RS - 19. kapitola

 Překlad: Marťa

Maggie

Oba jsme byli s tátou přilepení na televizní obrazovku a čekali na zahájení Edwardovy tiskové konference.

Upřímně řečeno, neměla jsem tušení, co Edward řekne. Podrobnosti mi nesdělil. Jen si ze mě utahoval, že si to budu muset pustit, abych to zjistila. Minulý týden s ním byl naprosto úžasný, splněný sen. Někdy ráno jsem probudila a přemýšlela, jestli to nebyl jen sen. Určitě jsem nemohla být přítelkyní anglického prince?

Byla jsem jí.

V hlavě jsem se tomu musela hodně přizpůsobovat. Poté, co opadlo prvotní vzrušení, musela jsem se vypořádat s veškerou nervozitou z toho, co si lidé pomyslí. Obzvláště jsem se obávala názoru královny. Věděla jsem, že na Edwarda byla dost tvrdá a měla velká očekávání a nezdálo se, že bych vyhovovala jejím standardům.

Podle Edwarda však situaci opravdu chápala. Vysvětlil jí, že se o mě hluboce zajímá, a že šlo o vážný vztah a ona se podřídila. Včera večer dokonce požádala o setkání se mnou, což bylo stresující, ale nakonec to dopadlo velmi dobře. Dali jsme si čaj a ona se mě zeptala na můj život. Myslím, že jsem se jí opravdu líbila.

 Ulevilo se mi, když mi Edward řekl, jak paní Mitchellová reagovala, když jí řekl o svých citech ke mně. Zřejmě ho povzbudila, aby mě vyhledal. Za to jí budu navždy vděčná. Ne, že by mě Edward sám nevyhledal. Věřila jsem, že by mu nic nezabránilo, aby své city ke mně vyslovil.

Stále jsem se zlobila, že jsem přišla o práci, ale upřímně řečeno, být s Edwardem tu bolest značně zmírňovalo. Teď, když jsem byla s ním, jsem věděla, že budu navždy součástí života Drewa a Abigail. Ve skutečnosti, kdybychom se někdy vzali (zkřížila jsem palce), stala bych se jejich švagrovou.

Říká se, že když se vdáte, vezmete si i celou rodinu. Navzdory tomu, že jsem nechtěla být v centru pozornosti, byla to jediná rodina, do které bych se opravdu ráda přivdala.

Předbíhala jsem však. Nemohla jsem si být jistá, že se s Edwardem nakonec vezmeme. Sotva jsme spolu začali chodit! K tomu bylo ještě daleko.

Přesto pro mě bylo těžké si představit, že bych někdy skončila s někým jiným. Edward byl úžasný. Byl všechno, co jsem kdy chtěla. Zlomilo by mi srdce, kdybychom to museli ukončit.

Najednou se na obrazovce objevila tisková konference a já si poposedla na okraj židle.

„Zdravím všechny, děkuji, že jste přišli. Dnes jsem svolal tuto tiskovou konferenci, abych hovořil o informacích o mém milostném životě, které se šíří médii. Je několik věcí, které bych tady rád objasnil.

Odkašlal si.

„Zaprvé, ano, měl jsem vztah s učitelkou svým mladších sourozenců. Ujišťuji každého, že to nebyl vztah založený na vynuceném nátlaku. Naopak, Maggie to s city ke mně myslela vážně, stejně jako já s ní. Jsem nadšený, že vám mohu oznámit, že spolu máme oficiální vztah, a že je mojí přítelkyní.“

Omdlela jsem. Nemohla jsem uvěřit, že mě právě nazval svou přítelkyní před celou Anglií. Bylo tak krásné to slyšet. Byl to další z těch okamžiků „štípni mě“. Nemohla jsem pochopit, že to byl můj život.

„Chápu, že je nevhodné, abych vážně chodil s někým z personálu, a proto už není královskou rodinou zaměstnávaná. Opravdu se omlouvám za to, jak náš vztah začal, i když se neomlouvám, že jsem byl s ní. Maggie je moje jediná opravdová láska, a i kdybych musel znovu snášet všechen ten špatný tlak tisku, abych byl s ní, udělal bych to bez jediného zaváhání.“

Do očí se mi tlačily slzy a otec mě jemně poplácal po zádech.

„Ten kluk právě trefil jackpot, drahoušku. Skutečně ano.“

Přikývla jsem. Měl naprostou pravdu. Edward byl neuvěřitelně úžasný.

„V tuto chvíli budu odpovídat na vaše otázky,“ oznámil Edward.

Neměla jsem příležitost poslechnout si první otázku, protože někdo zazvonil na dveře.

„Jdu tam!“ Vyskočil můj táta.

„Ne, ne, sedni a odpočiň si… zvládnu to,“ ujistila jsem ho, i když byl v poslední době docela aktivní. Zdálo se, že si vedl mnohem lépe.

„Nechceš se podívat na zbytek tiskové konference?“ Zeptal se.

„Seď a dívej se,“ trvala jsem na tom, „můžeš mi to pak říct.“

Šla jsem ke dveřím. Čekala jsem, že to byl pošťák a byla jsem naprosto šokovaná, když jsem zjistila, že přede mnou stál Edward.

„Ale… počkej,“ zarazila jsem se, „jak můžeš být tady, když jsi tam?“ Hloupě jsem ukázala na televizi.

Zasmál se. „Tisková konference nebyla živě, Maggie.“

„Aha, myslela jsem, že ano…“ cítila jsem se trochu hloupě.

„Mohu vstoupit?“

„Ano, jistě, samozřejmě. Pojď.“

Vešel dovnitř a okamžitě pozdravil mého otce. „Rád vás zase vidím.“

„A já rád vidím tebe, Edwarde. Co tě k nám přivádí?“

„Vlastně jsem chtěl pozvat Maggie na dovolenou.“

Zvedla jsem obočí. „Dovolenou? Myslela jsem, že dny tvého flámování skončily.“

Zasmál se. „Taková dovolená to nebude. Tato bude velmi klidná. Relaxační tropický výlet. Trpíš mořskou nemocí?“

„Já, ehm, nemám tušení,“ odpověděla jsem upřímně. Nikdy jsem na lodi nebyla.

„No, sbal si plavky a nějaké oblečení, pokud chceš, dnes večer vyrážíme.“

„Nejsem si jistá.“ Podívala jsem se na svého otce, a pak zpět na Edwarda. „Neměla bych tu tátu nechávat celý týden samotného.“

„Nesmysl!“ Ozval se táta. „Neměla jsi pořádnou dovolenou, co jsem onemocněl. Tohle potřebuješ, Maggie, a já už se cítím o hodně lépe.“

„Co kdybych na dobu naší nepřítomnosti najal prozatímní pečovatelku? Na dobu, kdy tady obvykle nejsi? Vyhovovalo by to vám oběma?“ Edward se podíval na mě, a pak na mého otce.

Také jsem se otočila na svého otce.

„To by samozřejmě bylo v pořádku!“ Řekl dychtivě.

Potom se s očekáváním podíval Edward na mě.

„No…“ trochu jsem váhala, „jestli s tím táta souhlasí, předpokládám, že jet můžu.“

Edward mě s úctou políbil na tvář. „Fantastické! Pojďme balit!“ Položil mi ruku na záda a strkal mě do mého pokoje.

Zavřela jsem za sebou dveře kvůli troše soukromí. Věděla jsem, že to otci nevadilo.

„Takže, sledovala jsi tiskovou konferenci?“ Zeptal se.

„Ano. Bylo opravdu sladké, jak jsi o mně mluvil.“

„Nebylo to příliš sentimentální?“ zeptal se.

Posadila jsem se vedle něj na postel. „Vůbec jsi nebyl příliš sentimentální.“

Chvíli jsme se líbali, ale nebylo to sexuální. Bylo to sladké a rychlé. Jen vyjádření, že jsme si navzájem vážili naší společnosti.

„Netušíš, jak jsem šťastný, že jsi souhlasila být mou přítelkyní. Nemůžu si pomoct, abych to nechtěl křičet ze střech. Tohle mělo být technicky vzato nejvíc stresující období v mém životě, protože to je můj první skandál a tak, ale s tebou po svém boku to tak není. Mám pocit, že s tebou zvládnu cokoliv.“

Naklonila jsem se k němu. „Cítím se naprosto stejně. Nikdy jsem si nepředstavovala, že u tebe budu mít šanci.“

Zasmál se. „Legrační, protože jsem si myslel, že jsi od začátku mimo moji ligu.“

Já. Mimo jeho ligu? On byl budoucí anglický král, proboha! Nehádala jsem se. Milovala jsem, jak jsem se díky němu cítila zvláštní a důležitá.

„Víš, díky všemu, co děláš, si myslím, že z tebe bude skvělá královna.“

Zasmála jsem se. „Přestaň! Teď už tvoje lichotky zacházejí opravdu příliš daleko.“

„Ale tak to vůbec není!“ Naléhal.

„Jaký důvod máš k tomu si myslet, že budu dobrá královna?“

Svoji odpověď nemusel rozmýšlet. „To, jak ses zachovala k Millie. Bylo to empatické, ohleduplné a diplomatické. Kdokoliv jiný by pravděpodobně trval na tom, aby ji vyhodili. Ty ne. Protože jsi jiná, Maggie, jsi něco zvláštního.“

Usmála jsem se a opřela si o něj hlavu, on mě objal pažemi.

„Víš, jednou mi jedna moudrá žena řekla, že abych si ulehčil povinnosti krále, měl bych si najít ženu, která by mi byla dobrým průvodcem. Jsem si jistý, že jsem ji našel.“

Políbil mě na temeno hlavy a já téměř roztála.

„Kam tedy přesně jedeme?“ Zeptala jsem se.

„To uvidíš. Myslím, že si to zamiluješ. Je to klidné, luxusní… vše, co potřebujeme po tom všem stresu, kterým jsme si v poslední době prošli.“

„Mmm… To zní pěkně. Upřímně si však myslím, že s tebou by to bylo klidné a luxusní kdekoliv.“

„Nemohu, než souhlasit.“