WFB - 17. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Kačka

Dom

Teď už se mnou Beth žije dva týdny. Nikdy se do bytu nevrátila. Vyděsilo ji jen pomyšlení, že tam Victoria je, že spolu tak dlouho žili, zatímco Victoria spřádala a realizovala své ďábelské plány. Neviním ji.

Jax s Claire sbalili všechno, co Beth měla, většinou oblečení a bo-ty z druhé ruky od Claire a Mii a přivezli to ke mně. Beth si promlu-vila s Riverem o tom, co se stalo toho dne, kdy byla skoro unesena a přidala ještě nějaké informace o Victorii. Můj ptáček byl statečný a odpověděl na všechny otázky. Udělala maximum, aby pomohla, ať už potřebovali cokoli.

Zasvětil jsem Beth do světa Amazonu a do pár dalších stránek, kde může objednávat a má dívka dělá vše pro to, aby naplnila náš domov vším, co chce. Nejprve mě žádala o souhlas při každém ná-kupu, ale poté, co jsem ji několikrát ujistil, že ji důvěřuju a peníze nejsou problém, stala se sebevědomější v objednávání toho, co po-třebovala, aby z našeho domu udělala domov.

Mezi studiem na srovnávací test a výzdobou domu byla posled-ních pár týdnů dost zaměstnaná. Poslední dva týdny jsem byl doma a uzdravoval se po naléhání Jaxe. Normálně bych se s ním hádal – jak jsem řekl, utrpěl jsem mnohem horší zranění a byl jsem zpátky v klubu během pár dní, ale to bych přišel o čas strávený s Beth. Mys-lím, že věděl, že to taky potřebuju.

Moje volno od klubu končí dnes, protože máme první setkání s kontaktem od policajtů. Nechci Beth opustit, ale vím, že dnes mu-sím být v klubu. Rozumí tomu, i když je smutná, že mě vidí odcházet. V očích ji vidím záblesk rošťáctví. Uvažuju, co pro mě chystá, až se vrátím domů.

Ale teď není čas nad tím přemýšlet. Náš kontakt se brzy objeví.

„Zkurvení policajti.“ Zabručí Slash. „Doufám, že ten chlápek není čurák. Nemůžu vystát policajty, kteří chodí a naparují se jako nějací alfa samci.“

Je zřejmé, že stále není rád, že musí být hlavní osobou, která bu-de komunikovat s naším kontaktem.

„Sklapni,“ zavrčí River.

„Nemůže to být tak zlé, ne?“ Zeptá se Carter.

„To bys nepochopil. Zdrhám před policajty celý život a teď jsem ten, kdo by jim měl pomáhat?“

„Oni nám také pomáhají, Slashi. Neposer to.“ Řekne mu River a dá mu záhlavec, jako by byl neposlušným teenagerem.

Myslím, že v mnoha ohledech je. Jasně, může být nezralý, ale je zábavný a živý a my jsme banda zadumaných urostlých chlápků, takže mít ve své blízkosti někoho, jako je Slash je pro nás dobré. River to ví, ale také ví, že někdo ho musí držet v lajně. V Chaosu máme choulostivý ekosystém.

Přední dveře se prudce otevřou a dovnitř vejde malá Latinoame-ričanka s vlasy staženými do pevného drdolu. Na tváři má přísný výraz, který říká „nevyjebávejte se mnou.“

Zasměju se, když uvidím její služební opasek a uniformu.

„Nemyslím si, že budeš mít problém s mužským alfa policajtem, Slashi,“ uchechtnu se.

Očekávám nějakou chytrou poznámku z jeho strany, ale nic nes-lyším. Když se otočím a podívám se na něj, intenzivně zírá na ženu. Poznávám ten pohled. Přivlastňovací. Dominantní. Zoufalá touha.

Policajtka projde kolem nás, ramena stažená, hlavu vztyčenou. Tyčíme se nad ní, ale ona neukazuje strach. Ona neustoupí.

„Jsem Kennedy,“ řekne věcně. „S kým budu dělat na odstranění těch zkurvysynů z Devil´s Knights?“

River se šklebí.

Jax se uchechtne.

Slash jí vypaluje díru do hlavy, jako by ji chtěl přinutit, aby se na něj podívala.

Bouchnu ho do zad, doufal jsem, že ho dostanu z toho okouzlení, který na něj seslala. Zakašle a natáhne k ní ruku, aby si s ní potřásl. Nikdy jsem ho neviděl, že by si s někým potřásl rukou. Je to tak for-mální. Takže… ne jako Slash.

Kennedy těká očima mezi jeho rukou a tváří, zas a znovu. Nako-nec ji uchopí a pevně ji stiskne. Slash si ji přitáhne k sobě a věnuje jí svůj nejkouzelnější úsměv. Ten samý, který jsem ho viděl používat na nespočet jiných žen.

Policajtka zvedne druhou ruku a jednu mu vrazí, což mě i ostatní rozesměje.

„Hezky si ho nech v kalhotách, debile,“ vyštěkne.

Slash se na ni jen ušklíbne, což ji ještě víc naštve. Och, jo. Bude zábava tohle sledovat.

„Začněme, můžeme?“ Zapojí se River a sníží napětí vším, co mu-síme projít.

Všichni vejdeme do zadní místnosti. Oči všech jsou upřeny na Kennedy a Slashe, jako bychom čekali na nevyhnutelné. Zdá se, že jsou všichni v obraze, kromě Kennedy. Chudáček holka neví, kam se řítí.

***

O čtyři nesnesitelně dlouhé hodiny později jsem na cestě domů k Beth. Dobře, schůzka nebyla tak špatná, ale každá minuta strávená bez Beth je jako hodina. Chybí mi.

Vejdu do domu a uvidím Beth studovat u jídelního stolu. Jsem na ni strašně hrdý, že chce složit srovnávací zkoušky a být lepší kvůli sobě. Vzhlédne a usměje se na mě. Přísahám, že je každým dnem krásnější. Můj anděl vypadá, jako by zářil. Nemůžu si pomoct a zvednu ji do náručí, jakmile se k ní dostanu.

„Hej!“ Zaječí.

Umlčím ji ústy, dokud nezasténá.

„Chyběla jsi mi,“ řeknu s úsměvem a sleduju, jak se uklidní.

„Wow, taky jsi mi chyběl. Možná budeš muset odcházet častěji, pokud to bude znamenat, že mě budeš takhle líbat.“ Škádlí mě.

„Zlato, takové polibky můžeš mít kdykoli chceš.“

Abych dokázal svá slova, znovu ji políbím, dokud se neodtáhne kvůli vzduchu.

„Dobře, dobře, odvádíš moji pozornost.“ Hubuje mě.

„Och, jo?“ Koušu jí krk.

„Neeee,“ napůl protestuje, napůl zasténá. „Myslím to vážně. Musím ti ukázat pár věcí.“

„Mmm, vsadím se, že ano,“ zamumlám ji do kůže.

„Dome!“ Chichotá se. „Dej mě dolů, ať ti můžu ukázat, na čem jsem pracovala!“

Nespokojeně zavrčím, ale pustím ji dolů s příslibem, že později  dokončíme, co jsem začal.

„Dobře,“ začne. „Takže do jisté míry jsi mi dal volnost v zařizování domu. A díky Amazonu už mám hodně věcí, ale chci od tebe ještě nějaké nápady, než udělám cokoli dalšího.“

„Víš, že ti důvěřuju. Mluvili jsme o tom.“

„Dobře, dobře. Řeknu ti, co jsem vymyslela pro každý pokoj a ty mi pak můžeš říct svůj názor.“

Nečeká na moji odpověď, prostě mě vezme za ruku a táhne za sebou. Usměju se, jak se teď se mnou cítí pohodlně a tak sebevě-domě, že mi řekne, co chce.

„Dobře, takže nejprve kuchyň. V podstatě v ní nic nemáš, což jsem napravila. Nemáš zač,“ škádlí mě.

Pak pokračujeme do obývacího pokoje, pak do hlavní ložnice. Vy-práví mi o maličkostech, nad kterýma přemýšlí a zatímco oceňuji, že jsem do toho zasvěcený, zdá se to jako drobnosti, nic velkého.

Otočíme se k ložnici pro hosty a její úsměv se rozšíří, i když se to snaží skrýt. Beth otevře dveře do prázdné místnosti a vejde dovnitř.  Jdu těsně za ní, obejmu ji kolem pasu a přitáhnu k hrudníku. Opřu bradu o její hlavu a rozhlédnu se po prázdném místě.

„Tak co jsi vymyslela pro tuto místnost, ptáčátko?“

Zhluboka se nadechne.

„No… o téhle místnosti jsem přemýšlela jako o… dětském poko-ji.“

Beth se mi otočí v náruči a vzhlédne ke mně, nervózně se kouše do spodního rtu.

Mozek mi na chvíli vypne. Říkala dětský pokoj? Znamená to, že…

„Ty jsi těhotná?“

Přikývne a dívá se na mě s vlhkýma očima. Celý svět se mi naklá-ní na stranu, srdce se mi pevně svírá a překypuje takovou láskou. Budu zasraný táta. Ta nejúžasnější žena, jakou jsem potkal, bude mámou. Nemůžu mluvit.

„Jsi naštvaný?“ Její ruce okamžitě přejdou neexitující hrbolek na břiše.

Ukážu jí svými činy, jak moc to pro mě znamená, protože tyto no-vinky mě zanechaly beze slov. Uchopím její obličej oběma rukama a skloním hlavu, abych ji něžně políbil. Polibek je plný lásky, oddanos-ti, příslibů a celoživotních vzpomínek.

Líbám ji na krk, pak pokračuji níž k hrudi a pak si před ní kleknu a umisťuju sladké polibky na bříško.

„Je tam moje dítě,“ zašeptám v úžasu.

„Jo,“ tiše se zasměje. Prsty mi pročesává vlasy.

Opřu čelo o její bříško a držím ji blízko u sebe.

„Bože, tak moc tě miluju, Beth. Tebe a naše dítě. Slibuju, že vás oba budu chránit a budu tím nejlepším tátou a manželem.“

„Manželem?“ Vypískne.

Zvednu hlavu a usměju se na ni.

„Ještě jsem tě nepožádal, ptáčátko?“ Ušklíbnu se.

Zavrtí hlavou a oči má doširoka otevřené.

„Och, no v tom případě…“ sáhnu do kapsy pro prsten, který se-bou nosím všude už dva týdny a čekám na ten správný okamžik. Beth už má slzy v očích a to jsem se ještě nedostal k té nejlepší čás-ti.

„Beth –“

„Ano!“ Prakticky zakřičí.

„Počkej, ještě jsem se ani nezeptal!“ Směju se.

„Ach, správně. Tak do toho,“ řekne netrpělivě.

Bože, tak moc ji miluju. Rád ji vidím, jak vylézá ze své ulity a po-pichuje mě.

„Beth. Moje malé ptáčátko. Tak moc tě miluju. Když jsem poprvé pohlédl do tvých modrých očí, věděl jsem, že jsi to ty. Nevzala jsi mi jen dech, otevřela jsi mi hruď a přivedla mé srdce k životu. Od té doby každý den jsem tě sledoval, jak se stáváš silnější. Viděl jsem tě v tvých dobrých i zlých dnech a každý jeden jsem tě miloval, i když jsem to musel nejdřív dělat zpovzdálí. Když jsem tě viděl, jak se vy-pořádáváš se svými démony v soudní síni, věděl jsem, že už nemůžu čekat ani vteřinu, abych byl s tebou.“

Beth stékají slzy po tvářích a do prdele s tím, jestli slzy necítím i na svých tvářích, ale potřebuju to dokončit.

„Vím, že už jsi souhlasila, ale nech mě ti říct, na co říkáš ano, jo?“ Zasměje se skrze slzy a přikývne, padne na kolena, takže jsme tváří v tvář. „Bože anděli, jsi tak krásná. Slibuju ti, že ti každý den budu připomínat, jak jsi silná, sexy, žádoucí. Slibuju, že ti připome-nu, jak používat křídla, když na to zapomeneš. Slibuju, že tě budu vždycky opatrovat, tebe i naše dítě. Kruci, nikdy jsem si nemyslel, že budu táta, nebo manžel, ale Beth –“

Obejme mě a slíbává slzy, které mi tečou po tvářích. Beth si opře čelo o mé a nadechne se pro uklidnění.

„Dome, věř tomu, nebo ne, miluju tě od prvního okamžiku, kdy jsi mě držel v náručí.“ Po jejím přiznání mi stékají po tvářích další slzy. Předpokládám, že jestli je někdy správný čas brečet, tak je to ve chvíli, když ženu žádáš o ruku poté, co ti oznámila, že budeš otec. „Tehdy jsem na tebe ještě nebyla připravená, ale stejně jsem tě milovala. Nikdy jsem si nemyslela, že bych tě mohla být hodna, ale byl jsi se mnou vždy tak trpělivý. Něžný. Zprvu jsem se cítila jako bych nezapadala, bylo toho na mě moc, ale ty jsi to šílenství nechal zmizet, kdykoli jsi byl poblíž. Tehdy jsem to nevěděla, ale byl jsi mým domovem. Jsi. Vždycky tě budu milovat. Děkuju, že jsi na mě počkal.“

Ve chvíli, kdy končí, už oba bulíme jako želvy. Navléknu jí prsten na prst a hlasitě ji políbím, čímž stvrdíme naše sliby. Beth se podívá na prsten a zalapá po dechu, zatímco jí po tvářích kanou další slzy. Od právníků jsem dostal nazpět prsten její matky. Být v motorkář-ském klubu má své výhody. Dal jsem ho jednomu z kluků v klubu, který se věnuje sváření. Byl schopný ho zmenšit. Potom jsem ho do-nesl ke klenotníkovi, aby do něj vsadil diamant. Ten jediný. Znám své ptáčátko a vím, že by jí bylo jedno, jak je ozdobený. Doufám, že jsem udělal dobře a že si nebude myslet, že jsem zničil prsten po matce.

„Och můj Bože, je to…och, Dome, je perfektní. Já… jak…?“

Znovu mě políbí. Jsme hotový nepořádek plný slz, sladkých polib-ků a štěstí. Kdo by si pomyslel, že život může být tak dobrý? Beth nakonec se smíchem přeruší polibek. Nasávám její štěstí a kladu polibky po celé roztomilé tváři. Je toho tolik, co je třeba pojmout, ale všechno je dobré.

„Budeme mít dítě,“ chichotá se.

„Kurva jo, budeme,“ zakřením se.

„Budeš si muset dávat pozor na pusu, víš.“

„Hmm… myslím, že svoji pusu budu muset využít lepším způso-bem, hm?“

Beth vyzývavě pozvedne obočí. Nikdy jsem necouvl před výzvou. Proto ji jemně položím na podlahu a prolíbávám si cestičku dolů jejím tělem. Nejprve se směje, ale pak zasténá, když jí zvednu šaty a skousnu pás kalhotek.

Kroutí zadkem a zvedá ho, aby mi pomohla s jejich sundáváním.  Pracuju rychle, pak se nad ní plazím, znovu jí políbím a pohladím každý centimetr jejích úst.

„Zvedni se na ruce a kolena, zlato. Budeš se cítit dobře.“

Tváře se jí zbarví do růžova. Líbí se mi, že se stále červená, i po všech těch nemravnostech, které jsme už dělali. Beth udělá, o co jsem ji požádal a krásně se mi vystaví. Líbám ji na krk, mezi lopatky a dolů po páteři. Kousnu jí do jedné krémově zbarvené půlky a pak do druhé. Trochu nadskočí, díky čemuž se zasměju.

Roztáhnu jí půlky doširoka a zírám na šťavnatou kundičku. Už je pro mě mokrá, vzrušení jí stéká po vnitřní straně stehen. Nemůžu se dočkat další vteřiny. Ponořím se mezi její nohy a pojídám jí zezadu.

Beth šokovaně vykřikne, a pak se ke mně přitiskne, krmí mě dychtivou kočičkou. Olíznu jí od klitorisu až k zadku a lížu malé růžo-vé poupě.

„Ach,“ vykřikne překvapeně. „Ochhh…“ lapá po dechu, zatímco jí pojídám zadeček.

„Líbí se ti to, anděli? Když ti strčím jazyk do zadku?“

„J-jo, Kristepane, Dome…“

Spokojeně zavrčím, olizuju každý centimetr a saju šťávičku. Zkur-vený Bože, nikdy si nezvyknu na její chuť. Vůni. Je tak návyková. Po-každé, když jí piju je to lepší, než předtím.

Brzy se udělá a zaplaví mi ústa a já spolknu každou kapičku.

„Dome! Ano, ano, ach Bože, ne… nepřestávej.“

Párkrát jí olíznu klitoris a vytáhnu z orgasmu všechno, co se dá. Zatímco se stále vzpamatovává, strhnu si tričko a rozepnu kalhoty, posunuju je dolů, dokud neosvobodím péro.

Nedám jí čas na zotavení, než do ní vrazím hluboko ptáka. Oba vykřikujeme, zatímco se spojujeme znovu a znovu. Sevřu jí boky a buším do ní tvrdě a rychle, dokud necítím, jak se kolem mě její kun-dička vlní. Cítím se v ní tak skvěle, ale ještě nedovolím, aby to skon-čilo. Zatnu zuby, abych se neudělal. Ještě ne.

Vysunu se z ní a jemně jí převalím, aby ležela na zádech. Beth automaticky rozevře nohy, aby můj penis mohl vklouznout domů. Položím předloktí po obou stranách její hlavy a pomalu a hluboce jí políbím, zatímco stočím boky. Miluju se se svou snoubenkou a mat-kou mého dítěte. Přeruším polibek, abych se na ní mohl podívat pokaždé, když narazím až na čípek. Perfektně do sebe zapadáme.

Orgasmus, jenž jsem zadržoval, se zuřivě vrací zpět a já cítím, že je také blízko. Nikdy neprolomíme oční kontakt. Udržuju stálé tem-po, cítím každý centimetr poslední kundičky, kterou budu kdy mít.

„Dome,“ zašeptá, zatímco nachází své uvolnění. Sleduju její oči a vidím, jak nad ní přebírá kontrolu potěšení. Vidím ten okamžik, kdy se to stane, rozšiřují se jí zornice a mělce dýchá. „Udělej se se mnou,“ prosí.

A tak se taky stane.

Naplňuji ji s jejím jménem na rtech. Třesu se emocemi, neočeká-vanou sílou orgasmu a příslibem budoucnosti. Naší budoucnosti.

Když se oba vzpamatujeme, vezmu jí do náruče a držím blízko při sobě, oba jsme nazí na podlaze v už brzy dětském pokoji.

„I tak se dá pokřtít dětský pokoj, což?“ Zachichotá se.

Usměju se.

„Dej mi deset minut a můžeme ho pokřtít znovu,“ zašeptám jí do ucha.

„Mmmm, ano prosím.“ Beth zdůrazní svá slova tak, že se mi otře malým sladký zadečkem o ptáka, který sebou zaškube potřebou.

„Jsi dokonalá, ptáčátko. Tak moc tě miluju.“

„Taky tě miluju, Dome. Nemůžu se dočkat, až budeme mít všech-ny naše děti.“

No sakra, díky té myšlence je mé péro okamžitě tvrdé. Přehodím si její nohu přes klín a vklouznu do mokrého tepla. 

Jednou rukou jí chytnu za kundičku. „Moje,“ zašeptám, zatímco kloužu dovnitř a ven.

„Tvoje,“ souhlasí.

Jednu ruku položím na její bříško. Nemůžu se dočkat, až uvidím, jak se zakulacuje naším dítětem. Roztáhnu prsty, držím ji blízko, otočím boky a vklouznu hluboko do ní.

„Moje,“ zašeptám znovu.

„Tvoje.“

Rukou překryje mojí a proplete naše prsty.

„Můj,“ řekne.

„Zasraně tvůj, ptáčátko.“

Společně vyvrcholíme a je to dokonalé.

Konec

Tak doufám, že se vám kniha líbila stejně jako mě. Ráda bych znovu poděkovala za skvělou práci své korektorce Kačce a dále se můžete těšit na další díl kluků z Cody :) 

Vaše Lusesita