TCF - 11. kapitola

 Překlad: Lenuszka

O týden později jsme s Jessem trávili noci tím, že jsme poznávali svoje těla.

Dneska večer jsem byla na zádech v posteli, nohy doširoka roztažené a kolena pokrčená. Jeho ústa byla na mně a já jsem skoro byla. Nohy se mi třásly a svíjela jsem se na prostěradle.

Jess tedy věděl, jak používat svou pusu. Nikdy jsem neměla partnera, který by mě takhle těšil, takže jsem neměla s čím srovnávat. Bez ohledu na to jsem vyslala tichou modlitbu vděčnosti do nebes. Bylo to úžasné.

Jeho jazyk mi zpracovával klitoris, zatímco dvěma prsty vjížděl dovnitř a ven.

„Ó můj Bože,“ vzdychala jsem. Propnula jsem boky, když tvrdě nasál.

Uvolnil sevření a s posledním olíznutím jsem se udělala. Otočila jsem hlavu do polštáře, abych nekřičela, a nechala své tělo explodovat.

Zády jsem dopadla zpátky na postel, jak jsem se snášela z výšin a lapala po dechu.

Jess si prolíbal cestičku po mém břiše a nastavil se u mého vstupu. Jedním mocným přírazem měl svoje péro pohřbené hluboko uvnitř mě.

Milovala jsem, když tohle dělal.

Začal se hýbat dovnitř a ven v pomalých, hlubokých přírazech. Dosáhnout druhého orgasmu mi obvykle trvalo trochu déle, ale dneska jsem věděla, že nebude trvat dlouho, aby mě tam znovu dostal.

A netrvalo.

Pokračoval ve svém neuspěchaném tempu, dokud jsem nebyla na hraně.

„Už budu, Jessi,“ vydechla jsem.

„Jo, bejby,“ řekl. „Kurva, to je tak skvělý pocit. Jsi tak těsná a vlhká. Miluju tě šukat.“

Jeho drsná slova mě poslala přes okraj a tělem mi projel orgasmus. Zakryla jsem si ústa rukou, abych ztlumila své steny a pevně jsem mu stiskla vnitřními svaly péro.

Přestal s tím pomalým tempem a začal přirážet rychleji a tvrději dokud mi nezavzdychal do krku a neudělal se.

Naše srdce bila ve stejném rytmu, když se na mě zhroutil, zatlačil mě do postele. Milovala jsem, když na mě takhle ležel. Nevydržela jsem to dlouho, ale když to dělal, užívala jsem si to. Nohy jsem měla ovinuté kolem jeho stehen a přejela jsem mu rukama po svalnatých zádech až dolů k zadku.

Jess měl tak skvělý zadek. Jednou jsem ho pořádně zmáčkla a cítila, jak jeho péro uvnitř mě ožilo.

Uchechtl se mi do krku. „Jsem tak rád, že jsme skončili s kondomy, bejby.“

„Hmm,“ dostala jsem ze sebe. „Já taky.“

Dneska nám došly kondomy a rozhodli jsme se, že už je nebudeme používat. Po porodu Rowen jsem měla antikoncepci, aby se mi upravila menstruace, a před Jessem jsem neměla sex pět let. Jess mě ujistil, že vždy používal kondomy. Pokaždé. A jelikož byl vzorem zodpovědnosti, věděla jsem, že jsme v bezpečí.

Jess mě políbil na krk a pomalu se vytáhl, aby mohl jít do koupelny.

Oba jsme se očistili a zatímco jsem si oblékala pyžamové kalhoty a tílko, on znovu vylezl na postel se svými černými boxerkami.

„Vlastníš i nějakou jinou barvu?“ zeptala jsem se.

Zakřenil se.

To asi znamenalo, že ne.

Usmála jsem se a přitiskla se k němu.

Dneska jsme spolu strávili tichý večer. Všichni jsme byli na krátkém výletě, abychom si užili zářijové počasí. Hory byly plné barev. Zima nebyla daleko a listí brzy opadá, tak jsme využili krátké podzimní sezóny.

„Ten výlet byl úžasný, zlato. A ten západ slunce.“ Po našem výletě jsme jeli na vyhlídku a sledovali, jak zapadá slunce, zatímco jsme pili horké kakao.

„Jo. Jsem hrdý na Roe, že to celé ušla,“ řekl.

„Tak rychle roste. Je to jako by teprve včera začala chodit.“ Než jsem se začala rozněžňovat nad svou holčičkou, jak roste, změnila jsem téma. „Jak si vedeš? Byl to těžký týden, šerife.“

V úterý večer někdo přišel ke stanici a prořízl všem policejním vozům pneumatiky. Jistě, většina strážníků si bere služební auta domů, ale ty tři, které zůstaly vzadu na parkovišti, to odnesly. Dvanáct zničených pneumatik.

Jess byl rozlícený. Stokrát sledoval kamerový záznam a pořád nepřišel na to, který bastard to udělal. Ať to byl kdokoli, věděl přesně, kde jsou kamery. Po tom, co prořízl poslední pneumatiku přišel ke kameře, zasalutoval, ukázal prostředník a uklonil se.

Někdo Jesse provokoval. Předpokládal, že je to Wes, a jsem si jistá, že měl pravdu. Ale neměl v ruce důkaz.

„Dnešek jsem potřeboval, bejby. Nějaký čas pryč od stanice, abych si vyčistil hlavu. Abych viděl svoje holky. Pomohlo to. Těch pár týdnů bylo na hovno. Jako bych se nikam nedostal a ztrácel kontrolu na svým městem.“

Položila jsem mu bradu na hruď a zírala do jeho modrých očí. „Přijdeš tomu na kloub. Vím, že ano. Jen to bude chvíli trvat.“

„Jo,“ odpověděl, neznělo to, jako by mi věřil.

„A my tu budeme vždycky, když budeš potřebovat utéct. Dobře?“

„Dobře,“ řekl a pohladil mě po vlasech.

Položila jsem mu hlavu zpátky na rameno a dala nohu tak, abych ji měla zapletenou s ním.

„Dobrou noc, zlato,“ zašeptala jsem.

„Dobrou, pihatko.“

Jess byl tak vyčerpaný, že usnul dřív než já.

Než jsem odpadla, rozhodla jsem se, že začnu novou páteční tradici, dokud nenasněží. Jeden týden v kavárně. Další na výletě, užívat si krásy Montany a útěchu naší malé jednotky.

***

Jess

„Šerif Cleary,“ zvedl jsem svůj telefon.

„Jessi. Tady Frank, z Pawn One. Myslím, že bys sem měl raději přijet. Mám tu nějaké dítě, které se mi snaží prodat šperky, které poznávám z toho vykradeného klenotnictví.“

„Hned jsem tam,“ řekl jsem a uháněl k jediné Prescottské zastavárně.

Klukovi v obchodě mohlo být tak šestnáct nebo sedmnáct. Stál u pultu, prohlížel si zlatou sbírku mincí ve vitríně. Vedle sebe měl malou hromádku stříbra. Na první pohled jsem rozeznal jeden z náramků v klenotnictví, který majitelka popsala ve svém seznamu ukradených věcí.

Došel jsem k tomu klukovi a jednou rukou ho plácnul po rameni, takže se otočil s očima doširoka otevřenýma.

„Och, kurva,“ zamumlal.

„Jo. Myslím, že raději začni vysvětlovat, co děláš s těmi šperky, chlapče.“

„Já, ach, jsem jen…“ koktal.

„Jen jsi zkoušel prodat něco z kradeného stříbra. Čas udělat si výlet na stanici. Zavoláme tvé rodiče, až se tam dostaneme,“ řekl jsem a natáhl se pro pouta.

O několik hodin později se kluk přiznal a byl propuštěn spolu s rodiči. Já jsem poslal předběžnou zprávu místnímu státnímu zástupci a zítra soud rozhodne o jeho trestu.

„Hej, šéfe. Máš minutku?“ zeptal se Sam od dveří mé kanceláře.

„Kdykoli, chlape. Pojď dál.“ Už jsem to chtěl zabalit, ale nechal jsem toho, aby mi mohl Sam říct, co má na srdci.

Kecnul si do židle naproti.

„Cením si toho, že tu dnes se mnou sedíš. Vím, že dlouhá pracovní doba v těch strašných kovových židlích ti nedělá dobře na záda,“ řekl jsem.

„Ach, to není problém. Jen nemůžu uvěřit, že hledáme dalšího dealera,“ řekl Sam.

„Sračky se prohlubují.“

Poté, co jsem vzal Zandera Bakera a jeho rodiče na stanici k výslechu, jsem zjistil, proč ukradl ty šperky.

Aby si koupil ilegální léky na předpis.

Zander si sám vzal několik pilulek, obvykle oxykodon, a pak prodal zbytek svým kamarádům.

Takže nejen že jsem sledoval Wesovy operace s metamfetaminem, teď jsem hledal ještě dealera pilulek.

To. Mě. Poser.

Po Zanderově přiznání jsem měl víc otázek než odpovědí.

Zander nevěděl, od koho ty pilulky kupoval. Výměny se děly pomocí textovek a vzdálených předávacích míst, pokaždé jiných. Pod kamenem u pouliční lampy. Za popelnicí místního obchodu. V obálce přilepené pod poštovní schránkou.

Telefonní čísla byla k jednorázovým telefonům, což znemožňovalo vystopovat toho dealera. A pilulky se vyzvedávaly mimo město. Taky pokaždé jinde.

„Věříš mu, že nepřejel Silasovo tele?“ zeptal se Sam.

„Přiznal se ke všemu ostatnímu. Taky řekl, že jezdil pilulky vyzvedávat mimo město. Nevím, proč by o tomhle lhal. Mohl to být prodejce, kdo sejmul to zvíře.“

„Nebo hůř. Mohla to být celá banda děcek, které vyzvedávaly pilulky,“ řekl Sam a potřásl hlavou.

„Kruci, Same. Nechci, aby děti z Prescottu byly na drogách. Musíme dostat ty zatracené dealery.“

„Jaké jsou šance, že je za tím Wes?“

„Pochybuju,“ řekl jsem. „Nedává smysl, proč by vybočil ze zajetých kolejí. Kontroluje všechny metamfetaminové operace. Vyrábí to, takže není závislý na dodavateli. Pravděpodobně si nechává osmdesát až devadesát procent ze zisku. Pilulky by znamenaly zdroj z venku. Což by byl zásah do jeho marže. Prostě myslím, že by to neudělal.“

„Jo.“ Řekl Sam. „Pravděpodobně máš pravdu. Ty je dostaneš, šéfe.“

Doufal jsem, že má kruci pravdu.

Do víkendu se nic nezměnilo. Udělal jsem ještě nějaké papírování navíc, abych mohl nazítří projít ulice. Potřeboval jsem být víc ve městě. Vidíte, co se dělo před mýma vlastníma očima.

„Pracuješ v neděli, Bricku? Prescottský princ neodpočívá že?“

Wes nakráčel do mé kanceláře.

Zavrčel jsem, ale neodpověděl. Místo toho jsem zvažoval, že vyhodím strážníka ve službě, že ke mně bez varování pustil podezřelého ze zločinu.

„Co chceš, Wesi? Chceš se přiznat? Nakreslíš mi mapu k té výrobně? Chceš jít na léčení?“ zeptal jsem se.

„O čem to tu mluvíš?“ řekl Wes. „Jen jsem si přišel pokecat se svým starým kámošem Jessem.“

„Vysyp to, Drummonde. Co chceš?“

„Slyšel jsem, že jsi minulý týden mluvil s tátou,“ řekl.

„A?“

„Oni tě prostě milují. Máma a táta. Jsou tak zklamaní, že nejsem víc jako ty.“

„Víš, jak to mají s drogami. Nepřekvapuje mě, že jsou zklamaní. Možná vyhledej pomoc, aby byli hrdí. Převezmi farmu, jako to vždycky chtěl tvůj otec.“

Wess odfrknul. „Tu farmu nepovedu. A nepotřebuju pomoc.“

Zavrtěl jsem hlavou. Už jsme to probírali tolikrát, že bych to nespočítal. Nikdo se k Wesovi nedokázal dostat. Ani jeho rodiče. Přátelé. Možná jsme byli všichni hloupí, když jsme doufali, že by svůj život změnil.

„Co chceš, Wesi?“

„Víš, jsem za tebe vážně šťastný, Bricku. Že sis našel Gigi. Je úžasná. A ta malá holčička? Tak roztomilá.“

Tělo mi ztuhlo. Co to sakra dělá, že zmiňuje Georgii a Rowen?

„Ale jen jsem byl poslední dobou v okolí, když Gigi vyzvedávala své dítě ze školky. Je to pěkné. Sledovat je spolu. Tak pěkné, že myslím, že to budu dělat každý den,“ řekl.

Vystřelili jsem ze židle a naklonil se přes stůl.

„Drž se od nich kurva dál. Jestli uslyším, že jsi ji obtěžoval, jsi mrtvý. Policajt nebo ne, zabiju tě.“

Odfrknul si a začal couvat.

Pak mi zasalutoval, ukázal mi prostředník a uklonil se. Přesně jako ten muž na kameře té noci, kdy prořízl pneumatiky aut.

Byl to Wes. Věděl jsem to.

A nemohl jsem s tím nic sakra udělat.

Vstal jsem a sledoval, jak opouští stanici. Pak jsem zvedl skleničku na stole a hodil s ní o zeď, až se roztříštila na tisíc kousků.

„Kurva!“

Dal jsem si chvilku na uklidnění. Pak jsem vzal lopatku, abych to sklo uklidil, než si Oakley pořeže packy. Když jsem byl hotový, šel jsem k automatu na minerálku, než jsem si sedl zpátky k papírování.

Byl jsem vystresovaný na maximum. Wes mě tlačil do kouta a já jsem chtěl zatlačit zpátky. Ale nemohl jsem, kruci. Můj odznak mě nutil držet se pravidel. Většinou jsem ta pravidla měl rád. Ten řád. Dneska ne.

Moje rozbuška byla krátká a věděl jsem, že stačí málo, aby se zažehla. Litoval jsem toho, komu se to podaří.

***

Gigi

Víkend rychle utekl. Zatímco byl Jess v práci, Rowen a já jsme strávily čas tím, že jsme hrabaly listí. Taky jsme uklidily dům a vypraly prádlo.

Bylo fajn prožít tichý víkend se svou holčičkou. Od neustálého shonu jsme se usadily ve staré dobré rutině. Naše životy byly oficiálně tady v Prescottu a začínala jsem se tu cítit jako doma.

Rowen dnes ráno vyráběla princeznovské korunky a místo jedné pro mě udělala „klučičí korunku“ pro Jesse. Ozdobila ji zelenými a modrými flitry, její byly žluté a růžové.

Neviděla ho od pátečního výletu a celý den se po něm ptala. Bylo nedělní odpoledne a před námi další perný týden. I když pracoval, bylo by hezké ho překvapit krátkou návštěvou. Rowen mu doručí svůj dárek a on si dá pauzu od toho chaosu.

Roe se kroutila na sedadle, jak jsme jely do města, sotva byla schopná potlačit nadšení. Její nožky celou cestu divoce kopaly.

Na stanici bylo mrtvolné ticho. Strážník ve službě byl jediný v budově kromě Jesse.

Vzala jsem Rowen za ruku, když jsme procházely chodbou, ale když jsme se přiblížily k jeho kanceláři v zadním rohu, pustila se a sprintovala k jeho dveřím, mávala tou korunkou a křičela jeho jméno.

V přední části jeho kanceláře byly dvě velká okna na každé straně. Dávalo mu to výhled na chodbu a společný prostor a jeho strážníkům do jeho kanceláře.

Rowenin křik Jesse vyděsil. Vteřinu předtím, než začala ječet, si dal k ústům skleničku minerálky. Když zakřičela, cuknul s sebou a převrhl ji, spadla mu na neuklizený stůl, minerálka se mu rozlila po všech papírech.

Heh.

Vstal tak rychle, až židle za ním narazila do stěny.

Oakley se vylekal a začal štěkat ve chvíli, kdy Rowen vešla do kanceláře.

Spěchala jsem za ní, abych pomohla Jessovi uklidit ten nepořádek, ale než jsem to stihla, zakřičel, „Kruci, Rowen! Zmlkni!“

Mezi Jessovým řvaním a Oakleyho štěkáním se Rowen rozbrečela. Došla jsem ke dveřím zrovna, když si klekla na nohy a Jessova korunka spadla na podlahu.

„Co máš kruci za problém, Jessi?“ sklonila jsem se a zvedla Rowen.

„Já? Co tu kruci vy dvě děláte? Podívej se na ten zatracený binec, Georgie! Kdybys zavolala a varovala mě předem, bylo by to moc?“ zakřičel.

Blbeček Jess byl zpátky.

Jedna věc byla, že ječel na mě. Ale být kretén k mému dítěte? Uh… ne.

Zamávala jsem rukou jeho směrem.

„Přinesla ti tu korunku, kterou pro tebe dneska vyrobila,“ řekla jsem. „Byla nadšená, že ti ji dá a chtěly jsme, aby to bylo překvapení. Ale asi jsme překvapené spíš my, protože tu stojím a jsem šokovaná tím, že se můžeš chovat jako blbec ke čtyřletému dítěti. Věděla jsem, že se tak umíš chovat ke mně. Ale k Rowen?“

„Georgie--“ začal, ale jelikož jsem měla ruku pořád před sebou, mávla jsem a zastavila jeho slova.

„Ne. Ne, Jessi. Zůstaň na chvíli u sebe. Zavolám ti, až budu připravená si s tebou promluvit. Možná.“ Otočila jsem se a odešla.

On šel za mnou, Oakley mu byl v patách.

„Georgie, počkej.“

Ale s Rowen přitisknutou k mé hrudi, jak pořád vzlykala, neexistovalo, že bych zastavila.

„Promluvme si o tom,“ prosil.

„Ne. Žádné mluvení. Mysli si, že jsem NASA. Potřebuju prostor.“ Šla jsem dál, Roweniny nožky se houpaly, jak jsem rychle vyšla na parkoviště.

Jess mě nenásledoval.

Jak Rowen pokračovala v pláči, cestou domů jsem seřvala sama sebe. Jak jsem mohla být tak hloupá? Neudělala jsem to už jednou předtím?

Nate mi řekl strašné a zlé věci. Když jsem mu řekla, že jsem těhotná, chrstnul mi do obličeje skleničku vody. Byla jsem ponížená, seděla jsem v restauraci a byla jsem zmáčená.

Po tom, co se vzdal rodičovských práv, jsem si přísahala, že do svého života nepustím žádného blbce. Nebo Rowenina.

Nejdřív jsem si myslela, že je Jess blbec, ale dokázal mi, že jsem se spletla. Asi to bylo příliš pěkné, aby to byla pravda. Když nedokáže udržet na uzdě svůj vztek, nemůžu mu věřit s Rowen. Nebo svým srdcem.

Znovu jsem spustila své obranné zdi.

Blbka.