LL - 3. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Kačka

Liv

Už měsíc jsem oficiálně barmanka v klubovně Chaosu. Stále myslím na tu první noc, i když… co to sakra? Nemůžu uvěřit, že jsem se udělala s Carterem, zatímco jsem čekala na autobus a ve výsledku jsem dosáhla neuvěřitelného orgasmu. A ty polibky. Sakra. Líbá neuvěřitelně. A ten způsob, jakým se mě dotýkal, ochutnával…

Přestaň.

Není to jen o tom, jak na mě působí fyzicky. Rozesmál mě, skutečným, nefalšovaným smíchem. A když jsem mu řekla, že nerada jezdím autem, netlačil na mě, abych mu řekla víc, prostě akceptoval, že taková jsem a šli jsme dál. Kdo je ten chlap? Zábavný, okouzlující, žhavý jako peklo a z nějakého důvodu má zájem o mě. Je škoda, že jsem poškozené zboží a nehledám žádný vztah.

Takže si udržuju odstup. Myslela jsem si, že další den to možná bude divné, ale byl stejně okouzlující, jako předtím. Myslím, že čeká, až udělám další krok.

Flirtujeme, sdílíme letmé pohledy a občas se otře rukou o mojí, nebo ji položí na má záda. Ale to je všechno. Musí to tak být. Nemůžu to posrat s touhle prací, je to všechno, co mám.

Vejdu do baru připravená na směnu. Stacy s Riverem jsou za barem. Ona se směje něčemu, co řekl a River se natáhne, aby jí plácl po zadku, což ji rozesměje ještě víc. Jsou tak strašně rozkošní a nemůžu říct, že trochu nežárlím.

„Liv! Čau zlato!“ Řekne Stacy a odstrčí Rivera. „Právě odchází.“ On zabručí, ale pak se na mě usměje a mrkne.

„Takže,“ Stacy se ke mně otočí hned, jak River odejde. „Jak si zvykáš? Jak se ti líbí práce, město, byt?“

Uchechtnu se jejímu nadšení. Je zvláštní mít někoho, kdo se opravdu zajímá a je zvědavý na odpovědi.

„Upřímně řečeno, tahle práce je pro mě vším. Nemůžu ti dostatečně poděkovat, že jsi dala šanci oprsklé mrše, kterou jsi potkala v bance.“

Zasměje se a plácne mě utěrkou. „No, všichni tady tě milujou. Obzvláště Carter,“ Stacy zakmitá obočím.

„Bum-chica-bum-bum!“ Slyším zpívat Miu, zatímco si sedá za bar. Mám ji ráda. Je s Wrenem, jedním z dalších členů Chaosu.

„Och můj Bože. Kolik vám je, lidi? Patnáct?“ Dělám si z nich srandu.

„Holka, víš, že jsem dost stará, abych mohla být tvoje máma,“ řekne Stacy. „A jako taková mám právo nazývat to, co vidím pravým názvem. A já vidím tebe a Cartera.“

„A já nepotřebuju říkat co vidím. Mám oči, to stačí,“ zasměje se Mia.

Protočím oči. „Myslím, jo, je skvělý. Co se vám nelíbí?“

„Takže ho máš ráda?“ Zeptá se Stacy vzrušeně a Mia se opře zaujatě o lokty.

„Mám ráda všechny chlapy tady. Jo jsou zvenčí trochu drsní, ale můžu říct, že jsou to dobří chlapy. Opravdoví, dokonce sladcí, když je opravdu poznáte.“

„Mmmm. Já se neptala na všechny. Ptala jsem se na Cartera.“

„Podívej, právě teď nemám zájem o vztah, možná ani nikdy nebudu. Nejsem pro takové věci stvořena.“

„Pro jaké věci? Lásku? Podporu? Někoho, na koho se můžeš spolehnout? Někoho, vedle koho se budeš ráno probouzet?“ Zeptá se Mia.

„Jo. Všechno tohle. To není nic pro mě.“

„Och zlato, víš, že nic z toho není pravda. Potřebujeme další lidi. To je holý fakt.“ Řekne Stacy.

Pokrčím rameny a doufám, že změní téma.

Takové štěstí nemám.

„Tak mi o něm něco řekni.“ Řekne Stacy.

„Říct ti o kom?“

„O tom debilovi, co ti zlomil srdce a díky komu nosíš na ramenou takovou tíhu.“

Ztuhnu.

„Och, no tak. Můžeme si vyměnit válečné příběhy. Než jsem potkala Rivera, měla jsem pár strašných vztahů.“

Povzdechnu si, ale nic neřeknu. Ale Stacy to tak snadno neodradí.

„Kolik ti bylo, když jsi ho potkala?“ Teď do hry vstupuje Mia.

„Osmnáct.“

„A teď mi znovu připomeň, kolik ti je? Tak nějak jsem se vyprdla na to se tě zeptat, jestli máš vůbec dostatečný věk, abys tu dělala.“ Zachichotá se Stacy.

„Jo, pamatuji si, že konverzace probíhala asi nějak takto: „Jsi si jistá, že mě chceš najmout, i když nevíš, jestli jsem dost stará na to, abych obsluhovala?“ A ty jsi řekla: „Pokud jsi to zvládla s tímhle debilním bankéřem, jsi dost stará, abys mohla čepovat pivo.“ Rozesměju se a Mia se ke mně přidá. „A mimochodem, je mi jednadvacet.“

Stacy přikývne a čeká, že budu pokračovat, což neudělám.

„Holka, ten příběh z tebe dostaneme tak či onak. Nevadí mi hrát hru na dvacet otázek.“

„Nezkoušej mámu medvědici,“ skočí do toho Mia. „Udolá tě.“

Protočím oči.

„Tak ať je tedy po tvém,“ usměje se Stacy. „Jak jsi ho poznala?“

Na chvíli nic neříkám. Snažím se rozhodnout, kolik toho mám říct. Mám ráda Stacy a Miu. Nikdy předtím jsem neměla opravdové kamarádky a vím, že se o mě starají, ale nemůžu dovolit lidem se přiblížit. Nechci soucit, ani aby mě soudili. První pravidlo, co jsem se naučila je, neukazovat strach. Druhé je nebýt na nikom závislý.

„Znala jsem ho ještě předtím, než jsem šla do pěstounské péče. Stále mě sledoval a vyhledal mě, jakmile jsem byla dost stará. Byl starší, myslela jsem si, že by se o mě mohl postarat.“ Zastavím se a snažím se dát dohromady svoje myšlenky. Část mě jim chce říct všechno. Všechny způsoby, jakými mi ublížil, zneuctil, ponížil, chytil do pasti, ale nemůžu. Nemůžu zajít tak daleko. Už nikdy.

Nakonec se vzpamatuju a najdu hlas. „Nebyl to dobrý chlap. Trvalo mi dlouho, abych si to uvědomila. On… mě zlomil, nejsem v pořádku, ale jdu dál, víte? Začínám znovu a nechci, aby se tomu něco postavilo do cesty.“

„Co tím myslíš, že tě zlomil?“ Zeptá se mě Mia.

Odvrátím pohled a pokrčím rameny.

Stacy položí ruku na mé rameno a otočí mě k sobě.

„Liv, zlato, to je v pořádku. Potřebuješ si o tom promluvit.“

Je příliš intenzivní, příliš upřímná. Už se na ní nedokážu ani podívat. Cítím, jak mě v očích pálí slzy.

„On… položil na tebe ruce?“ Zeptá se Stacy.

Pokrčím rameny, nejistá, co odpovědět. Bylo to mnohem víc, než to. Proberu se a doslovně cítím, jak jsem se emocionálně uzavřela. Je toho příliš, takže se přinutím, abych nic z toho necítila. Dělám to, co umím nejlépe. Odstrkuju lidi.

„Podívejte, vím, že to myslíte dobře, lidi, ale o téhle sračce s vámi mluvit nebudu. Je to moje věc, můj nepořádek. Nehledám rameno, na kterém bych se vybrečela.“ Otočím se ke Stacy. „Dala jsi mi práci a já jsem za to vděčná, ale nic jiného od tebe nechci.“

Nenávidím se za to, že tohle dělám. Je to, jako bych to nemohla ovládat, když se někdo dostane moc blízko, musím mlátit kolem sebe. Nevinila bych ji, kdyby mě vyhodila. Zasloužím si to.

Bože, proč musím být taková mrcha?

Stacy otevře pusu, aby něco řekla, ale vejde Slash a sedne si k baru. Napnu se. Neměla jsem to v úmyslu a vím, že si toho všimne. Slash je vážně pěkný. Má pověst mužské děvky, ale nikdy na mě nedotíral. Z toho co vím, klubové ženské mu padají k nohám, takže kdo jsem, abych soudila chlapa, který těží z výhod MC.

Tu první noc v baru, kdy se ke mně naklonil, bych přísahala, že to není Slash… ale Spider, můj bývalý z výše zmíněného příběhu. Má ty stejně intenzivní modré oči, stejný tvar čelisti. V Slashových očích na chvíli probleskl zájem a hned jsem se cítila jako kořist. Spiderova kořist. Slash to však vycítil a okamžitě vycouval. A od té doby si udržuje odstup a já se kvůli tomu cítím špatně, ale nemůžu zabránit reakci svého těla.

„Čau Slashi, dáš si pivo?“ Zeptám se ho vděčná za odvedení pozornosti jinam, obzvláště od zraněného výrazu v Miině tváři.

„Mám to, zlato, s bratříčkem si potřebuju promluvit.“ Řekne Stacy.

Slash protočí oči. „Víš, že miluju, když mě nazýváš svým malým bratříčkem.“

Stacy se jen usměje a podá mu pivo. „Jdi, za chviličku končím.“

Slash přejde k jednomu z rohových boxů a Stacy se otočí ke mně.

A je to tady.

Jenže místo toho, aby byla nasraná, vypadá… chápavě.

„Díky, že jsi mi to řekla, Liv. Je mi líto, že sis tím musela projít, ale teď jsi tady. Jsi bojovník. Je v pořádku nechat lidi, aby tu pro tebe byli, nemusíš na to být sama, dobře?“

K mému překvapení mě obejme, a já ji objetí opětuju. Taju v něm. Co to kruci? Mia se přidá a já skoro prohraju. Obě ženy se odtáhnou a vidím Stacy, jak si utírá oči.

„Podívej, co jsi mi provedla? Já nikdy nebrečím!“

„Co jsem já provedla tobě?!“

Stacy se zasměje a Mia odtančí pryč, aby udělala, co obvykle sladká malá Mia dělá.

Vejde Carter. Vypadá stejně sexy, jako vždy a podívá se na Stacy.

„Je všechno v pořádku mámo medvědice?“

„Och, jsem v pořádku. Musím si jít promluvit se Slashem.“ Kývne na nás.

„Jo, to by mě taky rozbrečelo.“ Zasměje se Carter.

„Hej, já to slyšel!“ Slash zakřičí z rohu místnosti.

Stacy projde kolem baru a nechá mě s Panem vysokým-potetovaným-žhavým.

Usměje se a opře se o bar. Jsem si jistá, že mám v očích zbytek svých neprolitých slz.

„Jsi v pořádku, miláčku?“

Protočím oči, ale nemůžu si pomoct, aby se mi po tváři neroztáhl úsměv. Je tak trochu šílené, že se můžu usmívat i po rozhovoru o Spiderovi. Myslím, že to dokáží jen Carter, Mia a Stacy.

„Nazvi mě ještě jednou 'miláčkem' a já se ujistím, že ty nebudeš v pořádku.“ Řeknu, pak se natáhnu pro skleničku a pro láhev Bulleit Rye.

„Jsi tak sexy, když mi vyhrožuješ.“ Zakření se.

„Jo, mluv dál a já udeřím, až to budeš nejméně čekat.“

Položím whiskey před něj, on jí do sebe kopne a bouchne se sklenicí o pult. Nakloní se, takže je jen pár centimetrů ode mě.

„Věř mi, miláčku. Nikdy jsem tě nečekal.“ Mrkne na mě a přejde ke Stacy a Slashovi.

Jak to sakra dělá? Není to poprvé, kdy po mě hodil mými vlastními slovy, ale když je vysloví, znějí tak… žhavě.

Kruci.

***

O pár hodin později jsem ve skladu a doplňuju police. Mělo by se jednat o velký víkend, očekává se příjezd hodně lidí, kteří nejsou místní, kvůli nějakému boxerskému zápasu, který se koná ve vedlejším městě. Všechny hotely jsou už měsíce rezervované, takže očekáváme nátřesk.

Stojím na žebříku a vyskládávám poslední bourbon, když mě zradí kotník. Začnu padat, ale těsně předtím, než dopadnu na zem, ucítím kolem sebe silné paže, které mě jemně usazují na zem. Tu vůni bych poznala všude – borovice, whiskey a něco jedinečného… Carter.

I když jsem bezpečně na zemi, nepustí mě. Zády jsem přitisknutá k jeho předku a tlačí mě na police.

Na krku cítím Carterův horký dech a jeho rty mám u ucha.

„Měla jsi požádat o pomoc, miláčku.“

„Myslím, že oba víme, že to nikdy neudělám, Cartere.“

Uchechtne se a já cítím vibrace z jeho hrudi proudící mým tělem a vedoucí přímo ke klitorisu.

„Tehdy večer myslím, že jsem byl dost nápomocný.“ Jednou rukou vklouzne pod lem mého trička a postupuje vzhůru až k žebrům, zatímco druhou mi položí na bok a přitáhne si mě k sobě. „Šel jsem s tebou na autobus.“ Políbí mě na krk, přesně tam, kde se střetává s ramenem. „Dal jsem ti svoji bundu.“ Přesune rty výš po krku a okusuje ho. „Udělal jsem tě,“ vsaje můj ušní lalůček do úst. Klouže rukou dolů, až mě chytne za kundičku. Použije přesně ten správný tlak.

Zasténám a přitisknu se k němu. Můžu cítit jeho pulzující erekci proti zadečku.

„Nemůžu přestat myslet na ten večer u autobusové stanice,“ řekne.

Pokračuje ve zkoumání mého těla. Ruku pod mým tričkem posunuje výš až k prsu, stáhne dolů košíček podprsenky a štípne mě do bradavky. Druhou rukou mi masíruje kundičku přes džíny.

Sáhnu dozadu a vklouznu mu prsty do vlasů, přitáhnu si ho blíž a on zanoří zuby do kůže na mém rameni.

„Do prdeleee, Cartere. Ani já ne. Já… já, chci tě.“

Co to říkám? Co to dělám?

Nic se mezi námi neděje. Nemůže.

Carter zavrčí. Přirazí tvrdého ptáka proti mému zadku a já se o něj otírám.

Rozepne mi knoflík na džínech dřív, než vůbec můžu myslet, otevře mi kalhoty a vklouzne rukou do mých kalhotek a najde klitoris.

„Jsi tak kurevsky mokrá.“

Jen přikývnu. Jednu ruku přitiskne na mé bříško a drží mě ve vzpřímené pozici, zatímco zručnými prsty krouží kolem napjatého uzlíčku nervů.

Chytnu se police přede mnou a kouknu se na něj přes rameno.

„Potřebuju tě v sobě cítit, Cartere. Naplň mě, prosím.“

„Zatraceně, Liv, jsi si jistá?“

„Ošukej mě. A to hned.“

„Sakra. Nemám kondom.“

„Beru prášky. Jsem čistá. Prosím, prosím, Cartere…“ kurva, já ho prosím. Jsem tak nadržená.

„Taky jsem čistý. Nikdy jsem to nedělal bez kondomu, zlato, ale nemůžu se dočkat, až ucítím každý tvůj zasraný centimetr a zapamatuju si ho.“

„Bože, ano. Udělej mi to, Cartere. Zatraceněěěěě.“

Znovu zavrčí, stáhne mi džíny i s kalhotkami, pak ve spěchu rozepne své džíny a vytáhne ptáka. Párkrát se pohladí a pak jím vklouzne mezi mé půlky a dostane se až ke štěrbince. Nepronikne do mě, jen klouže svojí masivní délkou proti mé vlhkosti.

Párkrát přirazí a nanese moji šťávičku po celém penisu. Pysky mé kundičky kolem něj pulzují a jsem už na hraně.

„Kurva holčičko, tvá kundička mě tak moc chce. Chceš ho v sobě? Aby roztáhl tvoji těsnost?“

„Ano, kurva ano…“ zasténám.

Stáhne se, pak přitiskne ptáka k mému vstupu. A jedním tvrdým přírazem je ve mně.

„Kurva!“ Vykřikne Carter. „Jsi tak zasraně těsná, je to tak dobré.“

„Tvrději, prosím.“

Klouže dovnitř a ven v rychlém tempu. Pevněji sevřu polici před sebou, až o sebe zacinkají láhve pod silou našich pohybů.

Zatlačím proti němu, dávám to, co dostávám. A kruci, je to skvělé. Jsem tak plná jeho hrdě se tyčícího ptáka a zasahuje do všech správných míst. Potlačím zasténání, když znovu ucítím kroužit jeho prsty kolem klitorisu. Přivádí mě k šílenství.

Svaly se mi stahují, s každým tahem roste napětí. Taky to cítí.

„Cítím se v tobě neuvěřitelně, Liv. Můžu cítit, že už jsi blízko.“

Zrychlí tempo a pokračuje ve zběsilém tření mého klitorisu. Kouše a líbá mě na krku.

Každý příraz vyloudí z mých úst sten.

„Chci cítit, jak se uděláš na mém velkém ptákovi, zlato. Chci cítit, jak pulzuješ a vymačkáváš semeno z mých koulí. Udělej se, Liv.“

Štípne mě do klitorisu a já vybuchnu.

Necítím nic jiného, než potěšení. Zapomenu dýchat, zatímco všechna nervová zakončení jiskří a pulzují.

Když zalapám po dechu, smete mě další vlna potěšení, zatímco se mi plíce plní kyslíkem.

„Ježíši kurevský Kriste, lásko. Jsi tak nádherná. Rád tě sleduju, když vrcholíš.“

Pronikne do mě jednou, podruhé, potřetí, pak cítím, jak jeho pták nateče, než do mě začne stříkat semeno a to vede k dalšímu mini orgasmu.

Carter mě drží blízko u sebe, při svém vyvrcholení. Oba se třeseme, pulzujeme potěšením, zatímco prožíváme náš společný orgasmus.

Skloní se a klade mi lehké polibky na krk a rameno, než přitiskne čelo k ohybu mého krku.

„Sakra Liv, to bylo neuvěřitelné.“ Zamumlá mi do kůže.

Usměju se. „Jo…“

Žádná další slova nepadnou. Dám ruce dolů. Byl to nejlepší sex, jaký jsem kdy měla. Nikdy jsem se neudělala tak tvrdě a nikdy se necítila tak zatraceně dobře.

Podívám se přes rameno, Carter se nakloní a ukořistí mé rty v polibku. Není vášnivý, nebo zoufalý… je pomalý, dokonce sladký. To je příliš.

Vytáhne se ze mě a oba nad tou ztrátou zasténáme.

Kouzlo je zlomeno a já si uvědomím, že jsem právě ošukala Cartera. Jediná věc, u které jsem se zařekla, že neudělám.

Jak se to mohlo kurva stát? Neřekla jsem právě Stacy, že nepotřebuju žádné komplikace? Nepotřebuju žádný vztah, žádné lidi, nepotřebuju lásku.

Woaha, holka. Trochu předbíháš.

Nejedná se o lásku. Jen jsme šukali. Prostě dva dospělí lidé, co oba souhlasili a naplnili své potřeby.

Rychle se obléknu a otočím se, zatímco si Carter zapíná kalhoty.

„No… díky. Potřebovala jsem to. Radši se půjdu umýt.“

A s tím opustím zírajícího Cartera a prakticky vběhnu do koupelny.

Byl to jen sex. Jen sex. Prostě sex.

Když si to budu namlouvat dost často, možná sama sebe přesvědčím, že je to pravda.