pondělí 5. července 2021

RY - PROLOG

Překlad: Lenny
Kor.: Lucianna


Co se stalo? Bolí mě celé tělo, hýbat končetinami je pro mě těžké a vše, co chci udělat, je zavřít oči a odplout. Má těžká víčka se s lehkostí zavřou.

Vzbuď se. Zvolá hlas, hlasitě se ozývajíc v mé hlavě. Nadechnu se a zalapám po dechu z pronikavého zápachu benzínu, který mi naplní nosní dírky. Mysl mám zamlženou, myšlenky mi víří a nic nedává smysl.

Chci se obrátit, ale uvědomím si, že se nemůžu hýbat. Bezpečnostní pás se mi bolestivě zarývá do těla a drží mě na místě. I když vidím rozmazaně, dokážu rozeznat postavu své nejlepší kamarádky. Její štíhlé tělo je roztažené přeš rozbité čelní sklo a částečně leží na kapotě auta. Ne! Její obličej je pokrytý krví pocházející z velkých ran na čele.

V krku se mi zvedne žluč chce se mi zvracet.

"Jillian ..." zavolám. Můj hlas je tak chraplavý, že ho sotva poznávám jako svůj vlastní.

Nehýbá se. Košili má nasáklou červenou barvou a celé mé tělo se začne třást. „Jillian, probuď se!“ Využiji všechnu sílu, kterou mám, abych se k ní dostala. V bolestech se natáhnu a snažím se k ní dostat, ale sáhnu jenom do prázdna.

V dálce se rozezní sirény, někdo nás přichází zachránit. Jillian bude v pořádku, musí být. Zírám na její bezvládné tělo a cítím, jak mi z tváře stéká něco teplého.

Krev. Zvednu ruku, dotknu se tváře a prsty si přejedu přes hlubokou ránu. Krvácím, ale je mi to jedno. O sebe se vůbec nebojím, ale mám strach o Jillian.

"Jillian! Vzbuď se. Prosím vzbuď se. Pomoc se blíží,“ prosím, rty se mi chvějí a slova motají. Slzy mi padají po tváři, zatímco čekám, až se sem dostane pomoc.

Čím blíže se sirény přibližují, tím víc mám pocit, jak se znovu vzdalují. Jako by celé mé tělo bylo zabalené v dece. Najednou se bolest v končetinách začne vytrácet, dokud celé mé tělo neznecitliví. Necítím nic, nedokážu porozumět zvukům, které mě obklopují. Kromě své nejlepší kamarádky nevidím nic. Její mrtvé oči zírají na mě a její krásná tvář je bledá.

Myslím, že se tichou nocí blíží kroky, světla a sirény, ale všechno je rozmazané. Jediné, co dokážu dělat, je zírat. Koukat. Přejíc si, abych to byla já ...

Abych já byla tou, která zemřela.

87 komentářů:

  1. Ďakujem za super preklad a korekciu.

    OdpovědětVymazat
  2. Ty začátky jsou vždy tak plně dramatu..
    Copak se asi stalo...
    Moc děkuji za super prolog 💋💋💋
    💛💛💛💛💛💛💛💛💛💛💛💛💛💛💛💛💛

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujeeem. Som zvedavá na pokračko :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za super preklad a korekciu🥰 Moc sa teším na pokračovanie 💖

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za skvělou první kapitolu a těším se na pokračování 😊

    OdpovědětVymazat
  6. Mockrát děkuji za kapitolu.☺☺☺O.H.

    OdpovědětVymazat
  7. Smutný začiatok 😥😥. Ďakujem za preklad a korekciu a som zvedavá na pokračovanie 🙂

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za překlad a korekci první kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  9. Díky za prolog ❤️❤️ jsem zvědavá, proč ji bude tak nesnášet

    OdpovědětVymazat
  10. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  11. Ach bode tak to bude 🥺🥺 Ďakujem za prolog

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem, teším sa na ďalšie kapitoly. 💞💞💞

    OdpovědětVymazat
  13. Nezačalo to zrovna nejlíp. Moc děkuji za úvod.

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuji za překlad i korekturu 😊

    OdpovědětVymazat
  15. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)