CP - 18. kapitola 2/2

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

Ředitel Ryan je vyloženě zuřivý. "Co myslíš tím, že se odvoláváš na pátý dodatek?" Vystrčí prst na Oakleyho. "Máš černé oko, pohmožděný nos a krvavý ret." Ukáže na mě. "A ty ..." znejistí. "Řekněme, že ne zcela dodržuješ dress code, mladá dámo." Jeho zarudlé oči se přesouvají ze mě na Oakleyho a zpět. "Několik studentů nahlásilo, že mezi vámi dvěma došlo dnes ráno ve škole k hádce."

Oakley pokrčí rameny. "Definujte hádku."

Připojím se. "Definujte několik."

Má teta zvedla ruce nahoru. "Je mi líto, ale tohle je směšné. Není šance, aby má neteř byla schopná způsobit takovou škodu na chlapci o velikosti mého nevlastního syna. Nemluvě o tom, proč by proboha zmlátila svého vlastního bratrance?“ Naším směrem vrhne soucitný pohled. "Myslím, že nevyjdou s pravdou, protože jim někdo vyhrožuje, a vy musíte zjistit, kdo."

Můj strýc Wayne si povzdechne. "Uklidni se, Crys. Řekl jsem ti, abys nechala mluvení na mně.“

Vidím, odkud to Oakley získal.

Pohrává si s hodinkami. "Zavolat nás sem byla ztráta času. Bez jasných důkazů nemůžete obvinit ani jednoho. Jediné, co máte, jsou klepy.“

Ředitel Ryan vypadá tak frustrovaně, že se domnívám, že začne pít na plný úvazek. "Nejsme v soudní síni, pane Zelenko. Nepotřebuji důkazy k pozastavení nebo vyloučení studenta.“

Vyslovuji tichou modlitbu k našemu Pánovi tam nahoře. Prosím, vyhoďte mě.

Vydechne. "Několik studentů nahlásilo, že boj mezi nimi začal kvůli drbu o ..." Zmítá se jako ryba. "Jejich blízkém vztahu."

To je trapas.

Wayne vypadá znuděně. "Opravdu? To je vše?"

Ředitel Ryan je ohromen. "Co myslíte tím, jestli je to vše? Na Royal Hearts Academy máme politiku nulové tolerance, pokud jde o násilí ... mimo jiné. Pyšníme se úrovni a důstojnosti.“ Jeho tvář zčervená. "Bez ohledu na to, co se děje ve vaší domácnosti, tato škola nebude tolerovat žádné nemorální aktivity."

Vyžaduje to hodně sebeovládání, abych se nezasmála, trochu se zatřesu. Nejen, že nemáme sex, nejsme ani pokrevně příbuzní.

Wayne praští prstem do stolu. "Víte, na někoho, kdo tvrdí, že je hrdý na své způsoby a důstojnost, je odporné, že byste naznačoval, že můj syn a jeho sestřenice jsou zapojeni do nějakého sexuálního vztahu. Měl bych váš úchylný zadek nechat zatknout za pomluvu.“

"To bylo něco." Oakley plácne rukama do vzduchu. „Okresní prokurátor Zelenka zkurveně dorazil.“

Přísahám, že můj strýc září.

"Jazyk, Oaku," zasyčí má teta, než se na ředitele Ryana napjatě usměje. "Můj manžel má naprostou pravdu. Není žádná možnost, aby tihle dva mezi sebou něco měli.“ Když se na nás podívá, v jejím pohledu problikne znepokojení. "Správně?"

"Správně," ujišťuji ji.

Oakley do mě šťouchne. "Drž se scénáře." Položí si prst na rty a ústa: „Ticho.“

Crystal vstane. "Jsou to dobré děti, Jime. Je zřejmé, že cokoliv jste slyšel, nebylo nic jiného než drby a není třeba je vláčet bahnem.“ Ukáže na Oakleyho. "Místo plýtvání časem obviňovat mou neteř – která je mimochodem vzornou studentkou – byste měl hledat skutečného pitomce, který zmlátil mého nevlastního syna."

Ředitel Ryan vypadá rozpačitě. "Máte pravdu, Crystal." Začervená se. "Jako vždy jste stejně inteligentní a chladně uvažující, jako krásná."

Čelist mého strýce se napne.

Oakley vydá dávivý zvuk. "Kámo, no tak."

Rozhlédnu se po místnosti. "Znamená to, že můžu jít?"

Přes svou zamilovanost do mé tety vypadá nepřesvědčeně. "Ne tak rychle." Vytáhne blok ze zásuvky stolu. "Vystavuji ti lístek po škole na další tři dny. Pro vás oba.“

Do prdele. "Nemůžu. Mám práci."

"Proč jsme stále potrestáni, když jsme neudělali nic špatného?" Zeptá se Oakley.

Ředitel se podívá na moji tetu a strýce. "Ať už tomu rodiče chtějí nebo nechtějí věřit, je zřejmé, že se dnes ráno stalo něco na základě tvých zranění." Pak se na mě podívá. "Spolu s tvou nasprejovanou skřínkou pochybuji, že to byla jen náhoda." Popadne pero a zuřivě čmárá na lístek. "Možná nejsi viníkem, ale vy oba víte, kdo je, a kryjete ho." Oběma nám podá lístky. "Je to první týden školy. Pokud nyní nepůjdu příkladem, bude to jen pokračovat a bude se to zhoršovat.“

"Počkejte," řekne má teta. "Někdo sprejem nastříkal Dylaninu skříňku? Kdo by něco takového udělal?“

"Přesně to se snažím zjistit."

Všichni se ke mně otočí.

Nikdy jsem si nemyslela, že nastane den, kdy prásknu Jace Covingtona.

Ale po tom, co dnes udělal, ho nechci jen odepsat, chci toho parchanta utopit.

Narovnám ramena. "J -"

Oakley mě kopne do nohy. "Nedělej to." Jeho ústa se pevně utáhnou. "Ticho je tvůj přítel."

Chtěla bych mu připomenout, že díky tichu jsme zůstali po škole na tři dny, ale má pravdu.

Existují i ​​jiné způsoby, jak se pomstít Jaceovi.

Udeřím, když to bude nejméně očekávat.

Nezastaví mě v tom, aby byl jeho zločin svalen na někoho jiného.

Jako na jeho drahou přítelkyni.

Podívám se řediteli Ryanovi přímo do očí. "Britney Caldwellová. Včera mi na obědě podrazila nohy a dnes mi na skříňku nastříkala slovo zloděj.“

Oakley zvedne ruce. "Jsi blázen? Máš vůbec představu, co děláš?“

Jup.

Ničím království.

Stejně jako u šachové hry.

Musíte sejmout královnu, než porazíte krále.

Nebo v tomhle případě prince.