Tormented - 13. kapitola

 Překlad, kor.: Tým

Eva

Harrison mi dal vše, po čem jsem toužila – bolest, potěšení, mučení a uvolnění. Tak tvrdě jsem se už dlouho neudělala.

Rozvázal mě a masíroval mi zápěstí a kotníky, jeden po druhém. Byla jsem utahaná a vyčerpaná a také velmi uspokojená.

„Překvapuješ mě, Evo.“

„Opravdu?“

Na jeho tváři byl výraz obdivu. Pro mě?

„Jo. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení je zapotřebí velmi silné ženy, aby se podřídila muži. Vzdání se kontroly ukazuje tvou odvahu a nebojácnost.“ Na okamžik zaváhal. „A důvěru. Věříš mi, Evo?“

Zhluboka jsem se nadechla, když jsem přemýšlela o jeho otázce. „Ano, věřím. Nevím přesně proč, ale bezvýhradně ti věřím.“

Když se usmál, oči se mu po stranách zkroutily. „Dobře. Jsem rád.“

„Až na…“ Odmlčela jsem se a přimhouřila na něj oči.

„Ano?“

„Až na to, když mě svlékáš. To byla drahá košile, kterou jsi roztrhal na kousky. Vypadat tak neformálně vyžaduje spoustu peněz.“

„Nahradím ji. A veškeré minulé i budoucí spodní prádlo nebo kusy oblečení, které ve spěchu zničím, abych se dostal dovnitř.“ Setkal se s mým pohledem a držel ho.

Po jeho slovech se mým tělem šířilo teplo. Byl to příslib, ne hrozba. Milovala jsem, jak moc mě chce, ale výměna mých oblíbených kusů oblečení by nebyla tak snadná ani levná, a jsem si nebyla jistá, jestli Harrison vydělá dost peněz na to, aby si mohl dovolit skartovat moje návrhářské nitě.

„Přinejmenším mám úžasné bezpečné slovo. A pokud to budeš ignorovat, pošlu na tebe svého muže,“ řekla jsem se smíchem.

Harrison nepovažoval můj vtip za tak zábavný jako já.

„Moje péro okamžitě ochabne, pokud použiješ bezpečné slovo, takže není šance, že budeš muset zavolat svému bratrovi.“

Chtěla jsem změnit téma a přitulila se blíž k Harrisonovi. Položila jsem mu hlavu na hruď a on mi ovinul svalnatou paži kolem ramen. Chtěla jsem se ho na něco zeptat, ale nikdy jsem necítila, že je ten pravý okamžik. Zhluboka jsem se nadechla, než jsem to vypustila.

„Toto tetování pro tebe opravdu něco znamená, že?“ zeptala jsem se tiše, když mé konečky prstů hladily kůži nad jeho srdcem. Nikdo by se nenechal natrvalo napustit slovem Karma a mečem, ze kterého kapala kapka krve, a nebylo by to hluboce osobní.

„Ano, má. Žádná cena za dohady, pevně věřím ve zlaté pravidlo. To, co člověk zaseje, je to, co sklízí. Proto prosazuji spravedlnost.“

„Zajímavý. A kapka krve? Co to znamená?“

„To je pro Amy a dítě. Meč je za pomstu. Boj za spravedlnost.“

„Hmmm,“ zabručela jsem ponořená v myšlenkách.

„Tak co je to pro tebe, Evo? Milosrdenství nebo spravedlnost?“

„Žádná otázka. Soucit. Rozhodně milosrdenství nad spravedlností.“

„To jsem si myslel. Máš dobré srdce.“

„Ty taky, pod tímto drsným exteriérem je skvělé srdce. Viděla jsem to, i když se to snažíš skrýt.“

„Proč bych to schovával? Dáváš mi příliš mnoho uznání, zlatíčko. Když ti někdo ukáže, kdo je, věř tomu.“

„Přesně tak to vím. Každou chvíli mi vyrazíš dech tím, že uděláš něco neuvěřitelného pro někoho jiného.“

„Dělám jen svou práci, to je vše. Těžko můžu brát pochvalu za to, že jsem dobrý chlap.“

„Můžeš oklamat ostatní, Harrisone, ale mě ne. Vidím skrz tebe.“

Děsivá věc, byla to pravda. Viděla jsem, co nikdo jiný neviděl. Pokud jsem však nebyla tak zoufalá, abych tam viděla něco jiného než nenávist, hněv a odplatu.

Odfrknutí, které vydal, mě rozesmálo. Samozřejmě že se mnou nebude souhlasit a já musela potlačit nutkání prohrábnout jeho už tak rozcuchanými vlasy.

Podívala jsem se na hodiny. „Jsou dvě ráno a já mám hlad. Snědla jsem předtím hodně thajského jídla, ale už mi kručelo v žaludku. V poslední době mám nenasytnou chuť k jídlu.“

„Neměla jsi večeři?“ Harrison pozvedl obočí.

„Počítají se alkoholické nápoje do skupiny potravin?“

Třel si bradu. „Stále se vyhýbáš mé otázce.“

„Když piji hodně vína, zejména červeného, můj metabolismus se šíleně zrychluje. Přidej k tomu sex a jsem pažravá.“

Žaludek mi znovu zakručel. Tentokrát hlasitěji.

Harrison se zasmál. „Intenzivní cvičení jako sex může mít na člověka takový účinek. Budeme muset tento problém vyřešit.“

„Co, už žádný sex?“

„Kurva, jsi rozkošná. A takový vtipálek.“ Strčil mi vlasy za ucho a políbil mě na čelo. „A ne, to znamená, že se budu muset podívat, co tvá kuchyň nabízí.“

„Hm, v lednici nebo spíži sotva něco mám. Snažím se to vyprázdnit, než se přestěhuji.“

„Máš vejce? A chléb?“

„Ano, každých pár dní dávám Miu-miu vejce, aby její srst zůstala lesklá. Něco by tedy v ledničce mělo být. Chléb může být trochu zatuchlý,“ řekla jsem a pokrčila nos. „Ale je tu džus a káva.“

Harrison přejel mé tělo pohledem, když jsem se opřela o čelo postele. „Začínáš být moc hubená, Evo. Musíš jíst lepší jídlo, bejby. Nechci, aby ses zlomila, když tě šukám.“

Pleskla jsem ho do ruky a zasmála se. „Nebuď směšný. Nezlomím se. A kromě toho dívka v tomto městě nikdy nemůže být příliš hubená, příliš krásná nebo příliš bohatá.“

Chytil mě za zadek a usmál se na mě. „Jen se ujisti, že to zůstane tak sexy, jak to je, a jsem šťastný muž.“

„Myslíš si, že jsem sexy?“ zavrněla jsem a přejela mu prstem po čelisti.

„Kurva, že jo. Jsi nejvíc sexy žena, kterou znám. A že jich, hm, pár znám.“ Rozpačitě se zazubil. Přitáhla jsem si deku kolem těla, měla jsem náhlé nutkání skrýt před ním svou nahotu.

„Určitě ano,“ řekla jsem a bolest mi zkroutila srdce. Nebyla jsem žárlivý typ, takže mě trochu překvapilo, když jsem zjistila, že nenávidím myšlenku na Harrisona s jinými ženami.

Harrison vyklouzl z postele a vykročil ke dveřím, otočil své nahé tělo a obdaroval mě pohledem na jeho nádherné torzo, dokonalý úsměv, silné svalnaté nohy a krásnýho ptáka, který mi téměř vyrazil dech. Nikdy mě neunaví dívat se na něj, i když v tomto případě jsem pravděpodobně zírala víc, než je zdrávo.

„Jsem rád, že se ti líbí to, co vidíš,“ pronesl s domýšlivým úsměvem, „ale já se chystám ženě svých snů připravit něco k jídlu.“

Žena jeho snů? Páni!

 

„Mimochodem, kde je ten tvůj otravný pes? Už nějakou chvíli mě nerafala do kotníků.“

„Zůstává s mým otcem, zatímco balím. Přichází na víkendy, ale během týdne ji nechávám v sídle, dokud se neusadím na novém místě.“

„Dává to perfektní smysl. I když je zatraceně dobrý hlídací pes. Její štěkání a kousání může konkurovat jakémukoli jinému brutálnímu psu.“

„Chybí ti Miu-miu? Vždy ti můžu na chvíli dovolit hlídat ji.“ Milovala jsem ho škádlit, jen abych od něj dostala reakci.

„Bez komentáře. Nech mě jít do kuchyně, než mě moje ústa dostanou do dalších potíží.“

Opřela jsem se o polštáře a třela si zápěstí. Jaká to byla bláznivá jízda. Když mě Nolan podváděl a já jsem ho vykopla, nikdy jsem si nepředstavovala, že to bude jedna z nejlepších věcí, která se mi stala, protože jsem měla podivným a pokřiveným způsobem neodbytný pocit, že bych se s ním nikdy neodvážila vystoupit ze své komfortní zóny tolik, jako jsem to udělala od setkání s Harrisonem.

Lahodná vůně toastu proudila do ložnice. Jedna věc byla jistá – vysoký a mocný senátor by nikdy ve svých nejdivočejších snech neuvažoval, že by mi něco uvařil. Nikdy by mi neudělal po večeři ani šálek čaje nebo kávy, natož aby šel po půlnoci do kuchyně připravit mi něco k jídlu. Pro mého bývalého bylo normální otočit se a jít spát, jakmile se ze mě skulil.

Uvažovala jsem nad tím, jak mě Nolan rád ovládal, což bylo mnohem víc jako manipulace než ovládání. Nikdy jsem se necítila v pohodě s tím, jak dělal vše pro to, abych se cítila méněcennější než on.

Jak odlišný se můj život stal. Milovala jsem, že jsem se s Harrisonem cítila dostatečně v bezpečí, abych ho nechala ‚ovládat‘. Navzdory tomu, že jsem se mu podvolila, byla jsem ve skutečnosti ta se vší mocí.

 

O deset minut později se nahý policista vrátil do ložnice a nesl tác plný jídla.

„Posaď se, zlatíčko. Necháme tě najíst.“

„Voní to božsky. Nevěděla jsem, že jsi v kuchyni dobrý.“

„Existuje spousta věcí, které o mně nevíš. Neřekl bych, že jsem skvělý kuchař, ale být zapřisáhlým starým mládencem, znamenalo, že jsem se musel naučit některé základní dovednosti, pokud jsem nechtěl žít jen na donáškových jídlech. A občasné jídlo v domě mých rodičů.“

Postavil přede mě tác. Měkká sázená vejce seděla na horkém máslovém toastu a mně se sbíhaly sliny v ústech.

„Děkuji. Je to to nejhezčí, co pro mě někdo za dlouhou dobu udělal.“ Myslela jsem to naprosto vážně.

Harrison se srdečně zasmál. „Vidíš? Mám i jiné využití než úžasný talent v posteli. Doufejme, že mě už nikdy nepošleš domů.“

Rozhodla jsem se hrát spolu s ním a usmála se na něj. „Myslím, že máš pravdu. Pokud dokážeš něco tak lahodného ukuchtit za pouhých deset minut, můžeš být strážcem.“

Okej, možná to nakonec nebyla ta správná slova. Harrison na chvíli ztichl.

Snědla jsem půlnoční svačinu, než vystydla, trochu rozpačitá důsledkem svého komentáře.

„Mimochodem, neřekla jsi mi, jestli jsi našla šaty pro tu událost? Kvůli tomu jsi dnes šla nakupovat.“

„Hm, ne, nenašla jsem, co jsem hledala. Ale najdu. Ještě mám čas.“

Zvedl hlavu, nadzvedl obočí a řekl: „Neznamená to, že vycouváš, že? Protože bych ti to nevyčítal, kdyby ses rozhodla, že nebudeš moje rande.“

Položila jsem mu ruku na paži. „Ne, hlupáčku, to znamená, že jsem nenašla šaty, které se mi líbily, to je vše. Budu tam, abych viděla váš tým vyhrát cenu, i když si nejsem jistá, co přesně děláte. Jste vždy tak tajní; Přísahala bych, že jsi tajný agent vydávající se za policajta.“

„Sleduješ příliš mnoho televizi a tvoje představivost je moc divoká. Jsem jen pokorný policista bojující proti zločinu, který dostal trochu povýšení. To je vše.“

Snažil se mě uklidnit, ale v napjatém tónu jeho hlasu bylo něco, co mě přimělo přemýšlet, jestli jsem neuhodila hřebíček na hlavičku. Harrison mně ani někomu jinému nikdy nechtěl dát moc informací, když se ptal na jeho práci. Jade mi řekla jen to, že to bylo extrémně nebezpečné, a Ryder ho viděl jako svého nejhoršího nepřítele.

Nechala jsem to, protože ztichnul, sevřel čelist a oči měl tvrdé.

V tomto muži toho bylo mnohem víc, než co byl ochoten připustit. Možná mi jednoho dne bude věřit natolik, aby mi řekl celou pravdu.