FWM - 12. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Celou večeři, jsem mlčela. Po návratu od Nat a Luka jsme si s Natem objednali pizzu. Hodili jsme do toho akční film a usadili se na gauč v podkroví s naší sýrovou, lahodnou pizzou a pár pivy.

Ale nemůžu přestat myslet na tu scénu, která se dnes odehrála v jeho kanceláři. Když mi neřekl o bývalé ženě, co ještě skrývá?

Zatímco se Nate, dívá na film, uklízím naše talíře a zbytky ukládám do lednice.

„Jdu si dát sprchu,“ zamumlám, když kolem něj procházím cestou do ložnice.

„Co se děje, Julianne?“ Chytne mě za zápěstí a přitáhne si mě k sobě.

Pokrčím rameny a zavrtím hlavou. „Nejsem si jistá, jestli to vím.“

„Kecy. Pořád jsi naštvaná kvůli dnešku.“ Zamračí se, když vytáhnu ruku z jeho a odstrčím se od něj, potřebuju se od něj trochu vzdálit.

„Nejsem ani tak naštvaná, jako spíš pořád trochu zmatená a zklamaná. Proč jsi mi neřekl, že máš bývalou ženu?“ Spekulativně si ho prohlížím a on si prohrábne prsty ty nádherné černé vlasy a pod nosem si zanadává.

„Upřímně řečeno, nepřemýšlel jsem o tom.“

„Hele, chápu, že už je to dávno, věřím, že jsi s ní nespal od té doby, co jsi mě poznal, a z ničeho takového tě neobviňuju, Nate. Ale nebyl to dobrý pocit vejít do té kanceláře a vidět krásnou ženu, jak se tě dotýká, ne po tom všem, co jsme spolu za poslední týden prožili. Takže ano, pořád jsem z toho na nervy.“

„Omluvil jsem se a vysvětlil to.“

„Ano, to jsi udělal. Za co se ještě budeš muset omlouvat a vysvětlovat, Nate? Jaká další malá špinavá tajemství skrýváš?“ Zvedám se z gauče, potřebuju jít do sprchy a na pár minut od něj pryč, ale on mě znovu chytne za ruku.

„Už mi kurva, neutíkej. Nemám před tebou žádná tajemství. Ona není tajemství, je jen součástí mé minulosti.“

Podívám se mu do stříbrošedých očí a jen trochu změknu. Jeho tvář je stažená obavami.

Znovu vytáhnu ruku z jeho sevření a on se zamračí a chystá se něco říct, ale já mu konečky prstů sjedu po tvářích, sevřu mu čelist v dlaních a podívám se mu do tváře. Cítím, jak se mi v hlavě odehrává moje vlastní válka slov a emocí, jak se pohybuje po mé vlastní tváři. Nakonec mě Nate, vezme za zápěstí, zasadí mi polibek do dlaně a podívá se na mě.

„Mluv se mnou,“ zašeptá.

Rozkročím se na jeho klíně a opřu si zadek o jeho kolena. Spojí mé prsty ve svých, zadívám se na ně, spočívají v jeho klíně mezi námi.

„Hej,“ zašeptá znovu, „Julianne, mluv se mnou.“

Podívám se mu do očí a zašeptám: „Asi jsem si dnes konečně uvědomila, jak moc mi můžeš ublížit.“

„Ach, zlato.“ Přitáhne si mě k sobě, obtočí kolem mě ruce a já mu zabořím obličej do krku a vdechuju jeho čistou, sexy vůni. „To samé platí i tady. Sledovat tě, jak dnes odcházíš z mé kanceláře, vědět, že jsem ti ublížil, a nevědět, kde jsi… to mě roztrhalo. Je mi to líto. Slibuju, že už žádná tajemství.“

Políbí mě do vlasů, já ho políbím na krk, jeho vůně mě omámí a já prostě vím, že ho potřebuju, právě teď.

Zakousnu se mu do ucha a odhrnu si z cesty jeho krásné vlasy. Jeho ruce mi sklouznou po zádech až k zadku a on si mě k sobě přitáhne těsněji a přitiskne mi erekci, kterou má stále ukrytou v kalhotách, k tělu.

„Potřebuju tě,“ zašeptám mu do ucha a mnou projede oheň, když v odpověď zavrčí. Obtočím mu ruce kolem krku, okusuju mu čelist a líbám ho, nejdřív jen zlehka, dráždím ho svými rty. Mé oči se upírají na ty jeho, modré až šedé. Jednou rukou mi zajede do vlasů, zakloní mi hlavu a nasměruje polibek, prohloubí ho, zatímco druhou ruku mi rozprostře v dolní části zad a přitiskne mě k sobě těsněji.

Posadím se a přetáhnu si halenku přes hlavu a Nate mi rychle, sundá podprsenku. Když se mi uvolní ňadra, vezme do úst jeden zduřelý hrot a jemně zatáhne, pak věnuje stejnou pozornost druhému prsu. Nemůžu si pomoct, ale zakloním se a silněji k němu přitisknu svůj střed.

Nakonec vstane, postaví mě na nohy a svlékne mi kalhoty a tanga. Pomáhám mu z pracovní košile a kalhot a on mě pak zvedá, ruce má pod mým zadkem. Obtočím mu nohy kolem pasu a pokračuji v líbání se zoufalým zápalem. Nemůžu se nabažit jeho úst. Je to kouzelné.

Nate nás odvede ke zdi, a když se zády dotknu chladného povrchu, lehce mě nadzvedne a opře mi hlavičku penisu o otvor.

„Tentokrát to nemůžu dělat pomalu, zlato. Chci tě moc.“

Sevřu nohy kolem jeho boků, vtáhnu ho do sebe a on pozvání přijme. Vniká dovnitř, tvrdě, a kombinace jeho velkého péra a toho úžasného piercingu mě málem připraví o život.

„Šukej, Nate.“ Zašeptám a on se usměje na má ústa a pak se nakloní, aby se mi podíval do očí. Odtáhne se a znovu do mě vrazí, pak se zastaví a pozoruje můj obličej. Dýchám a tváře mám zarudlé chtíčem. „Jestli to uděláš ještě jednou, udělám se,“ zašeptám.

Jeho úsměv se rozšíří a on se stáhne, pak do mě znovu vrazí ještě silněji a otáčí boky dokola, brousí kořen svého penisu o můj klitoris a já se rozpadám ve švech, mé tělo se chvěje a svírá, moje krev hoří, křičím jeho jméno.

„Potřebovala jsi to?“ zašeptá a zasazuje mi drobné, sladké polibky po celém obličeji, po tvářích, po čelisti, po nose.

„Hmm,“ odpovím.

„Otevři oči.“

Můj pohled najde jeho a on se na mě něžně usměje a odhrne mi ze spánků pramínky vlasů.

„Jsi v pořádku?“

Jemně ho políbím na rty. „Jsem v pořádku.“

„To je dobře, protože já jsem ještě neskončil.“ Uvědomím si, že nejenže je stále ve mně, ale ještě se neudělal a je tvrdý jako vždycky. Oči se mi rozšíří a já kolem něj pevně sevřu ruce i nohy, když nás odstrčí od zdi a začne stoupat po schodech, rukama mi stále podpírá zadek.

„Bože, ty jsi silný.“ Vjedu mu rukama do vlasů a líbí se mi, že mě dokáže tak lehce nést.

„To ty jsi jen malá, zlato.“

Odnese mě do ložnice a odhrne peřinu. Vyleze na postel se mnou stále v náručí a položí mě na chladné prostěradlo, jeho tělo se nade mnou vznáší.

„Potřebovala jsi to drsně, ale já potřebuju tohle.“ Sešněruje mi prsty ve svých, zvedne obě naše ruce nad mou hlavu a začne se ve mně znovu pomalu pohybovat, celou cestu vytahuje a celou cestu znovu zasouvá v pomalém, lehkém tempu.

Jeho rty mě přivádějí k šílenství, okusují mi boky úst, přímo pod ušima, což ve mně vyvolává jiskření a sjíždí mi po páteři.

„Rychleji,“ zašeptám, ale on se na mě jen láskyplně usměje a zavrtí hlavou.

„Ne, jen takhle.“

Zbožňuje mě svým tělem, beze slov mi dává najevo, co pro něj znamenám, že ho to předtím mrzí. Přitáhnu si nohy k jeho bokům a on se posune, abych se mu mohla opřít lýtky o ramena, aniž by pustil moje ruce, a opře se mi do nohou a ještě víc se do mě vnoří.

„Ach, Nate.“

„Ano, zlato.“

Tohle pomalé tempo mě ubíjí. Napínám kolem něj vnitřní svaly a on přivírá oči. S každým přírazem se kolem něj sevřu, jak nejsilněji to jde, až konečně začne zrychlovat.

„Tak zkurveně těsná…“ Naše ruce jsou stále zaklesnuté nade mnou, moje nohy na jeho ramenou a on zrychluje, přiráží silněji a rychleji, pot se mu valí po tváři. Cítím, jak se jeho tělo napíná, a vím, že se brzy poddá vrcholu, který v něm narůstá.

„Udělej se, zlato,“ zašeptám a on otevře oči. Tvrdě mě políbí a vykřikne, když se udělá, a pohupuje se pánví proti mé, jak se do mě uvolňuje.

„Bože, zlato.“ Pustí mé ruce, spustí nohy dolů a zaboří mi prsty do vlasů. Obtočím mu nohy kolem pasu a přejedu rukama po jeho zpocených zádech. Něžně mě líbá, náš dech se pomalu vrací do normálu. Jen lehce se odtáhne, aby se mi mohl soustředit do očí, a řekne: „Jsi jen ty, Julianne. Vždycky to budeš jen ty.“

***

Nate je na dvorku a dohlíží na partu, která staví stan na dnešní oslavu, a já jsem víc než zmatená. Jak se to stalo? Jak se tenhle úžasný muž dostal do mého života a začal mi pomáhat řešit věci?

A proč mě to k smrti neděsí?

Dokončuji svůj make-up a schvaluju si měkké šedé kalhoty se širokými nohavicemi, bílou halenku na knoflíky a široký černý pásek, který mi svírá pas. Mám na sobě černé Choos a vlasy sepnuté do volného drdolu, líčení jednoduché. Na uších mi pomrkávají narozeninové diamanty.

Bože, jak já miluju módu.

Jakmile sejdu dolů, prohlížím si kuchyň a usmívám se. Na našich rodinných oslavách je vždycky moc jídla a dnešek není výjimkou, ale celá kuchyně a jídelna je plná jemné růžové a šedé. Ze stropu visí bambulky z nadýchaného hedvábného papíru a prostírání na stole a barovém pultu ladí. Můj jídelní stůl se pyšní nádhernou přehlídkou růžových košíčků s polevou naskládaných na několika patrech a horní patro tvoří malý osmipalcový kulatý dort s bílou polevou a pokrytý jemnými růžovými květy.

Vyjdu ven do stanu, který je nyní prodloužením domu, a zalapám po dechu. Je to tak krásné.

Plánovač oslav přivezl do stanu ohřívače. V Seattlu je přece jaro. Byla položena umělá podlaha, abychom nemuseli chodit po vlhké trávě. Kolem jsou rozesety stoly a židle s dalšími růžovými a šedými ubrusy a z každého rohu stanu jsou pověšeny dlouhé růžové, šedé a bílé pláty látky, které jsou shromážděny uprostřed, a nad stoly jsou zavěšeny další jemně barevné látkové bambule. Dokonce je napadlo proplést látkou bílá vánoční světýlka, která dodávají prostoru sladkou záři.

Alecia, moje nová plánovačka večírků, dostává velký, tučný bonus.

„Jsi spokojená?“ Ptá se Nate, když mě zezadu objímá kolem středu a líbá na krk.

„Je to tak krásné. Natalii se to bude líbit.“

Usměje se na můj krk. „To ty jsi krásná.“

Otočím se a zadívám se na něj, prsty mu zajedu do hebkých černých vlasů. Má na sobě šedou košili na knoflíky, vypasované triko a černé kalhoty. Rukávy má vyhrnuté a dává mi nahlédnout na to sexy tetování.

Chci ho olíznout.

„Víš, že ty nevypadáš špatně?“ zeptám se. Usměju se a dotknu se jeho rtů svými. „Brzy tu budou. Jsi na to připravený?“

Jeho úsměv mizí, když vidí obavy v mých očích. „Ano.“

„Budeš se jim líbit. Až z tebe vymlátí duši.“

To mu vrátí úsměv a zasměje se. „Proč se mě budou snažit zmlátit?“

„Protože jsi muž, měl jsi na mě ruce a oni mě milují. A myslím, že to má něco společného s tím, že vlastníš penis. Muži se kvůli tomu chtějí mlátit. Přemýšlím o tom, že si na to udělám výzkum.“ Pokrčím rameny a snažím se vypadat nonšalantně, ale jsem opravdu nervózní.

Opravdu. Nervózní.

„To vždycky mlátili tvoje kluky?“ zeptá se.

„Nikdy jsem jim k tomu nedala příležitost.“ Znovu pokrčím rameny. „Nevodím si muže domů, abych je s nimi seznámila.“

„Proč ne?“ Přejede mi klouby prstů po tváři.

„Ještě nikdo si nezasloužil, aby se seznámil s mou rodinou.“

Oči se mu rozzáří a jeho sevření se mě pevněji zmocní. „Julianne, já…“

„Tady jsi!“ Máma vpadne zadními dveřmi domu do stanu a rozevře pro mě náruč.

Gail Montgomery je drobná blondýnka s velkým srdcem a hlasitým smíchem. Je veselá, laskavá a já chci být jako ona, až vyrostu.

„Ahoj, mami!“ Vytrhnu se z Natova objetí a objímám mámu.

„S tvým tátou jsme přijeli ve stejnou chvíli jako Will a Matt. Jeli spolu.“ Strhne oči na Nata a široce se usměje.

„Mami, tohle je Nate.“ Usměju se povzbudivě na Nata, ale ten už líbá mámě ruku a pokládá na ni šarm.

Proč mě to překvapuje? Tenhle muž každý den okouzluje lidi a tahá z nich miliony dolarů. S mojí rodinou se mu bude dařit.

„Paní Montgomery, je mi potěšením.“ Máma se rozplývá a na tváři se jí objeví sladký výraz a já si nemůžu pomoct, ale usměju se.

„Tak to tě zdravím, Nate. Prosím, říkej mi Gail.“

„Proč je to tady tak zatraceně růžový?“ Will se protlačí do stanu s rukama v bok a zadívá se na mě.

„Protože, blbečku, Natalie čeká holčičku.“ Udeřím ho do paže, než ho políbím na tvář. „Dlužím ti to,“ zašeptám.

Zamračeně se na mě podívá. „Co?“

„Vysvětlím ti to později. Mám někoho, s kým tě chci seznámit, a chci, abys byl milý.“

Will stejně není ten, o koho se tolik bojím.

„Wille, tohle je Nate McKenna.“ Ustoupím a kousnu se do rtu. Můj bratr je o dobré tři centimetry vyšší než Nate, má široká ramena, je svalnatý a silný. Je to zatracený fotbalista, pro lásku Mojžíšovu.

A máme stejné geny, takže je sexy takovým tím způsobem, že je to můj bratr a je pro mě hnusný, ale celá Amerika ho chce ojet.

Máme to v rodině.

„Minulou sezónu jsem si užil,“ prohlásí Nate a podává Willovi ruku, aby si s ním potřásl. Je dobrý.

„Jo? Proč?“ Will se zeptá a podá mu ruku.

„No, nakopali jsme, Green Bay zadek, ty ses nezranil a během play-off jsi mi pomohl vyhrát hromadu peněz. Příští sezóna vypadá slibně.“ Odpoví Nate.

„Může zůstat,“ prohlásí Will a vrátí se dovnitř pro jídlo.

Jeden bratr poražen, zbývají tři.

A táta.

Potřebuju se napít.

Nate na mě mrkne a obtočí mi ruku kolem pasu. „Přestaň si dělat starosti,“ zašeptá.

„Já se nebojím.“ Lžu.

Zasměje se a já nás vedu zpátky dovnitř, abych mohla pustit hudbu. Will jí misku špenátového dipu s kukuřičnými lupínky a povídá si s naším bratrem Mattem. Matt je z mých bratrů nejpohodovější a já vím, že se k Natovi bude chovat slušně. Matt gestem naznačí, aby se k nim Nate připojil, načež si oddechnu, zatímco zapojím iPod do zvukového systému a vyvolám playlist, který jsem si pro dnešek vytvořila.

Adele začne skřehotat o tom, že si najde někoho, jako jsi ty, a já se otočím, když do místnosti vejdou Nat a Luke.

No, Nat se šourá.

„Tuhle písničku miluju,“ řekne, když podává Lukovi kabát a objímá mě. Je rozkošná v černých těhotenských šatech a černých lodičkách.

Pohladím ji rukama po břiše a zasměju se. „Ty tomuhle miminku pouštíš Adele až moc často. Narodí se zahořklá a naštvaná na muže. Dej té chudince šanci bojovat, Nat.“

„Hele, Adele je skvělá.“

„Souhlasím, ale začni to dítě něčím optimističtějším.“

„Je to tu krásné.“ Natalie mě políbí na tvář a já se usměju.

„Já vím. Alecia, moje nová kámoška, je skvělá. Počkej, až to uvidíš venku.“ Podívám se na Nata, abych se ujistila, že ho nikdo nezabil a neschoval tělo, ale on vtipkuje a jí s Mattem a Willem, táta s Lukem se k nim přidali a táta vypadá uvolněně a v pohodě.

Možná to nakonec nebude tak zlé.

„Zdá se, že Nate si to užívá,“ zamumlá Natalie.

„Zatím to vypadá dobře, ale Caleb tu ještě není.“

„Aha,“ řekne.

Jo. Aha.

„Pojď,“ chytnu ji za ruku a táhnu ji ven do stanu.

„Ach, Jules, tohle je prostě…“ Zastaví se, prohlédne si krásnou místnost na večírek a rozpláče se. „Mám tě moc ráda.“

„Nat, neplač. Neplač.“ Obejmu ji a pohladím ji po břiše.

„Nejsem smutná, jsem tak zasraně hormonální, že brečím i během reklamy na Doritos.“ Odfrkne si a utře si slzy z tváří. „Tohle je vážně úžasné. Teď jsem se zamilovala do Alecie.“

„Já taky,“ zasměju se.

Putujeme zpátky dovnitř a já vidím, že je tu můj nejstarší bratr Isaac, jeho žena Stacy a neteř Sophie. Naberu sladkou holčičku do náruče a vlepím jí pusu na krk, až se zachichotá.

„Hej, Nate!“ Zavolám na něj přes celou místnost a pokynu mu, aby se ke mně připojil. Omluví se klukům, připojí se ke mně a položí mi ruku na záda.

Isaac se mračí a prohlíží si Nata nahoru a dolů a já protočím oči.

„Nate, ráda bych ti představila svého nejstaršího bratra Isaaca, jeho ženu Stacy a svou nádhernou neteř Sophii.“

Sophie okamžitě natáhne ruce k Nateovi, aby ji objal, a on bez váhání odpoví, opře si ji o předloktí a druhou velkou ruku roztáhne podél jejích zad, aby ji udržel v klidu.

Ach můj bože.

„Páni,“ zasměje se Stacy a sama si pohladí kulaté bříško. Za pár měsíců se jí narodí jejich druhé dítě. „To je poprvé. Soph poslední dobou prochází fází cizího nebezpečí. Obvykle nechodí k nikomu, koho nezná.“

„S dětmi to umím.“ Nate pokrčí rameny a usměje se na Sophii. „Ahoj, krásko.“ Sophie vypískne radostí a poplácá ho po tváři.

Copak ve vesmíru neexistuje žena, kterou by Nate nedokázal okouzlit?

Nejspíš ne.

„Kde je Brynna a holky?“ Zeptám se Stacy. Její sestřenice Brynna a Brynnina pětiletá dvojčata se nedávno přestěhovaly z Chicaga zpátky do Seattlu.

„Holky jsou nachlazené, tak se rozhodla nechat je doma,“ odpoví Stacy.

Isaac zatím nic neříká, jen pozoruje Nata s dcerou, ale nakonec se podívá na mě a lehce přikývne.

Nate složil zkoušku se třemi bratry a mým otcem.

Možná se Caleb neukáže.

Přijíždějí Lukovi rodiče spolu s Lukovou starší sestrou Sam. Jeho mladší bratr Mark je na rybářském výletě na severu, takže se k nám nepřipojí. Provádím další představování, když se Natalie připojí ke klukům u jídla, aby si popovídali a posvačili.

Nate pevně drží Sophii, která si teď položila svou malou sladkou blonďatou hlavičku na jeho rameno, a podává všem ruce.

„Moc ráda tě poznávám, Nate,“ řekne Lukova máma Lucy a mrkne na mě.

„Rozhodně tě ráda poznávám, Nate,“ souhlasí Sam a usměje se na mě pohledem, který říká, že chci-také-podrobnosti-později.

„Je mi potěšením vás všechny poznat. Julianne,“ řekne Nate a políbí Sophii na tvář, než ji předá zpátky Stacy. „Neměli bychom tuhle párty přesunout do stanu? Je tam víc míst k sezení.“

„Dobrý nápad.“ Teď ten večírek pořádá se mnou.

Panebože, my jsme pár.

„Naložíme talíře a půjdeme do stanu, lidi. Je vytápěný a je tam spousta míst k sezení.“ Bohyni Alecii se nějak podařilo, že můj zvukový systém je napojený i do stanu, takže hudba jde za námi.

Stůl s dárky přetéká zabalenými krabicemi, taškami a mašlemi a Natalie zachytí můj zamračený pohled. Jen se mile usměju a odvrátím pohled.

Rozmazluju to dítě, sakra!

„Julianne,“ řekne Will sarkastickým, zpěvavým hlasem, „podala bys mi, prosím, ubrousek?“ Mrkne na mě a já bych nejradši praštila. Nate vedle mě se ušklíbne, vůbec ho netrápí bratrovo škádlení.

„Julianne,“ Matt se tváří naprosto vážně. „Jak to jde v práci?“

„Dobře,“ vyplivnu mezi zaťatými zuby a bratři se rozesmějí.

„Takže, Ju-li-anne,“ protáhne Isaac moje jméno a vysloví každou slabiku, čímž si od Stacy vyslouží pohlavek. Mám chuť je všechny zabít. Vědí, že nesnáším, když mi někdo říká Julianne.

Kromě Nata.

„Co?“ Vyprsknu. Nate propojí své prsty s mými a pevně se sevře pod stolem, což mě přiměje, abych k němu vzhlédla. Jeho oči se smějí.

„Nic si z toho nedělej,“ zamumlá.

„Kluci, nechte sestru na pokoji,“ varuje je máma.

„My nic neděláme,“ zamumlá Will trucovitě a já vyprsknu smíchy. Kolik nám je, pět?

Naproti přes stůl se ke mně a Nateovi sklání Luke, šeptá Natálii do ucha a ona se jemně usmívá. Bože, oni jsou na veřejnosti nechutní. Ale tak zamilovaní. Musím si přestat dělat starosti o Nata a svou rodinu. Tenhle večírek je pro ně.

„Dárky!“ Vyskočím na sedadle a zatleskám.

„Jules,“ zamračí se Nat a ztěžka polkne. „Můžu vám všem moc poděkovat a rozbalit si je až doma?“

„Ne,“ nafouknu se. „Tohle je ta zábavná část.“

„To není špatný nápad,“ skočí mi do řeči Luke. „Je toho tady hodně. Zabere to celé odpoledne.“

„Mně to nevadí,“ souhlasí Stacy a po místnosti se rozléhá přikyvování a souhlas.

„No, sakra.“ Zamumlám. „Dobře, ale otevřeš alespoň ten můj? Protože chci vidět tvůj výraz, až to uvidíš.“

„Dobře,“ usměje se Natalie a já znovu zatleskám. Můj dárek není na stole s ostatními, byl příliš velký.

„Hned jsem zpátky.“

Proběhnu domem a vyběhnu do garáže a děkuju bohu, že mám tu sílu v horní části těla, o které se minulý víkend zmínil Nateův táta, protože tahle věc je těžká.

Podaří se mi dostat zpátky do stanu, a když mě Nate vidí projít dveřmi, vyskočí, aby mi pomohl.

„Kristepane, proč jsi mě nepožádala, abych ti pomohl?“

„Já to zvládnu.“

„Ježíši, Julianne, vždyť si ublížíš. Dej mi to.“ Nate mi vyrazí z rukou velkou dřevěnou ceduli a já si všimnu potěšených úsměvů na tvářích mé rodiny, když obcházíme kolem stolu k Natálii a Lukovi.

„Dobře, otoč to.“

Natalie zalapá po dechu a ruka jí vyletí k ústům, když si přečte slova, která jsem namalovala na hrubé dřevo. Vím, že má slabost pro stará vrata od stodoly a nápisy, a tak jsem se rozhodla, že jí dám obojí.

Dveře jsem nechala seříznout na rozměry metr na metr třicet, obrousila a namořila je a nápis namalovala tmavě šedou a růžovou barvou, což byly barvy, které si Natalie vybrala do dětského pokoje.

„Přečti si to,“ zašeptám.

„Nikdo jiný nikdy nepozná sílu mé lásky k tobě. Koneckonců jsi jediná, kdo zná zvuk mého srdce zevnitř.“

„Jules, kde jsi to vzala?“ zeptá se Luke.

„Vyrobila jsem to.“ Pokrčím rameny a uculím se.

„Ty jsi to vyrobila?“ zeptá se překvapeně Nate.

„Jo, umím být mazaná, když je potřeba.“ Zrudnu a usměju se na Natalii. „Líbí se ti to?“

Zase začala plakat a já doufám, že je to dobré znamení.

„Je to perfektní.“ Co nejrychleji vstane, což není nijak strašně rychle, já ji obejdu, abych ji objala. „Děkuju.“

„Není zač. Mám tě ráda.“

„Já tebe taky.“

„Calebe!“ Otočím se za máminým vzrušeným hlasem a zjistím, že můj bratr se ze dveří dívá na Nata.

„Kdo kurva jsi?“