LL - 15. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Kačka

Liv

Vzbudím se na velmi teplém a roztomilém Carterovi. Včera jsme tu museli usnout. Slunce prosvítá skrz žaluzie v mém malém bytě a vrhá stíny na Carterův nos a obočí.

Bože, já toho muže tak moc miluju. A řekla jsem mu to. A on mi to řekl taky. A já neutekla.

Ta poslední část mě vážně šokuje. Dobře, to není pravda. Všechno je to docela šílené. Ale cítím, že je to správné. Tak perfektní.

Vymotám se z Cartera a zamířím do koupelny v zoufalé potřebě ze sebe smýt pozůstatky včerejšího večera.

Kruci, jen při pomyšlení, co jsme včera dělali, jsem strašně mokrá. Zapnu sprchu a myslím na to, jak si mě vzal opřenou o zeď. Bylo to drsné, hříšné a výbušné. Vážně, jako z nemravného románu, ale když jsem na něm jezdila – a když převzal kontrolu – to bylo něco nadpozemského. Tak něžné a pomalé. Bylo to intimnější, než cokoli, co jsem s kýmkoli zažila, kruci, mám pocit, jako bych se před Carterem odhalila, jako by viděl mé skutečné já, bez mých zdí a keců.

Po tom všem dramatu a zranitelnosti… jsme si navzájem vyznali lásku.

A teď nemůžu zastavit hloupý, šťastný úsměv, který se mi rozlévá po tváři

Miluju ho a on miluje mě.

Vezmu ručník a osuším se. Rozčešu si vlasy a udělám si drdol. Obléknu kalhoty a tričko, nevím, jaký je plán na dnešek, ale zjišťuju, že jsem pro každý, který sejme Spidera.

Když vejdu do hlavní místnosti, zkontroluju Cartera. Pořád je úplně mimo a je rozkošný. Jednu ruku má přehozenou přes oči a chrání se tak před sluncem a druhá spočívá na břiše.

Jeho pekáč buchet, je tak úžasné po něm přejíždět prsty…

Klídek holka.

Jdu udělat snídani, nebo no, cokoli, co tady můžu sehnat. Instantní ovesná kaše, banán a káva.

Můj telefon zapípá na pultu a já si přečtu zprávu, co mi právě přišla. Je z neznámého čísla.

 

Jsem před tvým bytem. Mám čistý výhled na tvého nahého, spícího přítele. Vyjdi ven do dvou minut, nebo ho zastřelím.

 

Přijde další zpráva. Tentokrát je to právě pořízený snímek, kde je Carter na mém gauči a já v pozadí, jak čtu zprávu v mobilu.

Nemám čas cokoli cítit, jen jednat. Jediná myšlenka, co se mi honí hlavou je zachránit Cartera.

Nenechám ho kvůli mně umřít.

Popadnu boty, tmavě modrozelené tenistky pro štěstí, zastrčím telefon do boční kapsy u kalhot a zamířím ven ze dveří. Sotva se dostanu ze schodů, popadne mě jedna ruka za paži a druhá se přitiskne k mým ústům a utlumí tak výkřik.

Muž si mě přitiskne pevně k hrudi a odporně se zasměje. Při tom zvuku se mi zvedne žaludek.

„Ty, můj mazlíčku, jsi byla velmi zlobivá.“

Zavřu oči a snažím se si vzpomenout na všechny pohyby, co jsem se naučila v sebeobraně.

Vtáhnu vzduch do plic a nutím se pravidelně dýchat. Nebudu k ničemu, když budu mít panický záchvat.

„Už moc dlouho nebudeš mým problémem. Vezmeme tě právě tam, kde jsme dojednali obchod. Zavezu tě k Devil´s Knights a dostanu část z toho, co z tebe udělají. Vždycky jsem věděl, že se mi budeš hodit.“

Zakňučím a vzpírám se proti němu, tělo se mi bouří při pomyšlení, že budu nucena k prostituci.

„Koukám, že tě budou muset zlomit. Stala ses trochu sebevědomější, když jsi mi utekla, co mazlíčku? Naplnil ti tvůj přítel hlavu hloupými myšlenkami na Šťastně až do smrti? Víš, že tohle ti není souzené, ty kuse hovna.“ To poslední slovo mi zaprská do ucha a začne mě táhnout ke svému autu, přičemž mi drží obě zápěstí jednou rukou za zády a druhou mi drží zakrytá ústa.

„Tvá máma nebyla dobrým feťákem, ani se o tebe nestarala a nezajímalo ji, jestli zůstaneš naživu. Nikdo nechtěl adoptovat zlomenou holku z pěstounské péče. A já k tobě byl tak hodný, zajistil tě, a co jsem dostal na oplátku? Obrovskou zasranou bolest hlavy, když jsem se tě snažil vypátrat.“

Otevře zadní dveře svého auta a já uvidím příležitost vykroutit se mu, zatímco má na mě jen jednu ruku. Hodím hlavou dozadu a cítím, jak se střetne s jeho nosem. Neslyším prasknutí, ale přesto ho překvapím. Uvolní sevření mých rukou a já se otočím.

Bohužel se rychle vzpamatuje. Cítím jeho velkou ruku na krku, přitáhne mě zpět k autu. Znovu a znovu mě mlátí hlavou o otevřené dveře auta.

Neomdlím, ale vidím rozmazaně.

Když přestanu bojovat, hodí mě na zadní sedadlo a zavře dveře. Okamžitě se znovu otevřou dveře, ale pak zamkne, abych je nemohla zevnitř otevřít.

Mám jen několik sekund, abych jednala, než udělá něco, čím mě zneschopní. Spider teď je za autem a přechází na stranu řidiče.

Natáhnu se pro telefon a vytočím Slashovo číslo. Vím, že je technik klubu a doufám, že ví, jak vysledovat hovor. Taky doufám, že je dostatečně probuzený, aby vzal telefon a dost chytrý, aby nezavěsil.

Vyřknu tichou modlitbu a poděkuju každému, kdo se rozhodl do kalhot na jógu našít skryté kapsy.

Když se Spider dostane do auta, začnu mluvit a doufám, že to Slash zvedne a uslyší mě.

„Kam mě bereš Spidere? Říkal jsi, že mě prodáš Devil´s Knights?“

„Drž hubu ty děvko.“

Natáhne se dozadu a praští mě, pak stiskne mé tváře v masivních rukách.

S jeho tváří jen pár centimetrů od mé na mě plivne a pak se zasměje.

„Vypadáš dobře s mým plivancem na sobě, mazlíčku. Líbí se ti to? Být moje malé zvířátko? Řekl jsem Devil´s Knights, že tě  předám až zítra, což znamená, že budeme mít celou noc, aby ses se mnou řádně rozloučila.“

Uvolní mi obličej a odstrčí mě na zadní sedadlo.

„Skoro jsem na to zapomněl,“ řekne a vytáhne obojek, který mě nutil nosit roky.

„Ne, prosím, ne, prosím!“

„Řekl jsem SKLAPNI!“

Udeří mě pěstí do spánku a já odletím dozadu. Vidím hvězdičky. Jsem si neurčitě vědoma rukou kolem mého krku a zacvaknutí obojku. Hoří mi kůže při vzpomínkách na kovové řetězy, které se mi stahovaly kolem krku.

„Tak. Teď uděláš, co ti říkám. Není to tak, mazlíčku? Nebo tě musím svázat i jinými způsoby?“

Strachy zamrkám a snažím se racionálně rozhodnout. Můžu se pokusit bojovat – ruce a nohy nemám svázané, ale on mě přemůže a já pak budu úplně svázaná. Pokud mu však vyhovím, mohu si zachovat aspoň trochu svobody a doufejme, že ji později využiju ve svůj prospěch.

„Ano pane.“ Vzlyknu.

„Hodná holka. To je moje hodná holčička. Dnes večer se pobavíme, než se pustíš do dalšího dobrodružství svého života.“

Zavřu oči a opřu se o sedadlo, zatímco Spider vyjede z uličky, ve které parkoval.