Reckless - 4. kapitola

 Překlad: Peťa

TORI

 

Ten chlap je hrubý. Kůže mě brní rozčilením. A Kat se mohla zmínit, že vypadá jako Hemsworth.

Položím si dlaň na břicho, abych uklidnila nervy. Je dost těžké bydlet s cizincem, ale se sexy cizincem? Drsným a potetovaným, někým, kdo vypadá, jako by se ve volném čase pral s medvědy? Rozhodně není na mém dietním plánu.

Ethan hodí blok na ostrůvek, jako by ho to osobně uráželo – ten přistane s hlasitým plesk – a pak kývne na mě, abych si zabrala místo na jedné z barových stoliček.

Do háje, přála bych si, aby si Kat nešla hrát s dětmi, protože teď jsem sama s panem Mám-šest-buchet-a-zlý-postoj. Pokud mě tu nechtěl, měl mě prostě požádat, abych odešla.

„Kolik ti je?“ zeptá se bez úvodu.

Taky tě ráda poznávám. Proč to tak je, že krásní chlapi se k ženám vždycky chovají jako ke kusu hadru? Jo, je nádherný. Pravděpodobně je mu pokročilých dvacet. Vysoký s rozcuchanými blond vlasy a tváří se strništěm, protože se neoholil. Elektrické modré oči, které by mě přiměly spolknout si jazyk, kdyby byl chlapem v mém baru. A ty břišáky, kterými na mě blýskal před pár minutami? S vodou kapající přes každou prohlubeň a křivku? Totálně k sežrání. Ale pokud mi paměť slouží, pěkné balení vždy znamená problémy.

„Je mi třiadvacet.“

Udělá obličej. „Pojďme k věci,“ řekne a opře se rukou o pult. „U kohokoli, koho najmu, si prověřím údaje a udělám otisky prstů, takže pokud máš v minulosti něco pochybného, měla bys mi to říct teď.“

Do tváří se mi zdvihne horko. „Nejsi ty sluníčko?“ Zlostně na něj hledím zpátky. Moje sestra musí být zdrogovaná, pokud si myslí, že tohle bude fungovat. A na místo s bydlením v domě! Navzájem bychom se převálcovali. Ví, že s panovačnými kretény nevycházím dobře. Ty těhotenské hormony jí musely zatemnit mozek, když si myslela, že to bude fungovat. „Jsem si pěkně jistá, že tvojí drahocennou kontrolou údajů neprojdu, protože jsem byla jednou zatčena za to, že jsem šňupala koks z koz šlapky,“ řeknu kousavě.

Protočí oči.

Můj zlostný pohled zintenzivní. „Ani si nejsem jistá, že mám ráda děti. Dělám to, abych mohla být blízko sestře, protože má vysoce rizikové těhotenství. Ale budu upřímná – tvůj postoj je na prd. Pokud jsi nás tu nechtěl, měl jsi to říct místo toho, abys byl kvůli tomu idiot.“ Jsem dramatická? Možná. Až na to že jsem vytočená a není způsob, jak ten šílený vlak zastavit. „Víš co? Prostě na to zapomeň. Nedokážu si představit, že bych tu musela bydlet a vypořádávat se s tebou čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu.“

„Proč mi neřekneš, jak se opravdu cítíš?“ Uchechtne se a pak si přetře čelist, ale pak potichu řekne: „Zníš přesně jako moje ex.“

Zíráme na sebe a já zvednu obočí, cítím, jak trapnost toho momentu pronikne do mého vzteku. Jakékoli zmínky o manželkách, ex manželkách, ex přítelkyních mi způsobují kopřivku.

Odkašle si a zeptá se: „Co je s Kat? Myslel jsem, že je všechno v pořádku.“

„Vysoký krevní tlak.“

Kývne do druhé místnosti, kde se Kat a Izzy poflakují s Loganem. „To je pěkně časté. Ale vypadá dobře. Jsem si jistý, že bude v pořádku.“

Přikývnu a počítám sekundy, kdy odsud budu moct vypadnout.

Rozpačitě si prohlídnu svoje oblečení, zkouknu ustřižené kraťasy a staré boty, které mi dala spolubydlící ve druháku. Když mě ségra poprosila, abych s ní na pár dní jela domů, nemyslela jsem si, že mě potáhne na pohovor při první šanci, kterou bude mít. Vzala jsem si oblečení, abych se mohla poflakovat na farmě a postarat se jí o prádlo, možná jí uvařit, ne sedět před popravčí četou. A už vůbec ne v tomto nádherném rozprostírajícím se domě.

Nesnáším to, neplánovat dopředu a vždycky být ta nedůležitá osoba, která něco potřebuje. Nebýt dost dobrá. Příběh mého života.

Do háje.

V očích mě pálí a mrkáním ten žár odháním. Před tímto chlapem se nerozbrečím.

Když se nadechnu, popotáhnu. K čertu s tím.

„Hej. Omlouvám se,“ řekne chraplavě. „Nechci být kretén.“

„Jo, jsi.“ Zavrtím hlavou, nechci se na něj podívat. „Ale žádný strach. Půjdu.“ Znovu popotáhnu. „Promiň, že jsme ti podělali odpoledne.“

Seskočím ze stoličky, rychle si otřu oči a odkráčím, abych našla svoji sestru, která sedí s Izzy a dvěma dalšími dětmi, které poskakují kolem ní, v obýváku na podlaze. Proč proboha je tam dole?

„Tori!“ zakřičí holčička.

To musí být Mila, Ethanova dcera. Taková roztomilost.

Vypadá povědomě. Pravděpodobně jsem se s těmi dětmi setkala na jedné ze slavností, které pořádá sestra na farmě. Mila se ke mně rozběhne a vrhne se na moje tělo. Natáhnu se a snažím se stabilizovat, než se obě převrhneme, ale než úplně ztratím rovnováhu, popadne mě silná paže.

Zadrhne se mi dech a na celém těle mi vyskočí husí kůže, když vzhlédnu do těch intenzivních modrých očí. Okamžitě setřesu Ethanovo sevření a nasměruju svou pozornost na jeho dceru.

Kleknu si a usměju se na ni. Unikne mi další popotáhnutí. „Ahoj, Milo. Dlouho jsem tě neviděla! Jak ses měla, zlato?“

V pevném objetí mi ovine ruce kolem krku. „Přišla jsi, aby sis se mnou zahrála na převlíkání?“ Oh, můj Bože. Jaké sladké dítko. „Kat říkala, že si ráda hraješ na převlíkání. Pamatuješ, když jsi mi pomalovala obličej? Můžeme to dělat zase? Líbilo se mi to.“ Matně si vzpomínám na mladší Milu, která mě prosí, abych jí na tvářičku namalovala motýla. Když se odtáhne, hryzne si do spodního rtu. „Nebo jsi přišla, aby sis popovídala s mámou? Už tady nebydlí. Chovala se, jako že tento víkend přijede, ale nevím…“ Do očí se jí nahrnou velké slzy. „Někdy nepřijede.“

Oh, doprdeledoprdele.

„Víš co? Ráda bych si hrála na převlíkání. Vsadím se, že máš to nejlepší oblečení. Možná dokonce i korunku?“

Mrká opravdu rychle a přikyvuje jako panenka s kývací hlavičkou. „Mám! Táta mi ji sehnal. Je taaaak krásná!“

„Skvělé. Poslouchej, za pár minut musím jít, ale možná bychom mohli začít s tvojí korunkou?“ Znovu mnohokrát přikyvuje a já se zasměju. „Pospěš a vezmi ji.“

Jakmile vyrazí z místnosti, uvědomím si, že vedle Logana na gauči sedí další žena. Má krátké šedo-blond vlasy a přátelskou tvář.

Když se postavím, mávnu. „Zdravím, jsem Tori, sestra Kat.“ Posbírám úsměv, silně si vědomá, že Ethan sleduje každý můj pohyb.

Žena se usměje, když se natáhne, aby si na klín přitáhla batole. To musí být Cody. Bylo by pěkné, kdyby se sestra zmínila, že jedno z dětí je pořád v plenkách.

Žena mi oplatí mávnutí. „Já jsem Beverly, babička.“

„Oh člověče. Takže tito dva jsou vaši?“ Kývnu na Logana a Ethana a vyfouknu výdech. „To je mi tak líto.“

Vyštěkne smíchy. „Mám ráda tohoto.“

Mila přiklusá zpátky, tentokrát má na sobě nadýchané výrazně růžové boa. Mávne na mě svojí korunkou. „Tady.“

„Líbí se mi tvoje boa. Každá holka by takové měla mít.“ Při dávné vzpomínce na Jamieho se ve mně usadí bodnutí smutku, tehdy se se mnou jedné noci miloval, zatímco vše, co jsem měla na sobě, bylo moje červená boa a boty na podpatku. Navzdory jeho slibům jsem si uvědomila, že jediné, na co mě chtěl, byl sex. Ta myšlenka mi zatvrdí srdce, což vítám. Nemá žádný smysl dovolit někomu, aby mi to udělal znovu.

Skloním se a upravím Mile dlouhé blond vlasy za uši, než jí nasadím korunku. „Voilà! Jaká jsi perfektní princezna!“

Zazubí se a jemně si bižuterii poplácá.

Pošeptám jí do ucha. „Vsadím se, že táta by si s tebou rád udělal selfie, když jsi nastrojená.“

Úsměv se jí rozšíří, když se obrátí na tátu, jehož pozornost je přivrtaná ke mně. Vážně, proč zírá? Kývnu hlavou k jeho dítěti. Prober se, kámo.

Jeho oči se přesunou k Mile a jsem udivená láskou, která zaplaví jeho výraz. Požádá ho, aby si s ní udělal fotku, a on přikývne a sebere ji do náruče, vtiskne jí pusu na čelo a sáhne do zadní kapsy pro mobil.

Odvrátím pohled, nepotřebuju vidět žádný sentimentální moment mezi těmito dvěma.

I když se Ethan zdá, že je upjatý suchar, obývák je příjemný, s útulnými vycpanými gauči a velkou telkou s plochou obrazovkou. Podél vzdálené stěny je kamenný krb s římsou plnou fotek a koňských trofejí.

Když jsme zastavily na ranči, sestra říkala, že tyto pozemky jsou v Ethanově rodině po tři generace.

„Váš dům je nádherný, madam,“ řeknu Beverly.

Rozzáří se jí obličej. „Všechny ty renovace dělal Ethan.“

Postaví Milu a strčí si ruce do kapes. „Mami, víš, že jsem měl pomoc.“

Ignoruju chvění, které mnou proudí při zvuku jeho hlubokého hlasu.

Beverly ukáže do chodby. „Instaloval ty krásné pulty v kuchyni, rozšířil dům, strhl stěny, přidal ložnice na východní straně – celý přístřešek. Opravdu je velmi zručný.“

Je tak zlý, že je idiot. Trapně se usměju a přikývnu, otočím se zády, abych se nemusela dívat na Ethana a jeho ochromující přítomnost.

Sestra se snaží posbírat z podlahy a já protočím oči a spěchám, abych jí pomohla nahoru.

„Už žádné sezení na podlaze,“ zasténám, když sestru vyrovnávám.

Když Izzy popadne mamku za ruku, konečně ji pustím.

„Říkal jsem jí, ať si sedne na gauč,“ řekne Logan a tře si čelist stejným způsobem, jako to dělá jeho bratr.

Logan mi věnuje pokrčení rameny a mrkne a já nemůžu odolat, abych se neusmála zpátky. Je jako přes kopírák, co se týče jeho bratra, až na to že jeho oči jsou světlejší a je štíhlejší. To ani nezmiňuju, že je milejší. Ethan je samá fyzická síla s tvrdými svaly, tetováními a drsností, kterou nedokážu doopravdy vysvětlit.

Je křišťálově jasné, že Carterovi bratři jsou totální lovci ženských srdcí.

Což znamená, že je čas jít.

Protože tohoto typu chlapů jsem si užila už dost, minimálně na celý život.