CP - 30. kapitola

Překlad: Ivča

Kor.: Evča

JULIANNINA KAPITOLA/ 30

 

Převzato z Aspeniny tabule citátů:

Jednou tě někdo obejme tak pevně, že se všechny tvé rozbité kousky slepí.

– Autor neznámý.

 

Přecházela jsem po obývacím pokoji, zatímco jsem netrpělivě čekala na zprávu od Coltona o tom, jak to šlo s jeho bratrem – který v tuto chvíli nebyl mým oblíbencem – když do bytu vtrhla Tyla, křičela a hystericky brečela.

Zavřela za sebou dveře a vtrhla pak na chodbu, ale zarazila se, když mě viděla přecházet po obýváku.

„Ach můj bože, Juju.“ Přitiskla si ruku na srdce. „Šílené jsi mě, sakra, vyděsila. Co tady děláš?“

„Bydlím.“ Řekla jsem pomalu, než jsem ji vzala za ruku. „Jsi v pořádku?“

„Ne,“ vyjekla a přitiskla si pěsti do očí. „Udělala jsem to. Rozešla jsem se s ním. Řekla jsem mu, až jde tam, kam slunce nesvítí. Ach můj bože, Juju. Co budu dělat?“

„No, nejdříve se posadíš,“ řekla jsem jí tiše, než jsem ji vzala za paži a přivedla k pohovce. „Pak vypiješ šálek horkého čaje, který ti udělám, a řekneš mi, jak se to stalo.“

„Dobře,“ svěsila hlavu a protřela si oči, když si lehla na gauč. „Dobře.“

Pohladila jsem ji na rameni, a pak jsem spěchala do kuchyně, abych napsala Sashe.

 

Od Julianny: Přijď hned domů. Tyla odkopla T.

 

Odepsala mi k chvíli později.

 

Od Sashy: Do prdele! Jsem na cestě!

 

Ruce se mi třásly, když jsem brala hrnek, nalila do něj horkou vodu a vložila sáček s čajem. Když jsem vešla do pokoje a nesla kouřící hrnek, Tyla ležela na gauči, tváře měla mokré od slz a bez výrazu hleděla do stropu.

„Hej, zlato,“ řekla jsem tiše: „mám pro tebe čaj.“

Posadila jsem se vedle jejího boku, když popotáhla, utírala si tváře, posadila se a nohy si přitiskla k hrudníku. Pak zaskřehotala: „děkuju.“ Obě ruce natahovala k hrnku.

Utřela jsem jí slzu z tváře a smutně se usmála, když si usrkla čaje.

Po dlouhém polknutí zavřela oči, vydechla a vypadala spokojeně. „Sakra, to opravdu sedlo. Vždycky jsem si myslela, že jsi praštěná, když jsi pokaždé tohle pila ve stresu.“

Zvedla jsem na ni obočí. „No, teď to víš.“

„Mmm,“ znova se napila, já jsem ji potichu sledovala a netlačila na ni. Jen jsem si chtěla být jistá, že bude klidná. Nikdy jí neřeknu, že jsem nebyla Theův fanda, zvláště poslední dobou, nebo že jsem si myslela, že jí bez něj bude lépe. To ale vyřeší později. Jen jsem chtěla, aby měla co největší pohodlí.

Ale musela jsem to vědět… „Neodkopla jsi ho kvůli tomu, co o mně řekl, že?“ Vyrovnala bych se s jeho zlostí, kdyby s ním byla šťastná.

„Ne. Podváděl mě,“ než se znova napila. „Konečně jsem měla koule na to, abych se ho na to zeptala a… ach můj bože, Juju, přiznal se. Řekl, že mě miloval a chtěl, abych zůstala jeho holkou, ale jednou za čas si to potřebuje okořenit.“

Otevřela jsem pusu. „Tohle řekl?“

„Ano,“ převrátila oči a zamumlala: „slovo od slova.“

„A pořád má koule?“ musela jsem se zeptat a zvedla jsem obočí.

Odfrkla si a křivě se usmála. „Na jedné má modřinu, ale jo, skoro.“

„Ach můj bože,“ otevřela jsem pusu. „Opravdu jsi ho nakopla?“

Usmála se ještě trochu víc, ale zároveň svěsila hlavu. „Jo.“

Zakřičela jsem: „Jo! Holka, jsi můj hrdina. Skvělé, Ty.“ Vzala jsem ji do velkého objetí a ona mi položila hlavu na rameno.

„Ale co teď budu dělat? Nemůžu být sama.“

Řekla slovo sama, jako kdyby to bylo něco hnusného, ošklivého. „Zlato,“ hubovala jsem jí a oddálila od sebe. „Nejsi sama. Pokaždé budeš mít nás. A není na tom nic špatného být bez muže. Nepotřebuješ nějakého ptáka, aby tě definoval. Jsi úžasná sama o sobě. Muži jsou dobří jen na…“

Odmlčela jsem se při pomyšlení na Coltona. Před pár měsíci bych řekla něco o tom, že kluci jsou dobří jen na sex a zírání, ale to, co mezi námi bylo, znamenalo mnohem víc.

Tyla, naklonila hlavu, chtěla znát zbytek, tak jsem se usmála a poplácala ji po pokrčeném koleni. „Můžeš s nimi tvořit vztah, ale musíš být silná a sama sebou, abys taky mohla nést váhu vašeho partnerství. A on se musí snažit dosáhnout stejného cíle, jako ty, s tebou. Není nic špatného na tom jít si za svým, ale je špatně, když má každý úplně jiné cíle.“

Tyla popotáhla a zavrtěla hlavou. „Vůbec jsem si nemyslela, že řekneš něco takového.“

„Já vím,“ řekla jsem. „Já taky ne.“

„Dobře,“ řekla pomalu. „Můžeme už začít nesnášet muže?“

Zasmál a jsem se. „Jistě.“

Pak se otevřely dveře a dovnitř vběhla Sasha následovaná Chadem.

Tyla se podívala za Sashu a zúžila oči. „Ptákům vstup zakázán. Zkurvení podvádějící hajzlové.“

Chad ztuhl ve dveřích a vytřeštil oči. Ukázal na chodbu a řekl své přítelkyni: „No… jdu do tvého pokoje,“ a co nejrychleji přešel kolem gauče.

„Sledovala jsme ho zmizet, než se Sasha otočila na Tylu a hned si ji přitáhla do objetí. „Zlato, tak moc mě to mrzí. Řekni mi o tom.“

Tak jí Tyla řekla všechny detaily a brečela u toho. Sasha a já jsme poslouchaly a odpovídaly, když bylo třeba a zdálo se, že se uklidnila, než se ozvalo zaklepání na dveře.

„Ach bože, zasténala Tyla,“ a zabořila tvář do Sashina ramene. „Jestli je to on, tak s ním nechci mluvit.“

„Jdu tam,“ řekla jsem, vstala a narovnala ramena. „Podíváme se, jestli čurák našel svoje modré koule.“

„Kopni ho ještě jednou za mě,“ řekla Sasha.

Kývla jsem a ani jsem se nepodívala do kukátka, než jsem otevřela dveře a nastavila výraz, kurva, vypadni. Ale Coltona jsem nečekala.

Nejdříve sebou cukl. „Promiň, svlíknu se, jestli jsi připravená jít na…“ Odmlčel se, když si všiml mého výrazu. „Co se stalo?“

Vešli jsme na chodbu, zavřela jsem za ním dveře a řekla: „Teď není ta správná chvíle. Tyla se právě rozešla se svým přítelem. Podváděl ji. Je z toho úplně mimo.“

„Rozešla se s ním? Tyla?“ zeptal se a ukázal mezi nás a měl ustaraně zvednuté obočí. Když jsem přikývla, zeptal se: „Je tady?“

Po mém druhém přikývnutí zamumlal: „Chudinka,“ a prošel kolem mě dál do bytu.

Jen sekundu mu trvalo, než uviděl Sashu a Tylu na gauči, než soucitně udělal tss. „Ten zkurvený čurák,“ řekl. „Proč by tebe někdo podváděl?“

Šel, k Tyle, ukradl mi místo na gauči vedle ní a objal ji.

Nejdříve se zdálo, že ztuhla a tvářila se, jako by se zbláznil. Ale pak řekl: „Muži umí být takoví hajzlové,“ a ona souhlasně přikývla.

„To opravdu jo,“ popotáhla, než se k němu přitulila blíž a zavřela oči.

Colton se přes její rameno podíval na mě, když jí začal hladit po zádech. „Kde je zbytek čokolády, kterou jsem ti dal?“

Zrudla jsem se stištěnými rty. „Ehm… Sasha, Tyla a já jsme ji už snědly.“

„Vy,“ vytřeštil oči. „Celou?“

Odkašlala jsem si a neklidně přešlápla. Bydlíme tu tři ženy a kecaly jsme. Samozřejmě, že jsme ji sežraly. Ježíši.

„To je jedno,“ mávl volnou rukou. „Alkohol bude asi v tuto chvíli lepší.“ Znova se na mě významné podíval a řekl: „A máme štěstí, že je mezi námi barmanka.“

Když se na mě podívaly i Tyla a Sasha, uvědomila jsem si, že chtěly, abych jim všem něco namíchala. „Aha,“ řekla jsem a pořád jsem byla zaskočená z toho, že si Colton vyhrnul rukávy a šel pomoci právě opuštěné ženě. „Dobře, udělám to.“

Šla jsem si kuchyně, vrtěla přitom hlavou a přemýšlela, jestli někdo opravdu poznám všechny stránky Coltona Gambla. Opravdu byl pro mě záhadou. Když si myslíte, že je pro vás váš kluk jako otevřená kniha, zjistíte, že otočil stránku.

Bez přemýšlení jsem začala experimentovat s míchaným nápojem. Poslední dobou to byl zvyk; chtěla jsem tak moc vymyslet vlastní alkoholický nápoj, že jsem byla rozhodnutá udělat ten nejlepší.

Když se za mnou objevil Colton, právě jsem dokončila první pokus.

Podívala jsem se přes rameno: „Jak ji je?“

Pokrčil rameny: „Na houby.“ Pak mě objal kolem pasu, než mi položil bradu na rameno, aby mohl sledovat, jak upíjím.

Vyplivla jsem to zpátky. „To je nechutné.“

„Co vyrábíš?“ zeptal se zvědavě.

„Nic. Nevím. Snažila jsem se vymyslet nějaký nový a skvělý nápoj a vždycky – opravdu vždycky – je odporný.“

„Myslel jsem si, že tohle jste dělali jen s Brandtem, když jste spolu pracovali.“

Podívala jsem se na něj se zvědavě zvednutým obočím. „Ne. Teda jistě, pomáhal mi něco vymyslet. Ale upřímně, dělala jsem to s ním, nebo bez něj.“

„Takže to nebylo něco speciálního mezi vámi dvěma. Dobře, že to vím.“ Pak mi vzal sklenici, napil se a zašklebil. „Zatra… ceně,“ zamumlal a přejel si špičkou jazyka po zubech, jakoby se zoufale chtěl zbavit té pachuti. Pak si vzal ubrousek a doslova si jím drhl jazyk. „Do prdele, co je to za sračku?“

Našpulila jsem pusu, že se mu můj výtvor nelíbil. Ale pak jsem svěsila ramena. „Upřímně, ani si nepamatuju. Ale vyzkoušela jsem každou představitelnou kombinaci, ale buď už existují, nebo jsou… hodně špatně.“

„Ach, panenko,“ zamumlal soucitně. „Ne, ne, ne. Jdeš na to úplně špatně. Podívej se.“ Otočil mě, chytil za boky a vysadil na kuchyňský pult čelem k sobě.

Líbilo se mi, kam tím mířil.

„Nejdříve ze všeho tohle vylejeme.“ Vzal mi sklenici a zbytek vylil do dřezu. Modlila jsem se, aby v tom nebylo něco zeleného toxického, aby to neproměnilo malé zelené želvičky v ninji velikosti člověka.

Ne, počkat. To by bylo super. Ale sakra, to už se taky stalo. Ehm.

„Teď…“ Colton mi položil ruce na boky a teplo z jeho dlaní bylo úžasné, když mě hřálo přes legíny. „Zavři oči.“

Opravdu, opravdu, se mi líbilo, kam to směřovalo. Zvedla jsem hlavu, kdyby, však víte, chtěl dělat se rty něco na mém obličeji.

Jeho dech mě hřál na tváři a zachvěla jsem se.

„Na nic nemysli,“ řekl mi chraplavým a hlubokým hlasem.

Místo toho jsem myslela na všechno možné… ale týkalo se to jen jeho.

Ale ráda jsem v takové chvíli na nic nemyslela, tak jsem stiskla rty a řekla: „Dobře.“

Zasmál se, jako kdyby tušil, co jsem chtěla, aby udělal, ale nejdříve mě chtěl škádlit. „Představ si své oblíbené příchutě. Jídlo, pití, cokoli. Pak je smíchej, představ si kombinace.“

Otevřela jsem oči a uviděla jeho zvědavý výraz. „Takže říkáš, že bych tě měla nakrájet na kousky a udělat z tebe pití? To je trochu sadistické, nemyslíš?“

„Ach, panenko.“ Naklonil se, políbil mě a pak mi sebevědomě sjel svýma horkýma rukama na zadek. „Víš, co máš říct, abych se cítil milovaný.“

„To jsi.“ Ujistila jsem ho. „Úplně.“ Chtěla jsem mu poděkovat za laskavost, kterou právě projevil mojí kamarádce. Tak jsem mu vjela prsty do vlasů, zatáhla za ně a okusovala ret, než jsem ho hluboce políbila.

„Ach, sakra, ne!“ vykřikla Sasha, když vešla do kuchyně. „Ježíši, Juli. Žádný sex na kuchyňské lince, dobře?“

Zastyděla jsem se, přitiskla obličej na Coltonovo tričko a zamumlala. „Promiň.“

„Právě jsem ji inspiroval k vytvoření úžasného drinku,“ řekl Colton, Sasha se ušklíbla a vycouvala.

„No, tak vás nechám tvořit. Pospěšte si, Ty je už netrpělivá.“

Zatlačila jsem do Coltona, aby vycouval a já mohla slézt dolů. Couvl a vzal mě za ruce, když jsem seskočila dolů. „Měla bych se vrátit k míchání drinků, jak už mi někdo naznačil.“

Mrkl na mě a přitiskl pusu na čelo. „Tak tě přestanu inspirovat.“

A odešel z kuchyně. Dívala jsem se mu na zadek, než odešel, nasála jsem zbytek inspirace a pak mě to napadlo.

Jahody polité čokoládou jsem prostě milovala. Vytáhla jsem z lednice krabičku jahod, dále čokoládový sirup a šlehačku. Spěchala jsem ke skříňce, kde jsem našla rum a Kahlua a pustila se s mixérem do práce.

O minutku později jsem nesla do obýváku tác se třemi drinky, kde se Chad přestal schovávat a seděl na židli co nejdéle od gauče, kde byla Tyla. Ta zůstala stulena mezi Sashou a Coltonem, který ji paží objímal okolo ramen.

„Alkohol je tady,“ řekla jsem a zakřenila se.

Sasha a Tyla si okamžitě vzaly sklenice, a když Colton natahoval ruku k třetí, zvedla jsem obočí a dala tác trochu stranou. „To je moje. Ještě ti není 21, pamatuješ?“

Podíval se na mě a řekl. „Chci jen ochutnat.“

Povzdechla jsem si, přestala dávat tác pryč a nabídla mu sklenici. Když si poprvé usrkl, zadržela jsem dech a kousala se do rtu. Podíval se na mě a zvedl obočí. „Hm. Je to dobré.“ Další napití bylo spíše hltnutí.

„To opravdu je, Juju,“ řekla Tyla, zatímco Sasha měla moc práce s pitím a jen kývla, zatímco zvedla palce.

Byla jsem zvědavá, protože jsem se příliš obávala ho ochutnat a natáhla jsem ruku ke Coltonově sklenici: „chci ochutnat.“

Ale on zvedl ruku, abych si ji vzít nemohla. „Sakra, že ne. Tohle je teď moje. Běž si udělat svoje.“

Zarazila jsem se a zvedla obočí: „Co jsi mi to právě řekl?“

V očích mu nezbedně zajiskřilo, vyplázl jazyk a pomalu sklenici olízl. „Olízl jsem ji. Je moje.“

Sasha, Tyla a Chad vybuchli smíchy, zatímco já zalapala po dechu: „Proč…“ Skočila jsem na něj, on překvapeně vyjekl a rychle dal pití na roh stolku, abychom ho nevylili.

Dopadla jsem mu do klína a snažila se natáhnout ruku k pití, ale vykřikl: „Ne!“ smál se, objal mě okolo pasu a držel u sebe.

„Dej mi moje zatraceně pití, blbečku,“ zamumlala jsem, kroutila se a smála.

„Blbečku, hm?“ Zvedl obočí a křenil se. „Za tohle rozhodně svoje pití nedostaneš. Vlastně si myslím, že si zasloužíš tohle.“

A ten bastard mě začal lechtat.

„Ach můj bože, ne!“ Vykřikla jsem, kroutila se a neovladatelně se smála. „Ne! Přestaň. Přestaň! Ach můj bože, počkej. Vrazíš mi do vaječníků.“

Okamžitě přestal, než si uvědomil, že si dělám srandu opakováním jeho vlastních slov, když jsem měla periodu.

Pak na mě přimhouřil oči. „Ale, ty jedna mazaná holko. Za tohle dostaneš ještě víc.“ Pomalu roztáhl prsty a zkroutil je do pařátů.

„Hele, neříkej mi, že máš buchtu v troubě,“ řekla Tyla. „Do prdele, jsi těhotná?“