Tormented - 17. kapitola

 Překlad, kor.: Tým

Eva

Harrison mě vzal do náručí a odnesl mě do temné chodby, jeho kroky na dřevěné podlaze skřípaly. Celé tělo se mi zachvělo navzdory mírně teplému počasí. Přitulila jsem se blíže k tvrdé, svalnaté hrudi, na kterou jsem byla přitlačena, a milovala, jak uklidňující bylo, být tak blízko jeho bijícímu srdci.

„Beru tě domů, bejby,“ zavrčel mi do ucha. „Neměl jsem tě sem brát.“

Otevřel boční dveře a až když mé plíce nasávaly čerstvý vzduch, uvědomila jsem si, že jsem trochu zadržovala dech. Sladká vůně zimolezu a gardénie smíchaná s citronelovým olejem z vysokých venkovních svíček pronikla do trávy podél cesty.

Při dlouhém výdechu jsem zaklonila hlavu dostatečně na to, abych mohla vzhlédnout k Harrisonově tváři.

Se sevřenou čelistí a sevřenými rty vypadal zastrašující a děsivý. Ale pak se na mě podíval dolů a jeho oči změkly, když prohledal můj obličej. Odnesl mě na lavičku pryč od zvědavých očí, posadil se a držel mě na klíně. Jednou rukou mě držel za zátylek, a pak jsme dlouho jen tak seděli se zavřenýma očima. Několikrát jsem se zhluboka nadechla a snažila se uklidnit a získat kontrolu.

„Už se cítíš lépe?“

Cítila jsem se. Všechen zadržovaný vztek a frustraci, které jsem v sobě měsíce a měsíce držela, našly únik.

Jemně, s prsty na jeho bušícím srdci, jsem mu naprosto zmateně přikývla. „Kdo by si myslel, že je možné vyšoustat něčí zlost?“

„U mě to funguje. Většinou.“

„Jasně že jo. Je to taková mužská věc.“

Harrison se zasmál. „No ještě to může být box nebo tvrdý pití. Já raději šukám. Po tom to bolí méně. Obvykle.“ Jeho hlas byl tichý, škádlivý a tak zasraně sexy.

„Hmmm… Nejsem o tom přesvědčená.“ Třela jsem se v oblasti, kde mě kousl do kůže. Minimálně několik dní budu mít modřiny. Všiml si, co dělám, a jemně odsunul ruku pryč, poté mě políbil na krk a vrcholy prsou. Na hrudi a pažích mi naskočila husina a mé dýchání se změnilo v krátké, těžké oddychování. Líbilo se mi to drsně, ale to, co se mnou dělal, když byl něžný, mě úplně roztálo.

Cítila jsem, jak se usmívá na mé kůži. Darebák si byl úplně vědom toho, jak na mě působí.

„Co by dělaly holky?“

„Opravdu to chceš vědět?“ Bože, to je divný rozhovor.

„Ano, zkus mě.“

„Nakupování. Spousta a spousta nakupování. To je číslo jedna. A pak je tu víno. Víno pomáhá na všechno.“

„To je tak holčičí.“

Stále jsem ještě byla otřesená tím, co se právě stalo uvnitř, a moje mysl se tam stále vracela. Změnila jsem téma. „Nolan byl opravdu šílený.“

Harrison zaťal zuby a okamžitě sevřel čelisti. Mezi námi viselo napětí.

„Nemluvme o něm. Pokud však nechceš, abych se vrátil a použil ho jako boxovací pytel.“

„Ne. Prostě pojďme. Dnešní noc byla dost bizarní, aniž byste se vy dva fyzicky přiblížili.“

Jeho oči nebezpečně zaplály. „Máš pravdu. Jediný, s kým chci být fyzický, jsi ty.“

Plácla jsem ho po paži.

„Vážně, pane Summersi?“

„Můžeš na to vsadit svůj život, zlatíčko.“

Vstal z lavičky a stále mě držel. „Zvládneš dojít k autu? Nechci na nás ještě více upozorňovat. Kdyby si kluci z ochranky mysleli, že se děje něco divného -“

„Jsem v pořádku. Můžu jít sama.“

Postavil mě na zem, ale stále mě přidržoval na zádech pro podporu. „Nehodlám se zlomit, Harrisone. Nejsem porcelánová panenka.“

„Hm… jo, já vím… ale byli jsme tam docela drsní. Jen se o tebe bojím.“

„To je sladké, ale můžu brát tak dobře, jak dávám. Zvládnu to.“ Věnovala jsem mu nejlepší úsměv, i když kolena jsem měla slabá a chyběl mi pocit jeho paží kolem mě.

Harrison byl takovým rozporem, že se mi zatočila hlava. Jednu minutu byl pudový, dokonce primitivní, další měl obavy, jestli jsem v pořádku.

Signalizovali jsme na komorníka, aby přivezl auto, chvíli jsme stáli v tichu, každý ztracený ve svých myšlenkách.

„Sakra,“ řekla jsem a přerušil ticho.

„Co je špatně?“

„Moje kabelka. Stále je na stole uvnitř. Měla bych pro ni jít.“ Přejela jsem si rukou po vlasech a snažila se je narovnat. „Mám v ní klíče.“

„Beby, máš tu zasranou záři všude kolem tebe. Nemluvě o kousancích na krku a prsou, které jsou viditelné pro všechny.“ Jeho prsty uctivě běžely po postižených oblastech, když držel můj pohled. V očích se mu mísil obdiv a chtíč. „Elegantní Eva Ryderová nikdy nevypadala víc sexy, ale to je jen pro mé oči.“

Sundal ruku, vytáhl telefon z kapsy a zavolal.

„Savage, poslouchej, kámo, kde jsi?“

Poslouchala jsem, když instruoval svého partnera, aby našel moji kabelku a na cestě domů, ji pak hodil k němu.

„Myslím, že dnes večer zůstaneš u mě,“ řekl s domýšlivým úsměvem. „Můžeš se také nastěhovat, víš.“

Jeho slova mi vyrazila dech. Harrison, který nikdy nechtěl žádné závazky, říkal věci, o kterých jsem si nikdy nemyslela, že je slyším vycházet z jeho úst. Přesto jsem byla tím, kdo na to nebyl připraven. Poté, co jsem vyhodila Nolana, rozhodla jsem se, že dokud nebudu mít prsten na prstu, se žádným chlapem bydlet nebudu. S Harrisonem se to nikdy nestane, takže šance, že se někdy nastěhuju k němu, se rovnají nule.