Tormented - 3. kapitola

 Překlad, kor.: Tým

Eva

„Budu mít malé zpoždění. Omlouvám se, toto těhotenství mi dává zabrat. Už několik dní mi je nevolno, nesnáším to.“ Jade zněla unaveně a ne úplně jako její normální energické já.

Přitiskla jsem si telefon pod bradu a zapnula si horní knoflík na džínách. „Poslouchej, zlato, pokud bys šla raději jiný den, jsem s tím v pohodě. Odpočívej a dej se so pořádku.“

Otočila jsem se, abych si viděla zadek v zrcadle. Né tak špatné. Tyto džíny byly mé oblíbené a přála jsem si, abych si koupila desatery, když byly v prodeji, protože tyto byly už trochu onošené. Jakmile jsem našla něco, co se mi opravdu líbilo, obvykle ukončili výrobu, což mě přivádělo k šílenství.

Jade se zasmála. „Sakra to ne. Byla jsem pár dní zavřená a umírám, abych se na chvíli dostala ven. Neexistuje nic jiného, než nakupování, co by mě přimělo zapomenout na vlastní starosti a pobavit se. Budu tam za třicet minut.“

„Pokud si jseš jistá, bylo by to úžasné. Tato událost, na kterou mě Harrison pozval, je důležitá, takže potřebuji pomoc s nalezením dokonalých šatů.“

Při povídání jsem si učesala vlasy a přitiskla si telefon pod bradu, abych si je svázala do ohonu. Protože to byl můj den volna, měla jsem uvolněnou náladu a místo elegantního oblečení, které obvykle ve všední den nosím, jsem zvolila ležérní vzhled.

„Jsem vděčná za to, že nemusím zkoušet večerní šaty s tímto dětským hrbolem. Ale pomůžu něco najít tobě. Máš na mysli něco konkrétního?“ Od té doby, co jsme začaly mluvit o nakupování, zněla Jade už mnohem lépe.

Pokrčila jsem rameny a strčila nohy do bot. „Ne, fakt ne. Až je uvidím, budu vědět, že jsou to ty správné šaty.“ Na rozdíl od svého obvyklého dobře organizovaného já jsem nechala nakupování šatů na poslední chvíli. Něco na tom, že půjdu s Harrisonem na tuto slavnost, mi vadilo, ale nedokázala jsem přesně říct co.

Jade se zasmála. „Ach, drahoušku, to znamená, že si musím obout pohodlné boty, hm?“

„To zní jako dobrý nápad, pokud nechceš mít puchýře. Já mám na sobě jen džíny a boty bez podpatků, takže se oblékni tak, abys zvládla nákupní maraton.“

„Okej. A víš, že musím často jíst? Tato továrna na dítě vyčerpává veškerou moji energii.“

Politovala jsem ji a zasmála se. „Zarezervovala jsem stůl na tvém oblíbeném místě se všemi těmi zdravými saláty. Doufám, že se nestanu vegetariánkou, až otěhotním.“ Při té myšlence jsem se otřásla.

„Hmmm,“ zabručela Jade. „Je to divné, ale nesnesu ani vůni masa. Chudák Ryder. Pokud chce steak, musí si jít ven, aby si ho mohl dát.“

Zasmála jsem se obrazu Rydera, žijícího na zelenině, v mé hlavě. Byl to pravý maso-a-brambory muž a neviděla jsem, jak se dobře vyrovnává se svým oblíbeným zdrojem bílkovin. Udělala jsem si mentální poznámku, abych mu příští týden zavolala a pozvala ho na nejšťavnatější steak v LA.

Milovala jsem čas strávený s ním; ten muž mě nikdy nepřestal udivovat svými příběhy, které jsem obvykle nasávala a nechala většinou mluvit jeho. Když jsem poznala, jak odlišné bylo jeho dětství od mého, probudilo to ve mně silné city a pomohlo mi to pochopit svého nevlastního bratra o něco lépe.

S Jade jsme se rozloučily a ukončily hovor. Než jsem popadla kabelku, abych odešla, stříkla jsem na sebe trochu parfému a nanesla lesk na rty.

Jakmile jsem za sebou zamkla dveře, telefon znovu zazvonil. Myslela jsem si, že je to Jade, protože mi zapomněla něco říct nebo si to možná rozmyslela, takže jsem přijala hovor, aniž bych zkontroloval displej.

„Ahoj,“ odpověděla jsem vesele, když jsem scházela dolů do garáže. To byl jeden ze způsobů, jak jsem zůstala fit – vyhýbáním se výtahům. Pokud jsem nebyla s Harrisonem. Z jízdy výtahem s ním se stalo dobrodružství.

Nasála jsem dech, když to byl jeho hlas, a ne Jadein, který jsem uslyšela. „Ahoj krásko. Dnes ráno zníš vesele. To musí být proto, že tě můj pták včera v noci potěšil.“

Odfrkla jsem si. „Harrisone, jsi posedlý svým zatraceným ptákem.“ Došla jsem do přízemí, vydala se k autu a kliknutím na dálkovém ovládání odemkla dveře. Hlavou mi procházely obrazy předešlé noci, musela jsem stisknout stehna k sobě, abych zastavila mravenčení, které se tam usadilo. Jak je možné, že mě dokázal vzrušit jen několika domýšlivými slovy?

„Ano, jsem. Ale jen kvůli tobě. Můj pták je posedlý tím, aby byl uvnitř tebe.“ Zasmál se, tiše a sexy. „Vsadím se, že tvoje kalhotky jsou právě teď vlhké.“

Tisknutí stehen k sobě nefungovalo a on mě znal dost dobře, aby to věděl. „Poslouchej, krasavče, jsi špatný, špatný policajt. Jsem na cestě ven, abych se setkala s tvou sestrou na nákupy a oběd. Takže přestaň mluvit špinavě.“

„Nevadí, když se k obědu přidám ke svým dvěma nejoblíbenějším ženám na světě?“

Na rande jsem se neoblékla, a kromě toho jsem chtěla slyšet Jadeiny svatební plány, o kterých jsem si byl jistá, že budou Harrisona nudit k smrti.

Předstírala jsem šok. „Co? Myslela jsem, že ses oženil se svou kariérou. Je všední den, myslela jsem, že budeš šíleně zaneprázdněn.“ Škádlil jsem jen napůl.

„Jsem, ale vždy si můžu udělat čas, abych tě viděl. A Jade, samozřejmě.“ Padlo mezi námi ticho. „Chybíš mi, Evo. Dovol mi poobědvat se svými dívkami.“

Polkla jsem hrudku v krku.

Chybím mu, i když mě viděl včera v noci? Slyšet ho říkat sladké věci pomotávalo hlavu. Když byl typickým alfa mužem, mohla jsem s ním jednat mnohem jednodušeji.

„Hm,“ zastavila jsem se, „budeme mluvit o svatebních věcech a dalších dívčích záležitostech. A budeme vegetariánky.“ To ho určitě vyděsí.

„Dal jsem si k snídani svá tři vejce a slaninu. Můžu být vegetarián, pokud jím budeš i ty.“ Harrison věděl, že nedokážu odolat výzvě.

Nastartováním motoru auta se telefon přepnul na Bluetooth. „Zavolej Jade a uvidíš, co ona na to. Pokud je to v pořádku, dá ti adresu, kam jdeme.“ Vycouvala jsem ze svého parkovacího místa a položila nohu na plynový pedál, takže kola na hladkém betonu zapištěla.

„Nutíš mě na všem zapracovat. To je na tobě tak zasraně sexy, Evo.“

Nemohla jsem si pomoct a hrdelní smích mi unikl ze rtů.

„Ciao, bejby. Překvap mě,“ řekla jsem, když jsem ukončila hovor a vklouzla do provozu.