FG - 20. kapitola

Překlad: Carolyn

Kor.: Evudar, Jířa

Reiner

„To byl ten nejlepší Halloween.“ Danny poskakoval na Reinerově posteli pro hosty a vypůjčené tričko mu plandalo kolem kolen. Bylo to nejmenší tričko, které Reiner vlastnil, ale i tak bylo chlapci až ke kotníkům. „Nejvíc se mi líbilo, když ses vrhl přímo na toho jelena, tati, prásk! Srazil jsi ho rovnou na zem!“

Reiner zachytil Dannyho uprostřed skoku, takže vyjekl radostí. „Srazím tě na zem, jestli si sám nelehneš do postele. Nemůžu uvěřit, že jsi pořád tak plný energie.“

V Reinerově hrudi se dmula pýcha, když se Danny svíjel a chichotal a snažil se osvobodit. Nebylo mu ještě ani šest let, byl na svém prvním lovu, a chlapec přesto dokázal dosáhnout toho, že dospělému jelenovi sevřel hrdlo. Kdyby byl jen o trochu starší a větší, Reiner si byl jistý, že by to zvíře zardousil úplně sám.

Nesmazalo by to samolibost z tváře mého drahého bratra? Když se žádnému z jeho vlastních stále dokonalých čistokrevných potomků ještě nepodařilo vztáhnout tlapku ani na králíka…

„Víš, na toho jelena jsem se mohl vrhnout jen proto, že jsi mi ho držel,“ řekl Reiner Dannymu. „Opravdu, zásluha je napůl tvoje.“

Dannymu se rozšířily oči. Reinera stále trochu vzrušovalo, kdykoli se podíval do těch jantarových očí – tak podobných těm jeho vlastním, že to bylo jako dívat se na svůj odraz v zrcadle. „Vážně, tati? Chceš říct, že jsem toho jelena taky zabil?“

„Určitě.“ Reiner se vítězoslavně usmál. „Až to všem doma řekneme, tak to řekneme přesně takhle.“

Uvidíme, jak se to bude líbit mému drahému alfa bratrovi. Už se nemůžu dočkat chvíle, kdy mu dojde, že jeho synové budou slabší oproti mým beta.

Jeho lev mírně podrážděně mrskl ocasem. Máme své vlastní místo, stejně jako naše mládě bude mít své. Nejsme pro smečku o nic méně cenní než ostatní. Dokonce ani méně než alfa.

Reinerovi se trochu stáhla čelist při lvím bezvýhradném přijetí hierarchie smečky. Proč, proč by nemohl mít alfu lva, zuřivě hrdého a dychtícího po moci? Ať bojoval, jak bojoval, aby si vydobyl místo a respekt, který si zasloužil, vždycky mu v tom bránila instinktivní submisivita jeho vnitřního lva. Nebylo to fér.

Ale aspoň by se jeho synovi žilo lépe.

Žádný debilní alfa tě nikdy nebude tlačit, sliboval Reiner v duchu Dannymu, když ho ukládal do postele. Naučím tě být tak silný a dominantní, že ti bude stačit, když se podíváš na jiného lva, aby zakňučel a ukázal ti břicho. Postarám se o to, abys mohl mít všechno, co budeš chtít. Přísahám.

Danny se natáhl jako mořská hvězdice, rukama a nohama nedosáhl ani na okraj manželské postele. „Tohle je ta největší postel na světě, tati! A největší ložnice. Proč máš tak obrovský dům?“

Reiner na něj překvapeně zamrkal. „Tohle, obrovský? Vždyť je to ve srovnání s mým opravdovým domem doma jenom chatrč.“

„Co je to chatrč?“ Zeptal se Danny.

Reiner pohrdavě mávl rukou na ložnici s elegantním minimalistickým nábytkem a výhledem na rybářské jezero. „Tohle je chatrč. Jen počkej, až uvidíš sídla Ljonssonových u nás doma. Pak to pochopíš.“

Když se Reiner dozvěděl, že Danny je jeho pravý syn, okamžitě si pronajal nejlepší dům, který poblíž Brightonu našel – starý lovecký zámeček na patnácti akrech soukromého lesa, půl hodiny cesty od města. I tak ale sotva vyhovoval potřebám skutečného lva. Nedokázal pochopit, jak by nějaký měnič mohl vydržet žít v samotném zastavěném Brightonu.

Chudák můj syn žije naprosto ochuzen, pokud tohle považuje za obrovský dům. V krvi mu projel osten hněvu. Věřil jsem Hayley, že mu poskytne alespoň minimální péči. Jak mohla tak strašně selhat? Je dobře, že jsem zasáhl, když jsem to udělal.

„Počkej, až tě vezmu do Valtyry,“ řekl Dannymu. „Bude se ti tam líbit. Doma o měničích všichni vědí. Budeme moct být lvi, kdykoli se nám zachce, aniž bychom se museli bát, že vyděsíme hloupé lidi.“

Danny vypadal z té vyhlídky patřičně nadšený. „Je tam víc jelenů? Můžeme je lovit?“

„Jsou tam jeleni a divočáci, a dokonce i losi. Všechny je ulovíme. Slibuji.“

Útroby mu zkroutilo bodnutí stesku po domově. Přál si, aby mohl Dannyho prostě vzít zpátky příštím letadlem.

Jen kdyby ten pitomý alfa neměl v synovi zaťaté drápy!

„Kéž bychom tam mohli jet zítra,“ řekl Danny toužebně a Reinerovo srdce roztálo při bezděčné ozvěně jeho vlastních myšlenek. „Ale já musím do školy a máma do práce. Možná bychom mohli jet o prázdninách.“ Trochu se zamračil. „Budeme se muset zeptat pana Griffa. Tati, mají hasiči letní dovolenou?“

Reiner sevřel čelist. Copak se svým synem nemůžu vést jediný rozhovor, aniž by se objevila ten zatracený alfa?

„Myslím, že ne,“ řekl a snažil se, aby to neznělo příliš příkře. „Takže tvůj alfa nepojede. Každopádně, nechtěl by sis udělat společný výlet? Jen my dva?“

„Bez mámy?“ Danny si přitáhl peřinu až k bradě, jako by se ve tmě schovával před příšerou. „Ale já jsem bez mámy ještě nikdy nikde nebyl. Nemůže jet taky?“

„Ona by nechtěla jít s námi. Ona a tvůj alfa by se vrhli po možnosti mít spolu soukromí o samotě. Byli dost dychtiví, abys dnes večer šel se mnou, že?“

Při představě toho arogantního alfy v Hayleyině posteli jím projel záchvěv žárlivosti. I když byla o něco tlustší a vypadala unaveněji, než když ji znal, pořád to byla nesmírně přitažlivá žena. Reiner by neodmítl ani druhé kolo… ale samozřejmě že neměl šanci, když teď měla oči jen pro svého ach-tak-alfa druha.

Reiner se utěšoval myšlenkou, že ji měl alespoň jako první. A taky byla mladší a zralejší. Kdyby tak byla měnička! Ale on by si prostě nikdy nemohl vzít domů do rodiny obyčejného člověka. Ne, když se jeho dokonalý starší bratr už spářil s dokonalou alfa lvicí a začal rodit dokonalá čistokrevná mláďata…

Naše mládě je dokonalé, řekl jeho lev a jeho mentální hlas zněl jako tiché mručení.

Taky že je. Reiner se zbavil temných myšlenek a soustředil se na zářivý příslib lepší budoucnosti, která ho čekala.

„Tvoje matka a její druh nechtějí, aby jim mládě jako ty pořád překáželo,“ řekl Dannymu. „Byli by rádi, kdybys se mnou zůstal déle. Jen nechtějí ranit tvé city tím, že by ti to řekli.“

„Aha,“ řekl Danny tiše. Jeho malá tvářička byla v měsíčním světle zastíněná. „To mě nenapadlo.“

„Nedělej si starosti. Vždycky tě chci mít nablízku.“ Pohladil Dannyho po zlatých vlasech z čela. „Teď jdi spát, synu. Kdybys mě potřeboval, budu hned vedle.“

„Dobře, tati.“ Danny mohutně zívl a jeho výraz se opět uvolnil, když se uvelebil. „Dnešní lov se mi opravdu líbil. Můžeme si to zopakovat? Myslím tady. Ne u tebe doma.“

„To se budeš muset zeptat svého alfy.“ Neodolal a dodal: „Nezapomeň mu říct, že chceš, abych tě vzal na lov já, ne on.“

„Ach, panu Griffovi to nebude vadit.“ Dannyho hlas zněl tiše a ospale. „On neloví.“

„Neloví?“ Reinerova ruka se zastavila. Někteří tradicionalisté – mezi nimi i Reinerův vlastní dědeček – stále zastávali názor, že lov je ženská práce. Smál se mu ten bastard Griff i teď? „Proč? Myslí si snad, že by to měly dělat jen lvice?“ zeptal se.

Danny se zachichotal. „To je hloupost. Kdo by si to myslel?“

„To je jedno. To není důležité.“ Reiner se trochu uvolnil. Aspoň že ten pitomec Alfa necpal synovi do hlavy směšné staromódní nesmysly. „Ale proč Griffa nebaví lovit?“

„Myslím, že by rád,“ zamumlal Danny a oči se mu zavřely. „Ale nemůže. Přece by nemohl kousnout do jelena. Ne s lidskými zuby.“

… Lidskými zuby?

„Proč by se pokoušel lovit bez proměny?“ Zeptal se zmateně Reiner.

„Ummm.“ Danny otevřel oči. Najednou se tvářil tak provinile, jako by ho Reiner právě přistihl, jak snědl celou svou zásobu halloweenských bonbonů. „To je jedno.“ Překulil se a znovu pevně zavřel oči. „Dobrou noc, tati.“

Reiner znovu rozsvítil noční lampičku.

„Hej!“ Danny si přehodil ruku přes obličej. „Já jsem už spal!“

Reiner jeho protest ignoroval a pozorně se nad ním sklonil. Uvnitř se krčil jeho lev, každý sval napjatý, ocas švihal. Obvykle to byl hlas opatrnosti, který ho držel zpátky… ale tentokrát ne.

Když alfa nedokáže chytit ani jelena, zavrčel jeho lev, nedokáže ochránit smečku. Nemůže ochránit naše mládě. Pokud je alfa neschopný…

„Danny.“ Reiner nechal svého lva povstat, nechal jeho sílu projevit se v hlase a v očích, přestože Dannyho přiměl se ho bát a krčit se před ním. „Řekni mi přesně, proč Griff nemůže lovit.“