FG - 1. kapitola

Překlad: Carolyn

Kor.: Evudar, Jířa

Griff

„Madam, to je váš syn, nebo vaše kočka, kdo uvízl na stromě?“

Ta slova upoutala pozornost Griffina MacCormicka, když dokončil další vyčerpávající tísňový hovor. Stáhl si sluchátka z uší a naklonil se a zvedl obočí při pohledu ke kolegovi u protějšího stolu. Kevin si všiml jeho pohledu, sklopil zrak a pronesl „jen ztráta času“, když ukazoval na vlastní sluchátka.

„Uvidíme, jestli vám rozumím, madam,“ řekl Kevin volajícímu a jeho tón byl olověný únavou. „Vaše kočka, která je pro vás jako syn, uvízla na stromě. A vy byste chtěla, aby hasiči poslali velmi drahé zásahové vozidlo, které je určeno pro mimořádné události, aby se postaralo o vaši… kočičku.“

Griff, který právě strávil třicet minut na telefonu s traumatizovaným volajícím, jenž byl přimáčknutý pod dvoutunovým rozbitým, hořícím autem, dokázal soucítit s kolegou, kterého otravný telefonát rozčílil, ale ne s jeho neprofesionalitou, když nechal do svého tónu proniknout sarkasmus. Hasičský a záchranný sbor Východního Sussexu byl přetížen jen zvládáním velkých krizových situací. Přímořské město Brighton sice nebylo nijak zvlášť velké – zejména ne ve srovnání s Londýnem –, ale bylo to jedno z nejživějších měst v Anglii, které svou svéráznou alternativní kulturou přitahovalo miliony návštěvníků z celé země i zahraničí. A spousta opilých, rozjařených turistů toužících po divoké noci znamenala také spoustu práce pro hasičské dispečery, jako byl Griff.

Zvlášť když mezi těmi opilými a vzrušenými turisty bylo dost draků.

Ne že by Kevin, a vlastně ani nikdo z Griffových kolegů na dispečinku, tohle malé tajemství o jejich městě nevěděl.

Kevin zvedl oči k nebesům – nebo alespoň ke stropu dispečinku – jako by se modlil o sílu vypořádat se s tou idiotkou ve sluchátku. „Promiňte, madam, nejsem si jistý, jestli vám rozumím. Snažíte se mi říct, že se váš syn proměnil v kočku a vylezl na strom?“

Tak tohle si opravdu získalo Griffovu plnou pozornost. Vyvolal na svém počítači nástroj pro kancelářský chat a napsal Kevinovi: Chceš, abych to převzal?

Kevin na něj přes stůl zavrtěl hlavou. Ne, napsal zpátky, jednou rukou. Hned se jí zbavím.

„Ano, madam, to zní neuvěřitelně,“ řekl Kevin do sluchátek. „Ah... Ano, madam, byl to špatný nápad. Udělejte to vy. Příště, prosím, nevolejte hasiče, pokud skutečně nemáte naléhavou potřebu. Na shledanou.“ Stiskl si sluchátko na krku a se zasténáním se protáhl. „Zatracené znuděné ženy v domácnosti. Přísahám, že tahle musela být sjetá léky pro své dítě nebo tak něco.“

„Znělo to jako zajímavý hovor,“ poznamenal Griff mírně.

„Ne, jen další ztráta času.“ Kevin jednou nohou odstrčil kancelářskou židli dozadu k tabuli v rohu, kde dispečerský tým vedl vysoce neoficiální přehled vyřízených hovorů. Vzal do ruky modré pero a se sarkastickým mávnutím přidal do řádku další zaškrtnutí. „Tímhle tempem možná tento týden překonám i váš rekord v počtu žertovných telefonátů. Přísahám, že jsi na ty podivíny nějaký magnet.“

Griff se pro sebe pobaveně usmál. Nemáš ani ponětí.

„Hele, kdo ti to před chvílí volal? Další blázen?“ Kevin mávl modrým perem. „Nebo opravdový případ?“

„Velká dopravní havárka,“ řekl Griff. „Poslal jsem tým Alfa, aby to vyřešil. Mají to pod kontrolou.“

„Tým Alfa je ten, se kterým jsi dřív pracoval, co?“ Kevin netečně prohodil a vyměnil modrou propisku za červenou, aby u Griffova jména udělal zatržítko. „Tedy v době, kdy jsi byl ještě hasič.“

Všechny Griffovy svaly se napjaly, což mu do zraněné nohy vyslalo záchvěv bolesti.

„Ano,“ řekl plochým tónem, který, jak doufal, dával jasně najevo, že o své předchozí profesi mluvit nechce.

Bohužel Kevinova kariéra dispečera mu dala citlivost zhruba nosorožce. „Muselo to být zajímavé. Je tým Alfa opravdu tak dobrý, jak se o něm říká?“

„Ne.“ Griffovi se zkřivil koutek úst. „Jsou mnohem lepší.“

Trochu ho zabolelo v hrudi, když si představil, jak tým Alfa právě teď spolupracuje a zachraňuje životy díky své jedinečné kombinaci schopností měničů. Velitel hasičů Ash, který klidně kontroluje plameny, zatímco John Doe přivolává déšť, aby je uhasil… Chase, který vycítí, kde jsou oběti uvězněné, ohnivzdorný Dai, který bezhlavě nabíhá do plamenů, aby vytáhl lidi ven, kde na ně bude čekat Hugh, aby je uzdravil…

Potřásl hlavou a násilím zahnal ty vzpomínky. Udělal jsem, co jsem měl, snažil se sám sobě namluvit. Přijal jsem ten hovor. Dostal jsem je tam a řekl jim, co mají očekávat. Pořád jsem součástí týmu.

Jeho vnitřní orel hrdě roztáhl křídla. Sledujeme a vedeme. Létáme vysoko, obhlížíme cestu. Naše role je zásadní.

Jeho lev zavrčel v hořkém odmítnutí a vycenil na orla tesáky. Krčíme se v jámě, když bychom měli bránit svou smečku! A za všechno můžeš ty!

V duchu odstrčil svá dvě vnitřní zvířata od sebe dřív, než se mohla znovu pustit do boje. Stále ještě cítil orlí zuřivost a lví vztek, když je zatlačoval do pozadí své mysli. Úsilí udržet obě šelmy oddělené a zkrocené mu působilo šílenou bolest hlavy… ale bylo to lepší než jiná možnost.

Uvědomil si, že se na něj Kevin divně dívá. „Promiň, co jsi to říkal?“

„Jen to, že máš určitě nějaké pěkné historky k vyprávění.“ Kevin si ho chvíli prohlížel. „Víš, opravdu bys měl zajít k doktorovi kvůli tomu, jak se pořád rozptyluješ, Griffe. Co když se ti to stane při telefonátu?“

„To se nestane.“ Řekl pevně. „A vlastně jsem v pořádku.“

Pro všechno dobré, proč mě furt otravuje.

„Jen říkám, že musíš být pro tu práci způsobilý,“ zabručel Kevin a projevil svůj obvyklý takt a soucit. „My dispečeři možná nepotřebujeme svaly jako masňáci v první linii, ale to neznamená, že máme místo pro mrzáky. Jestli ti tvůj stav překáží…“

„Říkám, že ne.“ Udržel Kevinův pohled a nechal ho zahlédnout jen náznak lva za svýma zlatýma očima.

Kevin sebou na židli trhl a Griff se okamžitě zastyděl, že se nechal ovládnout. Vyvolávat svou dominanci nad obyčejným člověkem – nemluvě o kolegovi – bylo nejen neslušné, ale i nesportovní. Dokonce i jiný měnič by měl problém postavit se velitelské povaze jeho lvímu alfovi.

Přivolal svého lva zpět a nechal svého orla znovu povstat. Jeho zrak se zostřil a umožnil mu spatřit Kevinův lehce nervózní pot a zrychlený tep.

„Svou práci zvládnu,“ řekl mírněji. „Na to máš mé slovo. A když už mluvíme o práci… opravdu ta volající před chvílí říkala, že se její syn proměnil v kočku?“

„Jo.“ Kevin odsunul židli ke stolu, i když si Griff všiml, že od něj zůstal o pár centimetrů dál než předtím. „To byla pro mě novinka. Člověk by si myslel, že si vybere něco věrohodnějšího, když doufá, že získá žhavého hasiče do postele.“

Než se ho mohl dál vyptávat, na Kevinově telefonu začala blikat kontrolka. „Sakra, zrovna jsem si chtěl vzít čerstvou kávu…“ Kevin si srdceryvně a útrpně povzdechl, stáhl si sluchátko zpátky na místo a stiskl tlačítko. „Hasičská a záchranná služba Východního Sussexu. Jak vám můžu pomoci?“

Griff se napil vlastní studené kávy a zamyslel se. Rychle se rozhlédl, aby se ujistil, že se nikdo další v řídicí místnosti nedívá, a vytáhl záznam o hovoru, který Kevin právě vyřídil. Technicky vzato to neměl umět, ale před jeho smysly měniče se hesla skrýt nedala. Když byl jeho orel vyvolaný, dokázal poznat, co kdo píše, na vzdálenost deseti metrů, jen podle zvuku prstů, jak dopadaly na klávesy.

Kevin měl sice soucit jako skála, pokud šlo o volající, kteří podle něj plýtvali časem, ale alespoň dodržoval správné postupy. Poslušně si zapsal ženino jméno a adresu, než se začal vyptávat na povahu její „naléhavé situace“.

Griff se odhlásil z Kevinova účtu, posadil se a zamračil se na obrazovku. Několik dalších kliknutí mu ukázalo, že tým Alfa je stále plně zaměstnán autonehodou, ke které je poslal. Vlastně je to tak dobře. Dokázal si představit výraz velitele hasičů Ashe, kdyby se ho pokusil poslat – jediného Fénixe a dost možná nejmocnějšího měniče v celé Evropě – zachraňovat kočku ze stromu.

I kdyby ta kočka byla ve skutečnosti jen vyděšený malý kluk…

Problém byl v tom, že všichni měniči v Hasičském a záchranném sboru Východního Sussexu byli v týmu Alfa. A přestože znal spoustu dalších měničů v Brightonu, bylo by hrubým porušením důvěrnosti sdělit adresu volajícího někomu, kdo není ve službě.

Musíme jít, řekl mu nečekaně orel. Zavolala. Musíme to vzít.

Pták má pravdu, zabručel jeho lev. Běž, hned, rychle!

Griff zamrkal. Na prstech jedné ruky by spočítal, kolikrát v životě se jeho dvě vnitřní šelmy na něčem shodly.

„A pro mě další ‚hloupé děti zapalující listí v parku‘,“ zabručel Kevin a otočil mikrofonem na sluchátkách. „Zbývá už jen šest zatracených hodin. Griffe, ne že bych si stěžoval na množství neplacených přesčasů, ale uvědomuješ si, že ti směna skončila před víc než hodinou, ne? Není na čase, abys šel domů?“

Griff si oddechl a zvedl se na nohy. „Zřejmě ne,“ zamumlal.