FP - 20. kapitola

Překlad: Carolyn
Kor.: Evudar, Jířa

Chase měl křídla stále bolavá od boje s wyvernem. Trvalo mu trapně dlouho, než dorazil na místo požáru. Nemusel skoro ani používat své pegasí smysly, aby ho navedly k ohnivému týmu; oranžová záře ohně osvětlovala obzor, jasně viditelný na kilometry daleko.

Z opuštěného činžovního domu se valil hustý sloup dýmu a z jeho rozbitých oken šlehaly oranžové plameny. Horký vzduch stoupající z pekla mu čechral peří, když se po spirále snášel dolů.

Griff stál u hasičského auta, daleko vzadu od plamenů. Dispečerovu drsnou tvář lemovala sotva zvládnutá bolest, ale pěsti měl stále zaťaté, jak bezmocně zíral na oheň. Podíval se nahoru, když Chase přistál a vypnul vysílačku.

„Jsem rád, že tě vidím,“ řekl. „Cítíš někoho?“

Chase se rychle přemístil zpět do lidské podoby a soustředil se. Okamžitě vycítil velitele Ashe a Daie, kteří prohledávali první patro budovy. Pátral dál a hledal další lidi uvnitř.

Toho si nevšímejte. Nikdo tam není. Jeho pegas se hlásil o pozornost a snažil se ho odtáhnout k nedaleké uličce. Rychle! Zabij, udeř, pospěš si!

Chase zmatený hřebcovým rozčilením obrátil pozornost tím směrem… a ztuhl.

V budově nikdo nebyl, ale poblíž byl někdo, kdo je všechny pozoroval.

Někdo, koho poznal.

„Chasi?“ Griff se zmateně ozval, ale to už běžel a nechal dispečera za sebou. Neměl čas na přestup, sprintoval do uličky tak rychle, jak ho jen lidské nohy unesly.

„DAI! ASHI!“ Chase psychicky zařval na své kolegy. „Vypadněte odsud! To je wyvern!“

Zahlédl nejasnou siluetu, která se skrývala ve stínu ústí uličky. Malá postava zaváhala, když k ní doběhl, pak se obrátila a začala utíkat – ale příliš pozdě.

Z posledních sil se vrhl na vzdalující se postavu. Jeho rameno se tvrdě dotklo měkké, poddajné postavy a wyvernský měnič vydal vysoký výkřik bolesti. Náraz je oba srazil na zem. Než se druhý měnič stačil vzpamatovat, Chase se na ni vrhl.

„Slez ze mě!“ Žena se pod ním zavrtěla, její krátké, baculaté tělo se nevyrovnalo jeho mnohem těžší postavě. „Slez!“

Čekal, že se změní do své wyvernské podoby, ale ona, ho místo toho jen holýma rukama chytila za zápěstí. Okamžitě mu kůží projela palčivá bolest. Zaklel a bezděčně sebou trhl dál od jejího jedovatého dotyku.

Wyverna využila jeho instinktivního odskočení, vykroutila se z něj a vykutálela se na nohy. Otočila se k útěku…

A zastavila ji karmínová stěna šupinatých svalů, která jí zastoupila cestu. Rudý drak na ni varovně zavrčel a jeho obrovské tělo zaplnilo uličku.

„Díky, Dai.“ Chase se postavil na nohy. Pohlédl na wyvernskou měničku. „Ať tě ani nenapadne, že bys proměnila. Už nikam nepůjdeš.“

Žena zvedla bradu a vzdorovitě se na něho dívala. Byla oblečená do eklektické směsice roztrhané černé kůže a PVC a měla asymetrický účes s tlustým zeleným pruhem nabarveným vepředu. „Kousni mě, poníčku,“ odplivla si na něj. „Oba víme, že tě můžu převálcovat kdykoli v týdnu. Kdybych tu nechtěla být, už bych byla pryč.“

Jeho pegas se rozzuřil a dožadoval se zašlápnutí wyvernské měničky, ale on svého hřebce usměrnil. Navzdory jejímu agresivnímu postoji bylo v jejích žlutozelených očích a měkké kulaté tváři, cosi zranitelného. Svůj punkový oděv nosila, jako by to bylo pečlivě zkonstruované brnění, způsob, jak se chránit před světem, a ne výraz jejího pravého já.

Přesto zůstal v pozoru, připravený ji chytit, kdyby udělala nějaký prudký pohyb. „Co tady děláš? To ty jsi založila ten oheň?“

„Můj zaměstnavatel mi to nařídil.“ Měnička wyverna si založila potetované ruce a vystrčila čelist. „Ale on neví, že jsem pořád tady. Zůstala jsem, protože si chci promluvit s tvým šéfem.“

„Jestli je to tak, tak jsi ho našla,“ řekl Ashův klidný, chladný hlas. „Já jsem Fénix.“

Dai trochu poodstoupil, aby nechal velitele ohně projít. Ash vypadal vyrovnaně jako vždy, ale jeho nohy za sebou zanechávaly černé, ožehlé stopy. Griff ho následoval a jeho ostré zlaté oči se zúžily, když se upřely na wyvernu.

Velitel Ash se zastavil před wyvernským měničem, ruce sepnuté za zády. „Jak se jmenuješ?“

„Ivy,“ řekla měnička wyverna a trochu sebou trhla, když se setkala s velitelovým klidným pohledem. „Ivy Viverna.“

„Slečno Viverno, už jste se dopustila zločinů, které si žádají soud před Parlamentem měničů,“ řekl Ash. I na vzdálenost několika metrů cítil Chase teplo sálající z velitelovy nehybné postavy. „Ale pokud jste se skutečně dopustila žhářství, pak spadáte pod mou jurisdikci a podléháte mému soudu. Rozumíte mi?“

„Nějací žraločí měniči se mě snažili zastrašit, abych se jim vzdala, a říkali mi, že by bylo mnohem horší, kdybyste mě chytil vy.“ Ivy se objala, řeč jejího těla byla zvláštní kombinací strachu a odhodlání. „Říkali mi, že můžete spálit cokoli. Dokonce i vnitřní zvíře měniče.“

Velitel Ash naklonil hlavu v tichém potvrzení.

Ivy se začal třást spodní ret. „Můžete… můžete spálit i mého wyverna?“

Ash si ji dlouho prohlížel. „Mohl bych. Ale proč by sis to přála?“

„Nemůžu se nikoho dotknout.“ Ivy zvedla holé ruce. Chaseova vlastní zápěstí stále ještě hořela zlostnou červení v místech, kde ho nakrátko chytila. „Jsem jedovatá, pořád, i v lidské podobě. A já chci být normální člověk.“

„Kdybych ti spálil wyverna, byla bys obyčejný člověk,“ řekl Ash nezaujatě. „Ale nebyla bys stejný člověk.“

„To je mi jedno.“ Ivy se v očích zaleskly slzy. „Raději bych byla kýmkoli jiným než sebou. Nemůžu mít normální práci. Prodávám své jedy na černém trhu, ale ani to někdy nestačí, abych se uživila. Pak musím brát špinavé peníze za špinavou práci, jinak se moje malá sestra nenají a, a to jsem ji nikdy ani nemohla podržet za ruku! Takhle už nechci žít dál.“

„Říká pravdu,“ řekl Griff tiše a jeho zlaté oči byly soucitné.

„Počkej,“ řekl najednou Chase, něco z toho, co předtím řekla, mu vrtalo hlavou. „Jak to myslíš, že po tobě šli nějací žraločí měniči?“

„Říkali mi, že jejich šéf je naštvaný, protože jsem mu poškodila letadlo.“ Ivy si přejela rukávem přes oči. PVC zasyčelo v místech, kde se dotkly její slzy, a kyselina zažrala do lesklého černého materiálu důlky. „O tom já nic nevím. Můj zaměstnavatel mi jen řekl, abych se ujistila, že jsem toho pilota zabila. O letadle mi nic neříkal.“

Connie. Rudý vztek zamlžil Chaseovi zrak. Chtěl se vrhnout po wyvernské měničce, ale Ash napřáhl ruku, aby mu zabránil. „Pokusila ses zabít mě blízkého člověka.“

„Nejsem vrah,“ vzplanula Ivy a její vlastní pěsti se sevřely. „Vzala jsem si peníze, ale vždycky jsem chtěla jenom způsobit havárii letadla. Snažila jsem se to udělat dostatečně pomalu, aby se pilot mohl bezpečně zachránit, jakmile si uvědomí, co se děje. Nechtěla jsem nikomu ublížit!“

Chase pohlédl na Griffa, který pokrčil rameny. „Pořád mluví pravdu.“

Chase se upřeně zadíval na Ivy. „Takže jestli nepracuješ pro Sammyho Smilese, pro koho pracuješ?“

Ivy zavrtěla hlavou. „To nevím. Pracuju pro něj už léta – hlavně prodávám jedy, které používá proti svým rivalům. Ne proto, aby je zabíjel! Jen, jen malé dávky, dost na to, aby je na chvíli vyřadil z činnosti, když je potřeboval odstranit z cesty.“ Nepodívala se nikomu z nich do očí, v její mladé tváři byl zřetelný stud. „Každopádně si vždycky dával velký, velký pozor, abych se nedozvěděla, kdo to je.“

„Kdo jiný by chtěl tvou družku mrtvou?“ Zeptal se Griff Chase.

„To nevím, ale až to zjistím, bude mrtvý,“ zavrčel Chase. „Ivy, jestli chceš mít nějakou šanci, že nestrávíš zbytek života za mřížemi, měla bys mi říct všechno, co víš o tom svém zaměstnavateli. Hned prosím.“

Ivy se trochu zavrtěla a zády se přitiskla ke stěně uličky. „Já-já toho moc nevím. Obvykle mi píše, co chce, ale občas ke mně promlouvá myšlenkami, takže vím, že to musí být nějaký mýtický měnič. Vím, že je bohatý. Jo, a taky má slabost pro pegasí měniče.“

„Chceš říct, že nás nenávidí?“ Chase se snažil přemýšlet, jestli ho někdo může chtít mrtvého. Seznam byl, jak musel uznat, potenciálně docela dlouhý.

„Ne, naopak. Při téhle práci mi jasně řekl, že nesmím ublížit žádnému pegasímu měniči.“ Ivy se na něj zadívala a nepřítomně si třela bok. „To jsi ty ale očividně nevěděl. Měl bys mi poděkovat, šílenče. Je pro mne dost těžké se držet zpátky, když se mi někdo snaží nakopat žebra.“

Chase svraštil obočí a snažil se, aby mu jednotlivé střípky zapadly do sebe. Měl neodbytný pocit, že by to mělo být jasné, že jen něco nevidí…

„Ivy,“ řekl pomalu. „Říkala jsi, že ti tvůj zaměstnavatel řekl, abys založila ten požár?“