CP - 44. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

DYLAN

 

"Soudě podle toho, jak dlouho jsi tam byla, hádám, že to zabralo?" Řekne Sawyer, když vyjdu ze dveří.

 

Zachvěji se. "Jo."

 

Měla pravdu, bylo opravdu tak snadné přimět Tommyho, aby všechno vyklopil, jakmile jsem ho přesvědčila, že nenávidím Jace a zapojila veškerý svůj… šarm.

 

Možná mu pomohly i prášky proti bolesti, kterými byl sjetý.

 

Nemluvě o jeho velmi omezeném rozsahu pohybu vzhledem k tomu, že má jednu nohu v trakci a na ruce sádru.

 

Sawyer si mě opatrně prohlíží. "Můžeme jít?"

 

Potlačím další zachvění, když si strkám telefon do kapsy džínů. "Určitě."

 

Teď, když mám svůj důkaz, zbývá už jen poslat ho Jaceovi.

 

Na druhou stranu.

 

Mé kroky se zastaví. "Nevadilo by ti, kdybys mě vysadila v pekárně?"

 

"Jasně. Nevěděla jsem, že dnes večer pracuješ.“

 

"Ne. Musím požádat paní Dickinsonovou o laskavost.“

 

***

 

Díky tomu, že paní Dickinsonová posledních pět hodin trvala na tom, že mě naučí péct, je skoro půlnoc, když dorazím k Jaceovi domů.

 

Srdce mi vyletí z hrudi a já položím flash disk a malý košík s kachori na jeho verandu.

 

Nemůžu říct ani udělat nic, co by smazalo jeho bolest, a vím, že vzhledem ke všemu, co vyplulo na povrch, nikdy nemůžeme být spolu.

 

Ale chci, aby Jace věděl, že ta holka, se kterou zadupával kachori na hřišti, když nám bylo jedenáct ...

 

Ho bude vždycky milovat.

 

Každým zlomeným, roztřepeným kouskem svého srdce.