AA - 23. kapitola

Překlad: Mirus

Kor.: Evudar

„Odpověď zní ne. Stejně jako poprvé, podruhé nebo posté, když ses mě ptal. Byla tenkrát ne a je stále ne. Myslím, že jsi fakt sladký, ale nemám zájem stát se tvou milenkou, družkou, ať už tomu říkáš jakkoliv,“ pronesla Ariel a zoufale si povzdechla.

„Mé pouto,“ ozval se hluboký, pobavený hlas.

„To je jedno,“ zabručela Ariel arogantně, jak to jen šlo. „Já už svého druha mám.“

„Ano, ale vypadá to, že se mu nechce probudit. Na jeho místě bych zcela jistě tak dlouho nespal,“ namítl hlas.

„Budu ti muset opravdu ublížit, abych se tě zbavila, že ano?“, rozesmála se Ariel.

„Dokážu si představit mnohem méně bolestivý způsob, jak mě přimět k odchodu,“ zaflirtoval hlas.

„Zabiju tě hned, jak se mi podaří vstát z postele,“ zavrčel Mandra, s námahou otevřel oči a vrhl na Bahadura smrtící pohled.

„Jen jsem se snažil tvou družku pobavit, zatímco se zotavuješ,“ pronesl Bahadur klidně a vrhl na Ariel žhavý pohled, který prozrazoval, že by rád udělal i víc.

Mandra musel donutit své tělo, aby ho poslechlo, ale podařilo se mu posadit se. Prsty zabořil do přikrývky. „Jsi mrtvý kurizanský admirál. Řekni Ha’venovi a Adalardovi, že budou potřebovat nového.“

„Och, ne, to v žádném případě, fešáku! Několik dní jsi stál před branami smrti! Už nikdy mě tak strašně nevyděsíš!“, řekla Ariel, chytila Mandra za ramena a přimáčkla ho zpátky do postele, aby si znovu lehl. Když ji objal pažemi a přitiskl ji k sobě, překvapeně vykvikla.

„Promiň, Bahadure. Najdi si vlastní ženu. Ale tu mou nech laskavě na pokoji,“ zavrčel Mandra hlubokým hlasem, zatímco sevřel Ariel ještě pevněji.

Bahadur se rozesmál. „To udělám, hned jak mi prozradíš, kde je jejich planeta. Možná bych si měl vzít pár dní volna a udělat si malý výlet. Rád bych zjistil, jestli bych našel taky takovou jako je tvá družka. Považuji její rasu… za vzrušující,“ řekl Bahadur, zatímco pohledem klouzal po Arieliných svůdných křivkách.

Ariel se otočila na vysokého Kurizana. „Doufám, že ji najdeš. Rozhodně bys jí měl říct to samé, co mě. Ráda bych viděla, jak vzrušující pro tebe bude, až tě zničí,“ odvětila nabroušeně.

„Bahadure, vypadni zatraceně z mé ložnice, než ti má družka ukáže, co dokážou ženy na její planetě,“ chechtal se Mandra.

Bahadur se oběma s úsměvem uklonil a poté se rozloučil. Slíbil, že se vrátí a ignoroval Mandrovu rozčilenou odpověď, že má zmizet z jeho lodi. Oba poslouchali, jak se za ním zavírají dveře. Chvíli ani jeden z nich nic neříkal. Jen si užívali ten pocit, že jsou spolu.

Když Mandra uviděl oheň v očích své družky, zachichotal se. Kolem prstu si ovinul pramen jejích dlouhých vlasů. Poté zaklonil hlavu, zavřel oči a užíval si pocit, jak na něm leží. Ucítil, že se pohnula, ale jen si udělala pohodlí, tak se zase uvolnil. Zabořil nos do jejích vlasů a požitkářsky se nadechl její vůně.

„Vyprávěj mi, co se stalo,“ zašeptal Mandra, aniž by otevřel oči. „Začni s tím, jak se ti, do pekla, podařilo uniknout z cely.“

Ariel se s povzdechem rozvalila Mandrovi na prsou. „Osvobodil mě Drahoušek. Strážnému jsem sebrala pistoli a Drahoušek mě k tobě dovedl.“

„Myslel jsem, že jsem tě znovu ztratil,“ zamumlal Mandra, zatímco si Ariel prohlížel. „Tolik tě miluji, mi elila.“

Ariel zvedla hlavu a pohlédla Mandrovi do zlatých očí. „Také tě miluji,“ zašeptala. Také měla strach, že ho ztratila. Vyprávěla mu, co se stalo, když s Drahouškem dorazila do řídící místnosti. Viděla, že Raffvinův symbiont je jen sekundu od toho, aby zničil Drahouškovu druhou polovinu, zatímco Mandra ležel těžce zraněný opodál. Bez přemýšlení se vrhla před zraněného symbionta. Vzpomíná si, že cítila náraz energetického paprsku, který ji zasáhl, ale poté má vzpomínky zamlžené. Vzpomínala si, že náhrdelník, který jí Tia věnovala, se najednou rozzářil. Jakoby k sobě negativní energii černého symbionta přitahoval. Cítila, jak ji vstřebal. Síla, která proudila rudým krystalem, proudila i jejím tělem.

„Vzpomínám si, že jsem cítila hluboký smutek a zoufalství Raffvinova symbionta, jako by byl přinucený dělat věci proti své vůli. Měl takové bolesti, že jsem cítila jeho utrpení,“ pokračovala Ariel a hleděla přitom Mandrovi do očí.

„Co jsi udělala?“, zeptal se tiše.

„To, co dělám vždycky, když je zvíře zraněné nebo má strach. Mluvila jsem s ním a ujistila ho, že bude všechno dobré, a že mi má důvěřovat,“ odvětila se spokojeným povzdechem a položil si hlavu zpátky na jeho hruď. „Cítila jsem, jak mi začal důvěřovat a všechna ta negativní energie z něj byla jednoduše vytažena.“

„Co Raffvin?“, zeptal se Mandra a jemně ji hladil po zádech.

„Utekl,“ odpověděl Zebulon, který spolu s Adalardem vstoupil do místnosti. „Ale bez svého symbionta. Ten je v bezpečí na palubě u ostatních. Takže bude výrazně oslabený.“

Když se z něj Ariel skulila a lehla si vedle něj, povzdechl si. Nechtěl ji pustit a objal ji jednou paží, aby cítil její blízkost. Pohlédl na dva muže stojící v jeho ložnici.

„Jak dlouho jsem byl pryč, a co myslíte tím, že utekl?“, zeptal se Mandra zamračeně.

„Byl jsi v bezvědomí celý týden. Tvůj symbiont byl příliš slabý, než aby tě mohl vyléčit. Musel jsi do regenerátoru a tvá zranění musela být ošetřena staromódním způsobem pomocí urychlovačů hojení. Raffvin uprchl. Ukradl jednu kurizanskou stíhačku a unikl nám. Jsme mu na stopě. Myslíme si, že se chce dostat k Voxovi. Pokud se mu podaří zabít sarafinského krále, budou z toho vinit Valdiery. Drží ho uvězněného v jednom dole Antroxů, ale nevíme přesně, kde. Kreon sleduje stopy, ale zatím nic podstatného nezjistil,“ řekl Zebulon a posadil se na židli, na které předtím seděla Ariel.

„Mluvil jsi s Kreonem nebo s některým z mých bratrů?“, zeptal se Mandra a zavrtěl se, aby se mohl posadit.

„Zoran mě informoval, že Abby přivedla před týdnem na svět zdravého kluka. Dítěti se daří dobře. U Zorana si tím nejsem tak jistý. Vypadal dost zničeně. Trelon nevypadá o nic lépe. Myslím, že jeho družka bude rodit každou chvíli. Tvůj bratr Kelan a jeho družka se právě vrací ze Země. Vyzvedli Trishina otce. Co jsem slyšel, tak mají na palubě několik dalších žen, co dělají problémy. Kelan prohlásil, že další ženy ze Země už nesnese. Že se nedají uhlídat,“ prohlásil Adalard se smíchem. „Prozradil mi, kde se ta planeta nachází. Ale dal mi na srozuměnou, že tam poletím na vlastní riziko.“

Když si Ariel odfrkla, Mandra se zachechtal. „To mu patří, pokud ty ubohé ženy unesl tak jako nás. Doufám, že tomu, co je vzal s sebou, udělají ze života peklo!“

Tři muži se rozesmáli a Ariel se snažila zůstat v klidu. „Smím ti připomenout, že ještě stále jsi na mém černém seznamu, protože jsi mě nechal zavřít!“, zavrčela a prstem ukázala na Mandru.

„Myslím, že to je pro nás znamení, že bychom vás měli nechat samotné. Řeknu léčiteli, že nechcete být rušeni,“ pronesl vážně Zebulon, vstal a vydal se ke dveřím.

„Sejdeme se později, abychom si promluvili o Raffvinovi. Do té doby si odpočiňte… nebo také ne,“ ušklíbl se drze Adalard, zatímco následoval Zebulona ven z kajuty.

Mandra počkal, dokud neslyšel, jak se zavírají venkovní dveře a až poté pohlédl na svou družku. „Tak já jsem na tvém černém seznamu, jo?“, protáhl tiše Mandra a znovu si k sobě Ariel přitáhl. „Co se stane, když je někdo na tvém černém seznamu?“, zašeptal a kousl ji do ušního lalůčku.

„Musí dělat všechno, co řeknu. Bez řečí a otázek,“ vydechla Ariel, když cítila, jak v ní roste známé vzrušení. Naklonila hlavu na bok, aby umožnila Mandrovi přístup ke krku, a když cítila, jak jí rty putuje po citlivé kůži, rozechvěla se.

„A co je první na seznamu věcí, co budu muset udělat?“, zeptal se tiše.

Ariel se k němu otočila. V jejích tmavě hnědých očích vzplál oheň, protože pomyslela na všechny ty věci, které si na ten seznam zapíše. Rozhodla se, že to bude velmi dlouhý seznam, protože měla opravdu velký strach. „Jako první tam stojí kousání,“ zašeptala, sklonila hlavu a pokryla mu obličej polibky.

„A… jako druhá věc?“, zeptal se chraptivým hlasem, když ucítil, jak mu zuby přejíždí po krku.

„Milovat se se mnou. Celou… celičkou… noc,“ vydechla mu do kůže.

„Myslím, že se mi líbí být na tvém černém seznamu,“ zasténal Mandra, když mu natočila hlavu a zabořila mu zuby do krku.

 

Konec 4. dílu

 

Upoutávka

 

Líbilo se vám toto dobrodružství? Jako další bude, Z lásky k Tie

Krátká povídka ze světa Dračích lordů Valdieru!

Tia je Vypravěčka příběhů Třpytivého národa. Sní o životě, o kterém ví, že nikdy mít nebude, ale když je u vchodu do jejich království polapena cizí bytost a Tia si vzpomene na legendu o Bohyni, která jejímu světu vdechne nový život, přece jen pocítí malou naději.

Jettova touha po dobrodružství ho zavede do dosud neobjevené jeskyně, ve které se nachází prapodivné království a je fascinován jeho překrásnou ochránkyní. Protože jí nedokáže odolat, vrací se zas a znova a ví, že ji musí unést…

nebo si přečtěte pátý díl Dračích lordů z Valdieru – Carmen v nesnázích

Díky Kreonu Reykillovi se mezi Valdiery, Kurizany a Sarafiny, kteří spolu vedli dlouholetou válku, vytvořila silná aliance, ale za vysokou cenu. Kreon už se vzdal naděje, že někdy najde svou pravou družku a je přesvědčen o tom, že jeho duše je příliš černá, než aby si zasloužil takové štěstí – dokud se na jeho planetě neobjeví lidská žena, která je úplně jiná než všechny ženy, které dosud poznal. Kreonovi je jasné, že udělá všechno pro to, aby z jejích očí ty stíny, které tam má, zmizely, protože přinesla do jeho života světlo.

Carmen má vlastní cíl, kterého se nechce vzdát, i kdyby to znamenalo, že bude muset cestovat sama do jiné galaxie, aby dokončila to, co začala. Bude zapotřební veškerého Kreonova umu, aby byl stále o krok před ní, ale nakonec to všechno spěje k tomu jednomu: Dokáže Kreon Carmen přesvědčit, aby dala lásce druhou šanci, než z pomsty zahodí vše, dokonce i svůj život?