CP - 5. kapitola

Překlad: Lenny
Kor.: Lucianna

DYLAN

Pečlivě si prohlížím své bledě modré proužky v zrcadle. Dívka v salónu mé tety byla dobrá, ale nemohla se zbavit celé modré.

Naneštěstí je nově bledý odstín méně znatelný poté, co si sepnu vlasy do drdolu, jak navrhla moje teta. V kombinaci s přepychovou uniformou RHA, kterou jsem si vzala na sebe, mám co dělat, abych nezvracela.

Normálně bych vedla větší boj vůči přizpůsobení se, ale nechci dělat tetě problémy. Wayne je ke mně milý, ale vím, že nebyl úplně nadšený představou, že dcera odsouzeného bude bydlet v jeho domě celý rok. Pravděpodobně to z její strany chtělo těžké přesvědčování.

Crystal vypadá, že se ji ulevilo, když se otočím, abych ji čelila. "Skoro to není vidět. Vypadáš nádherně."

Usměje se a na okamžik mě píchne u srdce. V osmadvaceti je Crystal jen o deset let starší než já, a právě teď mi tolik připomíná moji matku ...

Ne.

Zhluboka se nadechnu a potlačím bolest až na doraz.

"Byla by na tebe hrdá, Dylan."

Velmi o tom pochybuji. Ve skutečnosti jsem si docela jistá, že kdyby věděla, že je můj otec ve vězení za zpronevěru – což je upřímně řečeno jenom hezčí výraz pro krádež – protože chtěl, aby byla jeho zlatokopka šťastná – a že jsem se s ním odmítám navždy bavit, převrátila by se v hrobě.

Nebo možná ne. Těžko říct, protože náš společný čas byl tak krátký.

Crystal mi jednou řekla, že moje matka byla silná, chytrá, citlivá a sarkastická. Když jsem se jí zeptala, jestli si vypsala ze slovníku všechna přídavná jména, zasmála se a řekla, že můj podivný smysl pro humor je stejný jako její.

Je to opravdu na hovno, že to nikdy nezažiji. Ale to je život ... špatné věci se stávají a jediné, co můžete udělat, je vypořádat se s tím.

Jelikož se zoufale snažím změnit téma, předložím jí své plány po škole. "Pravděpodobně dnes večer dorazím domů trochu pozdě. Chci si jít hledat práci.“

Zvedne jedno dokonale vytrhané obočí. "Nemusíš si dělat starosti s penězi. Řekla jsem ti-"

Zvednu ruku a přeruším ji. "Ne. To ti nedovolím.“

Vážím si její nabídky zaplatit letos za vše, ale nejsem její dítě.

Jsem jeho.

A vzhledem k tomu, že můj otec v současné době sedí ve vězeňské cele a vláda se zmocnila jeho domu spolu s každým centem, který měl; Oficiálně mi nezbývá než se o sebe postarat sama.

Každopádně mi bude brzy osmnáct.

"Je to tvůj maturitní ročník, Dylan. Chci, abys sis užila nejlepší čas svého života, a chci, abys měla čas na studium, abys ses mohla dostat na dobrou školu.“ Povzdechne si. "Vím však, že když ti řeknu, abys něco nedělala, jen tě to přiměje chtít to udělat víc, tak co takhle udělat kompromis?"

Sáhnu po své brašně. "Poslouchám."

"Můžeš pracovat o víkendech a jeden den v týdnu. Dohodnuto?"

Zavrtím hlavou. "Nikdo mě s takovým časovým plánem nenajme."

Oči jí zajiskří. "No, náhodou vím, že paní Dickinsonová hledá do Top of Muffin menší výpomoc. Zatímco budeš ve škole, můžu se u ní stavit a přimluvit se za tebe.“

" Top of Muffin?" Musí to být nové, protože jsem o tom nikdy neslyšela.

Zasměje se. "Je to kavárna ... pekárna. Upřímně si nejsem jistá. Ale paní Dickinsonová je ta nejrozkošnější stará dáma. Budeš ji milovat.“

Když opouštím ložnici, pokrčím rameny. "Když to říkáš."

Nezáleží na tom, kde pracuji nebo jak rozkošný je můj šéf. Pokud budu muset, budu drhnout toalety. Práce je práce.

"Oakley."

Když neodpoví, znovu zaklepu na jeho dveře. "Přijdeme pozdě."

"Jeho auto není na příjezdové cestě," řekne Crystal za mnou. "Myslím, že už odjel."

Samozřejmě, že ano. Kretén.

Doprovodí mě dolu po schodech. "Odvezu tě."

***

Nejsem si jistá, proč se moje teta tak bála o mé vlasy, když to vypadalo, že ostatní holky na RHA porušují školní dress code.

Jejich kostkované sukně jsou kratší než sex s mým bývalým.

"Nebuď nervózní," řekne Crystal, když otevírám dveře auta. "Zaručuji ti, že do konce dne tu budeš nejoblíbenější dívkou."

Moje teta mě zjevně nezná. Možná byla populární na střední škole, ale tyto geny nebyly předány její neteři.

"Uvidíme se později," zamumlám přes rameno, když opouštím její kabriolet.

Obvykle nejsem úzkostlivý člověk, ale nenávidím pouštět se do neznámého území a zcela opovrhuji tím, že jsem novou dívkou.

Musela jsem to udělat před čtyřmi lety poté, co jsem opustila Royal Manor a přizpůsobit se bylo příšerný.

Podle toho, jak to vypadá ... tohle bude stát za hovno ještě víc.

Když kráčím přes parkoviště vedoucím k budově z béžových cihel s vysokými klenbami, mám sucho v ústech.

Zatím nevidím nikoho, koho bych poznala z minulosti. Ne že by na tom hodně záleželo. Nebyla jsem úplně slečna Společenská.

Jediný skutečný přítel, kterého jsem kdy měla, byl ve skutečnosti ...

Srdce mi vyskočí z hrudi a kolena se mi podlomí, když se přiblížím k vysoké postavě opřené o královsky modrý Lexus.

Jace Covington.

Dech mi uvízne, když se podívám na ty intenzivní oči, opálenou pokožku, plné rty a tmavé strniště, které zdobí jeho silnou čelist.

Jace byl vždycky pěkný, ale teď je…

Tak atraktivní, až to skoro bolí dívat se na něj.

Zakroutím hlavou a připadám si jako idiot, který zírá jako každá jiná žena v okolí. Tohle je Jace. Můj Jace.

Jako by vycítil moji přítomnost, vzhlédne a zakření se. Ježíši. Ten úsměv je stejně nebezpečný jako on.

"Hej, ty," promluví chraplavým hlasem, který mi zahřívá tváře. "Dlouho jsme se neviděli."

A najednou už nezáleží na všech mých problémech, na všech těch špatných věcech, s nimiž jsem se potýkala a držela v sobě.

Je to můj člověk. Vždycky byl.

Ten jediný, na kterého se můžeš obrátit, když se příliš setmí. Když to moc bolí.

Poprvé za čtyři roky se můj vesmír zase vrátil do správných kolejí.

Věnuji mu úsměv tak velký, že mě bolí tváře. "Já ..."

Nějaká síla se protlačí kolem mě. "Moc vtipné. Včera v noci jsem byla s tebou, hlupáčku.“

Srdce mi uvízne v krku a sleduji, jak si vysoká, prsatá zrzka vyklusává k jeho Lexusu a nechává svou malou skupinu přátel v prachu.

Když se nakloní, aby ho políbila, zasáhne mě nevolnost. Stojí mě všechny síly, abych nezvracela, když si uvědomím, o koho jde.

Britney Caldwellová.

Mega bohatá. Mega populární. Mega děvka.

Ta holka – spolu se svým stádem Britney fanoušků – mě na základní škole trápila při každé šanci, kterou měla, a na střední škole mi dělala ze života peklo … a teď? Teď se líbá s Jaceem.

Jaceem – který mi utíral slzy poté, co se mi vysmívala ze smrti mé matky.

Plíce mě pálí, když se nutím zhluboka nadechnout. Věděla jsem, že když se vrátím do města, bude to jiné, ale netušila, že tak moc.

Naštěstí jejich muchlování přeruší stříbrné BMW, které prosviští parkovištěm, než zastaví na místě vedle Jace.

"Jak je, sráči?" Oakley je pozdraví, když vystoupí ze svého auta.

Jako scénu z filmu sleduji, jak Oakley, nějaký jiný chlap, a Britneyina banda průměrných dívek vytvoří kruh kolem Jace a Britney.

Skoro se zastavím, když se můj pohled zachytí o pár pronikavých zelených očí a lícních kostí ostrých jako břitva. Jace evidentně není jediný, kdo se změnil. I když se stěží podobají, jeho mladší bratr Cole vypadá stejně dobře jako on.

Jen na rozdíl od Jace, který se tiše opírá o své auto a pozoruje každého, Cole nestoudně flirtuje s Britneynou bandou.

Zdá se však, že to nikomu z nich nevadí. Právě naopak – všichni si to užívají.

Píchne mě v hrudi, když mi to dojde. Chybí tady další bratr Covington.

Podrobnosti neznám, ale Coleovo dvojče, Liam, zemřel ve stejnou dobu, kdy jsem opustila město.

Snažila jsem se s Jaceem spojit poté, co jsem viděla někoho zveřejnit RIP Liama ​​na sociálních sítích, ale on nikdy neodpověděl na moje zprávy nebo volání.

Můj otec slíbil, že si uděláme výlet zpátky do Royal Manor, abych viděla, jak se drží – ale jako obvykle, jeho nová práce a nová manželka měly přednost před mými potřebami.

A i když mě to zabíjí, nemůžu vinit Jacea, že na mě zanevřel.

Jace vždy dával pozor na Liama ​​a byli si blízcí. Jeho ztráta musela být naprosto zničující. Jako jeho nejlepší přítel jsem tam měla pro něj být.

Ale nebyla jsem.

A nezáleží na tom, proč nebo čí vinou to bylo. Důležité je jen to, že jsem nebyla k zastižení v té nejtěžší době jeho života. V době, kdy mě nejvíce potřeboval.

Narovnám ramena a vyrazím k jeho autu.

Vždy jsem byla typ člověka, který si přízná své chyby. Takže i když Jace možná nepřijme moji omluvu, neubírá to na skutečnosti, že mu jednu dlužím.

Nikto se nedívá mým směrem, když se přibližuji k jejich malému kruhu, což je podle mě v pořádku.

Nejsem tu kvůli nim.

"Ahoj."

Jako bych byla neviditelná, Jace vytáhne telefon z kapsy a pokračuje v psaní něčeho.

Upravím si popruh batohu, odkašlu si a zkusím to znovu. "Poslouchej, vím, že jsi zaneprázdněn, ale doufala jsem, že bychom si mohli na chvíli promluvit v soukromí."

Nic. Je to, jako bych ani neexistovala.

Mrzutost mi přeletí páteři. Chce se držet záští? Fajn. To je jeho výsada. Odmítám však, aby se mnou kluk, kterého jsem nazývala svým nejlepším přítelem a říkala mu všechna svá tajemství, zacházel jako s druhořadou.

Do prdele, vždyť nám brzy bude osmnáct, ne osm.

"Jace." Po zvýšení hlasu se na mě všichni podívají.

Všichni kromě něj.

"Promiň, zlato. Ztratila ses?" Britney odsekne. "Je zřejmé, že tu s tebou nikdo nechce mluvit."

Otevřu ústa, abych odpověděla, ale něco jí projde pohledem. "Vypadáš povědomě."

Není divu, že sobecká mrcha jako ona si nepamatuje dívku, na kterou měla spadeno.

Než můžu Britney informovat, kdo jsem, její ústa se překvapeně rozšíří.

"Dylan Taylorová." Podívá se na svou bandu se zlomyslným zábleskem v oku, než se otočí k Jaceovi. "Vy dva jste byli kdysi dávno nejlepší přátelé až do smrti, že?"

Moje srdce se zastaví, když se jeho oči konečně spojí s mými.

"Ne."

Bolelo by to méně, kdyby mi vrazil skutečný nůž přímo do srdce.

"To je lež a ty to víš," zašeptám, když se protlačí kolem mě.

Chápu, že je naštvaný, ale musí tam být nějaká jeho malá část, která se pořád zajímá. Nějaký úlomek pod kusem ledu, kam se můžu dostat.

Pomalu se otočí. "Máš pravdu."

Zlá předtucha v mých útrobách zesílí, když vykročí vpřed a uzavře vzdálenost mezi námi.

"Vítej zpátky, kámoško."

Úsměv, kterým mě sestřelí, je tak krutý, že málem ucuknu.

"Sakra," prohlásí Cole, když jeho bratr podruhé odchází. "Být na seznamu Jaceovy černé listiny -" usměje se sám pro sebe a obtočí paži kolem ramene nějaké dívky. "Na druhou stranu – proč kazit veškerou zábavu?"

Podívám se na něj. Cole byl vždycky nafoukaný grázl, ale evidentně byl povýšen na dospělého kreténa.

"Wow-"

"Fuj," zaječí Britney a znechuceně se dívá na obrazovku svého telefonu. "To je tak zoufalá?"

Netuším, o čem to mluví. A nemám šanci se zeptat, protože zakloní hlavu dozadu a chichotá se se svými kamarády, když se blíží k budově. Můj kreténský nevlastní bratranec mi ani nevěnuje letmý pohled, než se za nimi rozběhne.

Na chvíli uvažuji, že zavolám tetě, aby mě vyzvedla.

Ne. Nedám jim to uspokojení, že se mi tak snadno dostanou pod kůži.

Ať je to cokoli, brzy to vyšumí. Drby ze střední školy mají trvanlivost ovoce. Vždy se objeví nová fáma, která překoná tu předchozí.

Moje kroky jsou klidné, když vejdu dovnitř.

Kromě toho, jak špatné to může být?