RK - 21. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

A máme tady návštěvu Cole u rodičů Sawyer :-D

COLE

 

Čtyři dny na rozhodnutí, které by kterékoli jiné holce na světě trvalo méně než čtyři vteřiny, než by s ním souhlasila.

 

Snažil jsem se s ní být trpělivý.

 

Snažil jsem se neztratit nervy, když se mi vyhýbala ve škole a ignorovala moje esemesky.

 

Ale když jsem dneska u oběda viděl, jak k ní Cortland přistoupil a zeptal se jí, jestli se s někým schází, a ona mu řekla, že ne... její čas vypršel.

 

Sawyer Churchová je moje holka... ať se jí to líbí, nebo ne.

 

Míč už není na její straně hřiště.

 

Je v mých zasraných rukou.

 

A přesně proto přijíždím k jejímu domu.

 

Tam, kde mě nebude moct odmítnout.

 

Se zavrčením popadnu ze sedadla spolujezdce kytici růžových pivoněk.

 

Podle Biancy má každá žena ráda květiny a tyhle jsou dobrá volba.

 

Já jen vím, že by měly zafungovat.

 

Jsem nervózní, když kráčím po chodníku, což se mi nepodobá.

 

Dům z červených cihel je až žalostně malý a zoufale potřebuje umýt a profesionálně upravit terén, ale když to všechno přehlédnete, není to tak zlé.

 

Když dojdu ke vchodovým dveřím, hledám zvonek, ale žádný tam není.

 

"Kdo kurva nemá zvon-"

 

Vchodové dveře se otevřou a přivítá mě vysoký, statný muž s prošedivělými vlasy a vousy.

 

Nevypadá zrovna nadšeně, že mě vidí.

 

"Mohu vám nějak pomoci?"

 

Jeho přízvuk je silnější než Sawyeřin. A zdaleka ne tak sexy.

 

Pročistím si hrdlo a nevím, jak odpovědět.

 

Něco mi říká, že by neocenil, kdybych mu sdělil, že mám v úmyslu šukat jeho dceru tak dobře, že mi brzy začne říkat tati.

 

Místo toho natáhnu ruku. "Rád Vás poznávám. Je vaše dcera doma?“

 

Je to hloupá otázka. Sawyeřina dodávka stojí na příjezdové cestě.

 

Potřese mi rukou tak silně, že jsem vděčný, že trénink pro dnešek skončil.

 

"Která?"

 

Říká to, jako by to byl nějaký test.

 

Po pravdě řečeno, netušil jsem, že má Sawyer sestru. Zajímavé.

 

"Sawye -"

 

"Dane, kdo je u dve – och."

 

Ženě vystřelí obočí, když mě zahlédne.

 

I ona má přízvuk. "Ahoj. Jak se máš?"

 

Její máma je štíhlá, atraktivní brunetka, která vypadá o něco mladší, než nejspíš je, ale zdaleka ne tak mladá, jak si myslí, že vypadá.

 

Jediné fyzické rysy, které Sawyer s matkou sdílí, jsou dokonale rovné bílé zuby a dlouhé tmavé vlasy.

 

"Přišel za Sawyer," prozradí ji.

 

V jejích rysech se zračí zmatek. "Sawyer?" Všimne si květin v mé ruce. "Aha, ty prodáváš květ- “

 

"Kdo za mnou přiš – do prdele."

 

Hvězda večera vypadá, jako by spatřila ducha.

 

"Sawyer Grace, dávej si pozor na jazyk před společností," pokárá jí matka.

 

Zakřením se. "Sawyer Grace, jo? To je hezké jméno.“

 

Pohled, který mi věnuje, by mohl vzkřísit mrtvé a znovu je zabít. "Co tady děláš, Covingtone?"

 

"Řekla jsi mi, že se mám seznámit s tvými rodiči."

 

Zamrká. "To zatrace- ..."

 

"Sawyer," vynadá jí matka podruhé.

 

"Promiň, mami." Je mi jasné, že mi chce jednu vrazit, ale nemůže, protože jejím rodičům by se to nelíbilo.

 

No, spíš její matce. Její táta vypadá, že by to rozhodně schválil.

 

"Proboha, nedrž nás všechny v napětí," prohlásí její máma. "Kdo je tenhle mladý muž?"

 

Hrdlo ji poskočí, když polkne. "To je-"

 

"Jsem její přítel."