Reckless - 7. kapitola

 Překlad: Peťa

ETHAN

 

Stromy pronikne tmavě oranžové slunce a zaplaví tak horizont slábnoucím denním světlem. Moje auto se kodrcá po štěrkové příjezdové cestě, dokud nezastavím za dvěma Fordy F150.

Bradyho farma není tak vyparáděná jako ta moje, ale ta jeho je daleko víc okouzlující. Útulnější. Od teplé záře obýváku za tím pevným oknem až k houpačce na verandě, všechno na tomto místě říká domov.

Zatímco podnikám cestu na verandu, oceňuju vylepšení, které on a Kat během let udělali. Nové obložení. Pěkné truhlíky. Zbrusu nové hrací zázemí, kompletní s točitou skluzavkou a prolézačkami pro jejich dceru. A řady a řady levandulových keřů, které se rozprostírají do dálky.

Když se dostanu k předním dveřím, podívám se dolů, abych se ujistil, že vypadám slušně. Džíny. Tričko. Boty. Jasně, možná jsem se mohl snažit trochu víc, víc se vyoblíkat, ale není to rande.

Než můžu moc dlouho a usilovně přemýšlet, proč jsem nervózní, otřu si zpocené dlaně o předek džínů.

Ano, tohle je zatraceně divné.

Jen musím být milý k Tori, vidět, jestli můžeme mít zdvořilý rozhovor. Aspoň budu moct říct bráchovi, že jsem se snažil, aby to fungovalo.

Když klepu, balancuju s balením šesti piv v náručí. Brady řekl, že by si dnes večer dal Coronu, když jsem mu psal, abych se zeptal, co můžu přinést. Dobře, že jsem si to ověřil, protože jsem se chystal vzít mu pár Sam Adamsů, protože je z Bostonu a je to obvykle to, co si objednává, když se poflakujeme.

Když Brady otevře dveře, zavane ven vůně chilli a pečených věcí, které nedokážu pochopit, jak je připravit.

„Ahoj, chlape. Pojď dál. Všichni jsou v kuchyni.“

„Cokoli, co vaříte, voní úžasně.“ Podám mu pivo a poplácám ho po zádech.

„Řekl bych díky, ale nemám s tím nic společného.“

Projdeme obývákem a do skromné kuchyně. Mávnu Kat a Izzy, které sedí u stolu, i když se moje pozornost okamžitě upře na Tori, která stojí u sporáku. Tmavohnědé vlasy jí visí na záda v dlouhých vlnách a má na sobě ustřižené kraťasy, které způsobují, že její zadek vypadá jako šťavnatá broskev.

Dlaně mě svědí, aby ucítily ty sladké křivky.

Ta myšlenka je alarmující.

Kat na mě mávne, ať jdu do místnosti. „Ahoj, Ethane! Vstala bych, abych tě objala, ale dítě mě pořád kope do ledvin a radši bych teď do toho malého kickboxera nestrkala.“

Přikývnu a sundám si baseballovou čepku. „Rád tě vidím. Děkuju za pozvání na večeři.“

Brady zvedne balení po šesti. „Hej, Tor. Koukej, co Ethan přinesl. Tvoje oblíbené pivo.“

Budu zatracen. Hádám, že to pivo nakonec není pro něj.

Konečně se ta mořská víla otočí.

Možná je to tím, jak večerní slunce svítí kuchyňským oknem a způsobuje, že Tori září snovou září. Možná je to fakt, že jsem se celý den pekl na žhavém slunci jako sumec a pravděpodobně mám úpal. Nebo je to možná proto, že mám takový hlad, že bych sám snědl býka Black Angus. Ale Tori Duran vypadá jako to nejnádhernější stvoření, jaké jsem kdy viděl. Žádný make-up nebo povyk. Jen ta hustá tmavá hříva a ty zlato-zelené oči, které vracejí upřený pohled. Ostražitý a opatrný. Rezervovaný.

Jasně, že je rezervovaná, kreténe. Tuhle jsi k ní byl idiot.

Udělám tu věc se svým obličejem, kde se pokouším usmát se. „Ahoj, Tori. Rád tě zase vidím.“

Ta dívka se nepobaveně zasměje. „Opravdu jsi přinesl to pivo mně nebo ti Brady řekl, že je to pro něj?“

Přetřu si čelist a zvažuju, jak odpovědět. Lhaní není moje silná stránka. Svojí ženě jsem nikdy nelhal. Snažil jsem se nelhat rodičům, když jsem vyrůstal. Jaký to mělo smysl, když stejně vždy vyčmuchali pravdu? Takže nedává smysl, že teď jsem chtěl, až na to, že nechci ublížit Toriiným citům. Navíc něco pokrouceného ve mně najednou chce tuto dívku potěšit.

Udělám několik kroků blíž a nakloním se, abych nenadával před Izzy, a zašeptám: „Abych se přiznal, vzal jsem ho pro tvého švagra, jsem zpátky na tvém seznamu sráčů?“

I když čekám, že ji moje odpověď nakrkne, koutek rtů se jí zvedne nahoru, jako by byla pobavená. „Nedostal ses z něj.“ Oči se jí hravě přimhouří. „Ale upřímnost je začátek.“

Když se na ni usměju – opravdově, protože jsem skutečně rád, že ji vidím – rty se jí oddělí a nasaje nádech.

Věnuju jí mrknutí. „Potřebuju jen jednu šanci, zlato.“