CP - 43. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

DYLAN

 

"Dylan?"

 

Nevím, jak Sawyer věděla, že tu budu, ale na tom nezáleží.

 

Stejně s ní nebudu mluvit.

 

Náhrobek, na který v právě zírám, mi jasně připomíná, že jsem ta nejhorší kamarádka na světě.

 

Ubližuju lidem, kterým na mně záleží. Stejně jako můj otec.

 

Nejlepší bude, když se budu držet dál od Sawyera, Jace a všech, které mám ráda. Navždy.

 

Sawyer toho nenechá a klekne si vedle mě. "Poslední tři dny jsi nebyla ve škole. Zkoušela jsem ti volat a psát, ale neodpovídala jsi.“

 

Protože tě miluji a nechci, abys skončila v hrobě jako Liam.

 

Pročistí si hrdlo a zkusí jinou taktiku. "Mluvila jsem s Colem a Oakleyem ... řekli mi, co se stalo. No, hlavně Cole. Oak věděl jen tolik co já.“

 

Natáhne se po mé ruce, ale já ji stáhnu.

 

"Dylan, to, co se stalo, nebyla tvá chyba."

 

"Pokud tomu upřímně věříš, tak ti Cole asi neřekl všechno," zašeptám a přitáhnu si kolena k hrudi.

 

"Řekl." Věnuje mi malý úsměv. "Vyhrožovala jsem mu, že když to neřekne, propíchám mu pneumatiky na jeho novém autě."

 

Konečky prstů pohladí mramorový náhrobek. "Nevěděla jsem, že Cole měl dvojče."

 

Zavřu oči. Měl.

 

"Jo, no, tohle je kvůli mně."

 

Pokrčí tvář. "To není -"

 

"Přestaň."

 

Nechci, aby obhajovala, co jsem udělala, a říkala mi spoustu sraček, abych se cítila líp.

 

Nezasloužím si soucit.

 

Liam zemřel, protože jsem mu ublížila. Na tom se nikdy nic nezmění.

 

"Jeho oblíbená barva byla zelená," informuji ji. "Miloval zombie filmy a byl tak chytrý, že by se nejspíš stal doktorem nebo vědcem."

 

Kdyby měl šanci.

 

Po tvářích mi stékají slzy, ale ani se nehnu, abych je setřela. "Byl milý a laskavý ... i když ostatní nebyli." Podívám se na ni. "Víš, jak po smrti člověka jeho rodina a přátelé tvrdí, že rozzářil místnost a byl tím nejlepším člověkem, jakého kdy poznali?"

 

Přikývne.

 

"To jsou kecy. Většina lidí nerozzáří místnosti a rozhodně nejsou od přírody nesobečtí a soucitní... ne takoví, jako byl Liam." Otočím se zpátky k náhrobku. "Liam nerozsvítil jen místnost - rozzářil celý svět... dokud jsem mu nezlomila srdce."

 

A teď je vše šedé.

 

"To ne -"

 

"Ananasová pizza byla jeho oblíbené jídlo. Nenáviděl zmrzlinu, protože nenáviděl chlad. Rád snídal palačinky... ale jen první dvě z hromady. Jace ho za to občas prudil, ale mně to vždycky dávalo smysl. Ty další palačinky prostě nejsou tak nadých - “

 

"Dylan, proč -"

 

"Protože to není o mně."

 

Je to o Liamovi. A jestli chce, abych mluvila, tak o něm.

 

"Tohle si nemůžeš dál dělat." Opře si hlavu o mé rameno. "Není fér se trestat se za to, že jsi neopětovala jeho city. Nemůžeš si pomoci, do koho se zamiluješ.“

 

Záchvěv bolesti mi prořízne hruď. "Nikdy jsem nevěděla, že to tak cítí... byli jsme přátelé." Hřbetem rukávu si otřu slzy. "Pořád myslím na to, jak musel být šťastný, když jsem souhlasila, že s ním půjdu na ples... a pak ..."

 

Zjistil, že jsem zamilovaná do jeho bratra.

 

A zabil se.

 

Protože si myslel, že ho využívám.

 

"Podle Colea Liam přiměl Jace, aby ti slíbil, že ti to neřekne, dokud nebude připravený, takže není možné, abys to věděla."

 

"Na tom, jestli jsem to věděla, nebo ne, už nezáleží. Konečný výsledek je pořád stejný."

 

Je pryč... a už se nikdy nevrátí.

 

"Záleží na tom." Její hlas změkne. "Liama jsem neznala, ale tebe ano. Nejsi ten typ člověka, který by někomu úmyslně ubližoval nebo ho využíval." Chytne mě za ruku. "To, co se stalo Liamovi, byla strašná tragédie. Tohle říká někdo, kdo byl šikanován a odmítnout spoustou kluků, do kterých byl blázen, Liamova smrt není tvůj kříž, který bys měla nést.“

 

Strčí mi pramen vlasů za ucho. "S ním se toho dělo víc." Smutek se ji vryje do rysů. "Cole říkal, že Liam bojoval s depresemi a ve škole ho léta šikanovali." Otočí se k náhrobku a jemně přejede prstem po andělíčkovi vedle jeho jména. "Liam nechtěl chodit do poradny a jeho otec na to netlačil. Nejsem psychiatr, ale jsem si jistá, že to sehrálo velkou roli v tom, co se stalo.“ Její hlas klesne na šepot. "Potřeboval pomoc, ale nedostalo se mu ji."

 

Mé vnitřnosti se zkroutí. "To jsem nevěděla."

 

Věděla jsem, že ho šikanovali, ale Liam se nikdy netvářil, že by ho to tolik trápilo.

 

Alespoň ne přede mnou.

 

To nezmírni pocit viny, který cítím, ani mou vinu za jeho smrt, ale dává to některé věci do perspektivy.

 

"Někteří lidé to skrývají lépe než jiní." Chytne mě za ramena. "Podívej, jestli mě nechceš poslouchat, poslechni Liama."

 

"Jak? Je mrt- “

 

"Ano, ale pořád tě miloval. Což znamená, že věděl, že jsi dobrý člověk.“ Její hnědé oči změknou. "Jsi dobrý člověk."

 

"Opravdu si to myslíš?"

 

Protože já už se tak sakra necítím.

 

"Vím to." S úsměvem mě obejme. "Věř mi, nebudeš mít problém projít nebeskou bránu. A až se ti to podaří, Liam na tebe bude čekat s otevřenou náručí.“

 

Tíha v mé hrudi je trochu lehčí. Bože, v to doufám.

 

Dala bych cokoli za to, abych vymazala, co se stalo.

 

Když se oddělíme, napadne mi myšlenka. "Bianca se zmínila o něčem, co se týkalo mě a Tommyho... tehdy mi to nedávalo smysl, a abych byla upřímná, nedává mi to smysl ani teď." Otřu si ruce o džíny. Nejsem si jistá, jestli mi Tommy o Liamově smrti lhal záměrně, nebo jestli to byla fáma, kterou zaslechl, ale od té doby mám v útrobách divný pocit.

 

"Můžeš se nějak zeptat Colea, co tím Bianca myslela? Já bych se zeptala, ale nechci obtěžovat - “

 

"Nikdo ti to neřekl?"

 

"Neřekl co?"

 

Zamračí se a vstane. "Přísahám, že polovina světových problémů by byla vyřešena, kdyby se lidé jen naučili komunikovat -"

 

"Sawyer," přeruším ji, než odbočí o tématu. "Pověz mi, co víš."

 

Přikývne. "Fajn. Dobře ... ehm ... takže ... ve zkratce, Tommy to na tebe narafičil tak, aby vina za tu podělanou věc, kterou udělal, padla na tebe. Alespoň to je můj výklad.“ Začne přecházet sem a tam. "Podle toho, co jsem pochopila, Tommy přivedl Liama do kumbálu uprostřed tance... protože chtěl, aby viděl, jak se s Jaceem líbáte. A když pak Liam s pláčem utekl zpátky do tělocvičny... začal si ho přede všemi dobírat.“

 

Zvednu se. "Cože?"

 

To není podělaná věc, kterou udělal, to je strašná věc.

 

Svrašti obličej. "Je to ještě horší."

 

Žaludek se mi svine. "Jak moc horší?"

 

Přestane chodit. "Je zřejmé, že když se Jace několik dní po Liamově smrti setkal s Tommym, Tommy mu řekl, že jsi přišla s plánem, jak využit Liama abys ublížila Jaceovi, protože vzal na ples Britney."

 

Pobouření mě zastaví na místě. "Ten prolhaný sráč."

 

Šla jsem na ples s Liamem, protože to byl můj přítel, ne abych se pomstila Jaceovi. A určitě bych nikdy nevymyslela plán, jak jednomu z nich ublížit.

 

"Cole říkal, že Tommy byl velmi přesvědčivý. Dokonce i on tomu věřil... až donedávna.“ Sawyer zalomí rukama. "Dokážu si představit, že to pro ně všechny bylo těžké období. Zármutek může způsobit, že je těžké vidět les skrz stromy.“

 

Není, vím to.

 

"To asi vysvětluje, proč mě Jace tak nenávidí."

 

Být v mé blízkosti se rovnalo tomu, jako bych mu znovu a znovu rvala kusy srdce.

 

Není divu, že vypadal tak nešťastně, když jsme…

 

Zase mě bolí dýchat. "Všichni si myslí, že jsem..." V hrdle se mi zadrhne bezmoc. "Neublížila jsem Liamovi úmyslně."

 

"Já vím."

 

"Ty jo, ale oni ne. A já nemám ponětí, jak to dokázat, když všichni věří Tommyho historce a já tu nebyla, abych se bránila."

 

Tvář jí zjihne. "Kdo říká, že to teď nemůžeš udělat?"

 

"Nemám ponětí, jak je to po takové době možné."

 

"Chápu, co říkáš, ale ..." Vidím, jak se se ji v hlavě protáčejí kolečka. "Počkej ... Tommy přece neví, že znáš pravdu, ne?"

 

Vzhledem k tomu, že mi očividně lhal o Liamově smrti, řekla bych, že ne. "Ne. Pokud vím, tak ne.“

 

Kousne se do spodního rtu. "A naposledy jste se viděli v přístavu, když jsi to s ním ukončila?"

 

Nevím, kam tím míří, ale věřím jí, takže budu sledovat její myšlenkový pochod. "Technicky vzato to bylo na fotbalovém zápase, když mu Jace nakopal zadek, ale nemyslím si, že mě viděl -"

 

"To je skvělé."

 

Znovu začne přecházet sem a tam.

 

"Hm ... Sawyer. Mohla bys mi to vysvětlit?“

 

Zvedne prst. "Dej mi vteřinku."

 

O chvíli později přestane chodit a povzdechne si.

 

Nevím, co si mám myslet o jejím výrazu, když se na mě podívá.

 

"Nebudu ti lhát. Můj nápad je totálně v prdeli, nechutný ... a špatný ve všech směrech, ale poskytne ti hmatatelný důkaz.“

 

To napětí mě zabíjí. "Jsem jedno ucho. Řekni mi, co mám udělat.“

 

"Půjdeš do nemocnice a svedeš Tommyho."

 

Jo, je to oficiální. Přišla o rozum. "Cos to řekla?"

 

"Tommy je tebou posedlý. Vsadím se, že když tam půjdeš a použiješ svoje kouzlo ... můžeš ho přimět, aby se přiznal a nahrát si to na telefon.“

 

Netuším, o jakém kouzlu tady mluví, ale v tuhle chvíli jsem ochotná udělat cokoli, takže to stojí za pokus.

 

Popadnu kabelku ze země. "Opravdu si myslíš, že to bude tak snadné?"

 

"Děláš si legraci?" Prstem naznačí zip nahoru a dolů. "Viděla jsem, s čím pod tím pracuješ. Věř mi, bude to hračka.“ Zatáhne mě za paži. "Měli bychom jít, než skončí návštěvní hodiny."

 

"Počkej."

 

Skloním se dolů a přejedu palcem po Liamově jménu.

 

Moc mě mrzí, že jsem ti ublížila.

 

Otočím se k odchodu, ale na nose mi přistane modrý motýl.

 

Sawyer se usměje. "Moje babička mi říkávala, že motýli se objevují, když jsou blízko andělé."

 

Emoce mi ucpou hrdlo, když motýl zamává křídly a přelétne k Liamovu náhrobku.

 

Její babička měla pravdu.