Blizzard - 2. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Blizzard (Gabriel)

Oranžová kombinéza jí byla trochu malá, ale bylo to lepší než být nahá.

Gabriel se věnoval svému úkolu a jemně otíral zaschlou krev z místa, kde Val stékala po ruce. Rána, dlouhý, ale mělký škrábanec, nebyla taková, aby vyžadovala lékaře. Když ji začal čistit alkoholovou utěrkou, Val vyskočila, zasyčela a plivla na něj. Napjal se, připravený k útoku, ale pak se sesunula ke zdi.

Její jasné oči na něj zůstaly upřené, ostražité a nedůvěřivé. Gabriel si odfrkl. Jeho vlk se pohyboval v hrudi a tiše vrčel. Po tom, jak po něm předtím šla, si ji jeho vlk chtěl podmanit, donutit ji pokleknout a zajistit, aby už nikdy nebyla hrozbou.

Ale Valarie Mastersová bude hrozbou vždycky.

„Přestaň na mě zírat, jako bys mi chtěla vyškrábat oči,“ zasyčel na ni. Paže ho pálila od místa, kde do něj zabořila zuby. Jakmile ji zašije, bude si muset dát nové obvazy. „Ledaže bys chtěla, abych tě poslal do nemocnice?“

Znovu zasyčela, ale odvrátila tvář. Vězeňské cely na policejní stanici v Coalfellu byly malé, příliš malé na to, aby se v nich měnič pohodlně usadil. Když se stal šerifem, myslel si, že je to dobře. Teď ho však zajímalo, jestli by se v rozpočtu našly peníze na jejich rozšíření.

Val se dívala na dveře venku, ale její oči byly nesoustředěné. Když jí přitiskl gázu na ránu, část zuřivosti se vytratila. Nemohl si pomoct, ale kradmo jí pohlédl do tváře. Kdyby věděla, jak krásná mu připadá, nejspíš by mu vyrvala krční tepnu. Ale ona byla krásná. Samé křivky od hlavy až k patě. Ramena skoro tak široká jako on. Dokonce i způsob, jakým si upravovala vlasy, z poloviny oholené, z druhé poloviny spletené do copánků, byl nádherný. Z místa, kde se jí v jednom uchu rýsovaly stříbrné kroužky, pomrkávaly. Vypadala jako divoká královna bojovnice.

„Máš nové tetování,“ poznamenal a otočil jí ruku. Na její bledé kůži se jasně vyjímala černá lilie.

„Oči nahoru,“ zavrčela na něj.

„Pro tvou neteř?“

„Tohle je vězeňská cela, nebo čajový dýchánek?“

Gabriel zaskřípal zuby. Co mu bylo po jejím tetování? Byla to drzá, hrubá a vůbec příliš násilnická žena na to, aby ji nechal na ulici. Měl důkazy, které potřeboval, aby ji mohl zavřít navždy. Jeho město by na tom bylo mnohem lépe.

„Ty a tahle parta se chováte jako utržení ze řetězu,“ řekl jí na rovinu. „Drogy, Val? Co tě to sakra napadlo? Jackson v Coalfellu nikdy drogy nepovolil. Prodáváš za jeho zády?“

„O bratrova záda se nestarej. Já to zvládnu.“ Val na něj opět obrátila svůj pohled. Na okamžik si myslel, že to bude konec, pak pokrčila rameny a natáhla druhou ruku, která byla také ošklivě potrhaná. Když ji začal čistit, znovu promluvila tichým hlasem. „Děje se toho moc. Kluci se nudí a dostávají se do problémů, což otevřelo Coalfell dalšímu gangu. Zatím nevím, kdo to je, ale prodávají špinavé drogy.“

„Všechny drogy jsou špinavé.“

Val si odfrknula. „To je asi ten rozdíl mezi námi, co? Radši bych viděla, kdyby lidi dál jeli čistý matroš, než aby umírali strašlivou smrtí, protože jejich zásoby byly kontaminované.“

V tom měla pravdu, ale on si to nechtěl připustit. Setřel ji tedy dlouhý řez drsněji, než bylo nutné, a vyštěkl: „Hádám, že peníze, které z toho máš, taky nejsou na škodu?“

Oči jí zežloutly a on ji chytil za zápěstí, aby se ujistil, že na něj nemůže zaútočit. V reakci na to se Val zkroutila a koleny se přiblížila k jeho slabinám. Jen tak tak se mu podařilo oběma manévrovat, takže byla přitisknutá k zemi a nemohla mu ublížit. Nenávist v jejích očích přiměla jeho vlka zavrčet. Pak mu přehodila jednu nohu přes bok a přitiskla se pánví k němu.

Jeho vlk okamžitě zazpíval jinou melodii.

„Nech toho,“ vyjel na ni a oddaloval je od sebe. Nebyl žádné sexuchtivé štěně, které by se nechalo svést zločincem.

„Tak ze mě dej ty svoje zasraný ruce pryč.“

Gabriel se odtáhl. Popadl lékárničku a hodil ji po ní. „Tak si ty rány olízej sama.“

Vydupal z cely dřív, než proti němu stačila obrátit volbu slov.

Proč musela být taková? Zabouchl za sebou dveře. Byla to ta nejvzteklejší žena, jakou kdy potkal. Kdyby byla o deset let mladší, svedl by to na to, že je nerozumná puberťačka, ale ona už dávno puberťačkou nebyla. Byla to prostě její osobnost. Vzpurná, hrubá a nemožná. Ukousla by ruku, která by ji živila.

Dupal do odpočívárny, kde seděl jeden z jeho zástupců se třemi Valinými děvčaty.

Všechny si ho prohlížely se stejnou nedůvěrou jako jejich matka. Něco v jeho hrudi se zkroutilo. Bývaly doby, kdy byla Artemis ještě miminko, kdy byl jedním z mála lidí, kterým Val věřila, že ji nechala u něj. Ale to bylo ještě v době, kdy její rodiče žili. Než se Jackson stal alfou místní pobočky.

Když je oslovil, pokusil se svůj výraz uhladit. „Tvůj strýc by tu měl být co nevidět, aby tě vyzvedl. Chceš…“

„Vrátí se ti zlí muži pro mámu?“ Nejmenší se na něj podívala širokýma očima, stejně hnědýma jako Val. Všechny vypadaly úplně stejně jako ona, až na světlé vlasy, zatímco ona byla bruneta. „Ty s nimi budeš bojovat?“

Kolik toho věděli o tom, co Bratrstvo dělalo proti upírům? Gabriel na ni chvíli zíral a nevěděl, jak na to odpovědět, když vtom uslyšel v hlavním prostoru stanice řev. Gestem naznačil zástupkyni, aby zůstala, kde je, a pak se vydal vstříc Jacksonovi Mastersovi. Přezdívku Tornádo si vysloužil dobře – přišel jako ďábel a byl divoce nepředvídatelný. Byl však chytrý, což z něj dělalo dobrého alfu.

„K čertu, Cunninghame?“ Tornádo na něj zavrčel.

Gabriel protočil oči. Zdálo se, že vztekem ztratil řeč. „Byla v tom nějaká otázka, Mastersi?“

„Pusť okamžitě mou sestru, nebo mi pomoz…“

Za ním se ozvala Ava. „Jacksone!“

Gabriel zaklonil hlavu, aby na ni viděl. Chytila svého druha za paži a varovně se na něj podívala. Gabriel potlačil nutkání se při tom ušklíbnout. Nikdy si nemyslel, že se dočká dne, kdy Jackson Masters dostane na frak, ale tahle drobná žena to zvládla mistrovsky. Jackson vydal tiché zavrčení, ale když Ava ještě víc zúžila oči, přikývl.

„Kde jsou holky?“ zeptala se Ava.

Gabriel gestikuloval. „Jsem si jistý, že na tebe budou mít spoustu otázek.“

Avin černý pohled se teď obrátil na něj. Dupala do odpočívárny a nechala oba muže o samotě. Jackson otevřel ústa a zase je zavřel. Když dívky vyšly ven, jeho postoj změkl.

Rychle k nim přešel a každé se zeptal, jestli je v pořádku.

„Vezmi je domů, k Lily,“ zašeptal Jackson k Avě. „Chvíli to potrvá.“

Ava přikývla a přitiskla se k jeho špičkám, aby ho políbila. „Nebuď idiot.“

Gabriel se ušklíbl. S posledním pohledem Ava a dívky odešly. Zástupce vyšel z odpočívárny a tvářil se ostražitě, takže ji gestem odvedl pryč. „Jdi na obhlídku, Katie. Já to zvládnu.“

Katie se na okamžik zamračila, ale přikývla. Věděla o dohodě, kterou měl s Tornádem, protože sama byla napadena upíry. Jako jediná z celé rodiny přežila a podporovala ho, kdykoli mohla. Pomohlo jí, že to byl právě on, kdo jí zachránil život.

Jakmile Katie odešla, Gabriel se posadil do svého kancelářského křesla. Tornádo zůstal stát a vypadal ještě vražedněji než předtím.

„Co to sakra děláš, Cunninghame?“

„Obviňuji Valarii z držení a prodeje drog. Mám všechny důkazy, které potřebuju.“

Tornádovy rty se stáhly a zavrčel. „To není naše dohoda.“

„Takže nepopřeš, že jsi zatáhl gang do drog? Tvoji rodiče by se za tebe styděli.“

Tornádo udeřil rukama do stolu, ale Gabriel se ani nehnul. „Neopovažuj se mluvit o mých rodičích, jako by tě zajímalo, co chtěli pro gang. Chtěli, abych se stal alfou, ale to ti nezabránilo v tom, aby ses mi kvůli té pozici snažil sám prokousnout hrdlo.“

Gabrielovo zavytí ho překvapilo. Ta rána se přece už dávno zacelovala, ne? „Naše dohoda zní, že pokud upíry neovládneš, a tvoje parta nedělá dobrotu, já tě svrhnu. No, za poslední čtyři měsíce došlo ke třem vraždám, které přímo souvisejí s činností upírů. Nemluvě o tom, že jsi mi neřekl, že teď běhají po městě za denního světla!“

„Za denního světla?“ Tornádovy oči se rozšířily. „Co… Jak?“

Takže to nevěděl. Gabriela to vůči němu vůbec neobměkčilo. „To bys měl vědět ty, Mastersi. Jako Alfa bys to měl vědět dřív, než začnou útočit na tvou sestru a neteře.“

Tornádovi se podlomila kolena. Tvář mu zbělela, jak se chytil okraje stolu. Hlava mu klesla na hruď. Dlouhou chvíli tak stál a Gabriel čekal. Možná to byla rána pod pás, ale musel pochopit, proti čemu stojí.

Konečně Tornádo vzhlédl. „Dostali jsme zprávu, že je tu nový král. Zatím nevíme, kdo to je, ale je velmi agresivní. Zatím jen vůči členům gangu. Mimo území upírů žádná úmrtí, alespoň ne tady, ale v Ivywoodu mají opravdové problémy. Jde o to, že k vraždám dochází jen ve dne. Hrom si myslel, že nový král podplácí lidi, ale jestli upíři chodí i ve dne… to všechno mění.“

„A něco takového potřebuju vědět, Mastersi.“ Gabriel se na židli předklonil a jeho vlk ho pobízel, aby vzal štěně pod krkem a položil ho na zem. „Než to dojde tak daleko, že se ze Stínu stane berserker, tak ji stejně zatknu za ty drogy.“

Jackson zavrčel.

„To mi neříkej. Znáš pravidla. Jdu po tobě, když jsou v tom úmrtí. Drogy zabíjejí.“

„Chci s ní mluvit.“

„To se nestane, Mastersi.“ Tornádo začal znovu vrčet a Gabriel se postavil na nohy. „Opravdu na ni chceš tlačit? Oba víme, že jestli dojde na boj, jeden z nás zemře. Jestli to budu já, ty nebudeš daleko za mnou. Smrt nebo doživotí ve vězení. Takovým otcem chceš být své holčičce?“

Tornádo znovu zavrčel, ale Gabriel viděl, že jeho slova mají požadovaný účinek. Otočil se na patě a beze slova odešel.

***

O několik hodin později, když byla Katie stále na hlídce a Gabriel zíral na nedokončené papíry, které potřeboval odeslat, aby bylo Valino zatčení oficiální, se otevřely dveře na stanici. Prudce vzhlédl a ruka mu okamžitě sjela ke zbrani u boku. Zamračil se, když uviděl, kdo to je. Melanie Seymour v uniformě servírky.

„Co tady děláš?“ zasyčel okamžitě. Tornádo si byl jistý, že stanici sledují lidé. Kdyby si uvědomili, že právě Melanie mu podává informace o jejich novém obchodu s drogami, měla by vystaráno.

„Jsem tady, protože neděláš svou práci,“ křikla na něj. Ruce se jí sepjaly v bok. Měkké hnědé vlasy se jí kroutily kolem ramen a v očích se jí leskly slzy. „Jedna z mých spolupracovnic je v nemocnici, předávkovala se! Viděla jsem toho gangstera, jak odsud odchází. Proč jsi ho nezatkl?“

Gabriel střelil pohledem po celách. Podle toho, jak Melanie křičela, nebylo možné, aby ji Val neslyšela. Jestli nepřestane, mohlo by se to pro ni rychle zvrtnout. „Slečno Seymour, potřebuji, abys ztichla.“

„Neříkej mi, abych byla zticha! Už to trvá dost dlouho. Lidé kvůli tomu mají zničené životy. Jestli s tím nic neuděláš…“

„Já s tím něco dělám. Jednoho z členů gangu mám právě teď v cele,“ zavrčel na ni Gabriel. „Jestli nepřestaneš křičet, bude tě moct identifikovat. Chceš, aby po tobě šli?“

Melaniina tvář při tom zbledla, ale nezastavilo ji to. „V tomhle městě žiju celý život. Vím, že policie s tím gangem nikdy nic neudělala. Jestli nechceš…“

„Já jsem.“ Gabriel začal znovu vysvětlovat, že provedl zatčení, ale než to dořekl, dveře do cely se otevřely.

Val, která vypadala, jako by jí to tu patřilo, v těsných džínách a tílku, které odhalovalo bohatý dekolt, zívla, když vplouvala dovnitř. Její pohled se zaměřil na Melanii, která najednou velmi ztichla a zbledla. Val se zašklebila jako kočka, která se chystá zabít.

„Takže ty jsi ta malá mrcha, která si myslí, že může přejít přes Bratrstvo,“ ušklíbla se Val. „Hm. Máš štěstí, že jsi Avina kamarádka. Měla bys raději zmizet, než tě štěstí opustí, kočičko.“

Gabriel se přesunul mezi ně. I když to udělal, Melanie vyděšeně zapištěla a utekla ze stanice. Val se zasmála. Gabriel na ni zúžil oči, jednu ruku na zbrani. Tohle bylo špatné, že gang ví, kdo je jeho informátor… Pokud však byla Melanie Avina kamarádka, dávalo jí to jistou míru ochrany. Pokud ovšem příliš netlačila na pilu.

„Jak ses dostala z cely?“

Val se usmála. „Nechal jsi ji odemčenou.“

„Ne, já…“ Do prdele. Poté, co po ní hodil lékárničku.

Sáhl po poutech, ale Val byla příliš rychlá. Překonala prostor mezi nimi a praštila ho do hlavy. Před očima mu vířily černé a bílé skvrny. Natáhl ruku, aby ji chytil, a jeho ruka přistála na něčem měkkém, sametovém – Val mu podrazila nohy a jednou rukou mu přišpendlila ruce, zatímco druhou mu zacvakla pouta. Gabriel zasténal, když se otřásl.

„To bylo snazší, než jsem si myslela,“ zamručela Val. Podepřela se na loktech nad ním, když se na ni zadíval. Chtěl jí utrhnout hlavu, chtěl – počkat.

Ne.

To jeho vlk vůbec nechtěl.

Její tělo se k němu tisklo, ty sametové křivky se k němu přitiskly. Trhl rukama, chtěl se jí dotknout, jen aby trhly stolem. Gabriel se otočil, aby viděl, že smyčkou provlékla pouta přes nohu stolu a účinně ho tak přišpendlila na místo.

„Uvidíme se, Cunninghame.“

Teplo jejího těla opustilo jeho. Její pohled chvíli sjížděl po jeho postavě a usmívala se, když se dostala ke stanu v jeho kalhotách. Gabriel zavrčel, ale nebylo to tak zlomyslné, jak by si přál. Val se smíchem opustila stanici a boky se jí hypnoticky pohupovaly při každém kroku.

„Do prdele,“ zamumlal Gabriel, jakmile byla pryč.

Očividně potřeboval navázat spojení. To byl jediný důvod, proč jeho tělo reagovalo tímto způsobem. Jak je to dlouho, co měl naposledy sex? Týden? Víc? Pokud ho Val dokázala srazit a vyvolat takovou reakci, bylo jasné, že má nějaký oves, který potřebují zasít.

Škubl za nohu stolu, ale ta byla přišroubovaná k podlaze. Znovu škubl – nehodlal dopustit, aby se Katie vrátila a viděla ho takhle!