BY - 3. kapitola

 Překlad: Lenny

WARREN

Dvě holky si svléknou trička a běží nahé přes přeplněný obývací pokoj. Prsa a chlast. Takhle jde shrnout tuhle noc. Zvednu si kelímek ke rtům, vyklopím do sebe zbývající pivo a spolknu ho. Pomáhá to utopit mé myšlenky na ni ... Harper. Moje dívka navěky, moje zakázané ovoce, moje podělaná slabost.

Do vzduchu proniká hudba, vůně kouře, levného piva a drahých parfémů. Sevřu kelímek v ruce, plast praská z mého stisku. Místo překypuje lidmi, a přesto bych se nemohl cítit víc osamělý. Parker dnes večer se mnou samozřejmě nepřišel, odkdy je s Willow, stal se z nej podpantoflák.

Mé oči projíždějí přes provizorní taneční parket ve středu místnosti, každá holka krouží boky jako možná kandidátka na jízdu na mém ptákovi. Mohl bych mít kteroukoliv z nich, ale žádná z nich mě neupoutala.

Cameron a Easton, dva z mých nejlepších přátel kromě Parkera, mě obklíčí, každý z jedné strany a každý s holkou podle svého výběru, přilepenou k sobě.

"Tahle kočička je můj úlovek na dnešní noc..." řekne mi do ucha Cameron s úsměvem jako měsíček. Jediné, co udělám je, že pokrčím rameny. Protože od chvíle, kdy jsem zjistil, že je Harper v Blackthornu, je pro mě těžké dívat se po jiných holkách, skoro jako by mě nezajímala žádná jiná než ona. Což je kurva hloupé. Harper pro mě nic neznamená. Je bezcenná, špína pod mýma nohama a ztratila pro mě cenu v den, kdy jsem zjistil, že mě zradila. Když jsem zjistil, jakým druhem dívky opravdu byla.

Měl jsem to vědět. Měl jsem to kurva vědět. Můj otec mě varoval před dívkami jako ona celý můj zatracený život a připomínal mi, co se stane, když propadneš špatné ženě.

"Kámo, ten pohár je už rozdrcený. Jsi v pořádku?" Zeptá se Easton s rukou v kalhotkách holky, která mu v podstatě šuká nohu.

"Jsem v pohodě, jenom potřebuji další pivo." Nebo pět, nebo milion. Odejdu do kuchyně, abych si vzal něco silnějšího. Při zkoumání lahví alkoholu uvažuji o tom, co si dát. Měl bych si vzít láhev vodky a jít ven. Utopit se na jejím dně. Krátce to zvažuji, než odstrčím tu myšlenku pryč. Opit se do němoty není právě to, co teď potřebuji.

Místo toho si dám Captaina s kolou a zamířím zpět do obývacího pokoje a ignoruji všechny ostatní lidi v místnosti. Přál bych si, abych mohl všem zavřít klapačky a vytěsnit veškerý hluk. Zvedá se mi z toho žaludek. Přijít sem byl špatný nápad. Měl jsem zůstat doma. Od chvíle, kdy se Parker rozhodl s Willow dělat věci navážno, je pro mě těžké být sám sebou. Vypadá to, že určitým způsobem jsem přišel o svého partnera ve zločinu.

Udělám asi pět kroků, než ucítím mráz na zádech. Říkejte tomu šestý smysl nebo instinkt, ale ucítil jsem ji, cítil jsem něco ve vzduchu. Vím, že je tady. Otočím hlavu a mé oči ji okamžitě najdou. Stojí uprostřed místnosti a je obklopena tucty lidí, ale nemohla by vyčnívat víc, i kdyby chtěla.

Na chvilku si užívám show. Užívám si, jak vypadá. Lahodná, tak zatraceně křehká, je jako větvička, snadno se zlomí.

Tančí uprostřed místnosti, hudba proniká jejím tělem jako by byla profesionální tanečnice. Usmívá se, a i když jsou její oči zavřené, mohu říct, že je šťastná, zakloní hlavu, jakmile se propojí s hudbou.

Boky se ji houpou a mé oči jsou přitahovány k této části. Zmačknu kelímek v ruce o něco tvrději, než bych měl, nemůžu si pomoct, ale zírám na její dokonale zaoblený zadek. Dvě dokonalé koule masíčka. Jsem ní uchvácen, chycen v její síti. Dívky, na které jsem zvyklý, se snaží vyhladovět do velikosti XS, dokud nezůstanou bez zadku a prs.

Harper je ve všech ohledech opakem s dokonalými tvary. Horká a hebká, s jemnými křivkami namísto kostnatých boků. Drobný pas, ale s pěknými plnými ňadry a zadkem, který prostě prosí, abych ho chytil a držel, zatímco bych ji šukal zezadu.

Šukat ji? Ne, ty podělaný idiote. Drž svého ptáka od ní. Sáhnu na dno a naleznu svůj hněv, který jsem tam nechal několik let hnisat. Odstrčím tu představu, jak ji šukám pryč a jedním douškem do sebe kopnu svůj drink. Líbí se mi to horko, které obaluje mé vnitřnosti, zatímco mi tekutina stéká dolu krkem, než se usadí v žaludku. Zahřívá mě všude kromě mého studeného srdce. To je neproniknutelné, potažené silnou vrstvou ledu ode dne, kdy odešla.

Je čas zničit něčí noc. Na tvář si nasadím masku nenávisti a vydám se směrem k ní, každý můj krok je těžký a plný odhodlání.

Když přistoupím blíž, uvědomím si, že je s ní někdo další. Valerie, její nekontrolovatelná sestřenice. Na mých rtech se objeví zlomyslný úšklebek, aniž bych se o to pokoušel. Val mě uvidí jako první, její oči se změní na velikost talířů. Šťastný výraz se ji z tváře okamžitě vypaří. To je ono, krč se mi u nohou. Nikdy se mi nelíbila, ani když jsme byli děti, a to se samozřejmě nezměnilo a mohu zaručit, že její city vůči mně se v dohledné době nezlepší. Zvláště ne po dnešní noci.

Valerie šťouchne do Harper, aby ji donutila podívat se mým směrem, ale v době, kdy to Harper udělá, už jsem před ni.

"Nedal jsem ti svolení, abys mohla přijít na tuhle party," ušklíbnu se, protože je to ta nejopovážlivější věc, která mě v tu chvíli napadne. Zakloní hlavu a půl sekundy na mě zírá, než vypne svou hruď a dá si ruku v bok. Kdybych k ní nechoval odpor, řekl bych, že ten sexy tah byl docela rozkošný.

"Ještě štěstí, že nepotřebuji tvé svolení," odmluví mi lehce opile. Cokoli vypila, muselo jí to dát tekutou kuráž.

"Promluv se mnou takhle znovu a já se ujistím, že tvoje ústa budou po zbytek noci lépe využitá," vyhrožuji, už si představuji všechny věci, které bych mohl jí a jejím ústům udělat.

"Nevím sakra, jaký problém se mnou máš, ale už jsem skončila. Odejdi!" Harper přitiskne prst na mou hruď a mým tělem projede výboj energie až k mému ptákovi. Domnívám se, že hrozba pominula.

Sáhnu po ní a ovinu prsty kolem jejího štíhlého zápěstí. Pokouší se odtáhnout, ale moje ruka se podobá železným poutům. Těm, které se tak snadno nerozbijí. Její rozzlobený výraz se změní ve strach a mohutně polkne, její rty se sevřou.

"Jdeme," nařídím, ale nečekám, až se pohne. Místo toho se otočím a začnu ji tahat k jedné z koupelen. Ani se nesnaží znovu odtáhnout, jen mě následuje jako ztracené štěně. Nemůžu si pomoct, ale uvažuji, jestli tohle chtěla. Vyprovokovala mě úmyslně?

Když jsme uvnitř, zavřu za námi dveře a pro jistotu zamknu. Hudba je nyní tlumená, ale pořád jde slyšet. Pustím jí zápěstí a ona se trochu odtáhne. Ušklíbnu se. Teď nemá kam utéct.

"Varoval jsem tě, Harper. Varoval jsem tě více než jednou.“

Podívá se na mě, její spodní ret se mírně chvěje, ale její oči jsou naplněné vzdorem a něčím dalším ... vzrušením?

"To nemůžeš dělat."

"Nemůžu dělat co?" Udělám krok k ní a ona udělá krok zpět. Zavrtím na ní hlavou. "Nemůžeš přede mnou utéct. Vzdej se.“

Udělá další krok zpět a její stehna narazí o okraj vany. Uvízla v mé pasti. Bude mou další obětí, dobrovolně nebo ne.

"Tady s tebou nebudu spát."

Nakloním hlavu do strany a zkoumám její rysy: „Proč? Chceš, abych tě vzal do pěkného hotelu? Myslím, že koupelna víc vyhovuje tvým standardům.“ Do její tváře se vrací hněv a bez varování mě oběma rukama prašti do hrudi.

"Jsi zasraněj kretén. Pusť mě odsud. Skončila jsem s hraním tvých her.“

"Myslíš si, že je to hra?" Odstrčím ze sebe její ruce a uchopím ji za krk. Moc nemačkám, jenom jí chci ztížit dýchaní, ale ta hrozba tam pořad existuje. "Řekl jsem ti, že tvoje ústa lépe využiji, a nedělám plané vyhrůžky. Uděláš, co ti řeknu, protože ti to řeknu. Protože pokud tak neuděláš, následky budou závažné.“

Vzdoruje, jako květina rostoucí přes beton, odhodlanější žít víc než kdy jindy v prostředí, do kterého nepatří.

"Nezlomíš mě," zavrčí a vše, co můžu dělat, je že se usměji.

"Zlomit? Ne, zlato, ty se nezlomíš, ty se zatraceně rozbiješ.“ Uvolním jí krk, popadnu ji za rameno a navedu ji k podlaze, nijak jemně.

Jakmile se dostane na podlahu, odepnu knoflík na džínách a sesunu je dostatečně dolů, abych uvolnil svého ptáka.

Při pohledu na mou úplně vztyčenou délku se její oči vyboulí. Zajímalo by mě, jestli ten, kdo si ji vzal poprvé, byl stejně tak velký jako já? Asi ne.

"Co se to s tebou stalo?" Její hlas není nic víc než šepot, ale její otázka rozpoutá uvnitř mě zuřivý oheň vzteku.

"Co se se mnou stalo?" Posmívám se. Prsty se jí zaryji do ramen, zatímco ji držím na místě. Škubne sebou, ale její bolest ignoruji. Možná to je to, co potřebuje cítit, tu stejnou bolest, jakou cítím já. Tu, kterou jsem cítil ten den, kdy jsem o ní zjistil pravdu.

"Otevři ústa," přikážu, "a pokud mě kousneš, bude to poslední věc, kterou uděláš svými ústy." Slabé naříkání je jediný zvuk, který vydá, když přivedu hlavičku svého ptáka k jejím rtům. Moje srdce se na jednu sekundu zastaví, když se dívám, jak vklouzávám do jejích teplých úst a kolem jejích krásných plných rtů.

To mě poser. Tenhle obrázek je jako mokrý sen, který si na chvíli uložím ve své porno sbírce.

Zapletu si prsty do její tmavé hřívy a držím ji za zátylek. Nemůžu si pomoct, ale zajímalo by mě, s kolika chlapy šukala nebo jim ho vykouřila. Uvnitř mé hlavy mi začne tepat a na povrch vypluje vzpomínka. Chopím se ji, nechávajíc hořký vztek, aby mě zaplavil.

"Nejsem připravená, Warrene," povzdechne si Harper do mé hrudi s nohama obkročenýma kolem mě. Je to tak už několik týdnů. Pokaždé, když se dostaneme dostatečně blízko, abychom měli sex, odtáhne se. Je to frustrující jako peklo a dává mi největší případ modrých koulí, ale chci ji víc než jen na sex.

"To je v pořádku, Harp. Bez ohledu na to tě miluji. Až nastane ten čas, stane se to, do té doby budu spokojený s tím, že tě můžu držet v náručí,“ ujistím ji něžným polibkem.

Jako prak, který se stáhne zpět, se vytrhnu ze svých vzpomínek a tvrdě vrazím do jejích teplých úst. Oběma rukama se přitiskne k mým svalnatým stehnům. Držím jí hlavu na místě, moje endorfiny narůstají, zatímco zápasí proti mému sevření.

Jedna sekunda. Dvě sekundy. Tři sekundy. Pustím ji a ona se odtáhne, slzy jí tečou po tváři a po bradě ji stékají sliny. Taková zatraceně krásná katastrofa. Chci její tělo pomalovat, označit a nakrmit svým semenem. Když se moje oči spojí s jejími, odráží se v nich strach.

Konečně. Je na čase, aby si uvědomila, že to myslím vážně. Když po ní sáhnu, abych přivedl její ústa zpět k svému ptákovi, couvne. Tím jediným pohybem ve mně něčeho dosáhne. Silně to zapůsobí na mé srdce, ten ledový orgán, který šíleně tluče, jako by chtěl uniknout.

"Už to kurva znovu nedělej ..." Pokouší se nařídit mi, ale já nepřijímám její rozkazy. Její hruď stoupá a klesá tak rychle, že to skoro vypadá jako by panikařila.

"Dej mi svá ústa, nebo to bude horší." A bude. Budu ji šukat ústa, zatímco bude křičet, abych přestal, pokud neudělá to, co jí právě teď říkám.

Jako hodná služka, která dbá na varování, se vrátí zpátky ke mně. Poslušně otevře ústa. Její lískové oči se třpytí slzami, když jí znovu proniknu kolem rtů. Do prdele, je cítit jako nebe, ale nikdy to nepřiznám nahlas.

Vrazím hluboko do jejích úst a vytáhnu se zpátky, když zasáhnu zadní část její krku a ona se začne dávit. Rozhodnu se, že ji tentokrát neudusím. Možná jsem jí nahnal dost strachu, abych ji udržel poslušnou, alespoň pro dnešek.

"Kruž jazykem a saj," zavrčím a uchopím její vlasy v pěst. Proč jí to musím říct, nevím. "Měla bys už vědět, jak dobře sát ptáka..."

Na protest zakňučí, její oči mě prosí, ale dělá, jak jí bylo řečeno, saje a olizuje mě jako profík. Věděl jsem, že to už předtím dělala. Zatraceně jsem to věděl. Nevím, proč jsem překvapen. Pravda o tom, jaký druh člověka je, byla odhalena už dávno. Myslím, že možná vidět to na vlastní oči, je šok.

Odmítám ji nechat zničit zatraceně dobrou kuřbu, zavřu oči a pokračuji v šukání jejích úst. Za mýma očima se objeví obrázky Harper. Takové, jakou jsem si myslel, že znám. Tak nevinná a sladká. Tak kurva perfektní, až to téměř bolí. Tehdy byla moje. Myslel jsem, že bude moje navždy.

Ve spodní časti páteře se mi buduje potěšení, kombinace jejího jazyka a horkých úst mě katapultuje přes okraj. Právě když se chystám udělat, pořád s mým ptákem v jejich ústech, otevřu oči a sleduji s tělesnou potřebou, jak moje lepkavé semeno exploduje v jejích ústech. Trhnu její hlavou zpátky a zírám do její andělské tváře.

"Spolkni každou zasranou kapku jako hodná holka. Pokud ti nějaká unikne, donutím tě to vylízat z podlahy.“ Na zlomek vteřiny si myslím, že možná zacházím příliš daleko. Chci jí ublížit, zlomit ji, ale mohl bych ji takhle pokořit? Než budu moci přemýšlet o odpovědi, totálně mě překvapí, když zasténá kolem mého ptáka. Ona kurva sténá, zatímco polyká moje semeno. Nemyslím si, že mi nějaká holka někdy předtím tohle udělala. Ten zvuk vibruje celým mým tělem, saje špičku trochu déle prodlužujíc můj orgasmus.

Ježíšku na křížku.

Pustím jí vlasy a udělám krok zpět, můj pták vyklouzne z jejích úst. Musím se opřít o toaletní stolek za mnou, zatímco si strkám ptáka zpátky dovnitř a zapínám kalhoty. Do prdele, nemyslím si, že jsem se někdy udělal z kuřby tak tvrdě. Ve skutečnosti jsem neočekával, že bude tak dobrá. Znovu se ukázalo, že jsem se mýlil. Moje kdysi nevinná Harper je něco jiného než nevinná. Nyní je z ní sexy siréna, která pravděpodobně jezdí na ptákovi a saje ho, jako by to byl profesionální sport.

Vzpamatuji se a podívám se dolů na klečící Harper. Má ruce v klíně, její vlasy jsou sexy nepořádek a rty oteklé. Oči má stále plné slz, a když se naše pohledy střetnou, mám pocit jako by mě někdo praštil do břicha.

Mým tělem prorazí bolest, a když udělám krok zpět, zavrávorám. Už vím, co se tady děje, a neskočím na to. Nepropadnu její nevinnosti, kterou hraje, do prdele. Není nevinná. Hrála si se mnou jako zasraná podvodnice, zlomila mi srdce, zničila mou důvěru v ní a v každou další ženu po ní. Zničila mě a teď je čas, aby zaplatila cenu.

Natáhnu se do zadní kapsy a vytáhnu peněženku: „Kolik ti dlužím.“

Z její tváře sála oheň a její malé ruce se sevřou v pěst.

Prašti mě, baby. Mám to rád drsně.

"Jsi zasranej čurák a šílený kretén. Nech mě na pokoji." Začne se zvedat z podlahy, ale já se usměji a rukou ji zatlačím zpátky dolů.

"Vstaneš, až ti řeknu, že můžeš vstát, ani o vteřinu dříve." Vypadá jako že by se mohla pokusit se mnou proti tomu bojovat, ale nehýbe se. Taková se mi líbí. Poslušná, dobře vychovaná. Téměř mě to přinutí zapomenout na to, jak mě zradila.

Téměř…

"Nenávidím tě," vyplivne a můžu cítit její slova, jak naráží do mé hrudi.

Vytáhnu z peněženky dvacku, hodím ji na ni a pak se nakloním dolů k její tváři. Podívám se na její napuchlé rty, obličej ve tvaru srdce, na její měkké, jemné rysy, které by mohli prasknout pod tlakem mé ruky. Označ si ji. Zlom ji. Řve uvnitř mě bestie, ale setřesu ten zvrácený hlas. Budou existovat další šance, jak jí ublížit.

Místo toho zatluču do její rakve poslední hřebík. "Můžeš mě nenávidět, jak jen chceš. Ale věz, že já tě nenávidím dost za nás oba, a žádné žebrání, prosby nebo slzy to nikdy nezmění.“ A aniž bych čekal na její odpověď, odemknu dveře a vyjdu z koupelny, nechávám dveře otevřené, aby celá chodba mohla vidět, co jsme právě udělali. Nemám co skrývat, každý ví, že jsem děvkař, který využívá ženy, ale nikdo nezná důvod, proč. Nyní může Harper ochutnat mou medicínu, a tou je Jak si usteleš, tak si lehneš.