BY - EPILOG

 Překlad: Lenny

Ahoj holky, takže jsme na konci. Doufám, že se vám příběh Warrena a Harper líbil. Děkuji vám také za vaše komentáře, hodně potěšili. Jako další je na řadě příběh o Cameronovi a Eastonovi, který ale pro vás přeložila Lucianna, jelikož M/M/F není můj šálek kávy :-D Moc, moc ji za to děkuji. My se znova potkáme u 4. dílu o Jacksonovi a Kennedy, kteří ale v předešlých dílech nevystupovali. Příběh je už přeložen a čeká, až doběhne díl třetí. A teď si užijte závěr. Těším se na vás u 4. dílu.

Lenny

WARREN

Klíče od našeho zbrusu nového domu se třemi ložnicemi sedí jako zatracená cihla v mé kapse džínů. Harper nemá ponětí, co se děje. Myslí si, že jdeme na zmrzlinu do cukrárny. Doufám, že kvůli tomuto překvapení nezačne rodit. Trvalo to hodně práce a času, než jsme dali všechno do pořádku, ale vím bezpochyby, že to bude stát za to.

"Vypadáš ztracen v myšlenkách, jsi v pořádku?" zeptá se Harper ze sedadla spolujezdce s úsměvem na jejich pěkných růžových rtech, který zahřívá každý centimetr mého těla.

"Samozřejmě, že jsem v pořádku. Mám tebe a naši malou holčičku. Na světe neexistuje nic jiného, ​​co bych si mohl přát.“

Díky tomu se Harper usměje ještě víc a nedokážu si představit, jak bude vypadat její obličej až uvidí dům.

Projedu kolem cukrárny a pokračuji směrem dál, než odbočím doprava do nové čtvrti ze zástavbou.

"Kam jdeme? Tohle nevypadá jako cukrárna?“ Harper nešpulí rty a já se zasměji, zatímco jedu ještě o kousek dál. Náš perfektní dvoupodlažní dům se objeví na obzoru a já pokračuji v jízdě, dokud se nedostanu na příjezdovou cestu. Zajedu tam a zaparkuji auto. Harper neřeknu ani slovo, ​​ale cítím její zírající oči na mé tváři. Uvnitř buším vzrušením. Je to dlouhých sedm měsíců, co jsme spolu a já tvrdě makal na tom, abych zajistil, že mi může důvěřovat.

Když vystoupím z auta a projedu kolem na stranu spolujezdce, abych jí pomohl vystoupit, pokrčí na mě nosem.

"Warrene, radši začni mluvit. Čí je to dům?" Znovu nic neříkám, chytím ji za ruku a vydám se po příjezdové cestě směrem k obrovským předním dveřím.

Náš první domov.

Jakmile dorazíme ke dveřím, Harper vytáhne ruku z mé a překříží si ruce. „Pokud nezačneš mluvit, naštvu se.“

„Jsi roztomilá, když se naštveš.“

"Warrene," zakňourá rozzlobeným hlasem, což mě jen přiměje více ji dráždit, abych mohl znovu uslyšet její kňourání.

"Čí dům si myslíš, že to je?"

"Nevím." Otočí se a podívá se na přední dveře. Vklouznu rukou do kapsy a vytáhnu klíče. "Co to děláš?" ptá se. Zasunu klíč do zámku a otevřu dveře.

"Vítej doma, zlato," skloním se a zašeptám jí do ucha.

Z rtů jí unikne vzdech, než mě chytne za ruku a otočí se ke mně: „Lžeš, tohle není naše.“

Pohled na její tváři mě rozesměje. Nemůžu uvěřit, že jsem to dokázal udržet v tajnosti, ten pohled na sto procent stojí za to.

"Nelžu. Je to naše. Tohle je místo, kde budeme žít ty, já a naše dcera a všechny další děti, které se rozhodneme mít.“

V jejích rysech se zobrazí překvapení: „Panebože, Warrene. Jak jsi to udělal? Můžeme si to dovolit?" S jejími emocemi se její krásné oči samozřejmě zamlží.

"Ano, můžeme si to dovolit a nedělej si obavy o to, jak jsem to udělal. Jen věz, že jsem to udělal pro tebe a dítě. Budeme tady tak šťastní a v bezpečí.“

Přikývne a hrdlo se jí houpe, nejspíš ucpané emocemi. Vezmu ji za ruku a zavedu do domu. Zavřu za námi dveře a s radostí sleduji, jak její oči skenují každý centimetr místa. Celý dům je vybaven zcela novým nábytkem, spotřebiči a vším, co bychom dnes mohli potřebovat, abychom zde mohli začít žít.

„Tohle všechno si udělal ty?“

"Ano, teď ti ukážu dům. Chci, abys všechno viděla.“

Zvláště dětský pokoj. Procházíme celým domem, dětský pokoj a naši ložnici si nechávám jako poslední, protože vím, že když je uvidí, dorazí ji to. Zastavím u dětského pokoje, přitisknu jí polibek na čelo a otevřu dveře.

Jako dítě, které nelze zastavit, vejde do místnosti a začne se dotýkat každé maličkosti, mumlá si pod dechem o tom, jak je to krásné a jak se barvy shodují, a jak jsem koupil dětskou postýlku, kterou chtěla.

Je to tak úžasný okamžik, díky kterému se usmívám až mě bolí tváře. Když se konečně dotkne každého kusu nábytku, dojede ke mně se slzami v očích.

„Jak jsi to všechno udělal?“

"Bylo to kouzlo," mrknu na ni a obejmu ji rukama. Naše holčička v tu chvíli kopne a oba se zasmějeme. Nic v živote nemůže být lepší, vůbec nic. „Chci ti ukázat ještě jednu věc.“ Jemně propletu naše prsty a táhnu ji z místnosti, přes chodbu až do naší ložnice. „A tady se dějí zázraky.“

Harper se začne smát a ruku má položenou na svém oteklém bříšku. Bože, je krásná, tak krásná.

"A co všechny naše další věci u tebe doma?"

"Můžeme je dát pryč. Nechat si, co chceš, a zbytku se zbavit. “

"Dobře," odtáhne se a přejde k posteli. Sedne si na okraj a já si strčím ruce do kapes. Vidět, jak všechno do sebe zapadá, je víc, než jsem si vůbec dokázal představit.

„Měli bychom vyzkoušet postel?“ Zamává na mě obočím a já si olíznu rty. Dělá si srandu? Zná mě vůbec?

"No jasně. Teď nebo později. Jak víš ... vždycky mám na tebe chuť." Nelžu, nikdy se jí nedokážu nabažit, nezáleží na tom, kolikrát denně šukáme, vždy můžu ještě jednou. Naštěstí se zdá, že Harper je stejně nenasytná jako já, zvláště když je těhotná.

"Jak mě chceš?" Zeptá se svůdně a já se málem udělám do kalhot.

"Nahou a na všech čtyřech," nařídím a sleduji, jak se pomalu svléká. Udělám rychlý proces se svým oblečením a sevřu ptáka v pěst, jakmile je venku. Je tak zatraceně krásná se svým oteklým bříškem, nevím, co je na jejím těhotenství tak zvláštního, ale nějak mě přivádí k šílenství ještě víc než dříve.

Taky to ví.

Harper vyleze na postel, pohybujíc se jako lvice na lovu. Moje sladká, nevinná Harper je pryč. Plazí se po matraci, klekne si na všechny čtyři, prohne záda a vystrčí zadek, takže mám její kočičku na plném displeji.

"Jsi špinavá holka, že? Už jsi pro mě promočená."

V reakci na to zasténá, zavrtí zadečkem jako rudá vlajka a já jsem zasraný býk.

„Chceš, abych tě šukal?“

"Ano, prosím," zadýchaně prosí a vábí mě, abych k ní přišel.

Jdu k posteli a postavím se za ni. Jediné, co chci udělat, je vrazit svého ptáka do její těsné kočičky a ztratit se v ní, ale nejprve chci udělat něco jiného. Položím ruce na její zadeček a roztáhnu ho. Skloním se dolů, ponořím se mezi ty záhyby a jazykem ji začnu lízat směrem od jejího klitorisu až k jejímu dokonalému zadečku.

Několik minut ji tam pomocí jazyka masíruji, než se vtlačím do svraštělé dírky. Zatlačí se zadečkem zpátky, přímo na mou tvář, zatímco si mumlá do matrace. Vím, že se jí to líbí. Vlastně to miluje. Zadek je její nová oblíbená věc. Moje špinavá holka.

Několik minut jí jazykem šukám zadeček, dokud mé sliny nestečou na její kundičku, mísíc se s jejím vzrušením a už to déle nevydržím. Můj pták je tak tvrdý, až to bolí, a pokud se mi brzy nedostane úlevy, moje koule explodují.

Narovnám se, nasměruji si ptáka k její kočičce a jedním tahem do ní vrazím. Vykřikne potěšením a křičí mé jméno do polštáře. Kurva, v této pozici je tak těsná, že to dlouho nevydržím. Soudě podle jejích stenů také nebude potřebovat mnohem déle.

Vezmu prst, obkroužím ním kolem jejího pořad mokrého zadečku a jemně ho zasunu dovnitř. Zatlačí zpět, což mě nutí hlouběji se ponořit, zatímco šukám její kočičku.

Když cítím, jak se jí chvějí stehna a její stěny se stahují kolem mého ptáka, vím, že je zatraceně blízko. Vyndám jí prst ze zadku a nahradím ho dvěma. Zajedu hlouběji, třu tu tenkou stěnu spojující její dva kanálky. Sténá tak hlasitě, že jsem si jistý, že ji slyší i sousedé.

"Ano, to je ono, udělej se pro mě, Harper. Buď moje hodná malá děvka." Ten poslední kousek oplzlosti ji vyžene přes okraj. Vybuchne jako ohňostroj. Její kundička mačká mého ptáka a její zadeček lpí na mém prstu. Tato kombinace mě přivede k vlastnímu uvolnění.

Moje koule se stáhnou a potěšení mi proniká skrz tělo. Každý jeden sval se napne, než se zcela uvolní.

Společně se svezeme na matraci. Oba těžce dýcháme, naše těla jsou zpocená, lepkavá a naprosto nasycená ... alespoň pro teď.

"Líbí se mi sex v naší nové posteli," zašeptá Harper po několika okamžicích ticha. Zní ospale, takže přes ni přetáhnu přikrývku.

"Máš ráda sex všude," zasměji se a zachumlám ji do přikrývky.

"To je pravda. Nezajímá mě, kde ho mám, pokud je to s tebou.“

"Dobře, protože ve svém živote už nebudeš mít jiné muže, nikdy. Jsme to jenom ty a já. Jako to mělo být vždycky.“

 

KONEC