Tormented - 25. kapitola

 Překlad, kor.: Tým

Harrison

O tři dny později

Po další bezesné noci jsem se vplahočil do kanceláře a nechal jsem si nasazené sluneční brýle, abych zmírnil do očí bijící světlo. Hlava mi bušila jako svině.

„Vypadáš jako hovno,“ řekl Callahan, můj šéf, nazývaný Špinavý Harry, když jsem sklouzl na židli naproti jeho stolu.

„Jo,“ souhlasil Savage.

„Odkdy je tohle zasraná soutěž krásy? Zavolal jsi mi, abych dnes přišel do kanceláře, a tady jsem. Koho kurva zajímá, jak vypadám?“

Můj šéf si odkašlal. „Už jsi znovu pil?“ Naklonil se na židli dopředu a rukama sevřel papíry před sebou. Podíval se přes brýle, které mu sklouzly z nosu. „Myslel jsem, že jsi toho zatraceně nechal, když ses zapletl s Evou.“

Špinavý Harry zestárl. Nikdy předtím jsem si toho nevšiml.

„Ahh, mění někdy leopard své skvrny? To je skutečná otázka, hm?“ Sarkasmus byl nejnižší formou vtipu, ale bylo mi to jedno. Byl jsem na tom tak mizerně, že to bylo vše, co jsem dokázal vymyslet. Zkurvysyn neměl tušení, jaké to je, přijít o svou ženu. Byl šťastně ženatý více než dvacet let - co on může vědět o mém životě?

„Zdá se, že se vždycky vracíš k pití, když se něco pokazí,“ obvinil mě Savage. Kriste. Obvykle byl na mé straně, ale dnes to zjevně nebylo.

Špinavý Harry zvedl obočí a věnoval mi tvrdý, pronikavý pohled. „No, hádej co? Vy dva jste byli vysláni na zvláštní misi do Afghánistánu. Odjedete za čtyři hodiny. Dejte si sračky dohromady a buďte připraveni k nalodění podle pokynů.“

Prudce jsem se nadechl. Ještě víc mě to bolelo v hlavě. Sundal jsem si sluneční brýle, vyskočil na nohy a popadl mu z rukou papíry, které držel.

„Ukaž mi to. Kdo kurva vydal tyto rozkazy?“ Ta sračka byla poslední zasraná věc, kterou jsem potřeboval. Můj pohled běžel po podpisech. Byli tam všichni ti praví. Nějaká tajná posraná mise, kterou jsem se měl cítit poctěn, že jsem byl vybrán.

„Co máš za problém, chlape? Neřekl jsi před pár měsíci, že jsi chtěl jít nakopat zadky? Toto je tvá šance… naše šance.“ Savage se na mě podíval a zavrtěl hlavou, jako by nemohl uvěřit, že jsem nebyl nadšený.

Zasténal jsem. „To bylo dávno. Teď mám v hlavě jiné věci.“

„Kriste, Harrisone, nemůžeš nechat jednu kočičku, aby z tebe udělala zasranou měkkotu. Jsi nejlepší muž pro tuto misi. Proto si vyžádali tebe a Savage.“

Ze rtů mi unikl hořký smích. „Jo? Proč teď? Zní mi to jako kravina.“

Callahan si těžce povzdechl. „Tady to máš znovu. Ty a tvoje konspirační teorie. Možná to má co do činění s tím, že máš takové nepochopitelné posrané přání smrti a jsi jediný hajzl, kterému je jedno, jestli ho na misi vyhodí do povětří, pokud zastaví padouchy. Možná proto si vybrali tebe. Jsi jako zkurvená kočka s devíti životy.“

Ušklíbl jsem se. „Co když nechci jít? Co když mám těchto druhů misí dost? Takových, kde nikdy nevím, jestli se z toho dostanu živý?“

Savage přimhouřil oči, když zkoumal můj obličej. „Tomu zasraně nevěřím. Ty-“

„Co?“ zavrčel jsem.

„Ty ubohej sráči. Ty jsi do tý holky udělanej. Nejde jen o její kundičku, po které jdeš, ty ses do ní jednoduše zamiloval.“

„Nebuď kurva směšný. Nemluvíme spolu a ani nevím, kde k čertu je. Nemá to nic společného s láskou.“

„No to mě poser. Za všechny ty roky, co tě znám, za všechny ty roky, co jsi pro mě pracoval, jsi byl tvrdohlavá bolest v zasraném zadku. Nikdy jsem si nepředstavoval, že uvidím den, kdy se Harrison zasraný Summers zamiluje a odmítne práci jako je tato - pro kterou dýchal.“

Zvedl jsem ruku. „Lidi. Přestaňte říkat taková sračky. Mezi námi nic není. Pravděpodobně brzy skončí jako manželka zasranýho senátora, tak přestaňte v těch sračkách, o kterých nic nevíte.“

„Nikdy jsi mi neřekl, že to s tebou skončila.“ Savage si založil ruce na hrudi a věnoval mi přimhouřený pohled nadřazenosti.

„Možná proto, že to není tvoje zatracená věc.“

„Stále to neznamená, že do ní nejsi udělanej. Poznám znamení, kámo; mě nemůžeš oklamat.“

Měl jsem toho dost. „Savage. Ty jsi ten pravej kdo má co říkat. Viděl jsem, jak jsi očima šukal Jessicu.“

Můj partner zaťal čelist, když zbledl. Jo, přesně jak jsem si myslel. Po všech těch letech byl do blondýny stále udělanej. Savage potřeboval kurevskou odbočku.

Usmál jsem se na něj. „Už sis sbalil kufry? Zdá se, že odtud odletíme za pár krátkých hodin.“ Moje mysl bojovala sama proti sobě. I když jsem nechtěl odejít, co jsem mohl ztratit? „Možná je to to nejlepší, co se mi právě teď mohlo stát. Možná potřebuju nějakou zasranou akci, abych si vyčistil svůj posranej mozek.“

„Ahhh, takže připouštíš -“

Úplně jsem ztratil hovno. „Kámo, drž hubu. Schovej si svou chytrou prdel na misi,“ zavrčel jsem zvýšeným hlasem.

Ale jako vždy, Savage nevěděl, kdy má kurva mlčet. „Ano, zdá se, že tentokrát tě budu muset udržet naživu. Myslím, že ti došlo štěstí a už jsi vyčerpal všech devět životů. Moc špatné.“

Moc špatné?

Jo, možná umírání bylo lepší než to utrpení, které jsem prožíval. Možná by smrt byla úleva a moje umučená zasraná duše by si konečně mohla odpočinout.

Možná byla tato mise přesně to, co jsem potřeboval. Byl by to jeden ze způsobů, jak přestat myslet na Evu, kdybych byl šest stop pod zemí.