sedmnáct.

Je tvrdá a sladká. A Kat má nejlepší orientační smysly. Když já zapomenu, kde je opravdu dobrý jídelní vůz, to ona mě nasměruje na správné místo. Katye Kotové bych svěřila vlastní život a většinou by to udělal i Luka.

Tak co je jeho problém?

„Luko?“ Katya byla nervózní.

„Je to v pohodě.“ Párkrát kývl hlavou, jako by se tomu snažil sám věřit. Vyměnili si pohled, který neumím dost dobře vysvětlit. Je to, jako by ho Katya ujišťovala, že není naivní a má právo zestárnout  - a Luka se snaží s tím smířit.

Pak Luka zatřásl pytlíkem ledu a mávl rukou ke mně.

Katya se usmála a kývla, jako by říkala, jen jdi.

Chystám se postavit, ale Luka už se nade mnou sklání, na sobě má tmavé džíny a bílou košili. Dřepl si, aby se mi mohl podívat do očí. Podal mi led, ale kaktus si nechal.

Vyhrnula jsem si rukáv županu a mám teď vážnou starost o Rudyho. Když se led dotkl mého obvazu, uvolnila jsem se při chladu, který mírnil moje popálení druhého stupně.

Nemám tušení, jestli nás holky sledují. Na ten kaktus se pravděpodobně soustředím víc, než bych měla.

„Není na kousky?“ zeptala jsem se, když jsem viděla, že je keramický květináč celý.

„Pořád naživu,“ ujistil mě Luka. „Jen má trochu víc charakteru, než předtím.“ Čeká, jako by se chtěl ujistit, že budu v pohodě, až mi sdělí novinky.

Ramena mi klesla. „Někdo mi na Rudyho vzal nůž?“

„Nevím,“ vydechl a nepopřel, že by někdo můj kaktus pořezal.

Zvedla jsem prsty a dotkla se slz v koutcích očí. Snažím se promluvit, říct něco jako: to je fuk, nebo stejně je to jen kaktus. Je to jen věc.

Ale sama tomu nevěřím, protože nejsem dost silná, abych to řekla. Zhluboka jsem se nadechla a pak tiše, tak tiše, aby mě slyšel jen on, řekla, „jaký charakter?“

Luka natáhl dlaň, aby se mohl dotknout mé tváře, ale zarazil se. Váhal. Pak ruku spustil a moje hruď zabolela. Drž mě.

Polib mě.

Luka si olízl rty a pak mi květináč podal. „Musíš ho otočit.“

Když jsem Rudyho otočila, tvář se mi zhroutila.

Ten hrbol na Rudyho zadní straně někdo uřízl. Snažila jsem se to zpracovat do jiné emoce, než těžkého smutku. Polykala jsem slzy, polykala jsem žal. Nemá smysl vyběhnout ven a obvinit každého Kotovu v bytě. Nezáleží na tom, kdo to udělal.

Protože už se to nedá vzít zpátky. Křik je teď bezcenný.

Ale i tak to bolí. „Vypadá hrozně,“ hlesla jsem. Cítím slzy na tvářích, tak jsem je otřela rukou.

Luka už se nemůže držet zpátky. Silnou ruku přehodil přes moje ramena a přitáhl si mě blíž. Položila jsem Rudyho vedle sebe a pevně se držela Luka.

Polib mě.

Políbil mě na čelo. Riskoval i před holkama. Pak si mě přitáhl ještě blíž a cítím jeho tlukot srdce.

Nos mám zabořený v jeho krku a pozoruju kaktus a přemýšlím, jak Luka našel ten květináč v pokoji plném mužů. A jak věděl, že pro mě musí Rudyho uchránit.

V mém těle se probudila ohromná, bezmezná láska a zhluboka jsem se nadechla. „Děkuju,“ zašeptala jsem.

Luka přestal váhat a pohladil mě po tváři. Rty měl u mého ucha, když šeptal, „jsem tady pro tebe. Cokoliv budeš potřebovat, jsem tady, Bay. Není to sen. Je to skutečnost.“

Snažím se věřit v realitu, když se dotýkáme před jinými lidmi.

A když se objímáme.

Děje se to právě teď.

Děje se to.

Když se mi dýchalo lépe, zvedla jsem hlavu, jen abych viděla, že se na nás všechny tři holky snaží nezírat. Ale viděly nás. Luku, který klečí na zemi. Který něžně a pečlivě drží mou tvář. A vidí taky mě, jak ho držím kolem pasu, jako bych se bála, že by mě mohl opustit.

Neochotně jsem ho pustila a on pomalu udělal to stejné. Pohledem přejel po Thoře, Camile a Katye. Nevím, co říct, ale cítím, jak se Luka postavil na nohy a dotýkají se nám už jen konečky prstů.

Camila je jediná, která neví o té kokainové fámě, takže mě nepřekvapuje její zvědavost. „Vážně spolu nejste?“ zeptala se, když si sundávala gumičku z vlasů. Na záda se jí snesly hnědé kudrliny.

„Ne,“ řekli jsme s Lukou současně.

Není tak napjatý jako já. Je v pohodě. V klidu. Nacpal si ruce do kapes. „Bývali jsme nejlepší kamarádi.“

„Nejlepší kamarádi, kteří se rádi líbali, že?“ řekla se škádlivým úsměvem.

Katya seděla se zkříženýma nohama u židle a držela u sebe krabici, když řekla, „to nemohli; Aerial Ethereal má pravidlo pro nezletilé, že nemůžou randit jako teenageři.“

Teoreticky jsem v devatenácti pořád teenager, ale v očích společnosti už jsem dospělá.

Camila se zamračila. „Co je to za pravidlo?“

Úplně strašné.

Luka a já jsme zůstali zticha. Jako by naše společné tajemství mělo vyplavat na povrch. Jsem v místnosti s lidmi, kde ani jeden neví, že jsme tohle pravidlo porušili.

„Dává to smysl,“ řekla Katya. „Zaměstnávají děti a chtějí, aby se soustředili na profesionální chování, ne na lásku. To sice neznamená, že se to neděje tajně, ale každého, koho načapali, potom vyhodili. Takže to většina ani nezkouší.“

Camila si mne bradu, když těká pohledem mezi mnou a Lukou. „Proč jste přestali být kamarádi?“

Nejsem si jistá, jestli si to všechno spojuje dohromady. Možná už odhalila to tajemství, které jsme slíbili, že si necháme pro sebe.  

Otevřela jsem pusu, ale Katya přemýšlí tak usilovně, až se jí krabatí obočí. Zrovna když se chystám říct tu naší lež (o drogách), otočila se na Luku.

„Vy dva… jste spolu nikdy tajně nechodili, že ne?“

Musí lhát.

Nesmí jí říct pravdu.

Luka se snaží skrýt tu bolest, ale vidím to v jeho očích. Cítím, jak mu to láme srdce, protože to znám. Zažívám to pokaždé, když musím lhát Brendenovi.

Podíval se Katye do očí a řekl, „nikdy. Baylee a já jsme byli pouze kamarádi. Nic víc.“ A pak dodal, „přísahám, že bych ti o tom řekl…“ kdybych mohl.

Bolí mě slyšet, jak lže někomu, koho miluje.

Katya přikývla a bez váhání mu uvěřila. „To jsem si myslela.“

Luka se podíval na Camilu. „Přestali jsme se kamarádit, když nás nachytali, jak spolu bereme drogy.“

„Páni.“ Camila nemá co dodat a já se snažím vzpamatovat. Zvedla jsem Rudyho a položila ho na parapet. Celou dobu na sobě cítím pohled Luky.

Šťouchla jsem do Katyi. „Teď si můžeš otevřít dárek ode mě.“

Katya vytáhla kartičku pod mašlí. Otočila ji a nahlas přečetla vzkaz. Napsala jsem tam: pro Posh Spice.

Pak začala rozbalovat fialový papír.

Stále cítím, jak mě Luka propaluje pohledem. Je mi z toho zvláštně. To já jsem všude pozorovatel.

Možná uvažuje, jak mi je. Zhluboka jsem se nadechla a odvážila se na něj podívat.

Luka se opíral klidně o zeď, nad jeho rozcuchanými tmavými vlasy visí plakát Nova Vega. Čím víc si ho prohlížím – jeho uvolněné a pevné držení těla, jeho zářivé oči – tím víc se mu zvedají koutky.

A pak ústy naznačil dvě slova: miluju tě.

Cítím, jak se začínám usmívat. Zvedla jsem prsty a dotkla se svých rtů. Opatrně jsem se podívala po holkách, ale ani jedna se nesoustředí na toho podmanivého, nádherného chlapce.

Luka se chová, jako by byl neviditelný. Ale já ho vidím. Vidím ho celého.

Jeho úsměv je ještě větší. Vypadá jako padající hvězda v tiché noci.

Katya zalapala po dechu a oba jsme se podívali na ni.

Vyskočila na nohy a oči má vytřeštěné. Na podlahu dopadl papír, ale stříbrné šaty drží v ruce.

S třesoucíma rukama a soustředěnýma očima četla vzkaz, který byl u šatů.

„Co to je?“ zeptala se Camila.

Katya se snažila být v pohodě, ale skoro nedýchá. „Rose Calloway mi napsala přání k narozeninám. Ona je můj…“ vzor. „Tolik pro mě znamená.“ Katya popotáhla a snažila se potlačit slzy. „Napsala ‚Katyo, sebedůvěra se buduje uvnitř a věřím, že tyhle šaty pomůžou probudit oheň, který v sobě máš. Buď sama sebou. Buď hrdá. Krásné sedmnácté narozeniny od jedné sebevědomé ženy druhé.“ Kat se rozhlídla kolem. „Rose Calloway mě nazvala sebevědomou.“

Všichni jsme dojatí Katyiinou reakcí. Překryla si obličej rukama. Skoro jako bych ji slyšela, když si v duchu připomíná, aby si nezničila make-up.

Katya znovu potáhla a potom mě objala. „Díky, Baylee. Tohle je…“

„Nemusíš to říkat.“ Objetí jsem jí oplatila. „Vím, co to pro tebe znamená.“ Nejradši bych jí dala Marvina, ale náš vycpaný dinosaurus je součástí minulosti, který v naší přítomnosti nemá místo.

Obě jsme dospělé. Obě jsme už někde jinde.

Na novém místě.

„Ach Bože.“ Camila na mě zírá, když mě Katya pustila. „Ty znáš Rose Calloway?“

„Ne, zná ji moje teta. Je to marketingová manažerka značky Calloway Couture.“ To je fashion line, která patří Rose. „Ale já nikdy Rose Calloway nepotkala.“

Stačilo zavolat tetě Lucy. Zeptala jsem se, jestli by mi mohla sehnat ty „nejtřpytivější šaty“ z Calloway Couture. Když jsem vysvětlila ten dárek, řekla mi teta Lucy, „seženu ještě něco lepšího.“

Ten vzkaz rozhodně překonal ty šaty.

Camila v úžasu zavrtěla hlavou. „Jsi jen kousek od Callowayových sester a jejich mužů.“ Otevřela pusu. „Znáš Ryka Meadowse? Máš jeho telefonní číslo? Nežertuju, když říkám: je to moje spřízněná duše.“

Luka to poslouchá, jako by byl jen moucha na zdi a myslím, že jsem jediná, kdo vidí pobavení v jeho šedých očích.

Thora sbírala papír ze země. „Rozešla by ses s Craigem?“

„Kvůli Ryka Meadowse, kvůli svatého grálu mezi všemi drsnými, odvážnými, milujícími a ochraňujícími muži? Kvůli něj bych se rozešla s kýmkoli.“

Zpoza dveří se ozval zvuk rozbíjeného skla a potom někdo zařval, „KDO ŘEKL, ŽE MÁ DIMITRI MALÉ PÉRO?!“

Camila si dala ruce kolem úst a zařvala zpátky, „ÚPLNĚ NEJMENŠÍ!“

Za dveřmi po sobě začali pokřikovat a nejhlasitější bylo „LUKO!“ Chtějí, aby jim odpověděl.

Jmenovaný se usmívá a do pusy si hodil oranžový Tic Tac. Když si všiml mého pohledu, zašklebila jsem se na něj. Jako by to mělo nějaký účel.

Udělal stejný obličej a pokývl, abych šla blíž.

Bojím se, že pokud k němu půjdu, prostě ho obejmu a podívám se nahoru, aby mi dal pusu. A on řekne ano, protože je moc těžké říct ne.

Naše city jsou pořád stejně silné. Je bezpečnější se držet dál, i když to nesnáším.

Tak jsem ústy naznačila později.

Chápavě přikývl.

Katya si šaty přitiskla k tělu. „Já bych se rozešla s kýmkoliv, kdybychom mohla být s Connorem Cobaltem.“ To je manžel Rose Calloway.

„Cože?“ zašklebil se Luka.

Thora a Camila se usmívají a Katya se na bratra podívala smířlivě, jako by to stejně nikdy nemohl chápat. „Connor Cobalt je nejchytřejší muž na planetě,“ připomněla mu.

Zvedl obočí a vzal si další Tic Tac. „To je jediný důvod, proč se ti líbí?“

„Líbí se mi, že se pěkně oblíká a respektuje názory Rose Calloway. A je génius,“ zdůraznila znovu.

Luka se snaží zjistit něco jiného. „To je všechno? Nic víc?“

Katya je zmatená, ale pak ji to došlo. Teď se šklebí. „Neřekla jsem nic o sexu!“

Zvedl obočí. „Pokud do wikipedie zadáš Connor Cobalt, uvidíš v jeho životopis sexuální preferenci.“

„Přesně to mě napadlo,“ přitakala Camila.

Já se zasekla na tom, že si Luka googloval Connora Cobalta. „Je tvůj oblíbenec?“ rýpla jsem si do něj.

Hned se usmál, protože si vzpomněl na tu chvíli u stánku s jídlem. Přála bych si tomu říkat rande. „Ne,“ řekl, „ale vím, kdo je tvůj oblíbenec.“

„Kdo?“ zeptala se mě Katya.

„Loren Hale to není,“ oznámila jsem.

Luka naklonil hlavu. „Ale no tak.“

Podívala jsem se na něj a pak se vzdala. „Chci říct… kdybych si musela vybrat, asi by to byl on.“

Luka se zubí, jako by mě přistihl při činu. A možná že jo. Ale kdyby vedle sebe stál Loren Hale a Luka Kotova, tak se to nedá srovnat. Moji duši umí naplnit jen jeden muž.

Thora se zeptala, „když je řeč o životopisu Connora Cobalta, mluvíte o tom, co si myslím…?“

Katya si povzdychla. „O té skutečnosti, že má Connor Cobalt rád BDSM, no jo. A možná tomu dávám taky přednost.“

Lukův obličej zamrzl v šoku, a vše hlemýždím tempem zpracovává. Já pozoruju jeho. Myslím si, že si není vůbec jistý, jak reagovat. Jestli se má zamračit, zasmát se, nebo radši nedělat vůbec nic.

Tak se zeptal, „ty víš, co je BDSM?“

„Je mi sedmnáct. Bože,“ zasténala. „Vím, že vypadám mladě a vy mě berete jako mimino, ale vím, co se děje kolem mě. Žiju v městě hříchu. Potkala jsem holky, které tady prodávají svoje těla – dostala jsem návrh, abych byla jednou z nich, ale odmítla jsem.“

„Já vím,“ řekl Luka. „Byl jsem u toho.“

„Jen ti to připomínám,“ zavrčela.

Camila se naklonila dopředu. „Už jsi to zkoušela?“ zeptala se jí.

Luka se odrazil od zdi. „Tak u toho být nemusím.“ Jeho hlas je klidný, když míří ke dveřím.

Katya neváhá. „Ještě ne, ale četla jsem o tom v jedné Thořiné knížce.“ Paranormální romance. Thora je Katye často půjčuje.

„Jsou to dobré knihy,“ řekla Thora sebevědomě. „Jakože, solidní.“ Zavrtěla hlavou sama nad sebou. Vedla si vážně skvěle.

„Velmi solidní,“ zasmála se Camila. „Moje nejoblíbenější je ta, kde má upír třiceticentimetrové péro.“

Pozorovala jsem, jak se Luka zastavil u dveří a tahle konverzace ho zajímá víc, než nechá zdát. Chápu to, sledování lidí je zajímavá činnost.

„Zapomenutá noc,“ řekla Thora název. „Je v mojí top desítce, ale ne kvůli tomu péru. I když je to…“

„Sexy,“ dořekla Camila.

Thora vděčně přikývla, když Camila našla slova za ni.

Luka kývl hlavou na Camilu a zavtipkoval. „Viděla jsi Dimitriho? Je to obr.“

No samozřejmě, že se Luka za Dimitriho přimluvil. Má se svým bratrancem úplně jiný vztah, než já.  

„Zas tak velký není,“ ujistila jsem Camilu. „Je maličký.“ Přisunula jsem k sobě palec s prostředníčkem.

Luka se zasmál. „Je zkurveně obrovský.“

Prsty jsem přiblížila ještě víc.

„Kdo z vás ve skutečnosti viděl jeho péro?“ zeptala se Camila.

Oba jsme zvedli ruku.

„Tys ho neviděla,“ zasmál se znovu Luka a nevědomky jsme přišli blíž k sobě. Jsme jen pár kroků od sebe.

„Viděla jsem ho, opravdu.“ Nemůžu se přestat usmívat. Opravdu se tady sbližujeme nad pérem Dimitriho? Je to tak bizarní. Praštěné. Miluju každou sekundu.

„Prostě ho na tebe vytáhl?“ zeptal se Luka, trochu nevěřícně, trochu zvědavě.

„Nechtěně mu spadl ručník v šatnách. Viděla jsem trošku koutkem oka,“ mávla jsem rukou k mým očím.

Luka se zazubil a zavrtěl hlavou. „To se nepočítá.“

Zamyslela jsem se nad tím. „Ale trochu jo.“

„Tak jenom trochu,“ souhlasil.

Camile jsem řekla. „Věř mi, Dimitriho péru lichotit nechceš. Bude si myslet, že ho chceš, a vzhledem k tomu, že už kluka máš…“

„To je dobré vědět,“ přikývla a pak se zhluboka nadechla, aby zase zařvala, „DIMITRI MÁ MALÉ PÉRO!“

A všichni Kotova chlapi unisono zakřičeli „LUKO!!“

Camila se na něj zazubila. „Promiň.“

Luka je přesný opak naštvaného. „Mně to nevadí. Svých bratrancům tvé jméno neřeknu, protože jsi mi ho stejně neřekla. Takže pohoda.“ Jeho pohled se vrátil ke mně, a zatímco mířil ke dveřím, prohlídnul si mě od hlavy až k patě.

Katya položila šaty na židli. „Hned tam budeme.“

Luka si zkontroloval hodinky a pak vrhl pohled na mě, jakoby se snažil zjistit můj emoční stav. Zvedla jsem koutky, ale přála bych si, aby dál stál u mě.

Luka přikývl ve smyslu, že budeme brzy spolu.

V The Red Death.

Je jediný, na koho se dneska večer těším. Jinak bych se asi schoulila do klubíčka v posteli.