CP - 11. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

DYLAN

Byl to špatný nápad objednat si na oběd špagety a masové kuličky.

Jsem si jistá, že červeno-oranžový odstín rajčatové omáčky, ve které se momentálně plácám, bude dobře ladit k mé bílé košili.

Seru. Na. Svůj. život.

Přinejmenším se můžu uklidnit tím, že část mého jídla postříkala Britneyinu aktovku za tisíc dolarů. Děvka.

Ale i když jí chci nakopat prdel za to, že mi úmyslně podrazila nohy, nedopřeji jí to potěšení, abych ji dala vědět, že mi pocuchala peří.

Místo toho se klidně odlepím od podlahy a tiše se modlím, abych neuklouzla. Znovu.

Jak jsem očekávala, oči všech jsou upřeny na mě.

Všech kromě Jaceovych, který si zjevně bez starostí užívá své jídlo. A Oakleyho, který se směje tak, až se třese.

Kreténi.

Když se narovnám, v očích několika lidí se mine slabý záblesk lítosti, ale to nestačí na to, aby podali novému vyvrhelovi papírový ručník.

Cokoliv. Seru na vás ovce.

S úšklebkem si z košile vytrhnu špagetu a strčím si ji do pusy. "Je to dobré. Ale možná by to chtělo trochu soli.“

"Nechutné. Jsi tak … “Britney začne říkat, než se její tvář promění v popel. "Bože můj, ty pitomá krávo. Zničila jsi mi tašku.“

Olíznu jsi kapku omáčky ze špičky palce a pokrčím rameny. "Považuj to za karmu za to, že jsi mi zničila oběd."

S tím odcházím.

Ale ne dříve, než seberu zbývající špagety z mé košile a odhodím je jejím směrem.

"Za to zaplatíš, děvko," zvolá, když mířím k východu.

Mou odpovědí je prostředníček ve vzduchu.

***

Jsem na záchodě sotva třicet vteřin, když se dveře otevřou, a cítím, jak na mě někdo zírá.

"Udělej si fotku, vydrží to déle," odseknu, zatímco si intenzívně drhnu potřísněnou košili papírovým ručníkem.

"Nemusím. Britney už jednu zveřejnila na Instagramu.“

Samozřejmě, že ano.

"Než ses vykoupala v rajčatové omáčce," dodává dívka.

Zvednu pohled od nepořádku a podívám se na malou brunetku s křivkami, nasazující si černě lemované brýle. Je roztomilá, ale rozhodně nevypadá jako typický členka Britneyine sebranky.

Pravděpodobně fanoušek.

"Díky za komentář." Pokrčím nos. "Nyní odbzuč zpátky ke své včelí královně."

Překříží si ruce přes hruď. "To je trochu pokrytecké, nemyslíš?"

Naštvu se a přestanu se drhnout. "Proč pak?"

"Předpokládáš, že jsem součástí Britneyine sebranky." S hrdostí rozepne kabelku a vytáhne bílou košili s knoflíky. "Ztrácíš čas. Ty skvrny nikdy nepustí.“

Zamrkám, cítím se jako idiot. Chtěla mi pomoci a já se chovala jako kretén.

"Máš pravdu. Byla jsem pokrytec.“ Opatrně se podívám na košili. "Nepřipadá mi to správně, abych si ji teď vzala."

"Neboj se. Mám další ve skříňce, další dvě v autě a doma dalších dvacet.“ Mává rukou nahoru a dolů a ukáže na sebe. "Bude to na tebe velké ... zjevně. Takže pokud nechceš -“

Vezmu si košili. "Ne, chci. Dík."

Stroze přikývne, než zmizím v kabince, abych se převlékla.

Jak se dalo očekávat, je to velké, ale s několika úpravami se mi to podaří zvládnout.

Když vyjdu ven, dívka pořád stojí u umyvadel.

Tohle je trapné.

Napadne mě, že by mohla něco očekávat na oplátku. "Nemám moc peněz, ale -"

Zvedne ruku a utne mě. "To je na mně."

Začnu si pohrávat s lemem sukně. Nikdy jsem nebyla dobrá v povídání a je jasné, že ani ona není.

Jelikož se naše podivná výměna nemůže ještě víc zhoršit, zeptám se jí na něco, co mi posledních pět minut leželo na jazyku. "Proč máš u sebe tolik náhradních košil?"

Vypadá rozpačitě. Na chvíli si myslím, že mi řekne, že má nějaký problém s potními žlázami, ale pak řekne: „Minulý rok jsem přešla na RHA, když jsem byla druhačka. Byl jsem tady sotva týden, když mi Britney a její kamarádi ukradli uniformu z mé skříňky v tělocvičně. Nebyl by to velký problém, ale když jsem šla do sprchy, vzali mi oblečení na tělocvik.“

Mé srdce klesá, jak pokračuje.

"Doma jsem si zapomněla mobilní telefon, takže jsem nemohla zavolat své matce. Tou dobou už byli všichni ze šatny pryč, takže mi nezbylo než se vrátit do tělocvičny v ručníku a sehnat učitele.“ Ukáže na sebe. "A protože vypadám takhle, všichni, kdo mě viděli, se smáli a bučeli. Následujícího dne Britney zveřejnila na Instagramu fotku, jak se toulám chodbami v ručníku. Není třeba říkat, že život na chvíli stál fakt na hovno.“

Ježíši. To je strašné. "To je taková mrcha."

Přikývne. "Nemůžu se dočkat, až odmaturuje. Možná si ve skutečnosti užiji svůj poslední rok na střední.“ Pokrčí rameny. "Po pravdě řečeno, byla jsem šťastná, že jsi našla nový cíl, ale když jsem tě viděla pokrytou omáčkou, věděla jsem, že musím pomoci." Usměje se. "Ne, že bys to potřebovala. Byla jsi tam pěkná drsňačka.“

To mě rozesměje. "S Britney se potýkám od základní školy, takže jsem zvyklá na její kraviny. Teď je toho jen náhodou mnohem víc.“

Patrně kvůli tomu, že chodí s Jacem.

Zmateně pokrčí obočí. "Chodila jsi sem do školy? Myslela jsem, že jsi tady nová?

Zavrtím hlavou. "Ani náhodou. Myslím tím, že bych mohla být, protože je to tak dlouho a znám jen pár lidí, ale z Royal Manor jsem se odstěhovala, když jsem byla v osmé třídě.“ Těžce vydechnu. "Teď jsem zpátky."

A nic se nezměnilo ... kromě Jace.

"Což rozhodně stojí za houby," řekne a vezme mi ta slova z úst.

"Pořádně."

Natáhne ruku. "Jmenuji se Sawyer Churchová. Jsem juniorka a řídím starou dodávku. Nejsem bohatá jako všichni ostatní tady, ale ráda studuji, takže se mi podařilo získat stipendium na RHA – ve skutečnosti je to jen proto, že ředitel Ryan si je blízký s mou rodinou. Ach, a nemám v lásce devadesát devět procent běžné populace, ale to mi nebrání v tom, abych pomohla všem lidem na světě, protože CBUJ.“

Podám jí ruku. "CBUJ? To je jako kapela nebo tak něco?“

"To bych si přála. Bylo by to boží." Pokyne k náramku na zápěstí, který má na sobě napsané stejné iniciály. "Co by udělal Ježíš."

To zdaleka není ta odpověď, kterou jsem očekávala. "Ach…"

Zašklebí se. "Och. Nedělej to. Myslela jsem, že jsi v pohodě.“

Netuším, co tím myslí. "Nedělat co?"

"Podívej, to, že jsem věřící, ještě neznamená, že jsem nějaký Ježíšův fanatik. No, Myslím tím, že jsem, protože je úžasný, ale slibuji, že jsem normální. “ Odvrátí pohled. "Dobře, možná ne normální – ale hodně kleju, zůstávám venku po večerce a dívám se na špatné filmy." Začervená se. "Jednou nebo dvakrát jsem se podívala také na porno. A kdyby chtěl Nick Jonas se mnou strávit noc, vážně bych uvažovala o tom, že vyhodím své panenství ven oknem.“

"Myslím, že je ženatý."

"Bože, nepřipomínej mi to -" povytáhne obočí. "Ještě jsi mi neřekla, jak se jmenuješ."

"Jsem Dylan Taylorová."

Poklepává nohou. "A…"

Pane jo. Ta dívka je pěkné číslo. "Jsem seniorka. Mám řidičák, ale moje auto bylo zabaveno, když můj -“ Zastavím se uprostřed věty, protože ji neznám dost dobře na to, abych jí řekla o tom, že můj táta je v lochu. "Je to dlouhý příběh."

Sawyer nakloní hlavu na stranu a studuje mě. "To je v pořádku. Dostaneme se tam.“

"Kam?"

Upraví si brýle. "Jak to vidím já, v této pekelné díře jsme obě ztracené. Proč nebýt přáteli?“

Teoreticky to dává dokonalý smysl, ale povrchní přátelství kvůli tomu, abych nebyla sama, mě opravdu neláká. "Hm. Bez urážky, ale - “

"Co? Tvá nejlepší kamarádka se vyspala s tvým přítelem nebo tak něco?“

"Spíš nejhorší kamarádka," zašeptám, než se zastavím.

Je zřejmé, že potřebuji přítele víc, než jsem si myslela, protože mi zbývá jen jedna náhradní košile od toho, abych vylila všechna svá tajemství.

Smutek zahalí její oči. "Au. To by určitě vysvětlilo tvé problémy s důvěrou.“ Usměje se. "Jestli ti to pomůže, nemusíš se bát, že budu mít sex s někým jiným než s mým budoucím manželem." V jejích očích se objeví šibalské jiskření. "Nebo Nickem Jonasem. Protože dobré nebe, ojela bych ho v každé pozici dokonce i v neděli.“

Začnu se usmívat, ale pak mě napadne, že pokud budeme kamarádky, měla bych před Sawyer vyjít s pravdou ven. "Jelikož mluvíme o sexu, dovol mi pro záznam uvést, že jsem svého bratrance nešukala. Oakley začal s těmi drby, aby se mi pomstil, protože si myslí, že jsem ho práskla jeho otci kvůli kouření trávy ve sklepě.“

"Dobře, takže si to ujasněme ... říkáš, že jsi svého bratrance nešukala?" Její tvář opadne. "Sakra. Nevím, jestli už s tebou chci kamarádit. Jablko ztratilo svůj lesk, víš?“

Líbí se mi, že dokáže stejně plynně mluvit sarkasticky jako já. "No, do prdele. Přehodnotila bys to, kdybych ti řekla, jak jsem se jednou opila a osahávala svého strýce?

Jejími rysy zaplaví směsice šoku a zájmu. "Opravdu?"

"Ne. Můj otec je jedináček. “

Začne se smát, ale zvuk zvonění to zkrátí. "Zatraceně." Než budu moci protestovat, nasměruje mě k východu. "Jaká je tvoje další hodina?"

"Chemie."

Když vyjdeme ze dveří, trhne sebou. "Paní Becková může být obtížná, ale můžu ti pomoci - “

Její věta je přerušena zvukem něčeho těžkého, co narazí do skříňky ... a následováno křikem.

Když se otočíme, abychom zjistili, o co jde, můj dech ztuhne.

Jaceova paže je omotaná kolem krku nějakého chudáka, zatímco Oakley a Cole stojí před viditelně rozzlobenou dívkou, která je tak hezká, že se zarazím.

"Nech ho být, Jaci. Jen jsme se líbali.“

Sawyer mě tahá za paži. "Pojďme. Jace Covington není jen špatný, je Britneyinou posedlostí. Tvůj život bude mnohem jednodušší, pokud se budeš držet dál od něj i od dramat, které jeho rodina způsobuje ... zvláště teď, když do rozhovoru vstoupila nejmladší Covingtonová.“

Do prdele. Naposledy, když jsem viděla Biancu, měla rovnátka a pořád sledovala pohádky.

Nyní je ...

Chápu, proč chce Jace zmlátit jejího líbacího kamaráda.

"Jdi do třídy, Bianco," zaskřípe Jace zuby. "S tebou si to vyřídím, až se vrátíme domů."

Než může protestovat, popadne jejího kluka za límec a praští mu hlavou o skříňku. "Je zatracená prvňačka, zvrhlíku." Ten kluk začne mluvit, ale Jace ho odtáhne a podruhé s ním praští o kov. "Je to také moje mladší sestra."

Ten kluk vypadá k smrti vyděšen, ne že bych se mu divila.

Jace měl vždycky hluboce zakořeněné problémy s hněvem – ale většina lidí by to nevěděla, protože si jeho mlčení obvykle pletou s klidem.

V hloubi duše se však tiše dusí ve všem vzteku, který doutná pod hladinou ... jako smrtící sopka na pokraji erupce.

Proto jsem ho ten den na hřišti vyhledala.

Byli jsme nejlepší přátelé ... ale naši démoni byli spřízněné duše.

"Neměl jsem tušení, člověče," dusí se ten chlap. Když Jace mírně poleví, dodá: "Řekla mi, že je starší a že je studentka na výměnném pobytu."

Bianca na něj mrkne. "Bonjour."

Sawyer znovu navrhne, abychom odešli, ale já zůstávám na místě. Jace je blbec, ale nedokážu ze sebe setřást tu vnitřní potřebu ujistit se, že neudělá něco hloupého.

Jako spáchat vraždu uprostřed školní chodby.

"Vidíš?" prohlásí nevinně, když Jace o krok odstoupí. "To všechno ona. Prakticky prosila - “

Jeho věta je přerušena Jaceovou pěstí.

"Snaž se ho příliš nezřídit," řekne Cole, když Jace natáhne paži, připraven mu vrazit znovu. "První zápas roku je v pátek a Declan je jedním z lepších hráčů v obranné linii."

Koleno, které Jace vrazil do Declanova rozkroku, jasně ukazuje, že se o nadcházející fotbalové utkání svého bratra nezajímá.

"Ježíši Kriste, Covingtone," naříká ten chlap, když ho Jace udeří do tváře. "Pochopil jsem, v pořádku? Už se k ní nepřiblížím.“

Bianca obrátí oči v sloup. "Kundička."

Oakley a Cole se zahihňají, ale Jace není pobaven. Ve skutečnosti vypadá každou vteřinou vzteklejší.

Cokoliv se teď děje, překračuje rámec toho, že se nějaký chlap zapletl s jeho sestřičkou.

"Vezmi Biancu do třídy." Jaceův tón je ostrý. Výhružný. "Hned."

"To myslíš vážně?" Bianca zasténá, když jí Cole strčí brašnu a Oakley ji chytne za loket. "Nejsem dítě -"

Jace prudce kopne svého protivníka do břicha. Je to tak brutální, že sebou trhnu, když se sesune na zem. "Vstaň, kurva -"

"Přestaň," pronesu, než Jace zasáhne nohou Declana do břicha. Ten chlap je už na podlaze, stočený do klubíčka a z rtu mu vytéká krev ... prosíc Jace, aby ukončil své mučení. Už toho bylo dost. "Jsem si docela jistá, že to pochopil."

Ty pronikavé tmavé oči švihnou ke mně. "Kur-"

"Co tady sakra dělá?" Bianca pronese.

Kromě uvedení zřejmého, nevím, jak na to odpovědět.

Bianca udělá několik kroků vpřed, dokud nestojí přímo přede mnou. "Copak jsi toho neudělala dost?"

Jed zachycen v jejích slovech mě vnitřně trhá. S ohledem na náš věkový rozdíl jsme se moc nestýkali, ale vždy jsme byli v pohodě.

Nebo alespoň jsem si to myslela.

Než se jí můžu zeptat, o co jde, nakloní se ke mně a nepříjemně se mi přiblíží k obličeji. "Drž se kurva dál od mých bratrů, ty zákeřná malá zmije. Nebo Bůh mi pomoz, já - “

"Co se to tu proboha děje?" někdo za ní vykřikne. "Jsi v pořádku?"

Když vzhlédnu, vidím ženu s přísnou tváří, která viditelně zuří. Její pohled neustále přeskakuje mezi Declanem, který je stále na podlaze, a ostatními.

"Sakra," zamumlá Sawyer pod dechem. "To je paní Becková."

Perfektní. Alespoň teď bude vědět, proč jdu pozdě.

Jace strhne Biancu k sobě. "Jdi do třídy." Podívá se na Colea. "Oba." Jeho pozornost se přesune zpět na Declana. "To zvládnu."

Začnou odcházet, ale paní Becková je zastaví. "Nikdo nikam nepůjde. Ne, dokud nepromluvím s ředitelem Ryanem.“ Vytáhne mobilní telefon a přiloží si jej k uchu. "Omlouvám se, že Vás obtěžuji, řediteli Ryane, ale na chodbě vědecké laboratoře máme naléhavou situaci. Týká se to zraněného studenta a chlapců Covingtonových.“

Prakticky vyplivne jejich příjmení, jako by to bylo plesnivé jídlo.

"Nic se nestalo. Jsem v pořádku,“ řekne jí Declan, než zavěsí.

Učitelka mu ale nenaletí. "Ne, nejsi -"

"Spěchal jsem, takže jsem nevěnoval pozornost tomu, kam jdu. Nakonec jsem narazil tváři do otevřené skříňky a praštil se.“ Vstane z podlahy a vystrčí bradu směrem k Jaceovi, Coleovi a Oakleymu. "Zastavili se, aby zjistili, jestli jsem v pořádku."

Tři amigos[1] jako na povel přikývnou.

"Je to pravda," vykřikne Cole s pokrčením ramen. "Chtěl jsem jen ujistit, že můj týmový kolega neudělal něco hloupého a trvale se nezranil."

"Přesně," připojí se Oakley. "Byla by to zatraceně škoda, kdyby se chudáčku Declanovi před pátečním velkým zápasem stalo něco hrozného."

"Před nebo po hře," procedí Jace mezi zuby.

Zjevně naštvaná se paní Becková obrátí k Sawyer a ke mně. "Povězte mi, co se opravdu stalo?"

"My nevíme," vyhrknu a ukážu na svou novou kamarádku. "Celý čas jsme byly na záchodě. Nic jsme neviděli ani neslyšeli.“

Vedle mě si Sawyer povzdechne. Prakticky cítím, jak z ní vyzařuje zklamání. "Jo ... jak řekla."

Nerada lžu, ale také nerada donáším. Pokud Declan nechce paní Beckové říct pravdu, je to jeho právo.

Navíc je tu také malá část mně, která nechce, aby Jace na sebe vzal vinu za to, že chránil svou sestřičku. I když zašel příliš daleko a je jasné, že mě nenávidí.

Učitelka nevypadá přesvědčeně, ale jde to mimo ni, když na místo dorazí ředitel Ryan a zdravotní sestra a Declan znovu opakuje, že narazil tváří do skříňky.

"Dobře, pokud je to tak, pak tady nemůžu nic udělat." Zvedne ruce nahoru. "Můžete jít."

Začneme se rozcházet ... ale ne dříve, než Bianca zavolá: „Myslela jsem vážně to, co jsem řekla, děvko.“ Vrhne se mým směrem. "Ubliž znovu jednomu z mých bratrů a budou potřebovat zubní záznamy k identifikaci tvé mrtvoly, zrádkyně."

Ježíši. Ta dívka ke mně nedrží jenom zášť ... vymýšlí plán mé vraždy.

I přesto jak moc bych chtěla odbýt její hrozbu, nemůžu ... protože vůbec netuším, proč je naštvaná.

Nikdy jsem neublížila jejímu bratrovi. Pokud nepočítáme to, že jsem se náhle odstěhovala, ale to nebyla moje chyba. Snažil jsem se s ním spojit, ale Jace mě ignoroval.

Všechen ten vztek, který ke mně Covingtonové přechovávají, nedává smysl.

Nikdy bych je nezradila.

"Jaký je tvůj pr -"

"Dost, Bianco." Jace ji vede po chodbě opačným směrem. "Musíš se uklidnit."

Sawyer čeká, až budou z doslechu, než promluví. "Vím, že to pravděpodobně není moje věc, ale musím se zeptat. Co se to děje mezi tebou a Biancou? Proč tě tak nenávidí?“ Její oči jsou velké. "Co jsi udělala jejím bratrům?"

"Netuším," řeknu jí upřímně.

Ale mám v úmyslu to zjistit.

---

[1] kámoši