Tormented - 20. kapitola

 Překlad, kor.: Tým

Eva

Když jsem se pomalu vydala po knihkupectví, můj srdeční tep se několikrát zrychlil, když jsem uviděla blonďatou hlavu, ale když jsem si uvědomila, že to dítě je dívka nebo mnohem starší dítě než tříleté, zaplavilo mě zklamání.

Harrison ke mně přišel s prázdnými rukama a s pochmurným výrazem ve tváři.

„Mám muže, kteří hledají venku a v jiných obchodech kolem nás. Savage je také na cestě.“

Zajímavé, jak Harrison a Savage spolupracovali. Byli silnými partnery, a pokud jsem mohla vyvodit z toho, co mi Harrison řekl, vždy si navzájem kryli záda, bez ohledu na denní nebo noční dobu. Stále jsem potřebovala Savageovi poděkovat za to, že předešlou noc vyzvedl mou kabelku, ale to se v tuto chvíli se to zdálo bezvýznamné.

„Jessica mi řekla, že už ztratila jedno dítě. Musíme Mitche najít,“ řekla jsem a dusila se svými slovy. Vzpomněla jsem si na Miinu agónii, když zmizel Jaime; Doufala jsem, že už nikdy neuvidím, že jiná matka zažije to samé. Ale život tak nefungoval. Děti zmizely každý den a z různých důvodů. Naštvalo mě to a přemohl mě pocit beznaděje.

„Bejby, musíš pro Jessicu zůstat silná. Pokud uvidí, že jsi ztratila naději, začne vyšilovat.“

„Půjdu na toalety a pokropím si obličej vodou, než se vrátím, abych ji zkontrolovala,“ řekla jsem a odvrátila se od Harrisona.

„Evo, počkej.“

Otočila jsem se. „Ano?“

„Toalety jsou jediné místo, které jsem nezkontroloval.“ Plácl si dlaní po čele. „Půjdu zkontrolovat pánské a pak společně zkontrolujeme dámské.“

„Ale-“

Harrison mi přiložil prsty na rty. „Psst…věř mi,“ řekl jednoduše.

Přikývla jsem a vykulila oči, když jsem sledovala, jak jde na pánské toalety. O několik vteřin později se objevil stále s prázdnými rukama.

„Mám z toho zvláštní pocit,“ řekl Harrison, když mě chytil za paži a strčil mě za sebe. Bez jakéhokoli varování zprudka otevřel dveře dámských toalet.

Vzlyky. Vzlyky dítěte.

„Do prdele,“ zařval Harrison. „Zůstaň, kde jsi, a neublížím ti.“

Omráčená Harrisonovou agresí jsem ho následovala dovnitř. Uvnitř kabiny stála žena středního věku, která držela v náručí rozrušeného malého blonďatého chlapce a rukou mu zakrývala ústa.

„Mitchi?“ řekl Harrison. „Bude to v pořádku, kámo. Maminka na tebe čeká venku.“ Udělal krok blíž k ženě. „Nepohni se ani o zasraný centimetr. Vezmu ti toho chlapce a potom budu mít otázky. Rozumíš?“

Žena zbledla a přikývla. Harrison byl velký muž a způsob, jakým se nad ní tyčil a vyhrožoval jí řečí těla, by stačil k tomu, aby kdokoli souhlasil. Strčila chlapce dopředu a Harrison ho od ní popadl.

Žena se krčila v rohu, tvář v dlaních a začala vzlykat. Nepochybovala jsem, že z ní Harrison dostane celý příběh.

Můj pohled se stočil zpět k Harrisonovi, který chlapce držel. Nejvíc mě ohromil měkký výraz v jeho očích, když dítě utěšoval. „Poslouchej, kámo, tato krásná dáma je Eva. Zná tvou mámu a vezme tě za ní, ano?“

Sáhl do kapsy pro kapesník, otřel slzy a sliny z chlapcova obličeje, než mi ho podal.

Nemohla jsem se ubránit a políbila chlapce na čelo, když mi slzy plnily oči. Jessica a Mitch dnes měli štěstí. Kdyby se Harrison nerozhodl, že mě vezme ven, to dítě by se s největší pravděpodobností stalo další tváří na krabičce s mlékem.

„Jsi v pořádku, Evo?“ Harrisonův hlas byl protkán obavami.

„Ano, vezmu Mitche k jeho matce. Jessica bude tak šťastná.“ Chlapce jsem na několik sekund objala, protože moje tělo zaplavila úleva.

„Budu tam brzy. Musím zavolat Savagea a jednat s ní.“

Kývl hlavou směrem k ženě, která se posadila na zavřenou toaletu, ramena měla pokleslá a slzy jí stékaly po tváři. Nějak jsem si nemohla pomoct, ale cítila jsem s ní soucit. Něco ji asi k takovému činu přimělo. Kdo jsem, abych někoho soudila, aniž bych znala celý příběh?

Přesto jsem nemohla popřít, že to, co udělala, byla hrozná věc. Otřásla jsem se, když jsem si pomyslela, jaké byly její úmysly s tímto chlapcem. A Harrison - zachránil chlapce posloucháním svého instinktu, když cítil, že je něco špatně. Ten muž mě nikdy nepřestal udivovat. On a Savage jednali s tou ženou tím nejvhodnějším způsobem.

Tak rychle, jak mě nohy unesly, jsem se vrátila do kavárny, kde jsem nechala Jessicu. Chodila sem a tam, svírala si hruď a rychle mluvila do telefonu, slzy jí stékaly po tváři.

„Jessico, podívej, koho jsme našli,“ zakřičela jsem, když jsem se k ní přiblížila.

Zprudka zvedla hlavu a celý její výraz se změnil, když uviděla své dítě. Srdce mi poskočilo, když jsem byla svědkem toho, že z její tváře září čistá radost a láska. I přesto, že se usmívala, vzlykala.

„Mitcheli, jsi v pořádku, zlato?“ Vzala ho z mých paží a sázela mu na tvář polibky.

Nemohla jsem se ubránit a usmívala se taky, když jsem sledovala, jak se shledali. Až mi to svíralo srdce, když jsem mezi nimi viděla tolik lásky. Byla jsem na Harrisona tak zatraceně hrdá a na to, co udělal, aby zachránil den.

Přesto mi v mysli utkvělo něco, na co Jessica předtím narážela, a já potřebovala odpověď, takže když se konečně uklidnila natolik, aby mohla mluvit, objednala jsem čerstvé kávy a pití pro chlapce a pozvala Jessicu, aby se posadila.

„Panebože, nemůžu tobě a tvému manželovi dostatečně poděkovat, že jste mi dnes pomohli. Děkuji, děkuji,“ řekla, natáhla ruku a stiskla mou. „Obvykle nežádám cizí lidi o pomoc, ale poté, co jsem tu beznadějně pobíhala, byla jsem tak vyděšená, že jsem si uvědomila, že potřebuji pomoc.“

„Ach, to všechno Harrison, on je hrdina. Našel tvého syna na dámských toaletách.“ Nechtěla jsem jí říct víc než to, protože jsem si myslela, že ji Harrison nebo Savage informují, až budou mít všechny podrobnosti. Jessica v této chvíli potřebovala přítele a podporovatele. Pravda a hrůza toho, co se stalo, dříve nebo později vyjdou najevo.

„Kde je? Musím poděkovat tvému manželovi.“

„Ach ne, to není můj manžel,“ řekla jsem a teplo mi stoupalo na tváře. Když to poprvé zmínila, trochu jsem to ignorovala, ale nechtěla jsem, aby něco takového řekla před kluky.

„Není? Omlouvám se. Je to tím, jak se k tobě choval – mohla bych přísahat, že jste manželský pár. Vypadáte, že jste do sebe tak zamilovaní.“

Polkla jsem vyprsknutí smíchu, protože Jessica nevěděla, jak daleko je od pravdy, bylo by to trapné.

„Zlato, předtím jsi řekla něco, co mě znepokojuje. Proč sis myslela, že tě tvůj manžel zabije? Je to násilník?“

Jessica na dlouhou chvíli sklopila oči, než se setkala s mým pohledem. „Nemá smysl lhát. Od té doby, co byla naše dcera zabita při nehodě, obviňuje mě a naše manželství je v troskách. Stále na mě křičí.“ Pokrčila rameny a oči měla smutné.

„V poslední době se začal chovat násilně a musím přiznat, že se ho bojím, když začne běsnit a vyhrožuje mi. Chudák Mitch se skrývá pod postelí, když na mě začne křičet.“

„To je mi moc líto. Omlouvám se za neadekvátní otázku, ale nevím, jak to jinak říct. On… fyzicky ti ublížil?“

Než zašeptala, zavrtěla hlavou. „Ještě ne.“

Přesunula jsem svoji váhu na židli a dlouho byla zticha, než jsem promluvila. „Vím, že to není moje věc, ale možná bys měla požádat o pomoc. Už jsi o tom s někým mluvila?“

Jessica rozcuchala Mitchovy vlasy, než ho políbila na čelo. Od té doby, co jsme se posadili, nepřestala se chlapce jemně dotýkat a tisknout ho k sobě. „Jsem příliš v rozpacích. Naše rodiny si myslí, že jsme pár vytvořený v nebi. Nechci nikoho naštvat.“

„Musíš dávat pozor na sebe, Jessico. Pro Mitche. Pokud se ti něco stane, co bude tvůj chlapec dělat?“

Položila mi ruku na paži. „Máš pravdu. Díky za pomoc.“

Vřele jsem se na ni usmála a doufala, že dá na mou radu a něco s tím udělá, než se stane další statistikou.

Savage k nám přišel a zamračil se. „Ahoj, Evo,“ řekl, ale pohled upřel na Jessicu. „Hm, Jessico, jsi v pořádku?“

„Lucas Savage, můj bože, to jsi ty!“ Oči měla vytřeštěné a otřela si tvář, aby odstranila slzavé skvrny na tvářích.

„Vy se znáte?“

„Jo, chodili jsme spolu do školy,“ řekla Jessica rychle.

Savage se ke mně otočil s pokřiveným úsměvem. „Jessica byla moje první láska a první dívka, která mi zlomila srdce.“

Muselo to být sakra vážné, protože Savage nemohl odtrhnout oči od té hezké mladé ženy. Rozcuchal chlapcovy vlasy. „Jsi v pořádku, velký chlapče?“

Mitch přikývl, ale pevně sevřel matčin krk, jako by se bál, že jí bude znovu odebrán. Savage to pochopil, protože ustoupil a řekl: „Nikdo ti neublíží. Teď jsi v bezpečí, kámo.“ Zamračený výraz se mu vrátil mezi oči. „Nikdy jsem nečekal, že tě znovu uvidím.“

Jessičino zamračení odpovídalo tomu na mužově tváři. Něco se mezi nimi muselo stát, co zůstalo nevyřešeno.

Savage si odkašlal. „Musím tě požádat, abys mě doprovodila na policejní stanici, abych sepsal hlášení, prosím.“

Pěkná blondýnka vzdorně zvedla bradu. „Vážně? Můžu tam jet sama. Moje auto je venku.“

Savage natáhl ruku, jako by se jí chtěl dotknout, ale v polovině si to rozmyslel a spustil ruku podél těla. Když promluvil, měl vážný hlas. „Dobře, je to jinak. Chtěl jsem ti to říct na stanici, ale nějaká žena se pokusila unést tvého syna. To není jen to, že na chvíli zmizel. Mohl být unesený.“

„Bože,“ zakřičela. „Byla to Melinda?“

Savage si rukou prohrábl vlasy. „Jak znáš jméno té ženy?“

„Melinda je sestra mého manžela. Myslím, že mi chtějí vzít mé dítě. Všechno to byla léčka.“ Její hlas byl vysoký a držela se svého dítěte, jako by ho už nikdy nechtěla pustit.

Savage ji chytil za ramena. „Jessico, uklidni se, zlatíčko. Hlavní věc je, že jsme ji zastavili. Harrison ji vzal do vazby a slibuji, že se tomu dostaneme na kobylku. Jsem tu, abych ti pomohl. Můžete tedy ty a tvůj chlapec jít se mnou? Až skončíme, přivezu vás oba sem, aby sis vzala své auto.“

Cítila jsem se trapně, když jsem tam stála, nebyla jsem si jistá, co mám dělat. Koutkem oka jsem viděla Harrisona, jak se k nám blíží, a vydechla si úlevou. On to zvládne vhodným způsobem.

„Všechno v pořádku?“ Jeho pohled šel ze mě na jeho partnera a pak k Jessice.

Pokrčila jsem rameny a řekla: „Nejsem si jistá. Ta žena?“

„Ta žena je odvedena k výslechu. A od tebe budeme také potřebovat prohlášení, Jessico. Můj partner, Savage, to odsud zvládne. Jsi ochotná jít s ním?“

Jessica zírala na Harrisona, než odpověděla. „Byl bych raději, kdybyste ty a Eva šli se mnou.“

Když jsem si všimla zmateného výrazu na Harrisonově tváři, rychle jsem vysvětlila. „Jessica a Savage se spolu znají ze školních let.“

Harrison pohlédl na mladou ženu. „Jsi Jessica Snowová?“

Přikývla. „Byla jsem. Teď jsem Jessica Martellová.“ Natáhla se a položila ruku na Harrisonovu paži. „Děkuji moc za to, co jsi udělal. Byl to můj šťastný den, že jste tu byli.“

Bolestivý výraz, který se mihl na Savageově tváři, mi prozradil nevyřízené účty s jeho první láskou. Nemohla jsem si pomoct, ale byla jsem zvědavá. Obří muž zjevně nebyl z něčeho šťastný. Řekl, že mu zlomila srdce. Proto Savage nikdy nerandil a byl ženatý se svou kariérou jako Harrison?

„Rád tě konečně poznávám, ale mám pro tento den s Evou jiné plány a Savage se o vás dva dobře postará.“ Harrisonova paže se mi sevřela kolem pasu a přitáhl mě blíž k sobě. „Pokud ti to nevadí, tak teď odejdeme.“

Než jsem stačila odpovědět, sklonil se a políbil mě. „Díky za tvou pomoc.“

Horko mi stoupalo do tváří a já se vědomě zasmála. „Nebuď směšný. To tys udělal všechnu práci.“

Jeho pohled se zabodl do mého. „Dělá to ze mě tedy tvého hrdinu?“

Usmál jsem se na něj. „Ano.“