WFB - PROLOG

Překlad: Lusesita

Kor.: Kačka

Dom

„Dome! Našel jsem dům plný vyděšených žen a dětí, hned je dostaň ven!“ Slash překřikuje výstřely a hluk kolem nás.

„Jdu na to.“ Pomáhám odvést asi dvanáct žen s jejich dětmi kolem okraje pozemku k zadní bráně do bezpečí. Uslyším pláč, otočím se a uvidím malého chlapce okolo pěti, šesti, stát samotného ve středu travnaté plochy mezi dvěma budovami.

Běžím k němu a popadnu ho právě ve chvíli, kdy střelím jednoho z těch bastardů, který řídí tohle místo. Rád bych mu ustřelil palici, ale máme dohodu s ATF a místními orgány, že budou všichni naživu, aby mohli za své zločiny jít před soud. Naším plánem bylo proniknout na pozemek, zachránit některé lidi a shromáždit důkazy – důkazy, které potřebuje ATF, ale nemůže je získat sama. Budou se dívat opačným směrem v případě méně legálních praktik klubu.

Popravdě řečeno bychom to udělali i tak. Ubližování ženám a dětem je proti našim zásadám, obzvláště když se to odehrává v našem okolí. A zkurvená sekta? Jo chystáme se tohle místo srovnat se zemí, bez ohledu na cokoli, ale je hezké mít jednou za čas zálohu.

„Zůstaň u své motorky. Myslím, že vidím Claire,“ zakřičí Jax.

Přikývnu, zůstanu na stráži a kryju ho, když jde dovnitř.

Pořád se tomu snažím porozumět. Jo, předtím jsme byli na nějakých drsných místech, než jsme se dostali do klubu a někteří z nás mají na krku více než jen pár obětí, ale tohle je úplně jiná úroveň. Tohle je zasraná válečná zóna.

O pár minut později uvidím Jaxe utíkat přes pozemek s Claire v náručí. Kurva, díky bohu, že je v pořádku. Další žena je v závěsu za nimi. Její drobné tělíčko je zezadu ozářeno světlem z výbuchu v dálce. Vypadá tak maličká a drobná a přesto je hluboko v ní pohřbena síla. Sakra, všechny tyto ženy, musí být zasrané bojovnice, aby přežily tyhle sračky.

Pocítím přitažlivost k této tajemné ženě s každým krokem, který ke mně udělá.

Jax s Claire jsou teď vedle mě. Jax mi něco říká, ale vše, na co se dokážu soustředit, jsou velké modré oči mého anděla. Šílenství kolem nás přestává existovat. Jsem jí pohlcen. Mé myšlenky, dech a tlukot srdce, vše se zastaví, zatímco nasávám a utápím se v jejím smutku a síle.

Blízko zazní výstřel a můj anděl vyskočí, modré oči se jí naplní strachem.

„Hej, všechno je v pořádku. Teď už jsi v bezpečí.“ Snažím se ji uklidnit.

Udělá krok vzad a srdce se mi bolestivě sevře při pomyšlení, že se možná bojí mě. Dám ruce před sebe dlaněmi nahoru, že se vzdávám a doufám, že pochopí, že nejsem hrozbou. Nic by se mi nelíbilo víc, než držet ji v náručí a odvést ji odtud daleko, ale vypadá zatraceně plaše, jako by mohla každou chvilkou odletět. Vím, že musím být s mým malým ptáčkem opatrný.

Jsi se mnou, s námi v bezpečí,“ zopakuju. Podívám se na ni a uvidím, že má řezné rány a škrábance, které pravděpodobně pochází z dnešního útěku. Ale taky vidím řezné rány, které jsou hlubší a starší, než ty dnešní. Na krku má modřiny a ještě pozůstatky žluté kolem oka. Tělem se mi šíří směs vzteku a zlomeného srdce. „Neublížím ti, slibuju.“

Její modré oči se přesunou ke Claire, jako by čekala pokyny. Je to taková maličkost, ale ve skutečnosti nevěří sama sobě natolik, aby utekla, vypovídá to hodně o tom, co musela vydržet Bůh ví, jak dlouho.

„To je v pořádku Beth. Je to dobrý chlap. Teď už jsme v pořádku. Budeš v pořádku.“

Beth.

Můj anděl má jméno.

„Můžu tě svést, Beth? Vezmu tě do naší klubovny, kde si můžeš odpočinout.“

Podívá se na mě, připadá mi to jako celá věčnost, hodnotí mě a mě to trhá vnitřnosti, zatímco čekám, až mě bude považovat za hodného její důvěry. Nakonec přikývne. Poprvé se nadechnu od chvíle, kdy na ní spočinul můj zrak.

Natáhnu ruku a v hlavě provádím oslavný taneček, když natáhne svojí. Naše ruce se dotknou a můj svět se soustředí právě na tento okamžik. Naše ruce a pohledy jsou pevně uzamčeny. Vím, že to cítí také, když se uvolní. Přitáhnu si ji do náručí a cítím, jak se její malé drobné tělo třese.

Nechci moc tlačit na štěstí, takže i když mě to bolí, ustoupím o krok a pomůžu jí na motorku a vysvětlím, jak se držet. Vyrazím na silnici s nejcennějším nákladem za mnou, zatímco má ruce omotané kolem mě. Od této chvíle vím, že už nikdy nebudu stejný.